Farma zvířat – čtenářský deník (4)

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Deník přidal(a): Elle

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

George Orwell

Život a postoje autora:

• Vlastním jménem se jmenoval Eric Arthur Blair a žil v letech 1903 až 1950.
• Byl to vynikající britský novinář, esejista a spisovatel, který se narodil v Indii v rodině britského koloniálního úředníka.
• Studoval v Anglii na prestižní elitní škole v Etonu a následně několik let působil jako policejní úředník v Barmě.
• V roce 1927 z této služby odešel s hlubokým pocitem spoluviny a znechucení za tehdejší koloniální útlak.
• Od roku 1930 pracoval jako novinář a začal publikovat pod svým slavným pseudonymem (George Orwell), čímž se chtěl symbolicky rozejít s minulostí.
• Jako novinář i jako přesvědčený bojovník na straně republikánů se aktivně účastnil španělské občanské války (kde byl dokonce zraněn).
• Během druhé světové války pracoval pro rozhlasovou stanici BBC.
• Měl velmi hluboké sociální cítění, byl jasného levicového zaměření, ale nikdy nebyl členem žádné oficiální politické strany.
• Ačkoliv psal knihy o diktaturách komunistického typu, sám se cítil být socialistou, což jasně dokazuje jeho citát: „Každou řádku, kterou jsem od roku 1936 napsal a která stojí za zmínku, jsem přímo či nepřímo psal proti totalitarismu a pro demokratický socialismus, jak jej chápu.“
• Jeho knihy a eseje se netýkají jen čisté politiky, ale bystře komentují každodenní život své doby a zabývají se sociálními tématy, díky čemuž je všeobecně považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.
• Světovou popularitu a literární nesmrtelnost si získaly jeho alegorické a antiutopické romány Farma zvířat a 1984, které brilantně popisují nehumánnost totalitních ideologií.
• Zemřel poměrně mladý na vleklou tuberkulózu krátce po vydání svého nejzásadnějšího románu 1984.

 

Další autorova tvorba:

• Romány: Barmské dny, Farářova dcera, 1984, Na dně v Paříži a v Londýně.
• Reportáže a eseje: Hold Katalánsku, V břiše velryby, Zastřelit slona, Lev a jednorožec.

 

Dílo: Farma zvířat

Literární zařazení a kompozice:

• Období: Světová literatura 20. století (tvorba s prvky sci-fi a antiutopie).
• Literární druh: Epika (próza, má plynulý děj).
• Literární žánr: Antiutopický román, přesněji rozsáhlá alegorická bajka.
• Kompoziční výstavba: Děj je přísně chronologický a celá bajka je formálně rozdělena do 10 kapitol.
• Slohový postup a vypravěč: Převládá vyprávěcí a popisný postup. Vypravěčem je objektivní a nezaujatý er-formní vypravěč.

 

Časoprostor, téma a námět:

• Doba a místo děje: Příběh se odehrává na obyčejném statku kdesi v Anglii v blíže neurčeném čase (historicky ale odkazuje na události v Rusku zhruba od roku 1917 do 40. let 20. století).
• Námět: Autor se inspiroval dobou a nástupem stalinistického režimu v Sovětském svazu a v knize skrze zvířata skrytě naznačuje, jak tento proces úpadku funguje.
• Téma: Zvířata připravují spravedlivou revoluci a úspěšně svrhnou majitele farmy, vzápětí však nastane ještě mnohem horší teror v podání prasete Napoleona. Zvířata svými charaktery přesně kopírují lidské vlastnosti a společenské třídy.
• Hlavní myšlenka: V díle jde primárně o myšlenku, že i když je na úplném začátku dobrý a spravedlivý úmysl, je nevyhnutelně zničen a zkorumpován ve chvíli, kdy se určitá skupina dostane k absolutní moci. Mocní si pak mění pravidla výhradně ve svůj prospěch a neštítí se zabíjet, zneužívat a obelhávat ostatní.

 

Jazyková a umělecká vrstva:

• Kniha obsahuje barvité popisy a je psána převážně kultivovaným spisovným jazykem.
• Jsou zde hojně využívány odborné termíny (animalismus, komplexní myšlení, apatie) a také slova politicky a socialisticky zabarvená (soudruhu, Liga mládeže, Sportovní výbor).
• V celém díle funguje princip personifikace (zvířata mluví, pracují a přemýšlejí jako lidé).
• Základem díla jsou metafory, kde například zdivočelí psi fungují jako tajná policie, kůň jako vykořisťovaný dělný dříč, ovce jako nepřemýšlející tupý dav a prasata jako samozvaná nedotknutelná inteligence.
• Objevují se i archaismy či slova spojená se zemědělstvím (senoseč, báchorky, pazneht).

 

Narážky na totalitní režimy (Alegorie):

• Kniha je mistrovským obrazem despotismu a násilí, odhaluje všechny skutečnosti a mechanismy, které vedou k totalitě.
• Sedmero přikázání funguje jako ústava, která se ale potají mění podle toho, jak to režim zrovna potřebuje.
• Nový směr „animalismus“ je zjevnou alegorií na komunismus/socialismus.
• Prasata se pasují do role nedotknutelné vůdčí třídy, která má privilegia, zatímco ostatní jen dřou.
• Dílo ukazuje absurdní veřejné popravy a falešné procesy, při kterých se zvířata ze strachu udávají a sama často ani pořádně neví proč.
• Režim neustále manipuluje s fakty, přepisuje historii, lže zvířatům o ekonomické situaci a ta propagandě (zosobněné Pištíkem) slepě věří, přestože reálný obraz jejich života je mnohem horší.

 

Charakteristika hlavních postav:

• Pan Jones: Původní lidský majitel Panské farmy. Těžký alkoholik, který zanedbával zvířata i údržbu farmy (alegorie na neschopného ruského cara Mikuláše II.).
• Prasata (obecně): Fungují jako inteligentní, ale nesmírně vychytralí, zkorumpovaní vůdci a nová vrchnost (alegorie na bolševické vůdce).
• Major: Inteligentní a vážený starý kanec, který jako první přináší myšlenku revoluce a převratu, je duchovním vůdcem zvířat (alegorie na V. I. Lenina či K. Marxe).
• Napoleon: Mocichtivé prase. Není sice nejlepší řečník, ale je to podvodník a cynický lhář. Vše dělá jen pro svůj vlastní prospěch, nezná žádné morální hranice a stane se krutým diktátorem (alegorie na J. V. Stalina).
• Kuliš (v jiných překladech Kvík): Velmi inteligentní prase plné dobrých nápadů. Je relativně čestný, buduje mlýn a snaží se reálně ulehčit život zvířatům. Stane se nechtěným soupeřem Napoleona, je vyhnán a následně slouží jako věčný obětní beránek režimu (alegorie na Lva Trockého).
• Pištík: Vypasené prase a lhář, který plní roli Napoleonova mluvčího. Skvěle manipuluje s ostatními zvířaty, překrucuje pravdu, falšuje zákony a odvádí propagandistickou špinavou práci (alegorie na sovětskou propagandu).
• Boxer: Tažný kůň. Je neuvěřitelně pracovitý, čestný a loajální. Je to největší dříč farmy, který se pro svého vůdce doslova ztrhá prací. Za tuto obětavou oddanost je nakonec cynicky prodán na jatka (alegorie na zmanipulovanou dělnickou třídu, konkrétně na stachanovské hnutí).
• Lupina: Starostlivá klisna, Boxerova přítelkyně. Pracovitá zvířecí matka, která jako jedna z mála tuší, že je něco v nepořádku a snaží se neustále najít pravdu ve psaných pravidlech, ale neumí dobře číst.
• Molina: Krásná a marnivá bílá klisna, taková „madam“ mezi zvířaty. Ráda se parádí mašlemi a chroupe kostky cukru. Revoluce se jí nelíbí a nakonec raději potají utíká do služeb jiného lidského pána (alegorie na marnivou ruskou buržoazii a emigranty).
• Psi: Zdivočelá štěňata vychovaná od malička samotným Napoleonem. Jsou mu bezmezně věrní, nesmírně poslušní a fungují jako jeho krvelační osobní strážci a vykonavatelé poprav (alegorie na tajnou policii NKVD/KGB).
• Ovce: Představují tupé stádo, které se nechá velmi snadno ovlivnit. Ztělesňují nemyslící dav, který nemá vlastní názory a pouhým hlasitým bečením hesel přehluší jakýkoliv pokus o svobodnou diskuzi.

 

Děj díla (Obsah knihy):

Vše začíná na typické anglické Panské farmě, kterou vlastní farmář pan Jones. Ten začíná mít vážné problémy s alkoholem a přestává se starat jak o chod statku, tak o svá zvířata, která kvůli tomu trpí hladem a zimou. Jednoho večera svolá vážený starý kanec Major tajnou schůzi, kde ostatním zvířatům prezentuje svou vidinu revoluce. Popíše svět, kde zvířata budou vládnout sama sobě a nebudou vykořisťována lidmi. Zazní zde také povzbudivá hymna Zvířata Anglie, kterou se všechna zvířata s nadšením naučí.

Starý Major zanedlouho umírá, ale zasel semínko touhy po svobodě. Zvířata se vzápětí po dalším hladovění spontánně vzbouří, vyženou z farmy pana Jonese i s jeho manželkou a začnou se o statek starat naprosto sama. Přejmenují ho na Farmu zvířat. Zezačátku jde všechno skvěle, všichni neúnavně pracují, mají dostatek jídla a mají obrovskou radost z faktu, že pracují sami pro sebe a ne pro chamtivého lidského pána. Prasata coby nejchytřejší tvorové udělují pokyny a řídí práci. Jenom marnivé klisně Molině se nová politika příliš nelíbí. Stýská se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili kostkami cukru a zdobili jí hřívu pentlemi. Proto velmi brzy z farmy nenávratně utíká k lidem.

