Kniha: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Autor: Arnošt Lustig
Deník přidal(a): Marcela Saganová
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Století: 20. století
Umělecký směr: Válečná literatura
Autor:
Arnošt Lustig pocházel z židovské rodiny malého obchodníka a narodil se roku 1926 v Praze, zde studoval reálku, ale v roce 1941 musel studia opustit a vyučil se krejčím. V roce 1942 byl poslán do Terezína a byl umístěn i v Osvětimi a Buchenwaldu. Podařilo se mu v dubnu 1945 uprchnout z transportu smrti a ukrýval se až do konce války v Praze. Celá jeho rodina bohužel zahynula a jeho to velice poznamenalo. Jeho díla jsou inspirovaná především válkou a židovskou tématikou. V roce 46 začal studovat VŠ politických a sociálních věd. V roce 1948 odcestoval do Izraele. Působil zde jako zpravodaj Lidových novin o izraelsko – arabské válce. Po návratu působil jako redaktor Českého rozhlasu. V 50. a 60. letech vystřídal několik zaměstnání a stal se členem Komunistické strany Československa. V době invaze vojsk Varšavské smlouvy musel ze země odejít a emigroval ponejprv do Jugoslávie a potom žil nějakou dobu v Izraeli. Nakonec skončil v USA, kde přednášel literaturu, film a scenáristiku. Byl jmenován na Washington University profesorem. Nějakou dobu byl redaktorem české odnože časopisu Playboy. Celý život prožil s manželkou Věrou. Měli spolu dceru Evu a syna Josefa. Zemřel v roce 2011 na rakovinu.
Dílo:
Noc naděje – 7 povídek inspirovaných autorovým životem v ghettu
Démanty noci – povídky
Dita Saxová – novela (epický prozaický útvar delší než povídka, ale kratší než román)
Trilogie o osudech tří židovských žen:
Colette: Dívka z Antverp
Tanga: Dívka z Hamburku
Lea: Dívka z Leeuwardenu
Miláček – román z izraelsko–arabské války o lásce dvou ras
Další autoři:
Milan Kundera (Žert), Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol), Vladimír Páral (Milenci a vrazi), Bohumil Hrabal ( Ostře sledované vlaky ), Umberto Eco ( Jméno růže ), Jan Otčenášek (Romeo, Julie a tma), Ota Pavel (Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři)
Literární druh a žánr: Epika, próza, novela s nacistickou tématikou
Forma díla: Er – forma
Jazykové prostředky:
Spisovný jazyk, v přímé řeči se užívá němčina a jsou zde použita i židovská slova, vulgarismy, přirovnání. Děj je úmyslně zdržován a udržuje ve čtenáři napětí, aby ke konci dostal spát a vygradoval.
Kompoziční výstavba:
Chronologická, občas jsou zde vzpomínky. Tři kapitoly.
Časoprostor:
2. světová válka, rok 1943. Osvětim, vlak.
Námět, motiv:
Autor zde spojil dvě události, které se prý udály za druhé světové války. Jednalo se o případ polské herečky, která ukradla německému důstojníkovi zbraň a zabila jej. Tím se sice vyhnula zplynování, ale byla zastřelena. A druhá událost, která Lustiga inspirovala, se odehrála tak, že Němci zajali na Sicílii skupinu židovských obchodníků a pod záminkou výměny jejich životů za životy svých důstojníků a slibem, že odcestují do USA, na nich vymámili celý majetek. Všichni byli samozřejmě zabiti.
Charakteristika postav a díla:
Tato kniha líčí zajetí dvaceti židovských obchodníků na Sicílii nacisty a jejich přemístění do koncentračního tábora v Osvětimi(Polsko). Aby z nich vymámili peníze, které mají na účtech ve Švýcarsku, slíbí jim důstojní SS Bedřich Brenske – cílevědomý, krutý, inteligentní, manipulátor, který žije pro Říši a Vůdce -, že když zaplatí náklady, tak je nechají, výměnou za svých 20 důstojníků, deportovat do USA. Při nastupování do vlaku si mluvčí skupiny židovských boháčů – Herman Cohen – všimne rodiny (rodiče, dědeček a sedm dcer), kdy jedna dcera sděluje otci, že: NECHCE ZEMŘÍT. Cohena to zaujme a poprosí esesáka Brenskeho, zda by ji mohl vykoupit. Ten povoluje, částku stanovuje na 100 000 franků. Dívka se jmenuje Kateřina Horovitzová a v Polsku byla tanečnicí, je krásná a mladá. Prosí pana Cohena, zda by vykoupil i její rodinu. Ten jí slíbí, že se pokusí. Kateřina netuší, že v té době již nikdo z příbuzných nežije. Dostanou nové ošacení, které nacisté zabavili Židům, kteří již byli zajmuti a umístěni v táboře. Kateřina se snaží napsat vzkaz pro rodiče do kufru s oblečením a prosí krejčího, aby ho předal. Ten vzkaz nepředá, ale nahlásí to SS. Dohled nad skupinou má též mladý Árijec Emerich Vogeltanz – neurvalý, tupý, prchlivý. Je vůči zajatcům krutý a přesvědčený o své vlastní nadřazenosti. Co se týče jednání, tak je přesným opakem svého nadřízeného Brenskeho.
Všichni tedy nastupují do vlaku a vyjíždí směr Hamburk. Všichni židovští zajatci si chovají v sobě naději a chtějí věřit, že důstojník Brenske hovoří pravdu, kromě pana Rappaporta – Liebena, který je ke slibům SS skeptický a doplatí na to. Ještě ve vlaku je pak zastřelen. Kateřina nemá americký pas, tak jsou nuceni odjet zpět do Osvětimi, aby zde oddali pana Cohena a Kateřinu. Oddávat je bude rabín Dajem z Lodže. Ten v táboře vykonává všechny judaistické obřady. Měl být také zplynován, ale Brenske jej uslyšel zpívat a rozhodl, že bude rabi zpříjemňovat pobyt v táboře svým zpěvem. Jeho prací bylo, že stříhal mrtvým ve spalovně vlasy, které se používaly na plnění matrací pro vojáky. Rabi varuje Kateřinu v náznacích před jejím osudem a během svatby odříká modlitbu za mrtvé. Také ji naznačuje, že její rodina již nežije. Po sňatku jedou všichni zase do Hamburku a už zde i vidí loď Berlín, kterou mají odcestovat. Ale vyskytne se další problém a musí prý zase do Osvětimi. Pan Lieben je v tuto chvíli zastřelen. Jelikož je Brenske skvělý řečník, tak mu převážná většina uvěří a s nadějí napíší svým rodinám, aby zaslaly peníze na jejich záchranu, jelikož jejich konta jsou již prázdná. V Osvětimi je pošlou se „osvěžit do sprchy“ a Kateřina už tuší, že se blíží jejich konec. Proto, když ji pozorují dozorci, jak se svléká, tak jim kvůli jejich nepozornosti ukrade zbraň a dva zabije. Brenske je nechá chvíli tak, ale pak se rozhodne je všechny postřílet. Tělo Kateřiny nechá vystavit jako varování, že vzpoura se nevyplácí. Rabi ostříhané Kateřině zpívá oslavnou modlitbu o statečnosti.
Je to jedna z nejvíce emotivních knížek, které jsem četla. Ta největší krutost a nelidskost nebyla ani tak v tom zabíjení, ale v pohrávání si s nadějí zajatých Židů. Když se v knize několikrát objevilo slovní spojeni: KONEČNÉ ŘEŠENÍ, tak mi bylo jasné, jak to skončí a to více jsem prožívala osudy všech zúčastněných.
