Kniha: Eugen Oněgin

Autor: Alexandr Sergejevič Puškin

Deník přidal(a): Aegyo Qju

Evžen Oněgin (1825)

• Téma a motivy: láska, neopětovaná láska, smysl života, obraz společnosti, kontrast
• Časoprostor: ruský venkov, 19. století (počátek)
• Literární druh a žánr: Epicko-lyrický román ve verších
• Vypravěč: autor

Postavy:

• Evžen Oněgin – hlavní hrdina, mladý šlechtic; je znuděný životem; představuje takzvanou postavu zbytečného člověka, vzdělaný; pesimista
• Taťána Larinová – venkovská dívka; starší sestra Olgy; naivní, zamilovaná, citlivá, romantická, tichá; zamiluje se do Oněgina a ten ji pak odmítne; vdá se v Moskvě a stane se z ní chladná kněžna
• Vladimír Lenský – mladý básník; přítel Oněgina; zamiluje se do Olgy; zemře v souboji s Oněginem
• Olga Larinová – mladší sestra Taťány; milá, společenská, nechá se na chvíli svést Oněginem i když miluje Lenského

Evžen Oněgin je lev salónů a každý den chodí na plesy a plete dívkám hlavy. Tímto životem je už ale znuděný. Jednoho dne mu přijde zpráva, že má nemocného strýce a on se za ním vydá na venkov. Než dojede, jeho strýc umře a on zdědí dům na venkově, kde se usadí. Seznámí se tu s mladým básníkem Lenským a stanou se nejlepšími přáteli. Jednou zajdou na návštěvu k Larinovým a seznámí se tu s Olgou a Taťánou. Lenský se zamiluje do Olgy a Taťána do Oněgina. Rozhodne se mu napsat milostný dopis. Dostane se jí však odmítnutí. Po nějaké době je navštíví zase znovu u příležitosti Tániných narozenin. Oněgin celou dobu tančí s Olgou a Lenský začne žárlit, odjede a později Oněgina vyzve na souboj. Oněgin svého přítele při souboji zastřelí. Odjede zpátky do Petrohradu. Taťánina rodina se rozhodne ji provdat, a tak odjede do Moskvy, kde se vdá za generála. Po třech letech ji Oněgin znovu uvidí na plese a hned se do ní zamiluje. Napíše jí milostný dopis, ale odpovědi se nedočká. Nakonec za ní dojde a vyzná jí svou lásku. Ona mu sice řekne, že ho miluje, ale zůstane věrná svému manželovi.

The post Evžen Oněgin – čtenářský deník (4) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Eugen Oněgin

