Kniha: Báječná léta pod psa
Autor: Michal Viewegh
Deník přidal(a): Andrejka
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Autor: Michal Viewegh (narozen 31. 3. 1962, Praha)
- Prozaik, fejetonista, publicista
- otec inženýr chemie, matka právnička
- absolvent gymnázia v Benešově
- vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor český jazyk-pedagogika
- Tři roky pracoval jako učitel na zbraslavské základní škole
- Poté pracoval jako redaktor v nakladatelství a rozhodl se, že se bude psaní sám věnovat
- Náměty hledá v osobním životě, humoristický odstup a ironicko-groteskní ton, svěží, lehké a poutavé vyprávění, prolíná dramatické situace s komickými
- Životní zkušenosti jsou jeho námětem
- Mnoho jeho knih bylo zfilmováno
- Další knihy: Účastníci zájezdu, Román pro ženy, Román pro muže, Biomanželka, Mafie v Praze, Báječný rok, Báječná léta s Klausem- román navazující na Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách
Další autoři, kteří tvořili v té době: Jiří Kratochvíl, Petr Švabach (Hovno hoří, Šakalí léta), Květa Legátová (Jozova Hanule, Želary), Pavel Kohout, Eva Kantůrková, Ludvík Vaculík, Vladimír Páral
Literární směr:
Česká próza 2. poloviny 20. století- začíná sametovou revolucí 17. Listopadu 1989, konec politické cenzury, objevují se noví autoři, existují soukromá nakladatelství, obnova kontaktů se světem
Forma: próza – text nepsaný ve verších ani v dramatické podobě s prózou je často spojován děj, nicméně to není podmínkou. Próza se ze všech literárních druhů také nejvíce podobá běžnému vyjadřování.
Druh: epika – je to tzv. velká epika, protože je toto dílo založeno na dějovosti a vyprávění příběhu
Žánr: román – rodinný, humoristický s autobiografickými prvky, je to román, protože na rozdíl od povídky nebo novely je román, podle rozsahu delší a komplikovanější (často rozvijí příběh několika směry, zachycuje více hlavních postav a mnoho postav vedlejších)
Charakteristika: melancholická groteska- neřeší problémy, ale podává obraz o životě mezi léty 1968 až 1989 – politika, sociální vztahy, mezilidské vztahy, lidská psychika. Podáváno s humorem a kapkou ironie.
Téma: Kniha popisuje život hlavního hrdiny Kvida a jeho rodiny, hlavně zachycuje atmosféru 60. let (od období normalizace až po pád komunismu)
Místo kde se děj odehrává: městečko Sázava nedaleko Prahy
Doba děje: 1968 – 1989
Kompoziční výstavba:
- Kniha je psána retrospektivně (tyto pasáže jsou přerušeny úryvky ze ,,současnosti“), konec knihy psán chronologicky, obsahuje výpisky z deníku (ich – forma)
- Hlavním vypravěčem je Kvido, místy však knihu vypráví někdo jiný
- Důležité jsou komentáře hlavního hrdiny k jednotlivým událostem
- Objevují se zde úryvky z básní, některé části knihy jsou psány jako divadelní scénář
- Prolínání dvou rovin – vyprávění o rodině a rozhovory s nakladatelem
Jazyková výstavba: Kniha je psána v er-formě, střídání spisovného (převládá, intelektuálně) a nespisovného (hovorové, obecná, slangová slova) jazyka. Objevuje se zde ironie, humor, nadsázka i vulgarismy. Jazyková výstavba je živá, časté dialogy (autor sám zažil to o čem píše)
Hlavní postavy:
Kvido – ústřední postava, vypravěč příběhu, je neohrabaný, tlustý, nadprůměrně inteligentní kluk, který vypráví svůj příběh od doby, co přišel na svět
Otec Kvida – inteligentní, vystudovaný ekonom má státnice z AJ a NJ a červený diplom, za žádnou cenu nechce vstoupit do komunistické strany, zblázní se z režimu, rád pracuje se dřevem
Matka Kvida – právnička, herečka, ochotná, starostlivá, bojí se psů, hrávala v divadle, když byla těhotná četla Kvidovi v bříšku divadelní hry, snažila se udržet rodinu vždy pohromadě
Další postavy:
Jaruška – osudová láska Kvida, první byla nejlepší kamarádka Kvida, později dívka a nakonec i manželka a matka jeho dcery Aničky
Paco – to je mladší bratr Kvida
Babička Líba – matka Kvidova otce, cestovatelka, posedlá všude přítomnou rakovinou
Dědeček Josef – otec Kvidova otce
Babička Věra – matka Kvidovi matky
Dědeček Jiří – otec Kvidovi matky
(Zita, Šperk, Mirjana, Pavel Kohout, Ing. Zvára, Anička)
Děj: Ústřední dějovou linií je vlastně vývoj nadprůměrně inteligentního chlapce Kvida.
Kvído už od začátku této knihy vše popisuje sám. Popisuje sám sebe. Kvido se narodil na jevišti divadla Na Vinohradech. Žije se svým otcem a matkou v Praze až do doby kdy jí obsadí sovětská vojska. Kvůli tomuto příchodu Rusů se Kvidova rodina odstěhuje do Sázavy, bohužel zde nemohou dostat byt, protože Kvidův otec není v komunistické straně. Dva roky bydlí na prosklené terase, kde je neskutečná zima. Ve škole Kvido poznává svou první a celoživotní lásku Jarušku. Protože je Kvido velmi nadaný brzy se stane pro své recitátorské umění miláčkem ředitelky Šperkové a pomůže tak nevědomky své rodině k vytouženému bydlení. Brzy ke Kvidovi přibydou noví rodinní příslušníci: bratr Paco a fena německého ovčáka Něha. Protože Kvidův otec nechce vstoupit do komunistické strany, není mu umožněno povýšení v práci ani jiné výhody. Z tohoto se psychický stav Kvidova otce velmi zhorší, je na pokraji zhroucení, začne se zavírat v dílně a vyrábět si rakev. Proto maminka začíná akci na záchranu tatínka – Kvido je pověřen úkolem zajistit svému otci vnouče. Kvido měl opravdu za nedlouho s Jaruškou dceru Aničku. Jeho psychická nemoc však přetrvává i po narození dítěte. Vše se spraví po roce 1989. Kvidův otec se uzdraví a Kvido román vydá pod názvem Báječná léta pod psa.
Vlastní názor:
Kniha se mi líbila, četla se prakticky sama. Některé vtipné komentáře Kvida mě opravdu pobavily. Viděla jsem i film, u kterého mi přišlo, že byl velmi okraden o hodně častí, které byly zmíněny v knize. Při četbě mě fascinovala závažnost doby za komunismu, ale samozřejmě Michal Viewegh nezklamal a tuto dobu zobrazil satiricky s humorem a zdůrazňuje absurdity režimu. Od tohoto autora jsem přečetla i Výchovu dívek v Čechách.
