Kniha: Robinson Crusoe

Autor: Daniel Defoe

Deník přidal(a): Karolína

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku

Autor: Daniel Defoe

Rok: 1719

Žánr: dobrodružný román

Druh: epika

Styl: podrobné vyprávění, fiktovní autobiografie

Doba: 17.století

Literární směr: Osvícenství

Země: Anglie

Tématika: Život o samotě na neobydleném ostrově

Jazyk: spisovný, jednoduchý a stručný

Forma: ich-forma, forma deníku

Kompozice: chronologická

Autor

Daniel Defoe se narodil v roce 1660 a zemřel roku 1731.  Defoe byl anglický spisovatel, novinář a představitel myšlenkového proudu osvícenství. Psal satirická díla, za něž byl následně vězněn. Ve vězení vydával časopis The Review.

Další díla

Deník morového roku, Roxana, Moll Flandersová

Kniha

Robinson se snaží civilizovat ostrov, přetvořit jej k obrazu svému. Vše, co se kolem něj děje, vysvětluje pomocí rozumu (racionalismus je hlavní myšlenkou osvícenství). Pokud Robinson učiní nějakou chybu, nepřičítá ji ničemu jinému než sobě a ihned hledá nová řešení (to je další osvícenecká myšlenka – člověk je schopen poznat a zvládnout cokoli, a to vše díky rozumu). Kniha je mystifikací. Hned z úvodu se nám snaží namluvit, že se jedná o příběh pravdivý. Užívá k tomu detailních popisů v průběhu knihy. Mystifikace je v tomto období velmi častá, souvisí s důležitostí pravdy v celém myšlenkovém směru (pravda je vyšší metou).

+detailní popis (přírody, pracovních postupů atd), propojení faktů a fikce, oslava pozitivních lidských vlastností (neúnavné překonávání překážek atd), četné úvahy o životě a náboženství

Postavy

Robinson Crusoe (křesťan, vynalézavý, racionálně přemýšlející, nápomocný, houževnatý) je mladík toužící po plavbách po moři.

Pátek je divoch, indián, pocházející ze Země za měsícem, patřící k lidem kmene Karibů. Na ostrov se dostal jako zajatec lidojedů, Robinson ho osvobodil, naučil svým dovednostem, angličtině a stali se přáteli.

+ Robinsonovi rodiče, Robinsonův přítel Martin, kapitán Westlock…

Hlavní téma knihy

Hlavním tématem je popis člověka, který osamocen, na téměř pustém ostrově, přežívá skoro 30 let (přesně 28 let 2 měsíce a 19 dní) jen se zvířaty, svými nástroji, které stihl zachránit ze ztroskotané lodi a s Bohem, ke kterému se často obrací ve svých modlitbách a prosbách.

Stručný obsah

Ve městě Yorku žil bohatý obchodník Kreutznauer. Tento muž ovšem nepocházel z Anglie. Časem lidé jeho jméno zkomolili začali mu říkat Crusoe. Tento obchodník měl tři syny. První padl v bitvě proti Španělům. Co se stalo s druhým synem se rodina nikdy nedozvěděla. Ani nejmladší Robinson nepůsobil rodičům mnoho radosti. Jeho oblíbeným místem byl přístav Hull. Toužil se dostat na nějakou loď plující do cizích zemí. Jeho otec byl jiného názoru. Chtěl, aby jeho syn studoval práva.

Robinsona ale lákalo moře, a tak se snažil přeluvit svého otce, aby se mohl vydat na nějako plavbu. On i Robinsonova matka byli zásaně proti a nechtěli o tom nic slyšet. Tak se Robinson celý rok trápil, až jednou, když byl zase v přístavu, potkal jednoho svého přítele, který byl námořníkem. Svěřil se mu, že i on by se jím chtěl stát. Přitel mu nabídl, že ho příště může vzít s sebou. A tak si Robinson doma sbalil věci a následně se vydal bez souhlasu rodičů do přístavu. Po osmi dnech od vyplutí jejich loď zásáhla krutá bouře. Kapitán nechal vyházet několik pytlů obilí, aby se loď nepotopila. Vše bylo zbytečné. Po několika hodinách se začali potápět. Naštěstí se všem podařilo zachránit se.

Robinson se seznámil s kapitánem lodi plující mezi Londýnem a Guineou. Ten mu vypráví o krásné zemi a jejím bohatství. Robinson si to vše moc přeje vidět a tak ho kapitán vezme s sebou. Během plavby je přepadnou piráti. Zajmou několik mužů včetně Robinsona a prodají je do otroctví. Pán,u kterého Robinson sloužil, si ho velmi oblíbil. Robinson však jednoho dne uprchne. Loď, která Robinsona zachránila při útěku, však ztroskotá.

Vlny ho pak donesou až na neznámý ostrov. Po nějaké době se Robinson na ostrově zabydluje, staví si své obydlí a dokonce začne chovat zvířata. Asi po 20 letech si všímá lidské stopy na pobřeží. To mu dělá starosti. Po nějakém čase uvidí divochy hodovat lidské maso. Nejdříve se zapřísáhne, že už se na tuto část ostrova nikdy nevrátí. Ale potom dostane nápad, že by si mohl obstarat společníka. Když divoši znova dorazí na ostrov ve svých kánoích se zajatci, Robinson se pokusí zachránit jednoho z nich a podaří se mu to. Oba se pak zpřátelí a jelikož byl zrovna pátek, rozhodne se Robinson pojmenovat divocha podle tohoto dne.

Uběhlo mnoho let a u břehů ostrova zakotví anglická loď se vzbouřenou posádkou. Robinson pomuže kapitánovi ke znovunastolení pořádku. Zato ho společně s Pátkem  vezme na palubu. A tak se Robinson zhruba po 30 letech opět ocitá v Anglii.

Prostředí

Kniha je zasazena do rovníkové oblasti na ostrově vzdáleném asi 50 mil od Brazilského pobřeží. Na ostrově se nalézá velké množství tropického ovoce, množství ptáků, mnoho druhů dřevin a tak dále. Robinson je velmi zručný a dokáže si vyrobit téměř cokoli, co potřebuje. Kanibalové jí pouze maso ze zajatců a bojí se neznámých věcí jako je pistole.

Historický rámec

Osvícenství zdůrazňovalo lidský rozum a vizi pokroku.

Součastníci

Voltaire (Candide neboli Optimismus)

Carlo Goldoni (Sluha dvou pánů)

Jonathan Swift (Gulliverovy cesty)

The post Robinson Crusoe – čtenářský deník (2) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Robinson Crusoe

Autor: Daniel Defoe

Deník přidal(a): Ivet

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Anglický představitel osvícenství Daniel Defoe se narodil v rodině řezníka, přičemž po úspěšném absolvování studia se nejprve věnoval podnikání v obchodu. Kromě podnikání ovšem zároveň působil i jako tajný agent v rámci vládních služeb. Defoe miloval Londýn, který byl jeho rodným městem a zároveň i městem, kde v roce 1731 zemřel.

Daniel Defoe napsal celou řadu politických publikací, nicméně slávu a respekt mu zajistil až román Robinson Crusoe. Tento román, patřící do kategorie takzvaných realistických románů, je založen na ústřední postavě Robinsona Crusoa, který reprezentoval měšťanskou vrstvu.

Daniel Defoe při psaní románu Robinson Crusoe (původně se kniha měla jmenovat „Život a neobyčejná dobrodružství námořníka Robinsona Crusoa z Yorku“) vycházel z předlohy, a sice ze života námořníka Alexandra Selkirka, který žil z vlastní vůle na opuštěném ostrově uprostřed Tichého oceánu, a to po dobu pěti let.

Román se tedy odehrává v 17. století, kdy hlavním hrdinou je Robinson Crusoe jakožto třetí syn německého obchodníka Kreutznauera. Vzhledem k tomu, že Angličané toto příjmení vyslovovali pouze s obtížemi, změnili ho na prosté Crusoe. Již od svého narození byl Robinson Crusoe aktivním dítětem, kdy se Robinson především rád toulal po přístavu a svým specifickým způsobem pohrdal měšťanským způsobem života, který se mu zdál až příliš klidný a nudný. Aby se sám nestal nudným měšťanem, rozhodl se Robinson utéci z domova, a po absolvování celé řady nejrůznějších dobrodružství se ocitl na pustém ostrovu, na který se dostal poté, co ztroskotala jeho loď, a vlny ho vynesly právě na opuštěný ostrov.