Dvěma přirozenými a nejchytřejšími vůdci celé farmy se stanou prasata Kuliš a Napoleon. Prasata zavedou systém zvaný animalismus a na stěnu stodoly napíší sedm neměnných přikázání, kterými se musí každý občan řídit:

1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
4. Žádné zvíře nebude spát v posteli.
5. Žádné zvíře nebude pít alkohol.
6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
7. Všechna zvířata jsou si rovna.

Protože si některá hloupější zvířata (především ovce) nedokázala složitý text vůbec zapamatovat, prasata jim základní myšlenku zkrátila do úderného hesla: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.“

První obrovský zlom a zkouška přichází ve chvíli, kdy se pan Jones snaží získat svou farmu zpět. Společně s dalšími farmáři z okolí napadnou zvířata se zbraněmi v rukou. Kuliš, který celou obranu strategicky naplánoval, vede útok v první linii. Ačkoliv je Kuliš poraněn a jedna ovce v boji padne, zvířata lidi nakonec s obrovským nasazením vyženou. Zvířata slavně vítězí a farma zůstává jejich. Tato památná událost dostala název Bitva u kravína.

Brzy po bitvě se však Kuliš s Napoleonem začnou neustále hádat o moc a směřování farmy. Kuliš chce budovat a postavit větrný mlýn pro zisk elektřiny, ale Napoleon mu neustále oponuje. Ve chvíli, kdy má dojít k veřejnému hlasování, pošle diktátorský Napoleon na chudáka Kuliše smečku obrovských, divokých psů, které si sám tajně od štěňat vychoval k obrazu svému. Psi zaženou Kuliše na útěk a ten z farmy navždy zmizí. Napoleon vzápětí zruší veškeré demokratické schůze a s pomocí lháře Pištíka napovídá zvířatům lži – překroutí historii a přesvědčí hloupý dav, že Kuliš se ve skutečnosti spolčil s lidmi, v bitvě u kravína byl zbabělec a zradil je.

Tímto převratem začíná na farmě nový, tvrdý totalitní režim. Napoleon paradoxně okamžitě rozkáže stavět větrný mlýn a lživě namluví zvířatům, že to byl odjakživa jeho nápad a Kuliš mu ho jen ukradl. Zvířata se pustí do stavby a dřou až do úmoru. Mlýn je stavěn dokonce třikrát, protože jednou ho zboří silný vichr a podruhé je zničen dynamitem při dalším zoufalém lidském útoku na farmu. Obyčejná zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují vysilujícím tempem a mají kritický nedostatek jídla. Propagandista Pištík jim ale na schůzích předhazuje vymyšlená čísla a falešné statistiky o tom, jak se jejich životní úroveň i produkce rok od roku prokazatelně lepší, a zoufalá zvířata mu slepě věří.

Prasata mezitím zcela zradí ideály revoluce. Přestěhují se do Jonesova domu, zleniví a osvojí si lidské manýry. Začnou potají spát v postelích, obchodovat s lidmi, pít alkohol a upravovat Sedm přikázání na zdi tak, aby jim to hrálo do karet (např. přidají dodatek, že žádné zvíře nesmí pít alkohol „přes míru“, nebo spát v posteli „s prostěradly“). Napoleon navíc bez milosti vraždí jakákoliv zvířata, která by se proti němu chtěla ozvat. Když si zvířata na původní znění zákonů stěžují, prasata jim s chladnou tváří namluví, že je zradila paměť. Taktéž zfanatizují tupé ovce a naučí je nové heslo: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší.“

Nejoddanějším a nejtragičtějším pracovníkem je kůň Boxer. Jeho jediným řešením všech problémů je bezmezné heslo: „Budu pracovat ještě lépe a radostněji.“ Ačkoliv celý život dřel pro blaho farmy, když se ve stáří těžkou prací zraní a vyčerpá, zaslouženého důchodu se nedočká. Cynický Napoleon ho nechá odvézt na jatka k řezníkovi a za utržené peníze prasata nakoupí bednu whisky. Když zvířata, která umí číst (např. osel Benjamin), zjistí, jaký nápis je na autě, které Boxera odváží, je už pozdě. Pištík je následně přesvědčí absurdní lží, že Boxer dojatě zemřel v drahé nemocnici a auto jen dříve patřilo řezníkovi a doktor ho ještě nestihl přemalovat.

Příběh graduje po mnoha letech, kdy se prasata definitivně naučí chodit po dvou nohách, obléknou si lidské šaty a mezi ostatními pracujícími zvířaty se procházejí s práskajícím bičem v ruce. Původní Sedmero přikázání je smazáno a nahrazeno jedinou absolutní, pokryteckou větou: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ V děsivém závěru románu začínají prasata naplno spolupracovat se svými někdejšími lidskými nepřáteli a Napoleon farmu přejmenuje zpět na Panskou farmu. Společně s lidmi popíjejí v domě alkohol a hrají karty. Ostatní vykořisťovaná zvířata se zvenku oknem dívají na divokou hádku mezi lidmi a prasaty uvnitř a s obrovskou hrůzou si uvědomují, že od sebe už obě stvoření nedokážou vůbec rozeznat. Tváře prasat se totiž definitivně proměnily v lidské.