Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Deník přidal(a): Terezka
Přidáno na: Studijni-svet.cz
- Charakteristika autora:
- George Orwell, vlastním jménem Eric Blair, 1903 Indie – 1950 Londýn.
- Britský spisovatel, novinář, jeho knihy vycházely v exilových nakladatelstvích – byl zakázán v komunistickém Českolovensku, byl interpretován jako autor utopií.
- Zapojil se jako dobrovolník ve Španělské občanské válce.
- Několik let pracoval jako policejní úředník v Barmě.
- Psal o diktaturách komunistického režimu, ale sám byl socialista.
- Nejslavnější romány – Farma zvířat, 1984
- Umělecký směr : Literatura 20. století – tvorba s prvky Sci-fi.
- Zemřel v roce 1950 na tuberkulózu.
- Další autoři : Světoví – Isaac Asimov : Já, robot
Arthur C. Clarke : Vesmírná odysea
Čeští – Ludvík Souček – Cesta slepých ptáků
Karel Čapek – R.U.R.
- Charakteristika díla :
Žánr : alegorický satirizující román formou bajky
Literární druh : epika
Význam díla, téma : autor kritizuje komunismus, diktaturu, lži, zneužívání lidí
- Děj a kompozice :
Příběh začíná společným shromážděním všech zvířat na farmě hlavním prasetem, Starým Majorem, který zvířata navádí k revoluci, která by představovala zrušení nadvlády lidí nad zvířaty, tedy vyhnáním farmáře Jonese z jeho vlastní farmy. Představa revoluce byla taková, že na farmě budou pouze zvířata, budou si všechna rovna, všechny se budou řídit danými pravidly, která si zvolí a budou si šťastně žít bez lidského využívání. Jenže postupně se vlády na farmě zmocňuje prase Napoleon, který si nejenom udělá psí garde, ale také má své poskoky v podobě Pištíka a ostastních prasat. Postupně začne sám všechna pravidla porušovat a nakonec se chová úplně stejně jako pan Jones, majitel farmy, kterého zvířata na začátku příběhu vyhnala z farmy. Nakonec zvířata zapomenou na vidinu nějaké revoluce, dokonce i na to, jestli bylo za časů pana Jonese líp, nebo hůř, prostě jen dřou na úkor prasat a tak nějak přežívají. Příběh končí tím, že prasata porušila to nejhlavnější pravidlo – pozvala na farmu lidi, seděla s nima u stolu, hrála karty a hádala se. Ostatní zvířata sledovala hádku z venku a už sama nemohla rozeznat prasata od lidí – chovali se všichni stejně.
Děj : chronologický, rozdělený do 10 kapitol
Čas : Neuveden
Místo : Farma v Anglii
Vyprávění : autor je vypravěč, er-forma
- Charakteristika postav :
Prasata: Major – představitel Lenina; Napoleon – J. V. Stalin; Kuliš – Trockij (soupeřil po revoluci o moc se Stalinem); Pištík – propaganda (Goebles), mistrně dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátele, mlží a lže.
Psi – Představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele – Napoleona. Psi jsou věrní a poslušní svému pánovi.
Koně – Boxer a Lupina – představují pracující lidi, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život.
Ovce – Tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce.
Osel – Benjamin – představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi.
Krkavec – Představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.
Slepice – Jsou prvními rebely proti Napoleonovi. Ten totiž požadoval, aby snášely více vajec, která by se prodala lidem. Slepice na protest všechna vejce rozbíjela pádem z výšky. Napoleon nařídil odepření stravy, což odneslo 9 slepic. Historkou o nemoci pak bylo vysvětleno jejich úmrtí.
Lidé – Představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů.
- Jazyk a styl :
- psáno spisovnou češtinou
- jazykové prostředky : ironie, satira, obecné přirovnání, přímá řeč, alegorie – hledání skrytého významu
- Vliv díla :
Kniha byla poprvé vydána v Čechách již v roce 1946, avšak po únorovém převratu se Orwell dostal na seznam zakázaných autorů a jeho díla nemohla v Československu vycházet. Po druhé tedy kniha vyšla v roce 1981 pod názvem „ Zvířecí statek “. Po sametové revoluci pak kniha vyšla v roce 1991. V roce 1954 byl natočen animovaný film inspirovaný knihou. V roce 1999 vznik hraný film.
- Ukázka :
„Dvanáct rozčilených hlasů na sebe křičelo, a všechny si byly podobné. Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.“
- Vlastní názor :
Kniha se mi hrozně moc líbila. Moc dobře se mi četla a je zde krásně ukázáno, jak dokáže člověk zmanipulovat okolí a zmanipulovat jej natolik, že dokonce zapomene na to, jaká byla vlastně pravda. Prasata jsou zde nádherně popisována jako diktátoři, jež si postupně začali tvořit vlastní pravidla. Nejvíc se mi líbí poslední věta z výše zmíněné ukázky.
