Kniha: Kytice z pověstí národních
Autor: Karel Jaromír Erben
Deník přidal(a): PrcekEvzenka
Podobný materiál: Rozbor díla
Romantismus
Romantismus je umělecký směr 1. poloviny 19. století, který vznikl ve Francii. Tento směr má mnoho společných znaků s Národním obrozením, jako je zájem o lidovou slovesnost, o historii a především psát v národním jazyce. Vyznačuje se postojem ke světu, který vychází z představy konfliktu a kontrastu. Můžeme si povšimnout, že ve většině tvorby se objevují postavy, jako jsou loupežníci, poutníci či poustevníci, kteří nám mají právě tento kontrast znázorňovat.
Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben (nar. 1811) je považován za typického autora romantické literatury. Je významným národním básníkem a sběratelem lidových písní, pohádek a říkadel. Narodil se v podkrkonošském Miletíně, vystudoval gymnázium v Hradci Králové a filozofii a práva v Praze. Účastnil se akci mladé české inteligence, kdy se stýkal s K. H. Máchou, J. K. Tylem. Pracoval pro F. Palackého, pro kterého vykonával pomocné práce ve venkovských archivech. V r. 1851 se stává prvním archivářem města Prahy. Byl považován za jednoho z předních představitelů evropského slavismu (tzn., zabýval se Slovanskými národy, jazyky, kulturou a literaturou). Jeho tvorba vznikala současně s prací vědeckou. Další významná díla jsou Písně národní v Čechách, Prostonárodní České písně a říkadla a Pohádky (např. Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška).
Současníky K. J. Erbena byli již zmiňovaný K. H. Mácha, J. K. Tyl, Karel Sabina.
Kytice z pověstí národních
Největším dílem je Kytice z pověstí národních, která byla poprvé publikována v r. 1853. Je to básnická sbírka, která obsahuje celkem 12 básní, z nichž jsou to většinou balady (Balada je lyricko-epická veršovaná skladba, většinou s chmurným dějem, rychlým spádem a často končící tragicky).
Sbírka má jednotný ráz, který získala právě formou balady. Právě balada podtrhuje povahu času v celé sbírce, avšak není historickým časem, který lze chápat jako lineární průběh lidských dějin, ale čas je zde pouhým uplýváním, nedotýká se podstaty skutečnosti. Vznikala převážně na základě národní pověsti, opřené o lidovou slovesnost. Každá balada zachycuje příběh ze života a v symbolice lze nalézt osudová dramata lidí. Kompozice sbírky je velmi promyšlená a vychází ze symetrického modelu kytice svázané do pomyslného kruhu z jednotlivých květů. Sbírku zahajuje obraz zemřelé Matky vlasti a v závěru pak vlastenecky promlouvá Věštkyně. Dalších deset balad tvoří ve dvojicích vzájemný ideový a tematický protějšek sestavený od začátku a od konce. V Pokladu a Dceřině kletbě je společným aspektem matčina vina. Ve Svatební košili a Vrbě ožívají nadpřirozené bytosti. Polednice a Vodník vychází ze světa lidově pohádkové fantazie, aby narušovali lidské štěstí. Zlatý kolovrat a Záhořovo lože se opírají o lidové pohádky s důrazem na provinění a jeho potrestání.
Zlatý kolovrat
Vypráví o krásné Dorničce, do které se zamiloval král, a měla se stát jeho ženou, ale její nevlastní matka s dcerou ji v lese zabily a odnesli sebou části těla, aby ji nemohl nikdo oživit. Za krále se vdala nevlastní sestra Dorničky. K zámku každý den přicházelo pachole a nabízelo části zlatého kolovratu. Chamtivá dcera kolovrat musela mít a každý den měnila. Za přeslici a kužel musela dát dívčiny ruce, nohy a oči. Když kolovrátek složila a začala příst, kolovrátek začala zpívat: „Zlou to předeš nit! Přišla jsi krále ošidit, nevlastní sestru si zabila, údů a očí ji zbavila. Zlá to nit!“ Tak král zjistil pravdu a vydal se Dorničku hledat. Stařeček ji pokropil živou vodou a ona znovu ožila. Podvedený král obě zlé ženy vyhnal do lesa, kde byli za svůj čin potrestáni.
Další podobné materiály na webu:
