Kniha: Hovno hoří
Autor: Petr Šabach
Deník přidal(a): PanBanán
Podobný materiál: Rozbor díla
Čtenářský deník: Hovno hoří
Děj:
Hovno hoří je považováno za úspěšné dílo Petra Šabacha, jednoho z nejznámějších současných českých prozaiků. Knížka obsahuje celkem tři povídky, jedna z nich je Hovno hoří.
Tragikomedie se odehrává v 60. letech minulého století v Praze (1968) a vypráví o životě dvou rodin – Šebkových a Krausových. Obě rodiny společně bydlí ve starém činžovním domě, Šebkovi v přízemí a Krausovi nad nimi. Šebkovi mají dvě děti – dospívajícího syna Michala a mladší dceru Uzlinku. Krausovi mají dceru Jindřišku. Michal miluje Jindřišku, ale ta dává přednost spolužákovi Elienovi, který je pohledný, sebevědomý frajer, nadčasově oblékaný, neboť má bohaté rodiče, pracující v Americe a posílají mu západní, moderní a kvalitní dárky. Oproti němu si Michal příliš nevěří, má sklony k sebevraždám (věšení se, strká hlavu do trouby), je neustále buzerovaný a sekýrovaný svým otcem. Otec Šebek je fanatický komunista, pracuje jako voják z povolání a neustále opěvuje komunismus a přesvědčuje všechny, jak se mají dobře. Všechny s tím otravuje. Synovi nerozumí a ani se o to nesnaží, neustále mu něco přikazuje nebo zakazuje (roztrhá mu plakát Elvise Presleyho, protože je to americký zpěvák a zpívá rokenrol). Doma v bytě má dokonce zřízenou nástěnku, kde vyvěšuje úspěchy komunismu a zářnou budoucnost socialistického Československa. Představuje typicky zelený komunistický mozek, co příliš nepřemýšlí, ale o to víc vlastní rodině otravuje život nástěnkami a vymýšlením stále stejných jídelníčků, které maminka Šebková poslušně a pilně plní. Mladí spolu chodí do školy (Michal, Jindřiška i Elien), jsou tedy spolužáci. Otec Jindřišky, pan Kraus, je odpůrce komunismu, nesnáší socialistická hesla a naivní kecy o budoucnosti. Je odbojář, prošel několika fašistickými kriminály. Socialistickými pořádky upřímně a hluboce pohrdá a je nositelem vyznamenání Za chrabrost. Je cholerik, všechno jej šíleně rozčílí, a tak vlastně pořád zuří, vzteká se a řve. Paní Krausová s Jindřiškou mu tiše ustupují, ale Jindřiška se mu vzepře. U svátečního vánočního oběda mu odporuje, že to, co mají na talíři, nejsou knedlíky, ale noky. Udělá otci přednášku o tom, jak se liší knedlík od noku, čímž otce strašně rozčílí. Ten ve vzteku rozbije skleněnou výplň dveří a dá dceři přednášku o nevděku a řve, že ji matka špatně vychovala a vyčte jí, že není syn, neboť vždycky chtěl syna. Vánoce jsou zkažené. Dceři nerozumí a ani se o to nesnaží. Neustále sekýruje svou těžce nemocnou manželku, která mu vše odkývá, kritizuje ji i za to, že se mu zdá, že nahlas vzdychá a heká. Se sousedem Šebkem se nesnáší a občas na sebe na celý dům řvou a hází po sobě pantoflemi. Maminka Michala, paní Šebková, má sestru, která pracuje jako učitelka a má smůlu na chlapy. Má malého syna Péťu, kterému neustále shání a vybírá tatínka. Péťa se každého maminčina nápadníka ptá, jestli hovno hoří, čímž přivádí nápadníky do rozpaků a maminku ještě více. Maminka je přesvědčená, že hovno nehoří a neustále to synkovi opakuje. Společně se shodnou na tom, že ženichové nestojí za nic, a rozhodnou se, že už nikoho shánět nebudou.
Vánoční svátky vyhrocují neshody ve vzájemném soužití i o patro níž. U Šebkových jsou vánoční dárky velkým zklamáním. Michal dostává pod stromeček předpotopní zimní boty, vhodné tak leda pro důchodce, zatímco Eliot se může pochlubit super moderními kozačkami v kovbojském západním stylu. Michal však musí děkovat za dárek a ze všech sil potlačit zklamání. Maminka Šebková předstírá obrovskou radost ze skleniček, které jsou vlastně určené do kuchyně, a pro všechny, tedy vlastně dárek žádný nedostane. Uzlinka si přeje kuši, kterou však také nedostane. Otec Šebek zaníceně začne předvádět nový výdobytek socialismu – plastové maminčiny skleničky, hází s nimi o zem, aby ukázal, že jsou nerozbitné. Zklamaný a naštvaný Michal však praští skleničkou o zem tak, že se rozbije, čímž strašně naštve a rozzuří otce, a Vánoce jsou zkažené. O patro výš starý Kraus řval na manželku i dceru, protože měl další cholerický záchvat, jeho žena se snažila moc ho nedráždit a dcera Jindra naopak zjišťovala, že tátu je čas od času potřeba poslat do háje. Paní Krausová umírá. Jindřiška to těžce nese. Vdovec Kraus se mění. Zcela se zklidňuje, smutní a oddává se osudu. Začínají hospodařit bez maminky, společně. Jindřiška se snaží vařit, prát a žehlit, starat se o otce. Po čase se otec Kraus seznamuje se sestrou paní Šebkové, Evou. Eva zpočátku váhá, bojí se dalšího zklamání, ale když vidí, jak si její synek Péťa rozumí s panem Krausem, jak se společně zajímají o letadla a technické věci, sblíží se s panem Krausem a rozhodne se za něj provdat. Šebkovi dají novomanželům jako svatební dar plastové lžičky, vyrobené v tehdejší Německé demokratické republice, ale všem se rozpustí a pokroutí při míchání kávy. Jindřiška Michala odmítá, připomene mu, že je teď vlastně její bratr, Michal se opije a strčí hlavu do elektrické trouby, aby demonstroval sebevraždu (otravu plynem). Ráno všechny probudí rachot a hřmot letadel a tanků. Začíná okupace Československé republiky vojsky spojeneckých armád, především armádou tehdejšího Sovětského Svazu. Začíná normalizace, zpřísnění poměrů a zabrzdění pokrokového vývoje. Novomanželé Šebkovi se rozhodnou i s dětmi odejít do zahraničí, za bratrem pana Šebka, do Anglie. Eliot odjíždí rovněž za rodiči di ciziny. Doma zůstává jen komunistická Šebkova rodina.
Další podobné materiály na webu:
