Romeo a Julie – čtenářský deník (3)

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Deník přidal(a): Marie

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

William Shakespeare

Život a tvorba autora:

• Byl to fenomenální anglický básník, dramatik a herec, který se narodil v 16. století (přesněji v dubnu roku 1564 ve Stratfordu nad Avonou).
• Tvořil v období vrcholné anglické renesance (takzvané alžbětinské divadlo) a jeho bohatá tvorba se běžně dělí do tří hlavních tvůrčích období.
• Pocházel z poměrně dobře situované rodiny – otec byl vážený řemeslník (rukavičkář a městský radní) a matka pocházela ze starého, bohatšího selského rodu.
• Jeho přesné datum narození sice není historicky stoprocentně ověřené, ale tradičně se slaví 23. dubna (v den, kdy byl pokřtěn).
• Ačkoliv neměl vyšší univerzitní školní vzdělání, vystudoval kvalitní latinské gymnázium a s těmito znalostmi odešel do Londýna.
• V Londýně se postupně vypracoval, stal se z něj oblíbený herec a později dokonce bohatý spolumajitel několika divadel (včetně slavného divadla Globe).
• V prvním období své tvorby psal především historické hry a komedie, ve druhém období (od roku 1601 do 1608) pak převážně těžké psychologické tragédie a ve třetím období takzvané romance.
• Během svého života napsal přibližně 37 divadelních her a 154 sonetů.
• Dodnes je celosvětově považován za anglického národního básníka a naprosto hlavní, stěžejní postavu evropského dramatu.
• Mezi jeho nejúspěšnější vrcholné tragédie patří například Hamlet, Othello, Král Lear či Macbeth.
• Zemřel po návratu do rodného města na začátku 17. století (roku 1616) ve Stratfordu nad Avonou.

 

Dílo: Romeo a Julie

Celková charakteristika a zařazení:

• Jedná se o klasické renesanční drama, literárním žánrem je romantická milostná tragédie.
• Příběh plný lásky a nenávisti se odehrává v renesanční Itálii, převážně ve městě Verona a částečně ve vyhnanství v Mantově.
• Kompozice díla je přísně chronologická a gradující.
• Celé divadelní dílo je formálně rozděleno na pět dějství (aktů) a úvodní prolog.
• V českém překladu je hra psána kultivovanou spisovnou češtinou, přičemž originál je psán pětistopým nerýmovaným jambickým veršem (blankversem).
• Základní součástí textu je přímá řeč, která se logicky vyskytuje v dlouhých monolozích či svižných dialozích postav.
• Shakespeare je v tomto díle typický svým neuvěřitelně vznešeným a vytříbeným stylem vyjadřování.
• V textu se velmi často objevují zkrácené jmenné tvary přídavných jmen (např. stár, mlád, zdráv) a silně citově zabarvené výrazy (deminutiva).
• Příběh je plný častého používání básnických metafor (např. „Na křídlech lásky přeletěl jsem zeď…“) a dramatických řečnických otázek (např. „Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?“).
• Pozor na častou faktickou chybu: tato romantická tragédie nebyla napsána ve druhém období jeho tvorby (1601–1608), ale vznikla již v prvním, velmi optimistickém období jeho tvorby (kolem roku 1595).

 

Hlavní postavy:

• Julie: Krásná a citlivá dcera z rodu Kapuletů. Zpočátku čtrnáctiletá naivní dívka, která se bezhlavě zamiluje do Romea a postupně se mění v odvážnou ženu.
• Romeo: Dospívající syn z rodu Monteků. Je o něco starší než Julie, vášnivý a romantický, okamžitě a osudově se do ní zamiluje.
• Otec Vavřinec: Moudrý františkánský kněz. Podporuje mladou lásku, tajně oddává Romea a Julii a vymyslí riskantní plán s uspávacím lékem.
• Tybalt: Juliin horkokrevný a agresivní bratranec, který z celého srdce nenávidí Monteky a neustále vyhledává konflikty.
• Paris: Pohledný a bohatý mladý šlechtic, který miloval Julii a se souhlasem jejích rodičů si ji měl vzít za ženu.
• Merkucio: Vtipný a cynický Romeův přítel a příbuzný veronského vévody, jehož smrt v souboji nastartuje hlavní tragédii.
• Chůva: Prostá a upovídaná žena, která Julii od dětství vychovávala a je pro ni oporou skoro jako vlastní matka.

 

Děj díla:

V italském městě Verona už několik dlouhých let panuje mezi dvěma vznešenými rody – Monteky a Kapulety – nesmiřitelná krvavá nenávist. Kapuleti chtějí velmi výhodně provdat svoji jedinou dceru Julii za mladého a bohatého šlechtice jménem Paris. Z tohoto důvodu pořádají velkolepý maškarní ples, na který mají Montekové pod hrozbou smrti přísný zákaz vstupu kvůli vzájemné rodové nenávisti. Když se o plesu dozví zklamaný Romeo a jeho nejlepší přítel Merkucio, rozhodnou se plesu potají zúčastnit. Přicházejí zahaleni v maskách, aby byli pro nepřátele k nepoznání. I přes toto maskování jsou však brzy odhaleni Tybaltem, Juliiným horkokrevným bratrancem.

Na plese se poprvé potkají Romeo a Julie, kteří se do sebe okamžitě a na první pohled bezhlavě zamilují. Ještě téhož večera po plese se Romeo tajně dostane přes zeď do zahrady domu, který obývá Julie, a pod balkonem si vyznají věčnou lásku. Následující den se nechává zamilovaná dvojice tajně oddat otcem Vavřincem, který jejich upřímnou lásku podporuje v bláhové naději, že sňatek usmíří znesvářené rody. V den jejich tajné svatby se ovšem na náměstí odehraje drsný boj mezi Tybaltem a Merkuciem. V tomto boji je bohužel Tybaltem zákeřně zabit nejlepší přítel Romea. Zlomený Romeo je rozhořčen, neovládne se a jde bojovat s Tybaltem, kterého v souboji zabije. Za tento krvavý čin je vévodou okamžitě vyhoštěn z rodného města a pod hrozbou popravy musí odejít do vyhnanství do Mantovy. Ještě před odchodem se mu však podaří strávit s Julií noc a vyznat jí naposledy lásku.

Druhý den oznamuje Julii její otec Kapulet, že se chystají rychlé zásnuby a sňatek s jejím nastávajícím mužem Parisem. Ta však nadevše miluje Romea a bigamní sňatek rázně odmítá. Dostává od rozzuřeného otce jen dvě možnosti: buď bude souhlasit se sňatkem, nebo musí navždy opustit domov. Julie si neví rady a ocitá se v pasti. Své pocity svěřuje chůvě, se kterou následně běží pro pomoc k otci Vavřincovi. Ten Julii vysvětlí svůj riskantní plán: ať naoko odsouhlasí sňatek s Parisem.

Poté jí kněz věnuje lahvičku se speciálním nápojem, který má večer před spaním vypít. Tento silný lék jí natolik zpomalí srdce a dýchání, že ani jeho tlukot nikdo nepozná a ona bude vypadat jako skutečně mrtvá. V tomto strnulém stavu vydrží přesně 42 hodin. Vavřinec slíbí, že napíše dopis, který má posel donést Romeovi do vyhnanství, kde se dozví o falešné smrti své ženy. Po jejím uložení do rodinné hrobky by si pro ni Romeo tajně přijel a žili by spolu ve skrytu šťastný život. Avšak tento klíčový dopis kvůli nečekané morové karanténě k Romeovi nikdy nedoputoval.

Rodiče spící Julii skutečně opláčou, pohřbí ji do rodinné hrobky a vše se zdá ztraceno. Druhý den ráno je Julie v očích všech mrtvá a rodina místo svatby chystá pohřeb. Její nečekané smrti věří úplně každý, a to včetně Romea, který se o tragédii okamžitě dozvídá od svého sluhy. Smysl Romeova života je v tu chvíli nadobro ztracen, a proto si u lékárníka obstará lahvičku prudkého jedu, aby mohl dobrovolně odejít za svou milovanou Julií.

Po uložení Juliina těla do hrobky přichází v noci Romeo. Je celý zdrcen, u hrobky se střetne s Parisem (kterého zabije) a nakonec se v slzách loučí s milovanou Julií. Vypije lahvičku jedu a umírá po jejím boku. Krátce po vypití jedu se probouzí Julie, která s hrůzou uvidí ležet na zemi mrtvého Romea s prázdnou lahvičkou v ruce. Bez Romea už její život nemá žádný smysl. Bere proto do rukou jeho ostrou dýku a žalem se probodne. Až po ujasnění celého tragického příběhu o lásce mezi Romeem a Julií, který na místě vypráví otec Vavřinec, jsou oběti oplakány. Rody Monteků a Kapuletů nad těly mrtvých dětí konečně končí nesmyslné spory, které mezi sebou po generace měly, a uzavírají trvalý mír.

 

Vlastní hodnocení díla:

Tuto knihu a světoznámou divadelní hru jsem četla s velkým nadšením, přestože celý její děj a tragický konec jsem už od samého začátku předem věděla. Psaná dramatická forma této tragédie je díky jedinečnému Shakespearovu jazyku prostě nenahraditelná naprosto žádným filmovým zpracováním. Velmi obdivuji charakterový vývoj postavy Julie, která jako čtrnáctiletá dívka dokázala být natolik věrná svému muži a svému přesvědčení, že byla pro obrovskou lásku k němu ochotna obětovat rodinu i vlastní život.