Kniha: Rozmarné léto
Autor: Vladislav Vančura
Deník přidal(a): Rohaska
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Literárně historický kontext
Vladislav Vančura
- byl český spisovatel, dramatik, filmový režisér a původním povoláním lékař
- člen a první předseda Devětsilu (1920)-český levicový umělecký svaz, který působil v letech 1920-1930
- častým dějištěm jeho próz je Středočeský kraj, který mu přirostl k srdci (bydlel na Zbraslavi)
- fanaticky nenáviděl fašismus → vedení spisovatelské sekce v ilegálním Výboru inteligence (například spolu s Halasem, Olbrachtem, atd.), který měl připravovat novou organizaci kulturního života po osvobození
- nechával se inspirovat renesanční a klasicistickou prózou (vzor Francois Rabelais)
- květen 1942 zatčen a popraven 1.června na Kobyliské střelnici
- v roce 1946 byl in memoriam jmenován národním umělcem
Další díla:
- drama Jezero Ukereve (protikolonialistická tematika), román Pekař Jan Marhoul, Pole orná a válečná (útržky ze života degenerované šlechtické rodiny), román Markéta Lazarová, Obrazy z dějin národa českého (snaha o udržení národní hrdosti a národního sebevědomí)-původně mělo jít o šest dílů, stihl ale jen dva (byl zatčen gestapem uprostřed práce a dílo tak končí v půlce věty)
Další autoři:
Čtenářský deník: Rozmarné léto
Literární druh: epika
Literární žánr: humoristická novela
Kompozice: chronologická (s minimem odboček od hlavní dějové linie)
-text je členěn do velkého množství kapitol, místy s ironickými názvy
Časoprostor: lázeňské město Krokovy Vary (ležící na řece Orši), děj se odehrává během 3 červnových dní
Jazykové prostředky:
- er-forma
- spisovná čeština
- časté archaismy a výrazy ryze knižní (řka, maje, řkouce) v sousedství s jadrnými výrazy a obraty lidového jazyka
- achaizace větné stavby → přejímá složité větné konstrukce (cíl: monumentálnost, velebnost), jazykový experimentátor, slovní komika
- není důležitý děj nýbrž jazyk
- časté přechodníky (vyňavše)
- velké množství dialogů, nejsou použity uvozovky
Postavy:
- Mistr Antonín Důra -postarší muž, majitel venkovní plovárny, dbá o své tělesné zdraví
- Kateřina Důrová -manželka Antonína, nepřitažlivá, podezřívavá
- Kanovník Roch -vzdělaný knihomol, zastánce mravnosti, pokrytec
- Major Hugo -přítel Antonína, bývalý voják, působí vznešeně
- Arnoštek -potulný kouzelník, cestuje po světě
- Anna -pomocnice Arnoštka (vybírá peníze), mladá, krásná
Děj:
Do Krokových Varů, které působí znuděným dojmem, přijíždí potulný kouzelník Arnoštek se svou pomocnicí Annou, do níž se zamilují všechny mužské postavy (Důra, Roch i Hugo). Do Arnoštka se pro změnu zamiluje Důrova žena Kateřina. Antonín Důra podvedle svou ženu s Annou a aby to vypadalo, že ji zachraňoval před utonutím, polil sebe i Annu vodou. Toto mu sice Kateřina nevěří, ale přeci jen se o Annu postará, jako by to byla pravda. Kateřina na druhou stranu uteče od Antonína k Arnoštkovi. Roch i Hugo se rovněž pokouší získat Annu, což se jim vymstí, když Rochovi natrhnou opilci ucho v maringotce, která patří Anně. Ucho mu ošetří a zašije Důra. Po posledním představení, které Arnoštek pořádá, zaviní opilý divák svou neopatrností pád Arnoštka z lana, které přechází. Arnoštek se kvůli pádu zraní a představení musí dokončit Anna. Po představení se Hugo snaží Annu přemluvit, aby s ním zůstala v Krokových Varech, čehož si všimne Arnoštek a Huga zbije holí. Posledního dne, který kniha popisuje, pozoruje Kateřina, jak Arnoštek s Annou odjíždějí z města pryč, zároveň odpouští Antonínovi, ale on jí ne. Město se vrací do stereotypu.
Roku 1968 natočil Jiří Menzel stejnojmenný film na motivy novely. Sám si zde zahrál roli kouzelníka Arnoštka.
Dílo bylo pozitivně vnímáno hlavně avantgardními spisovateli, výhrady měli konzervativní a katoličtí kritici.
O Vančurově soukromí vypravuje paní Ludmila Vančurová ve své knize Dvacet šest krásných let.
