Kniha: Divá Bára
Autor: Božena Němcová
Deník přidal(a): Tereza Kaderabkova
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Božena Němcová (1820 – 1862) – DIVÁ BÁRA a jiné prózy
Československý spisovatel Praha 1983
Edice Slunovrat Malá řada
Dílo vznikalo koncem III. Fáze národního obrození.
Hlavním tématem povídky je, že v ní autorka brojí proti hlouposti, kdy jsou lidé zahleděni do svých přízemních problémů nedokáží přijmout odlišnosti, což je vlastně i pojítkem s dnešní civilizovanou dobou.
Hlavní postava díla je Bára – jde vlastně v té době o takový nový typ postavy dívky – nezávislé, nepodřízené muži, temperamentní, statečné, zdánlivě drsné a ve skrytu duše velmi citlivé. Divá Bára je typickou postavou, která nejda zařadit do žádné šablony.
Děj se odehrává v 19 stol. Na dědině jménem Vestec (na Nymbursku), kde je tak jako v jiných vesnicích kostel, škola, fara.
Bára je pro své schopnosti (= velká síla, obratnost, schopnost plavat, nemít strach) nazývána divou. Jedinou její přítelkyní jí zůstane panna Elška a Jozífek. Elška odjíždí na tři roky k tetičce do Prahy, kde se také zamiluje do jejího lékaře Hynka. Při příjezdu domů je jí předkládán správce soudní fary. Elška ho nechce a je našťastná. Bára jí však pomůže a ženicha zastraší. Za trest musí přespat na hřbitově. Když se to dozví myslivec, je rozzlobený a ihned pro Báru jde. Stihne jí ještě vyznat své city a požádá ji o ruku. Brzy na to příjde i panně Elšce svatební oznámení od Hynka.
Povídka je rozdělena na tři kapitoly.
Dívá Bára je přezdívka a jméno hlavní hrdinky, proto je to název díla.
Plynutí času je zde chronologické.
V díle převažuje bohatý spisovný jazyk a typické zastaralé vesnické výrazy (kravka, Kostelníkovic Elška, panna, hnedle).
V díle se střídají krátké věty se souvětími, které mají převážně archaický slovosled.
Buličí oči – velké oči
Svou osobností a myšlenkovou hloubkou své tvorby se Němcová stala zdrojem inspirace dalších,pozdějších generací výtvarníků, hudebních skladatelů, spisovatelů i básníků.
Filmová adaptace povídky Divá Bára vznikla roku 1949.
Režíroval ji Vladimír Čech a hl. roli ztvárnila Vlasta Fialová.
Kniha se mi velmi líbila už z toho důvodu, že Bára nebyla na nikom závislá. Nebyla závislá ani podřízena žádnému muži jak tomu u moderních povídek převážně bývá. Byla velmi temperamentní. Mám ráda díla, ve kterých jsou zasazeny témata a názory společnosti. Je to poučné. Myslím si, že tato kniha je slovník výchovy mravní zpracovaný do zajímavé a napínavé povídky. Dále si myslím, že i dnešní dívky by měly mít v sobě část Divé Báry a nejenom mít snahu zařadit se do společenských šablon a „nevykukovat“ z řady. Toť můj názor.
