
Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Deník přidal(a): Eliška
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Karel Čapek
Život a postoje autora:
- Žil v letech 1890 až 1938 a je jednou z největších osobností české i světové literatury meziválečného období.
- Byl to spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a publicista. Tvořil romány, dramata, povídky i cestopisy.
- Pocházel z Malých Svatoňovic. Vystudoval filozofii, což silně ovlivnilo jeho tvorbu (věřil v pragmatismus a obyčejný lidský život).
- Byl blízkým přítelem prezidenta T. G. Masaryka, sdílel jeho demokratické a humanistické hodnoty.
- Byl zapřisáhlým antifašistou. Po Mnichovské dohodě (1938) byl na seznamu Gestapa určen k zatčení.
- Zemřel psychicky zdrcen na zápal plic na Boží hod vánoční roku 1938, jen několik měsíců po Mnichovu.
- Velkou část díla tvořil se svým bratrem Josefem Čapkem (malířem a spisovatelem, který později zahynul v koncentračním táboře).
- Karel Čapek je autorem mezinárodního slova robot – samotné slovo mu ale pro tuto hru poradil bratr Josef (ze starého slova „robota“).
Autorova další tvorba:
- Antiutopie a sci-fi: Válka s mloky, Krakatit, Továrna na absolutno.
- Dramata: Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka.
- Povídky a romány: Povídky z jedné a z druhé kapsy, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život.
Dílo: R.U.R. (Rossum’s Universal Robots)
Základní literární teorie:
- Literární druh: Drama (divadelní hra).
- Literární žánr: Antiutopické a vědeckofantastické (sci-fi) drama.
- Podtitul díla: Kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích.
- Téma a hlavní myšlenka: Varování před slepým technickým pokrokem. Lidé zlenivěli, nechali za sebe vše dělat stroje, ztratili smysl života a přestali se rozmnožovat. Dílo ukazuje, že práce k lidskému životu nezbytně patří.
- Časoprostor: Děj se odehrává v neurčené budoucnosti na fiktivním Rossumově ostrově, kde stojí továrna na roboty.
Kompozice a jazyk:
- Kompozice: Chronologická (předehra + 3 dějství). Mezi předehrou a prvním dějstvím je časový skok 10 let.
- Forma: Text je tvořen výhradně promluvami postav (dialogy a monology) a autorskými scénickými poznámkami.
- Jazyk: Převážně spisovná čeština. Objevují se zde vědecké a technické termíny i zcela nové slovo (neologismus) – robot.
Charakteristika hlavních postav:
- Helena Gloryová: Citlivá, laskavá a krásná dcera prezidenta. Bojuje za práva robotů a touží po tom, aby měli duši a city. Všichni muži na ostrově ji milují. Ve snaze zachránit lidstvo nakonec nechtěně způsobí jeho zkázu.
- Harry Domin: Generální ředitel továrny a Helenin manžel. Ambiciózní vizionář, který věří, že když roboti zastanou veškerou dřinu, lidé budou absolutně svobodní a šťastní. Neuvědomuje si rizika svého plánu.
- Alquist: Hlavní stavitel a svědomí celého příběhu. Práci rukama považuje za nejvyšší hodnotu a roboty opovrhuje. Jako jediný z lidí přežije útok robotů, protože ho ušetří z úcty k jeho mozolům z práce.
- Dr. Gall: Vědec a fyziolog. Na tajnou prosbu Heleny pozmění výrobu a dá některým robotům nervy a zárodky citů. Tím u nich ale vyvolá uvědomění a odstartuje vzpouru.
- Busman: Finanční ředitel. Všechno měří jen přes peníze. Zemře absurdně, když se snaží jít uplatit roboty, ale zapomene na zapnutý elektrický plot.
- Robot Primus a robotka Helena: Pokusní roboti dr. Galla. Na konci příběhu u nich dojde k zázraku – zamilují se do sebe a jsou ochotni jeden pro druhého zemřít. Stávají se novým Adamem a Evou.
Detailní děj:
Předehra: Na odlehlý Rossumův ostrov přijíždí krásná Helena Gloryová, dcera prezidenta a zástupkyně humanistické organizace Liga lidskosti. Jejím cílem je bojovat za práva robotů, protože věří, že by s nimi nemělo být zacházeno jako s pouhými stroji. Po příjezdu se setkává s generálním ředitelem Harrym Dominem, který jí vypráví historii továrny – starý vědec Rossum chtěl původně stvořit umělého člověka, aby dokázal, že Bůh neexistuje. Až jeho syn, inženýr Rossum, celý proces zjednodušil a začal vyrábět bezduché, levné a výkonné dělníky. Helena se na ostrově setkává i s ostatními řediteli a zpočátku si je plete s roboty, protože jsou své práci naprosto oddáni. Všichni muži ve vedení se do Heleny okamžitě zamilují a jeden po druhém ji požádají o ruku. Helena, ačkoliv je z celé situace zmatená, nakonec přijímá nabídku sňatku od dominantního Harryho Domina. Zůstává žít na ostrově, i když se vnitřně stále trápí tím, že roboti jsou využíváni jen jako levní otroci.
1. dějství: Uplyne přesně deset let a Helena s Harrym slaví výročí sňatku. Ředitelé ji zahrnují vzácnými dary, ale atmosféra na ostrově houstne. Domin a ostatní před Helenou tají děsivé zprávy z vnějšího světa – roboti začali být využíváni jako vojáci ve válkách a postupně se obracejí proti svým majitelům. Navíc se objevil celosvětový, biologicky fatální problém: protože roboti zastanou naprosto veškerou práci, lidé naprosto zlenivěli, ztratili vůli k životu a ženám se přestaly rodit děti. Lidstvo de facto začíná vymírat na neplodnost. Helena už nějakou dobu tuší blížící se katastrofu. Tajně se proto domluvila s doktorem Gallem, aby experimentálně změnil recepturu a dal novým robotům zárodky citů, duše a vnímání bolesti v naději, že se tak přiblíží lidem a přestanou být jen stroji. V zoufalé snaze zachránit lidstvo před vyhynutím a donutit lidi znovu pracovat, se Helena vplíží do trezoru a v krbu navždy spálí původní Rossumovy rukopisy, které jako jediné obsahovaly tajemství výroby umělého života.
2. dějství: Vzápětí se ukazuje, že Helenin zoufalý čin přišel pozdě. Do továrny dorazí zpráva, že se roboti v čele s inteligentním robotem Radiem po celém světě vzbouřili a začali systematicky vyvražďovat lidskou rasu. Milionová armáda robotů dorazí i k pobřeží ostrova a obklíčí továrnu. Ředitelé se opevní v domě a technik Fabry zapojí do plotu kolem budovy vysoké napětí. Domin věří, že mají stále v rukou hlavní trumf – tajemství výroby. Chce robotům nabídnout Rossumovy spisy výměnou za to, že lidi na ostrově nechají v klidu dožít. V tu chvíli se ale Helena v slzách přizná, že veškeré plány a recepty spálila. Muži propadají absolutní beznaději. Finanční ředitel Busman se zblázní, vezme firemní pokladnu plnou peněz a snaží se jít roboty uplatit. V rozrušení ale zapomene na to, že je plot pod proudem, a umírá absurdní smrtí po zásahu elektřinou. Krátce nato roboti odpojí elektrárnu, překonají plot a nezadržitelně vtrhnou do domu.
3. dějství: Během masakru v domě roboti bez slitování zavraždí Domina, Helenu i všechny ostatní ředitele. Život ušetří pouze starému staviteli Alquistovi, protože vědí, že jako jediný ze všech lidí pracoval celý život vlastníma rukama. Uplyne několik let a roboti, kteří se neumějí sami rozmnožovat ani opravovat, začínají chátrat a postupně vymírat. Robotí výbor nutí starého a vyčerpaného Alquista, aby v laboratoři znovu objevil ztracené tajemství života. Alquist je ale jen stavitel, ne biolog, a jeho pokusy, včetně zoufalé pitvy živých robotů, nevedou k ničemu. Cítí, že je konec. Jednoho dne ho však probudí něco nevídaného – tichý smích a hravé škádlení. Zjistí, že to je robot Primus a robotka Helena, jedni z posledních modelů, které ještě před smrtí stihl vylepšit dr. Gall. Alquist se rozhodne provést krutou zkoušku: oznámí jim, že k objevení tajemství výroby musí jednoho z nich na pitevním stole rozřezat. Primus se okamžitě vrhne vpřed a prosí, aby zabil jeho a Helenu ušetřil. Vzápětí ho však odstrčí Helena a žádá o vlastní smrt, jen aby mohl žít Primus. Alquist je ohromen, dojatě odhazuje skalpel a uvědomuje si, že se stal svědkem zázraku. V těchto robotech se probudila skutečná láska a schopnost sebeobětování. Propouští je do světa a slovy z biblické knihy Genesis je označuje za nového Adama a Evu. Lidstvo sice zaniklo, ale život a láska na Zemi budou pokračovat.
Vlastní názor na dílo:
Kniha je velmi dojemná a čte se jedním dechem. Čapkova vize z roku 1920 je dnes neuvěřitelně aktuální, protože lidé jsou čím dál více závislí na umělé inteligenci a technologiích. Ačkoli drama končí tragicky a lidstvo je vyhubeno, velmi se mi líbil ten malý, nadějný konec s Primem a Helenou. Připomínalo mi to Válku s mloky, kde se lidstvo také samo zničí svou leností a touhou po zisku, ale R.U.R. v sobě na konci zanechává alespoň špetku naděje v podobě lásky.