Kniha: Romeo, Julie a tma
Autor: Jan Otčenášek
Deník přidal(a): kk
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Jan Otčenášek (1924-1979)
Jan Otčenášek se narodil v Praze v rodině truhláře. Je autorem románů z doby okupace. Byl český prozaik a scénárista. Vystudoval obchodní akademii a estetiku na UK, ale nedostudoval. Vystřídal mnoho zaměstnání jako účetní, redaktor nebo filmový dramaturg. Byl členem ilegální mládežnické skupiny Předvoj. Byl také spisovatelem z povolání. Psal realisticky podrobné příběhy s prokreslením postav. Publikoval v Literárních novinách, Hostu do domu, Květech, Rudém právu. Řada jeho děl byla zfilmována.
Další díla:
Plným krokem, Kluci z Ořeší, Občan Brych (román o únorovém převratu r. 1948, hrdina váhá, zda emigrovat), Kulhavý Orfeus (román o mládeži činné v odboji), Mladík z povolání, Když v ráji pršelo (román o vztahu dvou lidí), Víkend uprostřed týdne
Společensko-historické pozadí:
-Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
-Milan Kundera – Žert
-Josef Škvorecký – Zbabělci
Romeo, Julie a tma
-literární druh: epika, próza
-literární žánr: novela
-výrazem poznání života generace, která dospívala za 2.sv.v v protektorátu
-„tma“ charakterizuje prostředí války a heydrichiády
-časoprostor: Praha, 2. Světová válka (atentát na Heydricha)
Děj je psán chronologicky v er-formě. Převažuje spisovný jazyk, objevují se i německé věty, hovorová čeština a studentský slang. Vyskytují se jazykové prostředky jako metonymie (tvář ztratila výraz, měsíc nahlížel oknem), přirovnání (srdce jako pumpa, staří lidé jsou jako staré domy), personifikace (co viděly zdi). Často nedokončené věty/myšlenky, pomlky. Vnitřní monology, úvahy.
Na první stránce se objevují verše Shakespeara – více to zvýrazňuje křehký a bolestný příběh lásky.
Na začátku i konci knihy se objevuje stejný odstavec. Hlavní myšlenkou je něžný a milostný vztah uprostřed hrůz 2. sv. války, námětem byla Shakespearova nešťastná láska. Autor se snaží přiblížit život mladé generace za války, poukázat na rasové rozdíly a statečnost. Řeší otázku odpovědnosti za sebe i druhé.
Charakteristika postav:
-Pavel – mladý student, odvážný, zamilovaný, s dobrým srdcem
-Ester – židovka, nevinná něžná, osamocená
-Pavlovi rodiče – starostliví, obětaví, milující
-Čepek – tovaryš, pomáhá Pavlovi
Děj:
Pavel se po maturitních písemkách seznamuje náhodou s Ester. Potkává ji v parku, sedí na lavičce a brečí. Když se mu svěří proč je smutná, zjistí že je Židovka. Její rodiče byli deportováni do Terezína a ona se měla také hlásit a nechat se odvézt, ale neudělala to. Pavel se rozhodne, že ji bude skrývat ve starém domě. V pokoji, který se nachází vedle dílny jeho otce, krejčího. Pavlovi rodiče, spolužáci i učitelé tuší, že je něco v nepořádku, ale Pavel se nesvěří. Navštěvuje Ester a nosí jí zbytky jídla. Ona dodržuje pravidla jako např. nesvítit v noci, aby se neprozradila. Zamilují se do sebe a plánují společnou budoucnost. Když je spáchán atentát na Heydricha, lidé jsou ve velkém nebezpečí. Pavlovi a jeho rodině hrozí smrt, ale vše tají před Ester protože ji nechce znepokojit. Ester se o hrozícím nebezpečí stejně dozví z rádia v pokoji (vypáleny Lidice a Ležáky). Za ukrývání židů hrozí všem přistiženým smrt. Když Ester jednou náhodou v pokojíku objeví krejčí Čepek, svěří se Pavlovu otci. Ten tajemství uchová před matkou a domlouvá s Pavlem přestěhování Ester na venkov.
Jedné noci opilý soused Rejsek začne bušit na dveře domu a křičet, že je tam židovka. Čepek, který je statečný a chrání Ester, ho odmítá obsloužit. Pavlův otec ale nechce přivést svoji rodinu do nebezpečí. Ester ze strachu, že by se kvůli ní někomu něco stalo vybíhá na ulici a okamžitě je zastřelena vojáky.