Autor: A.S. Puškin

Deník přidal(a): 221

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Vypravěč začíná příběh o Oněginovi popisem jeho dětství a toho jak navzdory finančním problémům svého otce dokázal díky svému intelektu a šarmu zapadnout do vyšší společnosti. Byl vzdělaný, uměl mluvit francouzsky a dokonce i latinsky.
S přijmutím do vyšší společnosti se naučil pěstovat trpělivost, přetvářku a umění svádět, čímž se mu podařilo získat přízeň a náklonost svého okolí. Každou chvíli mu přicházeli pozvánky na bály nebo slavnosti a Oněgin si tedy mohl vybírat.
Jednoho dne odjel na hostinu a potom se vypravil do divadla. V divadle se ale nudil a odjel tedy domů, kde se tři hodiny připravoval na karneval, kam se chystal jít tancovat.
Ples Oněgina velmi znavil a až brzy ráno se uložil ke spánku stejně jako v předchozích dnech.  Snad právě proto, že podobných večerů zažil už spousty, byl už z nich spíš otráven a znuděn, než aby se z nich radoval.
O několik dnů později dostane Oněgin dopis, ve kterém stojí, že jeho bohatý strýc leží na smrtelné posteli. Oněgin rozhodnut snést i sebevětší přetvářku se za ním vypraví. Než ale stihne dojet do vesnice, kde jeho strýc žije, je už pozdě a jeho strýc je po smrti.
Oněgin tedy zdědí velký majetek, strýcovu usedlost spolu s lesy a loukami kolem. Rozhodne se proto do jeho nového domu nastěhovat, protože je už městským životem tak znuděn, že touží po změně.
Po dnech strávených v domě se Oněgin začíná opět nudit. Všechny své známé z města svým hulvátstvím tak odradil,že za ním už nejezdili.
Během dnů strávených v nudě nakonec navazuje přátelství s mladým Vladimírem Lenskijem, který se do vesnice také nedávno přistěhoval. Jsou oba naprosto rozdílné povahy. Lenskij je nadšený idealista, zatímco Oněgin je otrávený pesimista. Přesto se z nich stanou dobří přátelé.
Lenskij se zamiluje do Olgy Larinové, dívky, která jeho city opětuje a má se již brzy stát jeho ženou.
Jednou večer na sebe Lenskij s Oněginem narazí a Lesnkij ho pozve, aby šel k rodině Larinových s ním, že prý ho své nastávající představí.
Když dorazí do domu Larinových, Taťána sestra Lenskiho milé Olgy se do Oněgina na první pohled zamiluje a vidí v něm svou osudem vyvolenou lásku, stejně jako v mnohých románech které četla.
Zamiluje se do něj tolik, že dokonce onemocní a  když se jí chůva ptá, jestli nechce lék, ona tvrdí, že je zamilovaná a ne nemocná.
Nakonec se odhodlá a Oněginovi napíše milostný dopis, kde mu vyznává nehynoucí lásku.
Ten se však ani neobtěžuje s odpovědí, a když po čase opět přijede, setká se s Taťánou v opuštěné aleji. Řekne jí, že ač ho její dopis dojal a cit v něm probudil, nemyslí si, že by pro ni byl dobrým manželem a že čas by jejich lásku otupil.
Po nějaké době se Lenskij zastaví u Oněgina na návštěvě a řekne mu, že je pozván k Larinovým na oslavu svátku Taťány. Oněgin souhlasí, že na oslavu dorazí.
Když Oněgin na oslavu dorazí, posadí ho ke stolu přímo naproti Taťáně, které se jen při pohledu na něj zalévají oči slzami. Oněginovi je Taťány líto a má sám na sebe vztek, že se nechává přemáhat svými city. Rozhodne se to vyřešit tím, že začne tancovat s Olgou a dokonce se jí i když jen ze vzteku začne dvořit.
V Lenskim, který to vše pozoruje, se probudí žárlivost a odjede na koni pro pistole.
Když Lenskij odešel, Oněgina přestalo bavit tancování s Olgou a krátce potom odjel domů spát.
Druhý den dostane Oněgin dopis od Lenskiho, ve kterém ho vyzval na souboj. Oněgin drze odepíše, že na souboj je: „kdykoliv připraven“. Když však posel i s dopisem odejde, dostane sám na sebe zlost.
Dojde mu, že se včerejšího večera nezachoval správně a že mohl souboji předejít omluvou, ale už bylo pozdě.
Den nato se sejdou u starého mlýna připraveni k souboji. Zatímco Lenskij je nervózní a už od brzkých ranních hodin vzhůru, Oněgin se vzbudil až v poledne a v klidu posnídal.
Nabijí pistole, postaví se proti sobě a vystřelí. Oněgin stihne zamířit i vystřelit v době, kdy Lenskij teprve mířil. Lenskimu vypadne z ochablých prstů zbraň a mrtev spadne k zemi. Hruď má skrz na skrz prostřelenou a Oněgin uprchne.
Olga pro Lenskiho dlouho netruchlila a na jaře se vdala za jiného.
Po několika letech se Oněgin rozhodne vrátit zpátky do Petrohradu, kde se potká s Taťánou, do které se po tolika letech beznadějně zamiluje, ale ona je už ale vdaná za významného šlechtice, který je sice raněn z války, ale ona mu chce zachovat věrnost.
Oněgin před ní poklekne a chce jí vyznat lásku, kterou v sobě k ní našel. Taťána mu však odpoví, že když tehdy on rozmetal její naděje je teď řada na ní. Během všech výtek mu však řekne, že ho stále miluje, ale svému manželu chce být věrná a nikdy ho nezradí. Obrátí se k odchodu, ale v tu chvíli se rozletí dveře a vstoupí Taťány manžel.

