Kniha: Máj
Autor: Karel Hynek Mácha
Deník přidal(a): stowosm
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Autor: Karel Hynek Mácha (16. 11. 1810 – 06. 11. 1836)
– nejvýznamnější představitel českého romantismu
– jeden z nejvýznamnějších českých básníků vůbec
– český básník a prozaik
– zakladatel české moderní poezie
– byl to podivín, samotář, drsný člověk
– studoval gymnázium, vynikal v matematice, krásně kreslil, hudebně nadán:
kytara, ovládal perfektně němčinu, studoval filozofii
– hodně cestoval
– měl sadomasochistické sklony
– umírá ve 26 letech na zápal plic
– zpočátku psal Mácha německy- byl ovlivněn četbou německých romantiků
– ve své době byl nepochopen- byl kritizován, říkali, že byl nevlastenecký
Díla:
Povídka: ,,Křivoklad“
Básně: ,,Romance“
,,Svatý Ivan“
,,Čech“
,,Hrobka králů a knížat českých“
,,Budoucí vlasť“
,, Kralovič“
,,Ohlas písní národních“
,,Těžkomyslnost“
Deník : ,,Deník na cestě do Itálie“
Próza: ,,Cikáni „ – vydáno posmrtně
,,Pouť krkonošská“
Lyrickoepická skladba: ,,Máj“
Romantismus:
– navazuje na preromantismus
– vznik v Evropě na přelomu 18. a 19. Století
– chce vzbudit city- hluboké a niterné
– konflikt se skutečností
– romantický člověk má ideály, ale zjišťuje, že to nejde= rozpor mezi sny a skutečností
– svět je k člověku nepřátelský
1, Pasivní– únik jinam- příroda, do vlastního nitra, fantazie, minulost, exotika
2, Aktivní– Sturn und drank- člověk se bouří (skandály, vyhnanství)
Hrdina:
- výjimečný (vyvrženec)- žije na okraji společnosti, zažívá výjimečné situace
- záhadný původ
- prožívá konflikt
- prožívá lásku- často nedostupná
- idealizuje si svou lásku (představuje si, že je lepší, než doopravdy je)
- život většinou končí tragicky
- hrdina má často autobiografické rysy- autor se do něj promítá
Další literární znaky romantismu:
- velký subjektivismus (autor do toho vkládá svou duši) a individualismus (liší se- jedinečná a
originální)
- míšení žánrů- lyricko- epické básně, kritická próza
- záliba v kontrastech (někdo je vnitřně krásný a druhý vnitřně ošklivý)
Čeští představitelé romantismu:
Děj básně Máj:
Máj je lyrickoepická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezzech. Tuto báseň napsal Karel
Hynek Mácha. Příběh začíná večerem v první májový den, kdy všechno dýchá láskou a na
břehu sedí dívka, Jarmila, která čeká na svého milého, Viléma. V dálce vidí člun a radostně mu
běží naproti. Dívka padá příchozímu kolem krku, ale poznává, jak se zmýlila. Místo
milence přichází Vilémův přítel a přináší zprávu, že Vilém bude příštího dne popraven,
zavraždil totiž svého otce, který znásilnil Jarmilu. Otec Viléma v mládí vyhnal
z domova a Vilém se stal loupežníkem a jako ,,lesů pán“ zabil svého otce. Za to měl
být nyní popraven. Vilémův přítel nasedá opět do člunu, odplouvá a Jarmila se že
zoufalství vrhá ze skály do jezera. Vilém je svázán ve věznění, uvědomuje si, že je to
jeho poslední noc v životě, a očekává s hrůzou následující den. V hlavě přemítá
myšlenky o smrti, o posmrtném životě… Ale i o své milé. Byl tak zamyšlen do svých
myšlenek, že ani nezpozoroval příchod strážníka, kterého probudil vězňův neklid.
Strážník napjatě poslouchá Vilémovu samomluvu a s hrůzou odchází. Celý výjev na
něj působil tak, že ho od té doby nikdo neviděl, aby se usmál. Venku se zatím těší
duchové z toho, že mezi ně přijde nový člen- Vilém. Celá příroda mluví o tom, co mu
přichystá na uvítanou. Opuštění loupežníci truchlí nad ztrátou. Ráno se radostně
probouzí celá příroda a vojáci vycházejí s odsouzeným Vilémem a se zástupem lidu.
Když Vilém stojí na popravním místě, naposledy se loučí s přírodou, s matkou zemí a
rozhlíží se po krásném okolí. Pak je mu mečem utnuta hlava, jeho tělo je lámáno a
pověšeno na kůl i s hlavou. Po letech cestoval sám autor a zastavil na onom místě,
kde stále ještě byla jeho lebka. Básník se ptal na Vilémův osud, lituje ho a zároveň
smutní nad svým promarněným mládím. Připadá mu, že je jeho život podobný životu
Vilémovu. Básník je zklamán životem a v tomto duchu svou báseň končí.
Postavy:
Vilém (hlavní hrdina) – loupežník, miluje Jarmilu, zabije jejího svůdce (svého otce),
popraven oběšením
Jarmila – miluje Viléma, znásilněna jeho otcem, spáchá sebevraždu
otec Viléma – Viléma vyhodil z domu, svedl Jarmilu, zabit Vilémem
sbor loupežníků – loupežníci, Vilémovi přátelé, oplakávají jeho smrt
sbor duchů – duchové, kteří se těší na příchod dalšího člena (Viléma)
Hlavní myšlenka: Oslava májové přírody, láska, obětování se pro lásku, kritika tehdejší
společnosti, zobrazit nevolnost lidí v tehdejší době
Literární druh: Poezie
Literární žánr: Lyricko- epická báseň
Doba a místo děje: Pravděpodobně někdy koncem 18. století nebo začátkem 19. století, krajina pod Bezdězem u města Doks
Kompozice: Vzestup, vrchol, sestup
Expozice– Byl pozdní večer, první máj
Kolize– Zpráva od plavce
Krize– Vilém zabije otce
Peripetie– poprava
Katastrofa– Zemře otec, Vilém i Jarmila
Jazyk: Spisovný, jazyk tehdejší doby, archaismy, poetismy, monology, dialogy, rýmy-
sdružené, střídavé, obkročné, v závěru básně je ich forma
Obrazné prostředky:
Přirovnání (co slzy lásky), metafora a personifikace (jezero zvučelo tajný bol),
metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas), opakování slov (máj, láska, den, noc),
oxymorón = nesmyslné věty (mrtvá labuť zpívá)
Znaky romantismu: Moderní básnická řeč, obraz přírody, nenaplněná láska,
tajemství (nadpřirozenost), subjektivismus – splynutí autora s dílem (postava Hynka)
individualita – postava Viléma já X společnost, Vilém neuznává důvod, proč má být popraven
a myslí si, že je nevinný, že jen udělal to, co měl
tajemné motivy – lesní duchové, popraviště motiv poutníka – Hynek putuje, na cestách se
seznámí s Vilémovým příběhem a zastaví se i u jeho popraviště
Vlastní názor: Báseň se mi líbila, hezky se četla, i když se v ní nacházelo mnoho slov, kterým jsem nerozuměl.
Další podobné materiály na webu:
