Kniha: Muži, kteří nenávidí ženy
Autor: Stieg Larsson
Deník přidal(a): Martina Hladíková
Stieg Larsson (1954-2004)
- Švédský prozaik a novinář.
- Byl známý jako velký odpůrce pravicového extremismu.
- Jeho vzorem byl děda, který strávil čas kvůli svým protinacistickým názorům v pracovním táboře.
- Autor se velmi zajímal o války, bojoval proti rasismu a extremismu.
- Pracoval v mnoha různých odvětvích, na poště, v redaktorství, jako designer apod.
- Působil jako redaktor časopisu Expo, který sám založil, a psal o tématech rasismu, diktatur a nacionalismu.
- Zemřel v pouhých 50 letech na infarkt.
- Jeho neznámější díla (Milénium) byla vydána až po jeho smrti.
Další díla:
- Milénium (desetidílná série detektivních případů, autor stihl do své smrti napsat pouze 3 romány: Muži, kteří nenávidí ženy; Dívka, která si hrála s ohněm; Dívka, která kopla do vosího hnízda)
Obecně kulturní kontext
2. pol. 20 st., Současná světová literatura
- Reakce na to, co se děje ve světě
- Témata války, otázky tzv. třetího světa, globalizace, politické rozdělení
- Jedním ze znaků je pluralita – rozmanitost pohledů, koncepcí
- Velká rozmanitost
- Dochází ke spojení literárních proudů
- Problém mezilidských vztahů (řeší se tu otázka neschopnosti lidí mezi sebou vzájemně komunikovat, v souvislosti s tím se objevuje deprese, pocity úzkosti)
- Mladší generace, chtějí se distancovat od starších (Amerika – beatnici, Anglie – rozhněvaní mladí muži)
- Experimentální literatura
- Nové žánry – vědecko-fantastické, fantasy
- Je zde mnoho nakladatelství, která vydávají tisíce knih
- Knihy se stávají zbožím
Autoři této doby:
- K. Rowling, Stephen King, Michal Viewegh, Petr Šabach, Miloš Urban, John Green
Autor je navíc představitelem severské (skandinávské) literatury
- Představitelé ze Švédska, Norska, Finska
- Časté detektivní příběhy
- Usazování příběhů do specifického prostředí (krásná, ale velmi studená krajina)
Další představitelé:
- Jo Nesbø, Henning Mankell, Jonas Jonasson
Čtenářský deník: Muži, kteří nenávidí ženy
Hlavní postavy:
- Mikael Blomkvist (Kale) – Uznávaný novinář. Kvůli obvinění bohatého obchodníka je odsouzen k pobytu ve vězení. Než nastoupí do vězení, chce najít ztracenou Harriet. Je velmi všímavý a přemýšlivý.
- Lisbeth – Hacker. Je nesvéprávná, žije velmi osamělý život a co nejvíc se straní společnosti. Nemá ráda jiné lidi, protože se k ní v minulosti mnoho lidí zachovalo ošklivě. Je citlivá, lehce zranitelná a výbušná. Je zneužívána vlastním poručníkem, kterého odvážně dokáže od dalších zrůdností zastavit. Poté se seznamuje s Mikaelem, navazují spolu milenecký vztah. Pomáhá mu při pátrání Harriet a zachrání mu život, když ho chce Martin zabít.
- Harriet – Ztracená dívka. Nakonec se zjistí, že žije pod jiným jménem v Austrálii, kde vychovává tři děti. V dětství byla znásilňována vlastním otcem a bratrem. Její dědeček je jediným členem rodiny, kterého má ráda.
- Henrik Vanger – Harrietin dědeček. Velmi touží se se svou ztracenou vnučkou znovu setkat. Jako jediný s ní měl hezký vztah.
Děj:
Kale je obviněn z křivého nařčení vlivného obchodníka Wennerströma a odsouzen k trestu ve vězení. Předtím než nastoupí, volá mu přítel Henrik Vanger. Ten už téměř 40 let pátrá po zmizelé vnučce Harriet. Žádá Kala, aby mu s hledáním pomohl. Nabízí mu velkou finanční odměnu a také dokumenty, které dosvědčují nelegální činnost Wennerströma, ze které ho Kale obvinil. Kale souhlasí a přijíždí na ostrov, kde ostatním nalže, že je zde kvůli psaní rodinné kroniky.
Druhý příběh je o Lisbeth, která vydělává jako hacker. Je asociální, straní se společnosti, dokonce je zbavená svéprávnosti. To znamená, že se mimo jiné musí pravidelně hlásit svému poručníkovi. Jelikož je její otec mrtvý a matka není schopná tuto činnost vykonávat, je jím přidělen cizí muž, Holger Palmgren. Když Palmgren zemře, stává se jejím novým poručníkem Nils Bjurman. Ten přestane dávat Lisbeth jakékoli peníze. Lisbeth ve vzteku rozbije svůj notebook, který ale ke své práci nutně potřebuje. Setkává se proto s Nilsem a znovu ho žádá, zda by jí nedal určitý obnos peněz. Nils využije její slabosti a zranitelnosti a znásilní ji. Poté ji z jejích financí dá peníze na nový notebook. Lisbeth o činu mlčí, protože nevěří v nezávislost policie.
Když navštíví Bjurmana podruhé, nahraje si jeho činy na skrytou kameru. Na konečnou odplatu si počká na třetí schůzku, kdy Bjurmana omráčí paralyzérem, sváže a vyhrožuje mu, že zveřejní video zobrazující její brutální znásilnění. Požaduje úplný přístup k jejím financím. Bjurman souhlasí. Lisbeth mu na hrudník vytetuje nápis „Jsem sadistické prase“ a odchází.
Mezitím Kale zjišťuje další informace o Harriet. Kontaktuje filmu, ve které pracuje Lisbeth, aby se dozvěděl o zmizelé dívce ještě víc. Tím dojde k seznámení Lisbeth s Kalem. Společnými silami přijdou na to, že čísla v deníku Harriet vyjadřují citace z Bible, a že jsou na stopě masovému vrahovi. Nakonec odhalí, že za vraždami stojí Harrietin bratr Martin, který byl svým již zesnulým otcem vždy veden k násilí. Když se ho snaží dopadnout, Martin se pokusí Kala zabít. Lisbeth ho zachrání, ale Martin umírá na následky autonehody.
Kale tuší, že ačkoliv má Martin podíl na znásilňování žen, nikoho nezabil. Díky odposlechům Harrietiny kamarádky Anity se Kale dozvídá, že Harriet žije v Austrálii. Vydává se za ní. Harriet se svěřuje, že zabila svého otce, protože ji dlouho zneužíval, k čemuž nutil i jejího bratra Martina. Harriet odjíždí zpět do Švédska navštívit svého milovaného dědu.
Kale dostává slíbené důkazy proti Wennerströmovi. Zjišťuje však, že věc je promlčená, takže materiály nemůže předložit soudu. Díky Lisbethiny pomoci, se kterou se během pátrání sblížil, se mu nakonec podaří Wennerströma z nekalostí usvědčit.
Další podobné materiály na webu:
