Kniha: Lakomec
Autor: Moliére
Deník přidal(a): Kristýna
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Kristýna Musílková
Lakomec (1668)
Literatura 17.století (klasicismus)
Klasicismus vzikl ve Francii v 17.- 18.století. Inspirací pro toho období byla antika. Byl známý pevným řádem, pravdou, střízlivostí a účelostí.
Autor: Moliére, vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin se narodil roku 1622. Pseudonym Moliére používal proto, aby ochránil svou rodinu. Byl to herec, dramatik, režisér a klasik světové komedie. Ve Francii se proslavil komediemi a fraškami. Ve svých hrách kritizoval tehdejší společnost. Zemřel Roku 1673 měl hrát hypochondra Argana ve své nové satirické komedii Zdravý nemocný, avšak sám v té době trpěl horečkami a záchvaty kašle. Přestože roli nakonec odehrál, bezprostředně po odchodu z jeviště omdlel a ještě toho dne ve svých 51 letech zemřel.
Další díla: Tartuffe neboli podvodník, zdravý a nemocný.
Lakomec je divadelní hra o pěti dějstvích. Komedie.
Stručný obsah:
Tento příběh se odehrává roku 1670 v Pařiži. Harpagon, jenž omezuje své děti, je tak lakomý, že jeho syn Kleantes si musí peníze půjčovat. Kleantes se zamiluje do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Otec prohlásí, že si chce vzít Marianu. Svého syna by rád oženil s bohatou vdovou a dceru Elišku vdal za bohatého Anselma, který se nakonec ukáže jako Valérův a Marianin otec. Jenže Eliška má ráda Valéra správce jejího otce. Kleantův sluha najde poklad, který Harpagon zakopal na zahradě a vezme ho, aby pomohl Kleantovi. To způsobí Harpagonovo šílenství, jenž po pokladu zběsile pátrá a podezřívá každého. Po odhalení lsti vymění peníze za Marianu. Při tom se dozví, že Valér se zasnoubil s Eliškou. Mariana zjistí svůj původ a že je sestrou Valéra. Harpagon poté, co se dovídá, že Mariana a Valér jsou děti Anselma a že ho svatba nic stát nebude, tak svolí ke sňatku.
Hlavní postavou je Harpagon. Je to velmi bohatý vdovec. Tento muž má peníze natolik rád, že jsou pro jej přednější i než jeho vlastní děti.
Vedlejší postavy:
Kleant a Eliška: Harpagonovi děti
Valér: nápadník Elišky, sluha Harpagona (na konci se však dozvíme, že je to šlechtic a stracený bratr Mariany)
Mariana: Dívka, která se zalíbí Kleantovi a o již má zájem i jeho otec Harpagon.
Frosine: Žena, která se snaží dohodit Marianu Harpagonovi, netušíc že o ní má zájem Kleantes
Anselm: Šlechtic, kterému Harpagon přislíbil svoji dceru Elišku. Na konci tohoto díla se dozvíme, že se ve skutečnosti jmenuje Tomáš d’Alburci a je octem Mariany a Valéra
Rozbor díla:
Moliére se inspiroval dílem Komedie o hrnci, kterou napsal Plaut.
Harpagon je bohatý muž, ktarý svoje bohatství získal lichvou a lakotou. Škudlí na svých dětech i na služebnictvu. Ve svých šedesáti letech si chce vzít chudou dívku Marianu ze sousedctví a nedbá toho, že o ni má zájem i jeho syn Kleant.
Zápletka je vlastně jen o silné lásce k penězům.
Toto dílo bylo použito i filmové podobě.
Ukázka z díla:
JAKUB
V jaké barvě byla ? Byla taková . . . taková barevná . . . Nemohli byste mi, prosím,
připomenout?
HARPAGON
Ach!
JAKUB
Nebyla červená ?
HARPAGON
Nikolivěk, šedá!
JAKUB
Ba, právě, právě! Šedočervená. Tak jsem to chtěl vlastně říci.
HARPAGON
Není nejmenší pochyby. Byla to dozajista ona. Sepište, pane, sepište s ním protokol!
Ó dobré nebe! Komu napříště věřit? Člověk nemůţe přísahat na nikoho, a já si myslím, že bych jednoho krásného dne mohl být okraden i sám sebou.
Ukázka je z 5.dějství, 1.výstup.
V ukázce vystupují jen dvě postavy Harpagon a Jakub a vedou mezi sebou dialog.
Repriky jsou psané prózou. V próze hovoříme přímo, nerýmovaně. Je to tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Proto tento text je určen středním vrstvám. Veršovaná díla byla kdysi vznešenějšími texty, a proto byly určeny pro urozené lidi.
Obsah ukázky:
Jakub je vyslíchán, protože i jeho Harpagon podezřívá z krádeže peněz. Jakub se snaží nenápadně od Harpagona dozvědět v jaké truhle měl peníze schované a tak typne, že měla červenou barvu. To Harpagon popře a při tom prozradí správdou barvu a tím příhraje Jakubovy do karet. Ten to zamluví tak dobře, že mu Harpagon věří. Ale je tak zaslepený touhou najít své peníze, že si i myslí, že by sám sebe mohl jednoho dne okrást.
Jazyk díla:
Spisová čeština, hovorový jazyk, archaismy i slova zastaralá, přirovnání,
zdrobněliny, neslovesné věty – napětí, přímá řeč,Sarkasmus, Metafora- přenesení významu na základě podobnosti
Př:
Sarkasmus: To vy děláte tyhle čisté obchody?
Metafora: Jdi mi z očí.
Hovorové výrazy: Musím se mrknout na své penízky. Nevyzvonils mu to ty?
Metonymie: Ruka v rukávě.
Hyperbola: Pár kroků.
Personifikace: Láska nezná bratra.
Rčení: To jí trefíte do noty.
Oslovení: Ty potvoro s potvorou!
Apostrofa: Můj ty božínku!
Zdrobněliny: Mé chudinky penízky!
Použité jazykové postupy: dialogy, monology.
Kompozice: chronologická, dodržení Aristetolovy trojí jednoty místa, času a děje.
Forma textu: Próza
Druh: Drama
Žánr: Komedie
Další podobné materiály na webu: