Kniha: Bylo nás pět
Autor: Karel Poláček
Deník přidal(a): Lidka
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Hlavní postavy:
Petr Bajza– hlavní hrdina a vypravěč, syn majitele koloniálu
Tonda Bejval– Péťuv spolužák „vynálezce“, který má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí a je lakomí, je to syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím
Čenda Jirsák kamarád Péti, je nábožný, jeho koníčkem je sbírání hub, je velmi ješitný
Eda Kemlink další z kamarádů, je velmi chytrý, má dvě sestry Refaelu a Viktorku a psa Pajdu, který se psem Amorem krade buřty z řeznictví. Eda je syn úředníka
Pepa Zilvar je z chudobicne, je starší než ostatní hoši, několikrát propadl, vede dospělé řeči, kouří, je statečný. Syn válečného invalidy a „vrchního“ žebráka
Tatínek Bajza majitel obchodu se smíšeným zbožím, laskavý ale přísný, občas opatrný na peníze
Maminka Bajzová hodná, rozumná, někdy zmírňuje tatínkovu přísnost
Kristýna služka, která dochází z horské vesničky Rampuše (proto jí říkají Rampepurda), bláznivá holka všemu se směje, a má strach z myší
Eva Svobodová dcera cukráře, nosí Petrovi z cukrářství dobroty
Mančinka mladší sestřička (batole) Peti Bajzy
Láďa Bajza starší bratr Péti Bajzy, učí se na kupce v Mostě
Pan Fajst místní občan, starý mládenec, moralista a milovník starých mravů
Literární druh: epika
Literární žánr: humoristický román
Literární směr: Česká próza, drama a kritika od konce 1. sv. války do konce 2. sv. války
Knížka napsána v roce 1943, v nejtěžších chvílích, před Poláčkovým nástupem do Terezína, byla vydána až posmrtně po válce r. 1946.
Hlavní myšlenka
Autor chtěl tímto dílem přiblížit život na malém městě a život dětí. Snažil se vyzdvihnout slabosti lidí z města a směšně je popisoval dětskýma očima.
Jazykové prostředky:
Obecná čeština – hovorový jazyk (Vyprávěno malým chlapcem)
Slangové výrazy (sharkovky, cliftonky – dobrodružné knížky, mejdlíčko, sudžuk- sladkosti.)
Dialekt= Nářečí (kutko- kotník, klican – šutr, prvostřídní – s není chyba, tak se lidově říkalo)
Germanismy ( fodel – křeslo, kvelb – obchod, futro – podšívka)
Častá přímá řeč
Komolení výrazů ( kořauka – kořalka, pabouk – pavouk, cikáro – cigáro, študije – studie)
Dílo se dočkalo také zfilmování v r.1994 v režii Karla Smyczka. Vznikl 6-ti dílný seriál.
Názvy epizod:
Pěkné vysvědčení
Andělíček policajt
Vypouštění draka
Pokoj lidem dobré vůle
Cirkus Svět
Cesta do Indie a zpět
Karel Poláček
- Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, v rodině židovského obchodníka s koloniálním zbožím. Studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen, ale studium dokončil na gymnáziu v Praze. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil.
- byl spisovatel, humanista, novinář a filmový scénárista.
- Představitel české mezinárodní prózy
- ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života.
- Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu. Byl odvezen na ruskou frontu ( halič). Koncem války utekl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.
- Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi, zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy.
- Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými.
