Kniha: Maryša
Autor: Vilém a Alois Mrštíkovi
Deník přidal(a): Elena
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Vilém Mrštík (1863-1912)
-Prozaik, tvůrce realistických povídek, spolutvůrce českého realistického dramatu
– Středoškolská studia dokončil v Praze na malostranském gymnáziu. Kromě literatury jej přitahovalo též malířství a původně měl v úmyslu studovat po maturitě malířskou akademii v Praze. Z nedostatku finančních prostředků se musel tohoto záměru vzdát a začal studovat práva. Po roce však studia zanechal a poté se již plně věnoval literatuře.
– Prosazoval ruské realisty a dílo Emila Zoly a byl překladatel hlavně z ruštiny.
– Byl z bratrů ten průbojnější. Byl aktivnější, kreativnější, poetičtější a náladovější.
– Psal články do časopisu Rozhledy, Lumír a mnoho dalších
– V roce 1889 opustil Prahu a nastěhoval se k bratrovi do Divák u Hustopeče, kde Alois působil jako správce školy. Zde vytvořili všechna svá společná díla
– Díky aktivitě obou bratrů se Diváky staly jedním z center moravské kultury. Roku 1893 tu oba bratři založili knihovnu a v následujících letech sem zajížděli četní moravští i čeští umělci.
– 2. března 1912 spáchal sebevraždu z nenaplněné umělecké ctižádosti a podlomenému zdraví.
-Dílo: Pohádka máje: Popisuje, jak pobyt v přírodě mění člověka, Santa Lucia, Zumři aj.
Společně s Aloisem: Bavlnkovy ženy a jiné povídky, Maryša
Alois Mrštík (1861- 1925)
-Je starším bratrem Viléma.
-Byl to prozaik, dramatik a autor rozsáhlé vesnické kroniky Rok na vsi.
-Vystudoval učitelský ústav v Brně od roku 1881 učil v různých jihomoravských obcích. Později působil jako správce školy v Divách U Hustopeče, kde společně s bratrem tvořili díla.
-Literárně přispíval do časopisu Vesna, do Národních novin a dalších.
-V letech 1907 až 1910 redigoval s bratrem Vilémem Moravsko-slezskou Revui.
-Vrchol jeho díla je román Rok na vsi a společné drama Maryša
– Zemřel 24. února 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.
-Díla : Dobré duše, Nit stříbrná – soubor povídek a další díla
MARYŠA
– dílo vzniklo v roce 1894 jako vrcholné dílo české realistické dramatiky
– Jedná se o divadelní hru, kterou napsali oba bratři společně a která se premiéry dočkala 9. května 1894. Ještě před premiérou se drama setkalo s předsudkem, že se bude jednat o druhořadou hru bez valné hodnoty, které by do Národního divadla vůbec nemělo patřit. Po prvním představení ale „Maryša“ sklidila u obecenstva nevídaný úspěch a stala se hrou velmi oblíbenou.
– Je to realistická tragédie o pěti dějstvích 3. dějství je o dva roky později než dějství 1.
– Děj dramatu je zasazen do prostředí klasické české vesnice 19. století se všemi zvyklostmi a tradicemi
Hl. myšlenka – rodiče toužící po majetku mohou dítěti zkazit život
Jazyk – moravské (hanácké) nářečí
Hl. Postavy:
Maryša– mladá dívka, morální náboženské zásady/hrdá, citlivá
Lízal– sedlák, otec Maryši/ zchytralý, lakomý, bezcitný, vychytralý
Lízalka– matka Maryši/ přísná, krutá
Vávra– mlynář, později muž Maryši/ vdovec, sebevědomý, zlý, krutý až agresivní
Francek– rekrut , miluje ho Maryša/ kladný typ pracujícího člověka, věrný, statečný
Horačka– matka od Francka
Strouhalka – Maryšina teta
Hospodský – Franckův poručník
Děj:
Celé drama začíná tím, že sedlák Lízal má již dospělou dceru Maryšu, kterou chce za peníze výhodně provdat ovdovělému mlynáři Vávrovi, který vlastní celý mlýn a několik polí, ale je o dost starší než Maryša. Vávra má 3 děti a jeho bývala manželka zemřela. Povídá se ve vesnici, že ji Vávra ubil k smrti. Maryša o sňatku zatím vůbec neví a je zamilovaná do Francka, který odjíždí na vojnu, což se hodí Lízalovi, který chce, aby Maryša na Francka zapomněla. Francek se loučí s Maryšou i přes protest Lízala a jeho manželky. Slibuje ji, že na ni nikdy nezapomene a když se vrátí, budou zase spolu. Maryša se od Lízala dovídá, že se bude muset provdat za mlynáře Vávru. Maryša je nešťastná a ví, že manželství, do něhož ji rodiče neustále nutí proti její vůli, bude pro ni životním zklamáním a neštěstím. Prosí otce i matku, aby ji do sňatku nenutili, ale marně. Maryšu přemlouvá i Strouhalka, což je její teta. Lízal si postupně uvědomuje, že Maryša nebude mít šťastný život, a proto se pevně rozhoduje, že všechny peníze dostane Maryša a ne Vávra. Po 2 letech se Francek vrací domů, ale Maryša je již Vávrova žena. Setkává se s ní v hostinci a nepoznává ji. Maryša je bledá, hubená a smutná. Dá se s ní do řeči a jde ji doprovodit domů a tím chce ukázat celé vesnici, a hlavně Vávrovi, že se Maryši nevzdá a že na ni nezapomněl. Teprve nyní si Lízal uvědomuje, že udělal velkou chybu – Maryša je nešťastná a Vávra na něm soudně vymáhá věno. Francek v hospodě potkává Vávru a říká mu, že se Maryši nikdy nevzdá a dokonce i Lízal ho podporuje. Francek za Maryšou stále chodí. Nabízí jí, aby s ním odjela do Brna a přemlouvá ji, že s ním bude mít lepší život. Maryša mu však odpovídá : „Nemůžu. Nemůžu s tebou jít. Jdi sám!“
Vávra se dovídá, že Francek byl ve mlýně. Vezme si pistoli a chce ho zastřelit. Ale Vávra byl podnapilý a Francek stačil utéct.
Další den se Maryša rozhoduje k strašnému činu. Chce otrávit Vávru protože ji týrá. Nasype mu do kávy jed. Vávra umírá. Skupina mužů, nese Vávrovo tělo do kuchyně, Maryša přiznává, že svého muže skutečně otrávila.
V průběhu dramatu můžeme vidět změnu charakteru hl. postavy Maryši, kdy před svatbou s Vávrou byla veselá, šťastná, krásná se a po sňatku se mění na smutnou, bledou bez života. Vyčítá svým rodičům, že ji nechali provdat za Vávru.
Také Lízalův charakter se změní. Zpočátku vidí ve sňatku peníze, nezáleží mu na Maryši, ale pak si uvědomuje, že udělal chybu a přiznává si to.
Další podobné materiály na webu:
