Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Deník přidal(a): Kateřina
Přidáno na: Studijni-svet.cz
„Pro dva lidi je jen určitá míra lásky: ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl.“
Biografie autora:
– (1877 – 1931)
-Významný český básník, prozaik, dramatik, publicista a nacionalistický politik
– jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů
– Dyk přispíval do časopisu Lumír (až do své smrti).
– Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.
– Viktor Dyk zemřel na srdeční mrtvici při koupání se v Jaderském moři
– Pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.
– Ve své tvorbě Dyk často využíval satiru a pravidelný rytmický verš. Jeho díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy.
Díla:
Poezie – Milá sedmi loupežníků, Devátá vlna
Drama – Zmoudření Dona Quijota
Próza – Konec Hackenschmidův, Prosinec aj.
STYL, TYPICKÉ UMĚLECKÉ PROSTŘEDKY:
-Objevuje se silný vliv symbolismu (píšťala, krysy), dekadence a romantismu; autor užívá spisovného jazyku, archaismů, krátké věty tázací – pomocí nichž komunikuje se čtenáři, archaický slovosled, vyprávěcí styl, er-forma, přímočaře, strohým jazykem, časté dialogy…
Příběh se odehrává: v severoněmeckém hanzovním městě Hameln
Znaky:Novela, symbolismus. Symbol sedmihradského království jako ráje; dítěte jako nového lepšího života.
Myšlenka díla: Láska dala krysaři smysl života a poprvé v životě se cítil spoután láskou k Agnes, přestal cítit potřebu tuláctví. Když přišel o svoji lásku, ztratil smysl svého života.
Hlavní postavy:
Krysař – tulák, nevázaný, nespoutaný, tajemný, moudrý, světem zkušený
Agnes – naivní, působící nevinně, milující, milenka Kristiána
Kristián – milenec Agnes, maloměšťák, prospěchář, zajímá se o majetek, konvenční
Bonifác Strumm, Gottlieb Frosch – radní, nečestní, podvodníci
Sepp Jörgen – rybář, duševně zaostalý, všechno pochopí až o den později
Děj:
Do městečka Hameln přijíždí krysař, aby město zbavil všudypřítomných krys. Hraje tiše na píšťalu (nikdy nezkoušel hrát silně, protože ví, že by to znamenalo něco špatného), a tím odloudí krysy a utopí je. Zamiluje se do Agnes a Agnes do něj, mají spolu poměr. Ve městě už není ani jediná krysa, krysař tedy splnil úkol a žádá od radních, aby mu zaplatili tak, jak slíbili. Radní ale slib nedodrželi a nedali krysaři peníze za práci. Agnes čeká dítě se svým Kristánem, kterého však nemiluje, protože miluje krysaře. Spáchá sebevraždu.
Krysař se pomstí městu. Zapíská silně na píšťalu ukolébavku o sedmihradském království, všichni lidé kromě Seppa Jörgena slepě následují krysaře a spadnou do propasti. Krysař hází do propasti píšťalu a skáče do ní také. Sepp Jörgen teprve druhý den pochopil, co se stalo a že zůstal jediným občanem města. Až druhé den na něj začíná doléhat včerejší vábení píšťaly a on se vydává směrem ke propasti. Slyší ale křik malého osamělého dítěte, které překřičí i zvuk píšťaly, a Sepp jde hledat pro dítě matku.
↓↓↓
„ Ale stalo se něco zvláštního. Křik dítěte překonal zvuk píšťaly krysařovy. Dítě plakalo ještě. Chtělo pít. Nevědělo nic o zemi sedmihradské. Pláč dítěte dojal posledního muže z Hameln, pláč nemluvněte překonal jeho touhu.
Kynul bezmocně rukou na pozdrav někomu, kdo navždy odchází. Rozloučil se s propastí. Potom odešel hledat ženu, která by dala napít dítěti.“
A tak symbolicky z celého města zůstávají dva lidé – blázen, který rozum ztratil, a mimino, které ho ještě nemá.“
Ukázka z díla:
Tiše plynuly vody; a krysaři se zdálo, že rozumí tichému míjení vod. Slavné bylo zamyšlení krysařovo; jako by časy a prostory v něm hovořily.
– Jsem minulost, pravil hlas.
– Jsem budoucnost, odpovídal jiný.
– Jsem krásná, mluvila minulost.
– Budu krásnější, slibovala budoucnost.
– Měla jsem vše: úsměvy, slzy, sen i procitnutí, děla minulost.
– Budu míti vše: úsměvy, slzy, sen i procitnutí, řekla budoucnost.
Mezi hovorem minulosti a budoucnosti, jaká to přítomnost!
Další podobné materiály na webu: