Kniha: O myších a lidech
Autor: John Steinbeck
Deník přidal(a): Alexandra
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Rok prvního vydání: 1937
Překladatel: Vladimír Vendyš
Nakladatelství: Alpress, s. r.o.
Místo a rok vydání: Frýdek-Místek, v edici Klokan, 2004
Literární druh a žánr: epika, novela
Základní údaje o autorovi a období:
John Ernst Steinbeck
Byl americký spisovatel, nositel Pulitzerovy ceny za román Hrozny hněvu (1940) a Nobelovy ceny (1962). V letech 1919–1925 studoval na univerzitě ve Stanfordu historii a anglickou literaturu. Potom se pokoušel uchytit v New Yorku jako novinář a spisovatel. Střídal různá zaměstnání (pracoval na rančích, v cukrovaru, stavěl silnice), zkušenosti z tohoto období využil ve svých sociálně kritických románech. Jeho romány je třeba chápat jako reakci na hospodářskou krizi, nehledají řešení, omezují se na popis bídy. Jeho hrdinové jsou obyčejní lidé, většinou zemědělci. Je zařazen do období 1. pol. 20. století, meziválečné literatury, sociálně kritické prózy.
Autoři, kteří psali ve stejném období: Mark Twain, Ernest Hemingway, Francis Scott Fidgerald (Velký Gatsby)
Další díla: Hrozny hněvu (historie rodin, které přišly o půdu a zoufale putují Spojenými státy za slíbenou prací), Neznámému bohu, Ryzáček, Na Plechárně, Toulavý autobus
Obsah:
Příběh se odehrává ve 30. letech 20. století, kdy dva zemědělští dělníci Lennie Small a George Milton hledají práci, aby si mohli splnit svůj sen a našetřit si peníze na vlastní hospodářství a chovat tam krávy, prasata, slepice a Lennie, aby se staral o králíky. I přes jejich rozdílné povahy a vzhled, George je malý s ostrými rysy, povahově rázný, kritický, obětavý, zatímco Lennie je velký, s ohromnou sílou, nevýraznými rysy, rovněž je hloupý, naivní, ale hodný a pracovitý, se navzájem doplňují a putují životem. George urovnává všechny problémy, které Lennie nechtěně způsobuje, stará se o něho, i když opakovaně vzpomíná, jak by se mohl sám mít dobře. Jdou na farmu za prací, ale již přichází noc, tak přespí u řeky a George řekl Lenniemu, ať se sem přijde schovat do vrbiček, jestli něco provede. Druhého dne vyráží na farmu a Lennie si po cestě hraje s myšmi a hladí je, protože má rád hebké věci. Také kvůli tomu museli George a Lennie utéct, protože Lennie hladil šaty jedné ženy i přes to, že sebou škubla a začala ječet a ta to nahlásila jako znásilnění, a tak mu George přikázal, ať mlčí, že bude mluvit jenom on. Přicházejí na farmu do salinaského údolí poblíž města Soledad, kde začnou pracovat. Zde se setkávají s kočím Slimem a ten dá Lenniemu štěně. Na farmě je rovněž Curley, syn majitele farmy, který se rád pral, a jeho krásná žena, která v manželství není šťastná a snaží se upoutat pozornost dělníků. Jednou Curley hledal svou ženu a obvinil Lennieho, že po ni kouká a začal do něho tlouct. Lennie se až po chvíli začal bránit a nakonec svou sílou rozmáčkl Curleymu ruku, ale nikdo mu to nevyčítal, protože si Curley o to říkal. Když se všichni vydali do města, tak se Lennie šel podívat za štěnětem, které bylo ve světnici, kde bydlel koňák černoch Crook, který byl na okraji společnosti. Lennie mu začal vyprávět o hospodářství, jaké si s Georgem pořídí, i když o to Crooks nestál. Později přišel Candy, starý dobrák, kterého jeho nápad oslnil a rád by se přidal. Když se pak George vrátil, zlobil se že Lennie něco prozradil o jejich plánech. Další den seděl Lennie ve stáji a hladil mrtvé štěně, které omylem zabil. Za chvilku přišla Curleyho žena a začala se vyptávat a chtěla si povídat. Lennie však měl od George nařízené se s ní nebavit. Nakonec ho přemluvila a začala mu vyprávět o svém životě a jak je teď s Curleym nešťastná. Lennie se jí přiznal, že zabil štěně, ale ona na to ať si z toho nic nedělá. Řekl jí, že rád sahá na hebké věci, a tak mu nabídla, ať si pohladí její vlasy. Lennie však přitlačil a ona začala křičet a škubat sebou, tak ji zavřel ústa a nechtěně ji zlomil vaz. Pak si uvědomil, že něco provedl a utekl do vrbiček, jak mu George říkal. Za chvíli tělo našli. Curleymu bylo jasné, že to udělal Lennie a tak se všichni vydali ho jít hledat. Lennie seděl u vody, když přišel George. Sedl si k němu a začal mu povídat o tom, jaké budou mít hospodářství. Vytáhl z kapsy zbraň a střelil Lennieho do zátylku.
Zhodnocení:
Knížka se mi velice líbila kvůli poutavému příběhu. Líbily se mi různé povahové rysy postav a samá zápletka. Nejvíc mě překvapil konec, kdy George zastřelit Lennieho, i přes to, že to nejspíš myslel dobře. Také mě zaujala Curleyho žena, která se mi zpočátku nelíbila, ale později mě překvapila svou opuštěností a tím, že chtěla jen lásku. Také se mi líbila postava Candyho jako milého staršího pána, který chtěl na stáří klidně žít a pomoct Georgovi a Lenniemu s jejich nápadem. Celou knížku hodnotím velmi kladně.
Úryvek: (strana 92)
Lennie se vyděsil. Obličej se mu zkroutil. Vtom zaječela, a jeho druhá ruka jí přikryla ústa a nos a sevřela se. „To ne, prosím vás,“ žadonil. „Nechte toho, prosím vás. George se bude zlobit.“
Škubala se mu divoce pod rukama. Nohama tloukla do sena a hleděla se mu vykroutit, zpod ruky mu vycházelo zastřené ječení. Lennie se hrůzou rozplakal a začal ji prosit: „Jé! Tohle mi, prosím vás, nedělejte. George pak řekne, že jsem něco proved. A nedovolí mi opatrovat králíky.“ Pohnul trochu rukou a z jejích úst vyšel chraplavý výkřik. Tu se Lennie dohřál. „Nechte si to už! Jenom mi neječte! Ještě mě přivedete do maléru, tak jak to říkal George. Nechte toho už přece!“ Ale ona sebu škubala dál a v očích měla šílenou hrůzu. Zacloumal jí proto, měl už na ni vztek. „Přestaňte mi ječet!“ A zacloumal jí, její tělo sebou plesklo jako ryba. A už se ani nepohnula, neboť Lennie jí zlomil vaz.
