Kniha: Dobytí Severního pólu
Autor: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák
Deník přidal(a): Rohaska
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Autor: Jára Cimrman, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák
Jára Cimrman:
- fiktivní postava vytvořena Jiřím Šabánkem a Zdeňkem Svěrákem
- univerzální český zapomenutý a znovuobjevený genius
- osobitý dramatik, filozof, gynekolog-samouk, lyžař, důvěrný přítel a učitel Alberta Einsteina, vynálezce a daltonista, důvěrný nepřítel T. A. Edisona.“
- Na motivy jeho údajného života a díla byla vytvořena podstatná část repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana
- celkem 15 her, každá hra se skládá z odborného semináře a aktovky (= jednoaktové hry)
- životopisný film – Jára Cimrman ležící, spící
Ladislav Smoljak: (*9. prosince 1931, +6. června 2010)
- filmový a divadelní režisér, scenárista, herec
- redaktor časopisu Mladý svět => podílel se na vzniku čtenářské ankety Zlatý slavík
- nakladatelský redaktor MF a Mladý svět
- společně s Z. Svěrákem a J. Šebánkem založili Divadlo Járy Cimrmana
Zdeněk Svěrák: (*28. března 1936)
- český humorista, dramatik, scenárista, spisovatel, textař a herec
- 1961–69 – redaktor Čsl. rozhlasu
- pseudonym Emil Synek
- spolupracuje se skladatelem Jaroslavem Uhlířem – písničky pro děti, filmová hudba
- spolupracuje se svým synem Janem – filmy od 90. let
- Oscar za film Kolja (nejlepší zahraniční film roku 1996), Český lev za scénář k filmům Kolja a Vratné lahve
Lit. druh:
Lit. žánr:
- Činohra, komedie
Jazykové prostředky:
- monology, dialogy
- obecná čeština
- objevuje se zde i nespisovné výrazy (řek,skály pískovcový, prd ), vulgarismy,
- scénické poznámky
- mistifikace
- parodie (pseodovedeckost
- černý humor
- slovní humor a jazyková komika
umělecké prostředky: parodie, černý humor, mystifikace
lit.historický kontext:
- poslední předrevoluční, v pořadí desátá hra divadla Járy Cimrmana
- premiéra 28.10.1985
- nastínit význam divadel malých forem (Semafor, Ypsilonka, Divadlo na provázku)
Téma:
- rekonstrukce cesty české expedice na Severní pól
- popis nástrah, které je zde potkávají – nedostatek jídla, trudomyslnost atd.
- Češství, smysl pro humor, umění se přizpůsobit
Časoprostor:
- od 9.prosince 1908 do 5. dubna 1909
- severní pól
Charakteristika postav:
- Karel Němec – vůdce výpravy
- nebojácný člověk
- pomocný učitel Václav Poustka – velmi znalý člověk
- snaží se o zábavu (skládá písně, převlékne se za tučňáka)
- vede cestovní deník
- lékárník Vojtěch Šofr – věčný optimista
- upovídaný, zná mnoho zábavných historek
- Varel Fryštenský – povoláním ledař
- silák výpravy, tahoun saní ( zastane sílu osmi/devíti psů)
- když dojde jídlo, ostatní ho chtějí sníst
Děj:
- Hra (drama) začíná nejprve recitací nově nalezené Cimrmanovy básničky „školní brašnička”
- Dále následují různé přednášky – 1. Zkouška nové pracovní posily, 2. Objev arktického sněžného člověka, 3. objasnění záhadné hry Přetržené dítě, 4. živé obrazy Járy Cimrmana,
- masová scéna – rekonstrukce největšího Cimrmanova živého obrazu
- Samotná hra: Hra začíná výstupem z vlaku. Všichni shromažďují věci na výpravu. Po shromáždění se výprava rozloučí s vlakem. Při kontrole zavazadel vyjde najevo, že lékárník zapomněl ve vlaku míč, který jim měl pomoci překonat trudomyslnost, na kterou prý zemřelo 17 polárních výprav. Vše zachrání učitel, který se pochlubí kamarádům, že ve vlaku vymyslel písničku a připravil si komický převlek.Výprava se vydává směrem k severu. Zatahuje se opona a před oponu vystupuje učitel a vysvětluje proč je prověřen psát deník. Poté z něj začne předčítat. Vysvětluje se v něm, proč vyrazili na severní pól. V další scéně už výprava driftuje. To znamená, že se pohybují pomalu k severu. Frištenský tomu ovšem nechce věřit a jelikož je driftování zdlouhavé, tak na členy výpravy přichází trudomyslnost. Učitel se proto rozhodne zazpívat píseň, která ale nikoho nepovzbudí. Výprava se tedy rozhodne vyrazit domů. Náhle se ale objeví polární záře a trudomyslnost je pryč. Všichni se proto rozhodnou pokračovat.Výprava se potýká s různými nepříjemnostmi. Například nemají žádné jídlo.Na poradě je navrženo sníst psy. Všichni až na Frištenského debatují, jak to udělat. Frištenský nic nechápe a myslí si, že se všichni zbláznili a snaží se jim vysvětlit, že psi nemají. Nakonec Frištenský poznamená, že to vypadá, jako by chtěli sníst jeho.Nejprve ho chtějí zabít sekerou ale nikdo na to nemá odvahu, proto se rozhodnou nechat u umrznout.Při pokusu Frištenského přemluvit, aby se sám svlékl a zmrzl, přijdou ostatní na to, že má pod kabátem housera. Frištenský dostane vynadáno a má za úkol rozdělat oheň. Všichni se poté jdou najíst a při jídle si zlepšují náladu mluvením o kamnech a teple.Poté nalézá učitel zmrzlého kapitána Mcdonalda se svým pomocníkem Beranem. Výprava se dohodne, že by bylo hezké aby se Mcdonald a Beran dostali až k pólu a přiváží je Varlovi na záda a pokračují v cestě. Konečně se všichni dostanou na severní pól. Nejprve zkoumají, že od pólu jdou vždy na jih. Frištenský z věci není tolik nadšený jako ostatní a oznamuje, že má hlad. Ovšem v tu chvíli se náčelník přizná, že zapomněl zásoby znásobit dvěma, a proto nemají jídlo na cestu nazpátek. Frištenský navrhne, že snědí Berana.Odevzdají Frištenskému hole, aby pod Beranem měli čím zatopit. Učiteli chtějí nakonec spálit i kytaru. Při poslední písničce, kterou si mohou na ní zahrát, Beran rozmrzá a jde se představit. Beran je udivený, jak se jim povedlo ho rozmrazit a ptá se jich, jak to udělali. Poté se shání po profesorovi. Diví se, proč ještě není rozmrazen a chce ho dát rozmrazit. Frištenský je zásadně proti! Dál se Beran výpravy ptá, jaký je rok. Když zjistí, že byli s profesorem zmrzlí pouze rok, je zděšený. Zakáže rozmrazit profesora a chce ho nechat na severu. To mu ovšem výprava rozmluví. Prý je na severu moc rušno. Proto vezmou profesora s sebou. Všichni se seřadí a odcházejí směr jih.Následuje doslov o prvenství Čechů o dobytí severního pólu. Ti se ovšem k prvenství nepřihlásili. Až Frištenský vyjevil lékařskému koncilu v Kosmonosech v roce 1918, jako jediný žijící člen výpravy, pravdu o jejich prvenství. Tím si vysloužil dalších 10 let pobytu v ústavu.Všichni účinkující nakonec pózují v živém obraze Dobytí severního pólu. Náčelník drží nad nimi na žerdi českou vlajku.