Kniha: Obraz Doriana Graye
Autor: Oscar Wilde
Deník přidal(a): Eliška
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Literární druh: epika
žánr: román
O autorovi:
Oscar Wilde byl anglický spisovatel původem z Irska.
Jeho hlavními poli působnosti byla dramata, básně, prózy i eseje.
Jeho otec byl očním a ušním chirurgem, jeho matka byla úspěšnou spisovatelkou, která psala pod jménem „Speranza“.
Wilde studoval klasickou filologii, kde začal psát.
Na jeho trovbu měly vliv dekadentní názory, se kterými se zde seznámil.
Wilde žil velmi bohémským životem, což značí i jeho díla. Oženil se s bohatou Constance Lloydovou, s níž měl dva syny – Cyrila a Vyvyana.
Postavy:
Dorian Gray – krásný mladý šlechtic, ze začátku životem nezkažený, později však zlý
Basil Hallward – idealistický umělec
Lord Henry Wotton – cynický, rozumný, oblíbený, pesimista, opak Basila Hallwarda
Sibyla Vanová – mladá a krásná herečka, bláznivě zamilovaná do Doriana
James Vane – trochu neotesaný námořník od rány, bratr Sibyly
Alan Campbell – Dorianův přítel, chemik a biolog
Čas a místo děje: 19. století, Anglie
Příběh začíná, když Basil povídá svému příteli lordu Henrymu o novém objevu – mladém a krásném Dorianu Grayi, do kterého je zakoukán a kterého právě maluje. Nechce, aby ho poznal, protože nesouhlasí s Henryho názory a nechce, aby jimi kazil čistého Doriana, nakonec se tak však stane. Dorian stojí Basilovi modelem, zatímco si povídá s Henrym. Ten se mu ihned zalíbí. Když je obraz hotov, Henry mluví o tom, jak je krása a mládí cenné, což si uvědomí i Dorian: „Žárlím na ten portrét, který jste mi namaloval. Proč ten si uchová to, co já musím ztratit? Každičký prchající okamžik mne o něco obírá a jemu něco dává. Ach, kdyby to tak mohlo být opačně! Kdyby se mohl měnit ten obraz a já mohl být pořád takový, jaký jsem teď!“ Dorian si obraz nakonec vezme a schová ho u sebe doma. S oběma muži se dále přátelí, blíže má však čím dál více k Henrymu. Jednoho dne přijde nadšený a svěří se, že se zamiloval, a to do krásné a nadané herečky Sibyly Vaneové. Když ji pak chce přátelům ukázat, Sibyla hraje příšerně. Rozzuřenému a zklamanému Dorianu to vysvětluje s tím, že je tak zamilovaná, že jí už na ničem jiném nezáleží, jenže ten se s ní rozchází. Toho večera spáchá Sibyla sebevraždu z nešťastné lásky, ale Doriana to ani moc netíží, naopak mu to přijde velmi romantické a těší ho to. Ale obraz se nějak změnil, a to k horšímu. Později si Dorian uvědomuje, že se svými hříchy vůbec nemění, zato obraz ano. A tak je Dorian na pohled pořád krásný a nevinný, ale zvěsti, které o něm kolují jsou odporné. Začne si uvědomovat, jak hrozně se chová a chce se zlepšit. Jednoho večera potkává Basila, který mu vypráví, co slyšel, a že tomu nemůže uvěřit, protože kdyby to byla pravda, šlo by to vidět v jeho tváři. Dorian mu ukáže obraz, aby věděl, co způsobil. Když najednou si uvědomuje, že nebýt Basila, nic by se nestalo. V trestu je totiž očista. Tak ve zlosti několikrát bodá Basila nožem do krku. Dalšího dne rána se rozhodne zkontaktovat bývalého přítele Alana, kterému zničil život a donutí ho mrtvolu zlikvidovat. Potom se chce odreagovat, a tak vyhledá podnik, ve kterém je k sehnání opium. Jedna žena ho tam osloví „Princ z pohádky“, jak mu říkala Sibyla. Na místě je však i její bratr James, který jí před lety slíbil, že pokud by jí Dorian někdy ublížil, zabije ho. Jenže je tomu už dlouho a jelikož se Dorian vůbec nemění, podaří se mu Jamese přesvědčit, že se spletl. Když mu pak žena poví o zaprodání Dorianovi duše ďáblu pro jeho hezkou tvářičku, vydá se James za ním. Dorian je u přátel na lovu. Jeden z jeho přátel střílí po králíkovi, ale namísto toho zastřelí muže, jenž byl schován ve křoví. Je to James. Tak už nemá Dorian žádnou starost a může se v klidu soustředit na svou očistu. Na venkově potkává děvče, které se do něj zamiluje, ale opustí ji bez toho, aniž by ji zneuctil, čímž chce udělat dobrý skutek. Henry se mu říká, že to udělal pro sebe a má pravdu – obraz se nezměnil. Dorian se ho zeptá, jestli by mu uvěřil, že Basila zavraždil, ale on se mu vysměje, vražda je pro spodinu, to by on neudělal. Takže by doznání Dorianovi nikdo nevěřil a za jeho hříchy nepřijde žádný trest, ani vráska, čímž se nepolepší a vnitřně už zůstane navždy ohyzdný. Naštve se a obraz probodne nožem, kterým zabil Basila. Ozve se výkřik. Když se služebnictvo dobude do místnosti. Najde ošklivého, starého muže s nožem v srdci a krásný obraz Doriana Graye. Podle prstýnků pochopí, že mrtvým mužem na zemi je právě Dorian.
Vlastní názor:
Tato kniha se mi velmi líbila. Čtení mi přišlo zajímavé. Osoba Doriana Graye se mi příčila, přesto se mi zalíbil ten, kdo ho zkazil – Henry. Šlo o člověka velmi ironického, realistického, který však své jednání zcela neuvážil, až nakonec došlo k tragédii. Závěr knihy byl pro mě velmi nečekaný, což bylo značným plusem, takže hodnotím celou knihu jako velmi zdařilou.
