Kniha: Lakomec
Autor: Moliére
Deník přidal(a): souckys
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Překlad: Vladimír Mikeš
Vydalo: nakladatelství ARTUR, Praha
Roku: 2008
O autorovi:
Žil v letech 1622 až 1673, což byl přelom baroka a klasicismu. Narodil se 15. ledna v Paříži. Byl to francouzský herec, spisovatel a dramatik. Jeho pravé jméno bylo Jean-Baptiste Poquelin. Začátky jeho divadelní kariéry v Paříži nebyly úspěšné, dokonce i skončil ve vězení pro dlužníky. Ale roku 1658 získává podporu králova bratra, později i samotného krále, pro kterého organizoval společně s Lullym královské večírky. Umírá na jevišti při jeho hře Zdravý nemocný, ve které sám hrál.
Nějaká jeho další díla:
Zdravý nemocný, Měšťák šlechticem, Psyché, Létající doktor,..
Hlavní postavy:
Harpagon – otec Kleanta a Elišky, ctitel Mariany, jmenovaný lakomec
Kleant – syn Harpagona, snoubenec Mariany
Valér – syn Anselma, nápadník Elišky
Eliška – dcera Harpagona, snoubenka Valéra
Mariana – Kleantova milá, do níž je zamilovaný Harpagon
Anselm – otec Valéra a Mariany
Štika – Kleantův sluha
Místo děje:
Děj se odehrává v Paříži roku 1670.
Rozbor díla:
Je to komedie, která obsahuje pět dějství. Nejčastějšími jazykovými prostředky jsou ironie a satira.
Kniha má svůj název kvůli lakotě hlavní postavy Harpagona.
Rozbor textu:
Eliška: Nezlobte se na mne, tatínku!
Harpagon (po ní): Nezlobte se na mne, dcerunko!
Eliška: Velmi si vážím pana Anselma, tatínku. Ale, s dovolením nevezmu si ho!
Harpagon (po ní): Velmi si tě vážím, dcerunko, ale, s dovolením, vezmeš si ho – dnes večer!
Zdrobněliny-dcerunko, tatínku
Děj:
Harpagon je velmi bohatý, ale přesto lakomý člověk, peníze nedopřeje ani svým dětem Elišce a Kleantovi.
Oběma dětem otec domluvil bohaté, ale staré nápadníky. Eliška je však zamilovaná do Valéra a Kleant do Mariany, kterou by si chtěl vzít. Ale ve chvíli, kdy to děti chtějí otci oznámit, zarazí je tím, že by si chtěl vzít slečnu Marianu-dívku jeho syna. Když se vzájemně o svých citech dozvědí, velmi se pohádají.
Štika ukradne pro Kleanta Harpagonovu truhlu peněz a ten pak z její krádeže obviní každého-i sebe.
Když se Valér přizná k lásce k Elišce, Harpagona to rozčílí. Navíc nejdříve pochopí, že jeho přiznání k lásce jeho dcery je přiznání ke krádeži truhly. Proto ho chce nechat zabít.
V tu chvíli ale Valér přizná, že je má bohatý původ, ale ozve Anselm, že jde o jeho původ, že to není možné. Tímto rozhovorem přijdou na to, že Mariana a Valér jsou bohatí sourozenci a děti Anselma.
Anselm nabídne Harpagonovi peníze za škody a věna a ten povolí svatbám Kleanta i Elišky.
Vlastní názor:
Tato kniha je jednou z nejvtipnějších, kterou jsem za poslední rok četla. Autor má skvělý smysl pro humor. Určitě bych chtěla vidět i divadelní představení nebo alespoň filmové zpracování.
Další podobné materiály na webu:
