Kniha: Smrt krásných srnců
Autor: Ota Pavel
Deník přidal(a): LJ
O autorovi:
- Prozaik, žurnalista a sportovní reportér Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, se narodil v roce 1930 v Praze do rodiny židovského otce. Od dětství ho velmi bavil sport. Poté, co jeho otce a starší bratry během 2. sv. války odvezli do koncentračního tábora, žil jen s matkou, která byla nežidovského pů Jeho rodina válku přežila a vrátila se. V roce 1964 se u něj projevila psychická nemoc, maniodepresivní porucha a musel odejít do invalidního důchodu. Zemřel v roce 1973 na infarkt.
Smrt krásných srnců:
- Ota Pavel, knihu v Praze vydalo jako své první vydání roku 2007 nakladatelství Academia
Téma:
- Vzpomínání na autorovo dětství a dospívání, na problémy s židovstvím.
Kompozice:
- chronologická
- druh – Epika
- žánr – autobiografický povídkový soubor
Hlavní myšlenka:
- Vzpomínání na dětství, na statečného nebojácného tatínka, na něžnou maminku a snaha i v těch nejhorších situacích najít něco dobré
Jazyk:
- ich-forma – z pohledu malého chlapce (autora)
- spisovný, hovorový jazyk
- bohaté metafory
- lidová slovesnost
- vypravování (místy popis)
- častá přímá řeč a citová zabarvenost
Místo a doba děje:
- V Čechách v období před a v průběhu 2. světové války.
Děj:
Kniha se skládá ze 7 povídek vyprávěných malým Otou. Malý chlapec obdivuje svého tatínka, snílka, který miluje rybaření, a ještě víc obdivuje svou maminku, velmi tolerantní a láskyplnou ženu. Nejvíc však zbožňuje svého strejdu Proška, vesničana, který ho učí rybařit.
Mou oblíbenou povídkou je povídka třetí, s názvem: „Smrt krásných srnců“. Povídka začíná v předválečném období, kdy je ještě celá rodina šťastná, hlady netrpějící. Vše ale skončí po zřízení protektorátu. Jako pro židovskou rodinu, je pro ně život více a více obtížnější. Po pár letech přijde předvolání nejstarších synů do koncentračního tábora. Otec by jim před odjezdem ještě rád dopřál na posilněnou trochy masa, ale doma skoro nic nebylo. Rozhodl se, že bude riskovat jeho chycení a všem oznámil, že jede na ryby na chatu Karla Proška. Opustit bez povolení bydliště a chytat ryby bylo trestné. Sundá hvězdu s nápisem JUDE, nechá si od kamaráda doktora napsat omluvenku a na kole se na víkend vydá za Křivoklát. Jakmile dorazil k hradu, připadal mu po letech mnohem krásnější. Vydal se rybařit, neúspěšně, a proto v zoufalství požádal Proška, aby mu ulovil srnce. Strýc, i přesto že byl vyhlášeným pytlákem, měl strach, a tak ho tatínek požádal alespoň o propůjčené psa, Holana. Tatínek se snažil, hledal, ale marně. Až poslední den srnce spatřil a poštval Holana proti němu. Pes nebyl příliš zkušený, a tak měl nejprve problémy, ale nakonec srnce zabil. Naneštěstí se objevili rybáři, tatínek i se psem ze strachu utekli a kořist tam nechali. Smutní se vrátili za Proškem, kterého však napadlo, že půjdou rybáře vystrašit, budou předstírat nadlesné a srnce si odnesou. Plán se vydařil, tatínek se vrátil domů, mezi lidmi, kteří mu cestou pomohli s dalšími problémy, spravedlivě rozdělil maso a maminka z jejich dílu vydatně uvařila. Jeden ze synů se vrátil relativně v pořádku. Druhý půl roku umíral, než se vzchopil. Srnec mu nejspíše zachránil život.
Postavy:
- Leo Popper (tatínek)- nebojácný, nevzdávající se snílek, hodný a starostlivý, žid, rybář
- Herma (maminka)- starostlivá, láskyplná, tolerantní (vše svému muži odpouští), křesťanka
- Karel Prošek (strejda)- sžitý s přírodou, nejlepší pytlák, tatínkův kamarád (rybaří spolu)
Vlastní názor:
- Kniha se mi velmi lí Celkově se ráda dozvídám o životě za 2. světové války a knížka mi umožnila se na věc kouknout zase z jiného pohledu a co víc, z toho dětského. Viděla jsem i filmovou podobu, ze které jsem též byla nadšena, ale kniha ji přece jen předčila.
