Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Deník přidal(a): Elle
Přidáno na: Studijni-svet.cz
OBDOBÍ:
Svět. Literatura 20. Stol. – tvorba s prvky sci-fi
GEORGE ORWELL (1903 – 1950), vlastním jménem Eric Arthur Blair
– byl anglický novinář, esejista a spisovatel.
– Narodil se v rodině koloniálního úředníka.
– Studoval v Anglii na elitní škole v Etonu. Několik let působil jako policejní úředník v Barmě. V roce 1927 odtud odešel s pocitem spoluviny za koloniální útlak.
– Od roku 1930 pracoval jako novinář, publikoval pod pseudonymem. Tím se chtěl rozejít s minulostí. – Jako novinář i jako bojovník na straně republikánů se účastnil španělské občanské války. Za války pracoval pro BBC. Měl hluboké sociální cítění, byl levicového zaměření, ale nikdy nebyl členem žádné politické strany.
– Světovou popularitu si získali jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984, popisující nehumánnost totalitních ideologií. Zemřel na tuberkulózu.
DÍLA:
Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“
– Orwellovy knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.
– Román: Barmské dny, Farářova dcera, 1984, Na dně v Paříži a v Londýně
– Reportáže a eseje: Hold Katalánsku, V břiše velryby, Zastřelit slon, Lev a jednorožec
DÍLO – FARMA ZVÍŘAT
- Literární druh: Epika, próza
- Literární žánr: Román (alegorická bajka)
- Doba a místo děje: Na statku v Anglii, čas neurčený (stalinismus, kritika komunismu)
- Kompoziční výstavba: chronologická, bajka rozdělená do 10 kapitol, slohový postup: vyprávěcí a popisný
- Vypravěč: Er forma
- Jazyk, styl: barvité popisy, spisovný jazyk, použití odborných termínů (animalismus, komplexní myšlení, apatie), slova socialisticky zabarvená (Liga mládeže, Sportovní výbor), personifikace v celém díle, rozhovory postav, vyskytují se metafory – psi jako tajná policie, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející maso, prasata jako nejchytřejší ze zvířat, archaismy – senoseč, báchorky
– kniha je obrazem despotu a násilí, odhaluje a demaskuje všechny skutečnosti, které k totalitě vedou
- NARÁŽKY NA TOTALITNÍ REŽIMY:
– sedmero přikázání pro zvířata
– prasata jako vedoucí (vyvýšení jedinci)
– veřejné popravy (pro nic za nic, zvířata se mezi sebou udávají a pořádně neví proč a za co)
– lhaní zvířatům o situaci (ty tomu slepě věří)
– nový směr – animalismus
– postupný růst přísnosti, nátlaků a pravidel
– reálný obraz situace je horší než to, co mají zvířata nakukané v hlavách a čemu slepě věří
Námět: Inspiroval se dobou stalinistického režimu a v knize skrytě naznačuje, jak funguje. Jeho tvorba je kritikou totalitních systémů (komunismus, fašismus)
Hlavní myšlenka: V díle jde o to, že i když je na začátku dobrá myšlenka, je zničena, pokud se někteří dostanou k moci. Dělají totiž vše jen ve svůj prospěch. Svého štěstí a majetku se snaží nabýt za každou cenu. Tím pádem si mění pravidla podle svého. – Kritika komunismu a Sovětského svazu, zvláště lidí, kteří jsou u moci a zabíjejí, zneužívají a obelhávají ostatní.
Téma: Zvířata připravují revoluci a úspěšně svrhnou Jonese – majitele farmy, nastane však další teror v podání prasete Napoleona. Zvířata charakterizují lidi.
Hlavní postavy:
Pan Jones – Majitel panské farmy, zanedbával zvířata i farmu, velký alkoholik
Prasata – Inteligentní a vychytralí vůdci a vrchnost
Major (Lenin) – Inteligetní kanec, přináší myšlenku revoluce a převratu režimu, vůdce zvířat
Napoleon (Stalin) – prase, nejchytřejší, ale podvodník, lhář, vše dělá pro svůj prospěch, nemá žádné hranice
Kuliš (Trockij) – Inteligentní, má dobré nápady, je čestný, snaží se ulehčit život zvířatům „soupeř“ Napoleona
Pištík – prase, lhář, Mluvčí Napoleona, manipuluje s ostatními zvířaty, lže zvířatům, odvádí tuto špinavou práci za Napoleona
Boxer – kůň, pracovitý, čestný, největší dříč, pro farmu svého vůdce Napoleona se těžkou práci ztrhá, za tuto oběť je poslán na jatka
Lupina – klisna, pracovitá, jediná, která se neustále snaží najít pravdu
Molina – klisna, „madam“ mezi zvířaty, ráda se parádí mašlemi, nakonec utíká do služeb jiného pána
Psi – věrní, poslušní, štěňata vychovaná Napoleonem – ochránci, strážci, udělají vše pro pána
Ovce – tupé stádo, které se nechá ovlivnit jejich vůdcem, nemyslící dav, nemají vlastní názory
DĚJ:
Vše začíná na anglické panské farmě, kterou vlastní farmář pan Jones, začíná mít problémy s alkoholem, přestává se starat o farmu i o zvířata. Zvířata trpí hladem a zimou. Prase Major jednoho večera svolá schůzi, kde prezentuje svou vidinu revoluce a farmy zvířat, kdy zvířata budou vládnout sami sobě, bez lidí. Zazní hymna Zvířata Anglie, kterou se všechny zvířata naučí. Major umírá a zvířata se zanedlouho vzbouří, vyženou lidi z farmy (pana Jonese, jeho manželku) a začnou se starat o sebe sami. Zezačátku jde všechno skvěle, všichni pracují, mají dostatek jídla a mají radost, že pracují sami pro sebe a ne pro nějakého pána, prasata udělují pokyny a práci. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbila. Stýskalo se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili cukrem a zdobili jí hřívu pentlemi. Proto utíká z farmy k lidem. Dvě nejchytřejší prasata byli Kuliš a Napoleon. Tato dvě prasata se stala vůdci celé farmy. Některá zvířata se naučila číst a trochu psát, ale většina z nich byla velmi hloupá a ochotná poslouchat prasata na slovo.
Mají stanovených sedm přikázání, kterými se musí každý řídit:
– Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
– Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
– Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
– Žádné zvíře nebude spát v posteli.
– Žádné zvíře nebude pít alkohol.
– Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
– Všechna zvířata jsou si rovna.
Některá zvířata, obzvlášť ovce si nedokázala text zapamatovat, tak jej pro některé zkrátili: 4 nohy dobré, 2 nohy špatné.
První zlom přichází, když se pan Jones snaží opět získat svou farmu zpět, s dalšími farmáři napadnou farmu zvířat, jedna ovce padne, Kuliš vede útok v čele, je poraněn, ale zvířata lidi nakonec vyženou. Zvířata vítězí a farma zůstává jejich. Tato slavná bitva dostala název „Bitva U Kravína“. Zvířecí farma se má stát vzorem pro celé okolí.
Napoleon s Kulišem se mezi sebou začali hádat. Kuliš chtěl postavit větrný mlýn, ale Napoleon ne. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Všem ostatním zvířatům napovídal lži a překroutil spoustu věcí. Hloupoučká zvířata mu uvěřila, že Kuliš se spolčil s lidmi a v bitvě U Kravína se zachoval velmi zbaběle.
Tímto na farmě začíná nový režim, Napoleon rozkázal stavět větrný mlýn a namluvil zvířatům, že větrný mlýn byl původně jeho nápad a Kuliš mu ho ukradl. Zvířata tvrdě pracují. Mlýn je stavěn třikrát. Jednou totiž spadne, podruhé je zničen lidmi. Zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují příliš tvrdě a mají nedostatek jídla. Pištík jim předhazuje čísla a statistiky o tom, jak se jejich situace rok od roku lepší, a zvířata mu slepě věří.
Prasata zatím obydlují dům pana Jonese. Jsou lenošní jako lidé. Spí v postelích, pijí alkohol a poopravují Sedm přikázání. Změní například to, že všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si ale rovnější, žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru a žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly. Vraždí ostatní zvířata. Ta si nechají namluvit, že skutečná znění Sedmi přikázání již zapomněla. Taktéž prasata naučila nový text ovce: 4 nohy dobré, 2 nohy lepší.
Nejoddanější pracovník je kůň boxer, jehož heslem je, že musí pracovat lépe a s chutí. Pracuje ale tolik, že se předře. Nedočká se důchodu, jak mu bylo slíbeno, ale je odvezen na jatka. Zvířata, která umí číst, tohle zjistí, když přijede řeznické auto. Pištík jim ale napovídá, že Boxer byl odvezen do nemocnice autem, které dříve patřilo řezníkovi, ale teď si ho koupil doktor.
Prasata se naučí chodit po dvou a mezi ostatními zvířaty prochází s bičem. Začínají spolupracovat s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjí a hrají karty. Ostatní zvířata sledují, jak se v domě hádají prasata s lidmi a uvědomují si, že je od sebe nedokáží rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.
