Kniha: Jáma a kyvadlo
Autor: Edgar Allan Poe
Deník přidal(a): Petr Lindovský
Rozbor na: Rozbor-dila.cz
Literární druh: Epika
Literární forma: Próza
Literární žánr: Povídka (hororová)
Hlavní myšlenka díla: Poukázat na krutost, které jsou lidé schopni
Stručný obsah:
Příběh začíná v soudní síni, kde je trestanec odsouzen na smrt za kacířství. Trestanec ale omdlívá a probouzí se až když je uvězněn. Nejprve popisuje své pocity, má strach otevřít oči, ale nakonec se odhodlá. Zjišťuje, že leží na zemi a kolem něj je jen černočerná tma. Snaží se zjistit, jak velká je jeho cela, proto se vydá na průzkum, najde stěnu, položí k ní kus svého oblečení a opatrnými kroky pokračuje podél stěny. Jenže zakopne a usne, když se probudí, zjistí, že má vedle sebe chleba a vodu. Nejdříve tedy pojí a poté dokončí průzkum své cely. Napočítá 100 kroků. Rozhodne se ji přejít napříč, ale po pár krocích upadá a zjišťuje, že část jeho obličeje nedopadla na zem, ale visí ve vzduchoprázdnu. Uprostřed cely je hluboká jáma, do které jen nedopatřením nespadl. Vrátí se ke zdi a znovu usíná. Když se probudí tentokrát, je připoután k dřevěnému rámu a do cely konečně prosvítá alespoň malé světlo. Zjišťuje, že cela je mnohem menší, než původně spočítal, vysvětluje si to tím, že když poprvé upadl, po probuzení se vrátil stejnou cestou, kterou přišel. Na stěnách si všímá zrůdných obrázků satana a kostlivců. Jenže nejhorší jej teprve čeká, nad sebou vidí visel kyvadlo, které se pozvolna spouští dolů. Po několika dnech v trýznivých myšlenkách a představách, jak se kyvadlo zařeže do jeho těla, se pokouší o poslední zoufalý pokus na záchranu. Využije posledních kousků jídla, kterými pomaže svá pouta a krysy, které se mu celou dobu snažily jídlo sníst se vrhnou na pomazaná pouta. Podaří se jim pouta překousat a trestanec jako zázrakem na poslední chvíli uteče před jistou smrtí (i když mu již kyvadlo stihlo rozřezat oblečení a kousek těla). Kyvadlo se okamžitě zvedá nahoru. Ale inkvizitoři svou oběť nenechají dlouho v klidu. Železné stěny cely se začínají rozehřívat a satanské obrázky na stěnách začínají získávat pestrou barvu, díky které působí ještě strašidelněji. Zároveň se stěny posunují blíže k sobě, tím celu zmenšují a zaplňují velkým žárem. Trestanec se rozhodne raději skončit do jámy, než aby zemřel žárem stěn. Když už je odhodlán skočit, chytí jej za ruku generál Lasalla, který trestance zachrání. Tím také povídka končí.
Postavy:
- Trestanec – člověk, který je inkvizičním soudem označen za kacíře, je mu určen trest smrti, v cele čelí krutým nástrahám, které ale dokáže vždy vyřešit, nedozvídáme se jeho jméno
Jazyk:
- Dílo je psáno spisovně, někdy se objevují archaismy (kutna, chřípí)
- Autor dokáže čtenáře do příběhu vtáhnout, umí vytvořit a udržet napětí, realisticky popisuje pocity a jednání odsouzeného, důkladný popis místa a děje
- Povídka je psána v ich-formě
Hodnocení: Dílo se mi líbilo právě díky schopnosti autora připoutat čtenáře k povídce. Velmi dobře udržuje napětí a touhu dozvědět se, co se stane dál, popř. jak to dopadne. Autor krásně popisuje psychický stav člověka odsouzeného k trestu smrti. Zároveň pěkně vyobrazuje krutost trestů té doby, zvláště krutost inkvizice. Do příběhu se člověk velmi lehce vžije a prožívá celý děj s hlavní postavou.
