Kniha: Obsluhoval jsem anglického krále
Autor: Bohumil Hrabal
Deník přidal(a): Nety
Podobný materiál: Rozbor díla
Čtenářský deník: Obsluhoval jsem anglického krále
Postavy:
- Ditie/Dítě – komplex ze svého vzrůstu, přeje si být někdo, vlastnit hotel (plavé vlasy, modré oči)
- Líza – manželka hl. protagonisty, zfanatizovaná nacistickou ideologií, bývalá učitelka
- vrchní Skřivánek – vyzná se v hostech, obsluhoval anglického krále
Děj:
Příběh prodavače párků, pikolíka – číšníka, který si přál být bohatý, být „někdo“, a vlastnit hotel. Nejdřív pracuje v restauraci U Zlatého města Prahy (Tonda Jódl pracující u firmy Berkel – oblek na nafukovacích figurínách), později jde pracovat do hotelu Tichota, dokud není vyhozen, kvůli nařčení (podomek) z krádeže Bambino de Praga (Pražské jezulátko).
Dostane se do luxusnějšího hotelu Paříž, kde se setkává s vrchním Zdeňkem Skřivánkem, co obsluhoval anglického krále. Náhodou se mu podaří obsloužit Habešského císaře, kterému nikdo nenalil přípitek. (Nařčení z krádeže zlaté lžičky, získá řád)
Potká Lízu (původně německou učitelku z Chebu), takže začne obhajovat utlačované Němce, je vyhozen. Ožení se s ní.
Líza chce přivést na svět nového árijce, a tak se snaží otěhotnět, z jejich vztahu se vytratí láska a vášeň. Vlivem léků se jim narodí postižený syn (hřebíky).
Líza odejde do války. Nakonec mu po ní zbude jen kufr se známkami, za který si po válce koupí svůj vlastní hotel V Lomu. (Hemingway ho chtěl od něj odkoupit)
Nakonec je mu hotel zabaven, kvůli režimu (Zdeněk). A on dobrovolně odchází s milionáři do vazby (co milion to rok).
Skončí na samotě s učitelem literatury a bývalou zaměstnankyní čokoládovny.
Skončil psaním této novely.
Rozbor uměleckého textu:
P.S. Ten letní měsíc, kdy jsem tento text psal, jsem žil pod dojetím „umělé vzpomínky“ Salvadora Dalího a Freudova „uřknutého afektu, který nachází průchod řeči“ (konec)
…až teď jsem tomu přišel na kloub, ta možnost, že se ti dva už nikdy neuvidí…, tak ta možnost dělala z těch lidí krásné lidi to žbyl ten nový člověk, ne ten vítězný a uřvaný a pyšný, ale naopak člověk pokorný a zádumčivý, s krásnýma očima vyplašeného zvířátka…, a taky jsem se očima těchhle mileneckých párů, protože i manželé se tady pod úhlem fronty stávali milenci, naučil jsem se jejich očima dívat na krajinu, na květiny… na to, že každá hodina je svátostí oltářní, protože den a noc před odjezdem na frontu milenci už nespali, ne že by byli v posteli, ale něco tady bylo víc než postel, byly tady oči a lidský vztah, který jsem skoro za celý svůj život číšníka nepoznal takovou silou jako jsem to viděl a žil tady…
Jazyk:
- nespisovný
- germanismy
- dlouhá souvětí
- defilírka – slavnostní pochod
- teatrálně – divadelně
- krchově – hřbitov
- devocionálie – kultovní předměty (kříže, sošky, relikvie,…)
- diškrece – spropitné
