Kniha: Král Oidipus
Autor: Sofoklés
Deník přidal(a): klimes
Přidáno na: Studijni-svet.cz
O autorovi:
Sofoklés byl řecký dramatický básník. Uvedl na scénu třetího herce. Jeho tragédie jsou často spjaty s městem Théby. Sofoklés patří spolu se starším Aischylem a mladším Euripidem mezi nejvýznamnější starověké dramatiky. Napsal asi 120 tragédií, ale z nich se dochovalo jen sedm, část dramatu „Slídiči“ a dále jen jména a nepatrné zlomky. Těchto sedm děl: Trachiňanky, Aiás, Antigona, Král Oidipus, Elektra, Filoktetés a Oidipus na Kolónu.
Kontextem je antické období řecké literatury, představitelé: Aischilos, Euripidés – Médeia.
Drama – antická tragédie. Tématem je, že Oidipus je trestán za porušení řádu danými Bohy. Motivem se stává trest, přijetí viny, osud.
Obsah:
Na město Théby, jemuž vládne Oidipus, udeřila morová rána, občané se k němu obracejí pro pomoc. Kreon přináší poselství od věštce Foiba, že město bude očištěno poté, co odejde vrah předchozího krále Laia. Když ho Oidipus hledá, odhalí mu věštec Teiresiás, že tím vrahem je on sám.
Oidipus mu nevěří. Šokovaný Oidipus v šesti oddělených výstupech odkrývá pravdu. Iokasté mu
povykládá, jak vše bylo a jemu vše docvakne. Napomůže tomu Korinťan-prozradí mylnost jeho domnělých rodičů. Když se narodil královskému páru (Iokastě a Laiovi), byla vynesena věštba, že jednoho dne svého otce zabije a matku pojme za manželku. Král se snažil zvrátit osud a nechal zlikvidovat dítě. Po narození mu otec propíchl nohy a chtěl ho nechat na pospas v lese, aby ho nemohl zabít .Úkolem je pověřený pastýř, který ho ovšem přenechá jinému pastýři na vychování-ke králi Polybosovi. Oidipus se o věštbě v dospělosti dozvěděl a ve snaze zabránit osudu opustil domnělou rodinu. Cestou zabil cizího muže-netušil, že je to jeho otec. U bran Théb rozluštil hádanky Sfingy, a osvobodil tak město od utrpení. Odměnou mu byla královna-čerstvá vdova a jeho vlastní matka. Proroctví se naplnilo. Oidipus utíká pryč, Iokasté spáchá sebevraždu-oběsí se, Oidipus si probodne oči jejími sponami, aby už nic neviděl. Před odchodem žádá Kreóna, aby se mu
postaral o dvě dcery, o syny nemusí. První a poslední scéna jsou vůči sobě v protikladu. Zatímco v první je Oidipus váženým králem a osvoboditelem, v posledním se mění v ubohého slepce, který
zdrcen dobrovolně opouští město, protože způsobil jeho zkázu (mor). Motiv vlastního oslepení je tu symbolický, dochází k němu poté, co hrdina „prohlédl“ skutečnou pravdu. Drama se neodehrává v akci, ale postupném, permanentně napjatém odkrývání skutečností.
Odehrává se za doby mýtické. Pracuje se s retrospektivou a odhalováním minulosti.
Postavy:
Postavy nežijí individuální život, jsou pouze těmi, co naplňují bohy určený osud. Otázky, které řeší, nejsou otázkami individuálního člověka, ale daleko spíše celé společnosti. Je tu protiklad nejen mužského a ženského principu, ale také postojů k životu.
Oidipus je taková tragická postava a oběť svého osudu. Za každou cenu chtěl zjistit svůj původ. Byl velmi chytrý a statečný, avšak výbušné a unáhlené povahy.
Jako malý chlapec (kojenec) byl zachráněn pastýřem před smrtí. Byl nevlastní syn korintského krále Polyba a jeho ženy Meropy. Jeho skutečnými rodiči byla královna Iokasté a král Laios. Věštec mu předurčil krutý osud, který se Oidipovi bohužel nakonec vyplnil, chce znát pravdu, je připraven nést odpovědnost za něco, co udělal nevědomky.
Iokasté je hl.postava matka/manželka, královna, přijímá život pasivně, tak jak běží,
přijímá události takové, jaké jsou, spáchá sebevraždu-oběsí se ze zoufalství, vzala si Oidipa za muže aniž by věděla, že je to její syn.
Kreón byl čestným bratrem Iokasté. Oidipus ho obviní, že nastrčil Theirésia, aby se dostal na trůn. Nakonec se s ním usmíří. Po Oidipově vyhoštění se ujal vlády v Thébách.
Foib – věštec
Teiresiás byl velmi moudrý věštec. Zprvu nechtěl Oidipovi prozradit prabdu pro jeho vlastní dobro, ale po jeho urážkách mu řekne pravdu. Zprvu mu Oidipus nevěří, ale nakonec se potvrdí že měl pravdu. Teiresiás nebyl vždy věštcem, získal tento dar, když pomohl rozsoudit spor mezi Diem a Hérou a ten zněl: Kdo má větší potěšení z lásky. Teiresiás byl v mládí 7 let ženou, takže soudil, že má pravdu Zeus. Héra byla naštvaná tak ho potrestala slepotou, ale Zeus nemohl zmařit její kouzlo, tak mu aspoň dal vynikající sluch.
Polybos a Meropa byli nevlastní rodiče Oidipa, který když se dozvěděl, že má být otcovrahem a smilnit se svou matkou, utekl z Korintu, aby se věštba nevyplnila.
Jazyk
- vznešený, patetický. Rozvláčné a filozofující monology, ale na druhou stranu rychlá výměna replik. Obsahuje archaismy, metafory, knižní tvary, přechodníky.