The post Evžen Oněgin – čtenářský deník (3) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Evžen Oněgin

Autor: A.S. Puškin

Deník přidal(a): stepa27

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Autor:

• Narozen 6. června 1799 v Moskvě, zemřel 10. února 1837 v Petrohradě
• Ruský básník, prozaik, dramatik
• Je považován za zakladatele moderní ruské literatury

Děj:

Hlavní hridina Evžen Oněgin je bohatý šlechtic, kterého již unavuje život plný večírků a plesů. Odstěhuje se na venkov, kde se setká s Lenským. Stanou se přáteli a společně zavítají do domu Larinů. Tam se potkají se dvěma mladými sestrami, Olgou a Taťánou. Lánský a Olga se dají dohromady a mladší sestra Taťána je zase zamilovaná do Oněgina. Ten však její lásku neopětuje a místo toho se na truc snaží přebrat Lánskému Olgu. Ten ho vyzve na souboj, ve kterém ho Oněgin zabije. Zdrcen z jeho smrti začne cestovat a po letech náhodou narazí na již vdanou Taťánu, do které se zamiluje, jenže jako tomu bylo poprvé v opačném případě, tak je tomu i teď. Taťána ho odmítne, čímž končí celá kniha.

Postavy:

Evžen Oněgin: Bohatý šlechtic znuděný společenským životem, lehkovážný, nerozhodný, nešťastný, zdrcený

Lenský: Básník, přítel Oněgina, žárlivec, vášnivý, romantický

Taťána: romantická, naivní, skromná, upřímná

Olga: společenská, veselá, energická

Rozbor jazyka:

• Děj se odehrává v 19. století na ruském venkově i ve velkoměstech (Moskva, Petrohrad).
• Dílo je romantické a je rozděleno na osm částí, přičemž každá část je uvedena citátem nějakého autora.
• Je psáno jak v ich – formě, tak i v er – formě.
• Puškin použil zvláštní formu veršování, které se začalo říkat Oněginská strofa. Dokola se opakuje 14 osmi či devíti slabičných veršů, rým je pravidelný.

Myšlenka díla:

Sám autor občas do děje vstupuje a jako nezaujatý divák se vyjadřuje k určitým situacím. Často se zde objevují rozsáhlé popisy ruské přírody. Postavy se v průběhu děje mění a vytváří se kontrasty. Příkladem je sám Evžen Oněgin, který pesimisticky hledí na svět a Vladimír Lenský, který je naopak velký snílek. Sestry Olga a Taťána tvoří také zajímavý kontrast. Taťána je tichá a věří ve šťastnou lásku do konce života, naopak Olga je velmi společenská a střídání mužů jí nedělá žádný problém. Dalším kontrastem je kontrast mezi krásou ruské přírody a lidskou zlobou. V díle se dále objevují jazykové prostředky jako anafora, personifikace nebo přirovnání.

Dílo poukazuje na to, že bohatství nemusí být vše a někdy může člověka úplně zkazit.

Mé hodnocení:

Jelikož bylo dílo veršováno, tak ne všemu jsem zcela rozuměl. Přesto se mi kniha celkem líbila. Líbil se mi duševní vývoj postav, kontrast mezi krásou ruské přírody a lidskou zlobou.

The post Evžen Oněgin – čtenářský deník (2) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Eugen Oněgin

Autor: A.S. Puškin

Deník přidal(a): Radka Kajšová

Přidáno na: Studijni-svet.cz

A.S. Puškin
Ruský básník, prozaik a dramatik. Nejvýznamnější představitel ruského romantismu. Pocházel z bohaté šlechtické rodiny. Za svého života byl nesmírně populární a je jím dodnes.

Žil, psal a zemřel romanticky v souboji o svou ženu Natalii Gončarovovou. Byl to svobodomyslný člověk, který se nenechal spoutat svým okolím.

Pracoval jako básník na Carském dvoře – Car jej zaměstnal jako svého dvorního básníka, aby psal básně na Carovu oslavu.

Eugen Oněgin ( 1823 -1831)  román ve verších

Žánr – Román ve verších , Ruský romantismus na  počátku 19. století., odehrává se na venkově v Rusku.

