Kniha: Petr a Lucie
Autor: Romain Rolland
Deník přidal(a): Teryk94
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Obsah knihy:
Petr Aubier vběhl do Pařížského metra, tam spatřil krásnou dívku (láska na první pohled). Nevěděla o něm, bylo plno, tak na sebe byli přitisklí. Dotýkal se jí, ale ona se neotočila. Zatím je povídka velmi intimní popisující duševní pochody, pocity a touhy. Petr byl přihlášený na vojnu a zbývalo mu 6 měsíců do odvodu.
Petr bydlil u rodičů, otec soudce a silně věřící matka. O 6 let starší bratr se na začátku války přihlásil, deziluze, bojuje a při pár příležitostných návštěvách se chová k Petrovi chladně, odcizili se. Petr ho obdivuje.
Únor, čtyři roky od začátku války.
Podruhé ji viděl na Seinském nábřeží se skicákem. Vyměnili si pohledy a ona utekla, ale on ji nenásledoval. Potřetí ji potkal v Lucemburské zahradě, když byl zasněný. Začali spolu mluvit. Vyzradila mu své jméno, Lucie. Lucie se živí malováním obrazů (kopie originálů), které nejsou ovšem nijak povedené. S Petrem se scházejí u fontány. Uvědomí si (P), že je L chudá a jiné těžkosti života (nutnost kompromisu kvůli výdělku). L. se líbí boty, ale nechce, aby jí P. něco dával, tak si P. od ní chce namalovat jeho podobiznu. Petr šel ve středu k Lucii si nechat namalovat portrét.
Petr přichází na předměstí Paříže k Lucii domů, kde malují portrét a Lucie vypravuje svůj osud. Její maminka z bohaté měšťanské rodiny se provdala za venkovského učitele, rodiče vztah nepodporovali, tak se po svatbě přestali stýkat. Manžel onemocněl (udřel se) a zemřel. Matka se z malého města radši přestěhovala do Paříže a pracuje za dva, než aby se k rodičům šla odprosit.
Povaha Lucie: Klidná, usměvavá, naprosto nijak pesimistická, realistka (Život je, jaký je.), svobodomyslná, němá vůle nevidět budoucnost,
Povaha Petra: Zádumčivý, s mystickou odpoutaností od života, útlý, vášnivý, nervózní, proměnlivý, němá vůle nevidět budoucnost,
Starší bratr Filip přijel na několikadenní dovolenou a všiml si, že se Petr změnil, vypadal šťastně, opojeně, zasněně, byl netečný k lidem, nevšímavý k věcem. Filipa ho trápilo, že už ho Petr tak neobdivuje. Trápí ho, že nezná příčinu změny, ale jednou jde a potká, jak jde náš pátek, ti si ho ani nevšimnou. Když Filip odjížděl řekl Petrovi, že brzy nastoupí, ale Petrovi to bylo jedno.
Březen, projevy války sílí, nálety. Šli po ulici a blízko vybouchla bomba, slíbili si, že budou sví do Velikonoc (poslední březen).
Vyšli si na procházku do chavilských lesů, ale Lucie byla rozrušená, protože slyšela včera hádku její matky (pracovala ve válečné továrně) a jejího milence, že je těhotná. Lucie se styděla.
Sešlo se jich pět přátel téhož věku, pět mladých studentů, kteří si rozuměli, ale životní názor měli každý jiný. Pro válku z nich nejvíce horoval Jakub Sée, mladý Žid. Antonín Naudé (měšťan) také schvaloval válku. Ale schvaloval ji jenom proto, že jinak nemohl. Bodrý, tlustý, růžové tváře, tichý chytrý, krátkodechý a roztomile ráčkující, LENOCH. Bernard Saisset byl naopak přesvědčen, že zjistit, kdo je zde zodpovědný, je první a zásadní otázka. Syn bohatých měšťanů, útlý, vášnivý, velmi nervózní., spalovaný příliš živou rozumovou vnímavostí. Claude Puget pohrdal jejich debatami. Byl to stipendijní student, samotář, egoistický filozof vášnivě oddaný duševním rozborům a s rozkoší zahloubaný do pozorování svého nitra. Petr se vždy zapojoval do debat, ale tentokrát byl zasněný a neposlouchal je.
O velikonočním týdnu Němci udělali obrovský průlom, překročili Sommu, město bylo na pokraji nervového zhroucení. Petr a Lucie vešli do kostela na velkopáteční mši. Usadili se ve vedlejší chrámové lodi pod pilíř. Při německém náletu zasáhla chrám bomba a na Petra a Lucii se zřítil sloup. (Lucie chránila zasněného Petra v klíně, přesto oba dva zemřeli.)
Téma a motiv: Autor ukazuje marnost války na případu dvou mladých lidí, kteří mají celý život před sebou.
Časoprostor: Paříž, Francie, středa 30. ledna- Velký pátek 29. března 1918
Kompoziční výstavba: Celé dílo je psáno perspektivně er-formou. Přirovnání, metafory, personifikace, výstižné popisy prostředí
Literární druh a žánr: próza, meziválečná literatura (realismus)
Kontext autorovy tvorby: Říká se, že autor čerpal z vlastní zkušenosti. (Velký pátek 1918 mu při bombardování zemřela žena.)
