Kniha: Hamlet, kralevic dánský
Autor: William Shakespeare
Deník přidal(a): KatyK
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Autor:
William Shakespeare byl Angličan narozen v roce 1564 ve Stradfordu nad Avonem, kde i roku 1616 umřel. Psal drama v období Anglické renesance.
Jeho tvoru můžeme rozdělit na tři etapy:
první etapa – Optimizmus
- žánry: komedie a historické drama (královské hry)
druhá etapa – Pesimizmus
- žánr: tragédie
třetí etapa – Vyrovnání
- žánr: tragi-komedie
V dílech se zabývá vztahy mezi lidmi, jako je láska, nenávist, přátelství,…
Obsah:
Děj se odehrává v Dánsku na královském hradě Elsinore. Dosavadní král dánský Hamlet zemřel a královna si za několik týdnů po smrti krále, manžela vzala jeho bratra Claudia. Hamlet, syn zemřelého krále, to nemůže pochopit, jak se matka mohla po tak krátké době znovu zamilovat.
Hamlet spatří na hradbách ducha svého otce, který mu řekne, kdo ho zabil. Byl to, prý, Claudius. Zapřísáhne se otci a vymyslí léčku se scénou v hře, aby zjistil za je tvrzení správné. A tvrzení ducha se potvrdilo, byl to Claudius. Poté byl Hamlet zavolán ke své matce, kde za závěsem číhal Polonius, komoří a otec Ofélie, dívka kterou Hamlet miloval a Laertesa. Hamlet si ho všiml, ale spletl si ho Claudiem, a propíchl no skrz závěs. Laertes, když se vrátil z Francie, nemohl uvěřit smrti otce ani šílenství své sestry z nešťastné lásky a smrti otce. Chtěl se Hamletovi pomstít. Spojil se z Claudiusem. Hamlet a Laertes se navzájem zabili v šermu otráveními meči, královna se napila otráveného pití připraveného pro Hamleta, Ofélie utonula v rybníce a Hamlet zabil krále mečem. Ještě před smrtí se Hamlet a Poloniuv syn usmíří a naposledy padne do náručí svého přítele Horatia.
Charakteristika díla:
Hamlet, Kralevic Dánský je nejrozsáhlejší ze Shakespearových dramat. Znázorňuje nerozhodnost i tragiku osudů. Při čtení autor dosahuje u čtenáře napětí až ke konci díky nejistotě Hamleta vykonat pomstu.
Hlavní postavy:
Hamlet- dá se rozdělit na dvě osobnosti:jedna bláznivá, druhá prahnoucí po pomstě; dánský princ
Claudius- špatný člověk odhodlán udělat vše pro udržení trůnu, ale i on není úplně necitelný: modlí se za odpuštění; strýc Hamleta, král
Gertruda- velmi nestálá, sobecká, ale projevuje city k Hamletovi i Ofélii; matka Hamleta, královna
Duch otce Hamleta- zemřelý Hamletův otec a bývalý král dánský
Polonius- starý, moudrý a velmi výřečný; nejvyšší komoří
Ofélie- krásná, hodná a milující otce a Hamleta; dcera Polonia
Horatio- oddaný a obětavý přítel Hamleta; šlechtic, přítel Hamtela
Jazyk a styl:
Typické pro dílo jsou Hamletovy dlouhé filozofické monology, kde se snaží pochopit smysl existence a dění. Shakespeare napsal vše, od vtipných někdy až sarkastických poznámek po vážné výstupy postav (např. Ofélie, Hamlet). Vše je napsáno spisovným jazykem, ikdyž se někdy objeví nespisovná slova.
Vlastní hodnocení:
Kniha ve mě vyvolala smíšené pocity. Na jednu stranu jsem Hamleta v jeho chování chápala, ale z druhé strany to bylo nemožné pochopit. Chápala jsem jeho nerozhodnost ve vykonání pomsty otce, protože se nechtěl spáchat neodpustitelný řích a bylo mu Claudiuse líto, jelikož ho přistihnul v modlení se za odpuštění. Nechápala jsem ho v odmítnutí Ofélie. Ještě horší byl způsob, jakým to udělal, řekl jí: „Jdi do kláštera, jdi. Sbohem. Nebo jestli se už mermomocí musíš vdát, vezmi si nějakého blbečka: chytrý mužský dobře ví, jakou obludu z něj uděláte. Do kláštera, běž, a honem. Šťastnou cestu.“ Bylo mi Ofélie nesmírně líto, určitě ze všech postav, i Hamleta jsem tolik nelitovala jako ji. Byla to, alespoň podle popisu v knize, dobrá dívka i dcera a Hamleta milovala. Když ji Hamlet odmítl, ptala sem se proč to udělal a pak mi došlo, že to je odraz od jeho matky. Byl na ni rozzloben, že si vzala jeho strýce tak málo týdnů po smrti krále, ale i tak si to nemusel vylívat na Ofélii. A k tomu všemu jí zabili otce, vlastně to byl Hamlet, kdo ho zabil. Byl to docela paradox osudu, že to udělal on. On ji odmítl a pak zavraždí jejího otce. Nedivím se, že se zbláznila, nedivím se, že to její mysl nezvládla, která by to zvládla?
Takových tragédií dohromady už snad není v naší realitě, a snad i v jejich, možné. Pokud se někdy něco takové ho stalo, upřímně a hluboce tu rodinu nebo rodiny lituji.
Je to jedno z nejvlivnějších děl světového dramatu. Nechali se jimi inspirovat např. K. Čapek v Apokryfech, V. Holan- Noc s Hamletem nebo I. Vyskočil. Haprdáns.
