Kniha: Lakomec
Autor: Moliére
Deník přidal(a): Kateřina Širůčková
Přidáno na: Studijni-svet.cz
A. CHARAKTERISTIKA
– vznik z frašek (důraz na hyperbolu) inspirace – Plautus – Komedie O Hrnci/z Komedie Del Arte (stejně jako Sluha dvou pánů) improvizace, pouze pevně daná struktura
1. Analýza uměleckého textu
I. část
· zasazení výňatku do kontextu díla
· literární druh a žánrový typ: protagonistické epické drama, žánr: komedie
· téma (název): větný ekvivalent, charakteristická vlastnost
děj: jednoduchý, předvídatelný
motivy: láska, peníze, ideální partner
celkové – nezdravá touha po penězích; pokrytectví; touha po někom, kdo by ho reprezentoval
hlavní – podle úryvku, vedlejší – není
· časoprostor: 2. polovina 17. století v Paříži
· kompoziční výstavba: chronologicky, na jednom místě v jednom čase; 5 dějství
Expozice: Harpagonův majetek
Kolize: láska Harpagonova syna Kleanta
Krize: Harpagonovo zamítnutí svatby Mariany a Kleanta
Katastrofa: ztráta peněz
Závěr: navrácení peněz, svatba Mariany a Kleanta, Elišky a Valéra
II. část
Charakteristika postav: postavy se nevyvijí – typické pro Moliéra
Harpagon – lakomec na peníze, žgrt, starý; otec Elišky a Kleanta; chce Marianu
Eliška – úctivá a hodná dcera
Kleant – syn Hapragona, bez úcty k otci, půjčuje si peníze, které utrácí (př. za oblečení), miluje Marianu
Valér – miluje Elišku, snaží se získat Harpagonovu přízeň, aby si vzal Elišku
Mariana – chudá dívka, která pečuje o svoji nemocnou maminku; zamilovaná do Kleantese
· vyprávěcí postup (vypravěč, forma, typy promluv): dialogy; jeden hlavní monolog; scénické poznámky; er forma – řeč vypravěče má podobu monologu ve 3. osobě
III. část
· jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: spisovná čeština, zamilovanost mladých párů vyjadřoval Moliére jemnou gradací a hyperbolou; sarkasmus
2. Literárněhistorický kontext
· zařazení do literárního/obecně kulturního kontextu:
francouzský klasicismus (2.pol.17.stol.) – hledá vzor v antickém umění se zaměřením na společenské a mravní problémy, klasicismus je úzce spjat s osvícenstvím – myšlenkový proud o víře v rozum a smyslovém poznání člověka
reakce na baroko, umělecký směr aristokracie
empír- Vrcholová forma klasicismu – převažující sloh za Napoleonova císařství, větší míra inspirace antikou
inspiračním zdrojem je Aristotelova Poetika: zásada tří jednot v dramatu (času, místa a děje)
· zařazení do kontextu autorovy tvorby:
Moliére (vl.j.: Jean-Baptiste Poquelin) V jeho hrách se promítala soudobá mravní problematika, od postavení žen ve společnosti i v rodině, lakoty a náboženského pokrytectví
Postavy jeho děl mají výrazné charakterové rysy
Často hrál ve svých hrách
Čerpá z italských a francouzských motivů
· srovnání s jinými díly
Carlo Goldoni – Sluha dvou pánů
Další podobné materiály na webu:
