Kniha: Otec Goriot
Autor: Honoré de Balzac
Deník přidal(a): Monika
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Příběh se odehrává v Paříži v 19. století v penzionu paní Vauquerové. Bydlí u ní několik stravníků, z nichž je kařý něčím zvláštní. Například pan Vautrin, který je uprchlý galejník a schovává se za maskou slušného občana, nebo slečna Michonneauová, stará panna, kvůli které dopadnou Vautrina, když ho udá. Dále tam bydlí mladý student práv Evžen de Rastignac a starý pan Goriot, kterému přezdívají otec Goriot. Hlavním hrdinou je právě de Rastignac, který pochází z zchudlé šlechtické rodiny a snaží se dostat do vyšší společnosti.K tomu využíje příbuzenského vztahu s vikomtesou de Beauseant, jejíž jméno je v Páříži velmi slavné. Vikomtesa mu dohodí známost s baronkou de Nuncingen, která je opuštěna svým milencem. Přitom vyjde najevo, že ona a hraběnka de Restaud jsou dcerami otce Goriota, který je s obrovským věnem provdal a sám žije v bídě, protože je nadále finančné podporuje. A to u Evžena vzbudí respekt a úctu k otci, který vše obětoval pro své děti. Začne se přátelit s Goriotem, a ten jakmile zjistí, že je zamilován do baronky de Nuncingen a ta mu cit opětuje, tak se ke studentovi začne chovat jako ke svému synovi. Pomůže Evženovi zařídit společný byt s baronkou.
Příběh končí tím, že se obě dcery Goriotovi dostanou do finanční krize. Jejich manželové je drží jako služky a ani jim nedovolí jít k jejich k otci, který mezitím umírá v penzionu paní Vaquarové v přítomnosti Evžena a jeho kamaráda studenta medicíny Biachona. Oba studenti se také musí sami postarat o Goriotův pohřeb.
Hlavními postavami příběhu jsou:
Evžen de Rastignac – mladý student práv, který pochází z chudé šlechtické rodiny. Do Paříže přijede plný idealů, zhnusen praktiky šlechticů a zločinů ve splečnosti, ale později ctižadostivě míří za bohatsvím a vysokým společenským postavením.
Otec Goriot – starý bývalý podnikatel. Žije v chudobě, protože velmi miloval své dcery, kterého zneužili a obraly ho o všechny peníze, ale on si nalhával že jej milují. Uvědomil si ,že milují jeho peníze a ne jeho až na smrtelné posteli.
Vautrin – uprchlý galejník. Má mnoho zkušeností a prokouklou společnost. I když je to zločinec chová se jako řádný občan a davá Evženovi rady do života, ale ten ho nakonec prokoukne a má z něho strach.
Anastázie de Restaud – dcera Goriota. Toužila po společenském postavení. Využívá k tomu otce a milouje jeho peníze. Jinak se k němu chová jako by ho neznala.
Delfína de Nucingen – dcera Goriota. Miluje Evžena. Má lepší charakter než sestra, ale i přesto ona využila svého otce ve svůj prospěch.
Otec Goriot si žije jako bohatý výrobce nudlí do té doby, než provdá své dcery, které miluje. I když své dcery finačně velmi dobře zabezpečí sám se stěhuje na okraj společnosti do penzionu paní Vauquerové. Nejprve bydlel v těch nejlepších pokojích, ale dcery od něj neustále braly jeho úspory a tak končí ve špinavém pojíčku, kde se ani netopí.Sama paní Vauquerová má ze začátku o Goriota zájem, protože vídí, že má paníze. Goriot, ale myslí jen na své dcera. Sám i když už nic nemá, zastaví svou penzi jen aby opět mohl dát peníze jedné ze svých dcer. Celý život je bezmezně oddán svým dcerám, které miluje a je pro ně ochoten všeho.Když umírá, v jedné pasáži je proklíná, ale hned vzápětí vymýšlí jak přijít opět k penězům, které by dal svým dcerám. Ty ale Goriotovi nepřijdou na pohřeb.
Evžen příjíždí do Paříže studovat práva, ale po té co se dostane do “lepší “ společnosti je jí okouzlen. Přes svojí sestřenici se chce za každou cenu dostat do této společnosti. Vše se mu zdá nádherné a dokonalé.Rozčarování však přichází u lože umírajícího Goriota. Ani jedna z jeho dcer není ochotná přijít se na smrtelné posteli s otcem rozloučit.
Vautrin vl. jménem Jacques Collin je uprchlí galejník, který je vlastně v penzionu velmi oblíben. Obyvatelkám penzionu dokonce připadá velmi sympatický a jsou rády v jeho společnosti. Ve skutečnosti je , ale zlý, cynický a skrytě nabádá každého ke špatnostem.Snažil se Evžonovi “dohodit” dědičku velkého jmění Viktorínu Tailleferovou. K tomuto sňatku, ale vede cesta přes vraždu a Vautrin se k tomu snižuje. I když Evžen se tomu snaží ze všech sil zabránit. Nakonec Vautrina odhalí Poirit a slečna Michonneauvé a policie ho zatýká.
Autor chce poukázat na morální upádek pařížské společnosti a vliv majetku a pěnez na utváření hodnot ve společnosti. K člověku se chovají podle toho jaké mají postavení a kolik mají peněz.
První moment je podle mého názoru na začátku románu, kdy si paní Vauquerová tajně myslí na Goriota. Ten se jí líbí jenom proto, že má na začátku pobytu v pentionu ještě nějaké paníze. Když Goriot o paní Vauquerovou najeví zájem, ta ho nazává podívínem a štve ostátní nájemníky proti němu.
Další je když Evžen omámen pařížskou vysokou společností potřebuje peníze a píše si o ně své matce a sestrám ikdyž ví jak těžko je budou pro něj schánět.
Vše začíná vrcholit zatčením Vautrina, kdy ho policie zatýká s pomocí slečny Michonneauvé, tu potom obyvatelé penzinu vyštvou a jsou na ní zlý, protože jim přišel Vautrin jako docela sympatický chlapík a vůbec si nechtějí připustit, že je to uprchlí trestanec.
Nejvýrazněji vyjádřil autor svou kritičnost v pasáži, kdy umírá otec Goriot. Jeho dcery odmítají přijít, vymýšli si různé záminky proč namohou. Otce tam v poslední hodince obstarává Evžen spolu s medikem Bianchonem. Na prahu smrti Goriot konečně prohlédne a sánm vidí jaké jeho dcery ve skutečnosti jsou.
Společenské poměry působí na lidský charakter hlavně negativně. Například lidé ve společnosti téměř pořád lžou ve svůj prospěch. Tím, kdo nemá peníze, pohrdají a bohatším podlézají a klaní se jim.. Sám Evžen je oslepen “krásou” pařížské společnosti a na čas jí i podléhá. Oči se mu otevřou ve chvíli kdy Goriot umírá a on vidí, že jsou všichni ochotni něco udělat pro Gotiota jen za peníze. Evžen pochová Goriota na náhrobek mu nechá vytesat “Zde leží pan Goriot, otec hraběnky de Restaud a baronky de Nucingen, pochovaný na útratu dvou studentů”.
Vypravěčem je sám autor, který příběh vypráví v er-formě, potom je zde postava která zná prostředí penzionu i pařížské společnosti.
Kniha se mi nakonec moc líbila. Po té, co jsem se prokousal uvodními popisy mě děj knihy doslova vtáhnul a čekal jsem co si obě sestry zase vymyslí, aby chudáka Goriota opět vyždímaly. Závěr knihy je, ale smutný i když jimý jsem nečekal. Myslím, že Balzacův odkaz je aktualní i v dnešní společnosti.
