Babička – čtenářský deník (2)

Kniha: Babička

Autor: Božena Němcová

Deník přidal(a): Niky

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Žánr:  Povídka

 

Dílo:

Povídka Boženy Němcové “Babička” je vrcholem jejího literárního díla. Babičku psala v době, kdy na ni těžce doléhala, jak situace rodinná, tak i situace společenská. V této době ji také umřel její nejstarší syn Hynek, do kterého vkládala všechny své naděje.

 

Děj se odehrává na Starém Bělidle, kolem roku 1825- 1835, kam se babička na přání své nejstarší dcery přestěhovala z pohorské vesnice.

Babičku si za krátko všichni oblíbili. Hlavně Barunka, která se přestěhovala k babičce do světnice.

Každou neděli chodila babička s dětmi do myslivny. Po cestě potkávaly bláznivou Viktorku, která zpívala každý večer u splavu. Zbláznila se z lásky k vojákovi. Jednou v bouřce uhodil blesk do stromu, který spadl na Viktorku a zabil ji.

Chodily také do mlýna, kde si děti hrály s Mančinkou a poslouchaly babiččino vyprávění.

Také byla babička s dětmi pozvána na zámek, kde si komtesa Hortensie oblíbila děti, a proto si s nimi často hrála. Kněžna, ta zase ráda poslouchala babiččino vyprávění. Co řekla babička paní kněžně, to si k ní nikdo nedovolil. Proto si babičku kněžna oblíbila díky její upřímnosti.

Na Starém Bělidle babička prožívala své stáří. Jednoho dne však již babička nevstala a brzy na to umřela. Na pohřeb se sešli všichni lidé z celého okolí. I kněžna se dívala, dokud průvod nezmizel v dáli.

 

Hlavní postavy:

Babička:

– velice moudrá, hodná a laskavá stařenka, která má velice ráda svá vnoučata

-k lidem byla upřímná a pomáhala jim

 

Paní kněžna:

– hodná, milá, stará se o Hortenzii

– stýká se s babičkou jako s člověkem sobě rovným

– obdivuje její životní moudrost a respektuje její rady

 

Ukázka z knihy:

Ráno při snídani kázala matka dětem, vyjmouc Adelku, která ještě spala, jak se mají učit, pana učitele poslouchat, na cestě jak mají slušně se chovat, dávala jim samé dobré naučení, až bylo dětem do pláče. Babička chystala jim potravu. „Tu máte každý svoji porci,“ pravila, kladouc na stůl tři velikánské krajíce chleba, „tu máte každý kudličku, co jsem vám schovávala, vidíš, Jeníčku, ty bys ji byl dávno tratil a nyní neměl bys čím chleba ukrojit,“ řekla, vytahujíc z kapsáře tři kudličky s červenými střenkami. (strana 334, Slunovrat, Praha 1984)

 

Vlastní posouzení:

Z knížky se mi nejvíce líbila část, kdy babička přijela na Staré Bělidlo, a zde se shledává po dlouhé době se svou dcerou a vnoučaty, které neznala.  A ani neznaly vnoučata ji, představovaly si svou babičku každý jinak, proto z babičky nemohly spustit oči, sledovaly každý její pohyb a poslouchaly každé její slovo. Podivily se i slovům, kterými je přivítala: „Moje zlaté děti, moje holátka, co jsem se na vás těšila!“ (Strana 18)

Líbilo se mi také, jak zde autorka popisuje dobré i špatné lidské vlastnosti i vztahy.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: