Kniha: Staré pověsti české
Autor: Alois Jirásek
Deník přidal(a): Marek
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Staré pověsti české
Bibliografické údaje:
autor: Alois Jirásek
autor ilustrací: Věnceslav Černý
vydání: nebylo uvedeno
místo vydání: Praha
rok vydání: 2013
vydavatelství: Omega
Literární druh
Informace o autorovi
Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů. Pracoval jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů.
Hlavní téma
Staré pověsti české je kniha, která popisuje události z české historie založené na lidové slovesnosti a na některých historických faktech.
Stručný děj
O Křesomyslu a Horymírovi
Za vlády Křesomysla se lidé více zaobírali hledáním drahých kovů, než aby pracovali na polích. To se ale mnohým vladykům nelíbilo, a tak se odebrali k vojvodovi na Vyšehrad. Vladykové měli v čele Horymíra. Horymír žádal, aby si jeho lid více vážil chleba nežli stříbra a ostatních drahých kovů. Jenže kníže oslněn leskem vzácného kovu, nedbal jeho připomínek, a tak vladykové odešli s Horymírem s nepořízenou. Když se lidé dozvěděli, se že se Horymír stěžoval, že nepracují na polích, ale těží, byli odhodláni pro pomstu. Ihned se ho vydali hledat, ale jeden hodný člověk Horymíra předem varoval a horníci ho v Neumětelých nenašli. Horymír tehdy přísahal pomstu. Za několik dní shromáždil své společníky a zaútočili na bezbranné horníky. Po tom, co se Vyšehrad dozvěděl o boji mezi Horymírem a horníky, byl Horymír obviněn a poslán do vězení. Zanedlouho měl být sťat svým mečem. Jeho poslední přáním bylo naposledy se projet na svém koni Šemíkovi. Šemík s Horymírem obkroužili párkrát hradby a poté je Šemík přeskočil a plaval až k Neumětelům. Když Křesomysl viděl odvážný čin Horymíra, nechal si ho zavolat, aby ho osvobodil. Šemík se ale při skoku těžce zranil a zakrátko zemřel. Horymír ho pochoeval před svá vrata. Označil toto místo kamenem, kde je věrný Šemík pochován.
Charakteristika žánru
Pověst je epický útvar lidové slovesnosti. Pověst je chápána jako záznam o reálné události; text obsahuje zmínky o konkrétním místě a době, příp. o historicky doložených osobách (král, císař, poustevník atd.). Pověst je pomyslný záznam historické události a je třeba je vždy vnímat jako fikci. Pověsti se na rozdíl od pohádek považují za alespoň částečně pravdivé, navíc nemají nutně šťastný konec.
Charakteristika hlavních postav
Šemík – bujný kůň, grošovatý kůň, býlí kůň, široký krk, dlouhá hříva, hustý ohon, štíhlé nohy a malé kopyta,
Horymír – statečný, chytrý, dobrácký, upřímný, vzhled není v knížce uveden
Křesomysl – naivní, bezohledný, ignorantský, nedbalý, namyšlený, vzhled není v knížce uveden
Ukázka
Tuto ukázku jsem si vybral kvůli tomu, že mi přišla nejnapínavější a nejlepší z celé knihy
=>Horymír v rozkoši, že má zase milého koně, zavýskl, a Šemík se vzepjal na zadní, zařechtal, až se širým nádvořím rozléhalo. A již dlouhými, lehkými skoky pustil se do kola prostranstvím; Horymír zavýskl po druhé a Šemík skočil od jedné brány ke druhé. Poblíže valu zavýskl Horymír po třetí a vzkřikl: „Nuže, Šemíku, vzhůru!“ Přitisknuv kolena, nahnul se k vlající hřívě, a vtom promluvil Šemík: „Pane, držte se!“ A již skokem po náspu vzhůru, a druhým,, ohromným skokem přes roubenou hradbu.
Hodnocení
Kniha se mi celkem dobře četla. Zdála se místy i napínavá, ale někde i zbytečně zdlouhavá a nudná. Proto tuto knihu hodnotím 6/10 .