Romantismus –je umělecký směr 1. pol. 19. století.  Slovo několika významů. Romantikové žili v každé době ale v 1. polovině 19.stol byl romantismus tak intenzivní, že přerostl v umělecký směr.

Romantičtí spisovatelé často ignorují již zavedená  pravidla žánrů a tvoří si nové originální. Stírá se hranice mezi lyrikou a epikou. Oblíbené jsou lyrickoepické žánry a tak není náhoda, že v době romantismu vzniklo několik nových liter. žánrů. Např. Rusko – román ve verších – Eugen oněgin

Romantický hrdina je zvláštní, výjimečný, často někdo z okraje společnosti – loupežníci, cikán, ženské postavy jsou také zvláštní – Esmeralda holka z ulice – cikánka, hrbáč Quasimodo ad. Romantický hrdina je člověk, který uniká od reality – touží po lásce, miluje nešťastně svůj vysněný ideál, prožívá zklamání a jeho život často končí tragicky.

V romantismu se sám autor angažuje do příběhu. Jejich hrdina splývá s autorem. Romantičtí spisovatelé rádi vytvářeli postavy, které je ztělesňovali.

Literární druh – lyrika

Hlavní postavy:

Eugen Oněgin – Příslušník zlaté mládeže, pocházející z velmi bohaté rodiny, je chytrý, vzdělaný, od mala zvyklý na to, že všechno má, nikdy nemusí pracovat. Své dny tráví jen zábavou a návštěvami různých plesů. Je to sobec, egoista. Je typem tzv. Zbytečného člověka (nemá žádný smysl života)

Vladimír Lenský: mladý statkář, neúspěšný básník, bezbranně naivní

Taťána:  romantická, citlivá dívka, upřímná, skromná, důvěřivá, má vysoké mravní hodnoty

Olga: veselá, trochu koketní

Evžen Oněgin – příslušník zlaté mládeže, pocházející z velmi bohaté rodiny, je chytrý, vzdělaný, od mala zvyklý na to, že všechno má, nikdy nemusí pracovat. Své dny tráví jen zábavou a návštěvami různých plesů. Je to sobec, egoista. Je typem tzv. Zbytečného člověka (nemá žádný smysl života)

Časem ho ale nikdo nepotřebuje, protože nikdy pro nikoho nic neudělal. Nikdo se s ním nebaví. Evžen Oněgin žije v Petrohradě, ale jednoho dne se dozví, že zdědil statek na venkově po svém strýci. Přijíždí tedy tam, aby převzal dědictví. Na venkově způsobí pozdvižení – zbožňují jej. Poprvé vidí někoho bohatého, někoho z města, protřelého životem. Seznámí se tam s Vronským, který se stane jeho nejlepším kamarádem. Ten ho zavede do rodiny Larinových aby mu představil svou milou Olgu. U nich potká Oněgin Taťánu, která se do něj osudově zamiluje. Ještě nikdy se jí to nestalo, neví co má dělat a tak mu napíše dopis, ve kterém se mu vyznává ze své lásky. Její dopis však zůstává bez odpovědi a když se ho pak Taťána zeptá proč neodpověděl, chladně jí odmítá. Na oslavě Taťániného svátku naschvál celý večer tančí s Olgou. Rozhněvaný Lenský vyzve Oněgina na souboj, ve kterém je Lenský zabit. Oněgin tam již dál nemůže zůstat a putuje po Rusku. Nakonec se oba znovu po letech setkávají v Moskvě na plese, kde se do ní Oněgin zamiluje. Ona je již však provdána za vysoce postaveného šlechtice a Oněgina odmítá, i když ho stále vroucně miluje. Chce zůstat věrná svému  manželovi.

Evžen Oněgin je vrcholné Puškinovo dílo

Román se skládá z 8 hlav a ze 14 veršů.

Místo a doba děje: ruská vesnice a Moskva, počátek 19. století

Autorův záměr:   obraz ruské společnosti na počátku 19. století

Umělecké a kompoziční prostředky:

román ve verších, prolínání romantismu s realismem, prvky lyriky, epiky i dramatu

The post Eugen Oněgin – Evžen Oněgin – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.