Bylo nás pět – čtenářský deník

Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Deník přidal(a): Lidka

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Hlavní postavy:

Petr Bajza– hlavní hrdina a vypravěč, syn majitele koloniálu

Tonda Bejval– Péťuv spolužák „vynálezce“, který má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí a je lakomí, je to syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím

Čenda Jirsák kamarád Péti, je nábožný, jeho koníčkem je sbírání hub, je velmi ješitný

Eda Kemlink další z kamarádů, je velmi chytrý, má dvě sestry Refaelu a Viktorku a psa Pajdu, který se psem Amorem krade buřty z řeznictví. Eda je syn úředníka

Pepa Zilvar je z chudobicne, je starší než ostatní hoši, několikrát propadl, vede dospělé řeči, kouří, je statečný. Syn válečného invalidy a „vrchního“ žebráka

Tatínek Bajza majitel obchodu se smíšeným zbožím, laskavý ale přísný, občas opatrný na peníze

Maminka Bajzová hodná, rozumná, někdy zmírňuje tatínkovu přísnost

Kristýna služka, která dochází z horské vesničky Rampuše (proto jí říkají Rampepurda), bláznivá holka všemu se směje, a má strach z myší

Eva Svobodová dcera cukráře, nosí Petrovi z cukrářství dobroty

Mančinka mladší sestřička (batole) Peti Bajzy

Láďa Bajza starší bratr Péti Bajzy, učí se na kupce v Mostě

Pan Fajst místní občan, starý mládenec, moralista a milovník starých mravů

 

Literární druh:  epika

Literární žánr:  humoristický román

Literární směr:  Česká próza, drama a kritika od konce 1. sv. války do konce 2. sv. války

Knížka napsána v roce 1943, v nejtěžších chvílích, před Poláčkovým nástupem do Terezína, byla vydána až posmrtně po válce r. 1946.

 

Hlavní myšlenka

Autor chtěl tímto dílem přiblížit život na malém městě a život dětí. Snažil se vyzdvihnout slabosti lidí z města a směšně je popisoval dětskýma očima.

 

Jazykové prostředky:

Obecná čeština – hovorový jazyk (Vyprávěno malým chlapcem)

Slangové výrazy (sharkovky, cliftonky – dobrodružné knížky, mejdlíčko, sudžuk- sladkosti.)

Dialekt= Nářečí (kutko- kotník, klican – šutr, prvostřídní – s není chyba, tak se lidově říkalo)

Germanismy ( fodel – křeslo, kvelb – obchod, futro – podšívka)

Častá přímá řeč

Komolení výrazů ( kořauka – kořalka, pabouk – pavouk, cikáro – cigáro, študije – studie)

 

Dílo se dočkalo také zfilmování v r.1994 v režii Karla Smyczka. Vznikl 6-ti dílný seriál.

 

Názvy epizod:     

Pěkné vysvědčení

Andělíček policajt

Vypouštění draka

Pokoj lidem dobré vůle

Cirkus Svět

Cesta do Indie a zpět

 

Karel Poláček

  • Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, v rodině židovského obchodníka s koloniálním zbožím. Studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen, ale studium dokončil na gymnáziu v Praze. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil.
  • byl spisovatel, humanista, novinář a filmový scénárista.
  • Představitel české mezinárodní prózy
  • ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života.
  • Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu. Byl odvezen na ruskou frontu ( halič). Koncem války utekl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.
  • Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi, zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy.
  • Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými.


💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.