Stěžejní částí knihy je podrobný popis života Robinsona Crusoa na opuštěném ostrově. Crusoe totiž postupně zjišťuje, že na ostrově nežije sám, ale rovněž divoká zvěř a především pak nebezpeční kanibalové. Crusoe si poté, co si uvědomí, že se dostal na jemu neznámý ostrov,   nejprve   staví  své   obydlí,   obstarává   si   potravu,   ochočuje   zvířata   a   poznává neznámé rostliny. Postupně se stává čím dál soběstačnějším, neboť si dokonce pěstuje i své vlastní obilí, a ve volných chvílích poznává ostrov a jeho mystické krásy.

Jako velmi nebezpečné se pak ukázalo setkání Robinsona Crusoa s divokými kanibaly, před kterými zachránil svého pozdějšího společníka – Pátka. Ten se následně snaží Crusoeovi odvděčit a stává se tak jeho věrným sluhou. Z pobytu na ostrově pak nakonec osvobodí Robinsona Crusoa anglická loď.

Zásadní na celé knize je především to, že osamocený pobyt Robinsona Crusoa na pustém ostrově ho přinutí zamyslet se nad svým chováním, především pak nad nevhodným chováním vůči jeho rodičům, což nakonec vede k tomu, že Crusoe některých svých činů začíná litovat a touží je odčinit.

Realistický román Robinson Crusoe vypráví příběh o jedinci, který se vlivem osudu ocitl na zcela jiném místě, než by snad očekával, a který se tak musel s novou životní situací vyrovnat s odhodláním i důvtipem, a to vše při vynaložení značné trpělivosti. Počáteční absolutní opuštěností Crusoa na ostrově poukázal Daniel Defoe na to, jak je ve skutečnosti člověk úzce spojen a svázán s přírodou, od níž se životem ve městě nebezpečně odklání. Defoe v knize Robinson Crusoe rovněž velmi jasně a dostatečně srozumitelně ukázal sílu a odhodlanost člověka bojovat o svůj život v neočekávané situaci, na kterou se lze jen s obtížemi předem připravit. Zajímavý je rovněž závěr knihy, kdy se Robinson vrací po sedmi letech znovu na ostrov, a kdy zjišťuje, že ostrov je již zcela jiný, než jak ho znal on během svého dlouhého pobytu (28 let). Na ostrově totiž nastal pokrok a došlo dokonce i k přerozdělení pozemků do soukromého vlastnictví.

Příběh světově proslulého románu, který u nás přepracoval český spisovatel Josef Věromír Pleva, je vyprávěn takzvanou ich-formou. Příběh Robinsona Crusoa ovlivnil vznik takzvaného žánru robinsonád, pro něž je typický motiv ztroskotání a následného budování lidské existence. Lze konstatovat, že právě takzvané robinsonády ovlivnily celou řadu dalších spisovatelů, kdy zřejmě nejznámějším z nich je Jules Verne.

The post Robinson Crusoe – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Robinson Crusoe

Autor: Daniel Defoe

Deník přidal(a): Vovo

Přidáno na: Studijni-svet.cz

1. Osudná plavba

Robinson pluje na obchodní lodi v roli nákupčího a lodivoda, za což má podíl na zisku, aniž by musel platit zálohu. Na lodi je ovšem zasáhne bouře. Hrdinně uvolnil třícípou plachtu a tím zachránil loď. Vypluli z bouře. Zjistili polohu, kde se nacházejí. A rozhodli se, že poplují na ostrov Barbados (Karibské ostrovy) kde doplní zásoby a opraví loď. Ale potřebovali urazit ještě sedm set mil.

2. Ztroskotání

Dva dny zdárně pluli, ale pak přišla další vichřice. Začali nabírat spoustu vody. Loďmistr sekerou přesekl lano a plachta přestala táhnout-loď se zastavila. Ráhno se přetočilo, plachta nabrala vítr a znovu se rozpárala.  Loď se převrhla a přední stěžeň se zlomil.  Loď visela na troskách jako na kotvě.  Kapitán chtěl odseknout spadlý stěžeň, ale Robinson mu v tom zabránil.  V nákladovém prostoru bylo hodně vody a společně se strženým nákladem narážely ze strany na stranu. Ale bylo potřeba utěsnit díru kterou tam vnikala voda. Dohodli se na tom že bude nejlepší díru utěsnit plachtou. Robinson přesekl sekerou lano a to ho stáhlo pod vodu. Leknutím se nadechl a začal se dusit. Rukama nahmatal uzel a rozvázal ho. Loď rychle mizela a Robinson už myslel že je to jeho poslední hodinka. Naštěstí za lodí plula na laně lodní bárka, které se chytl. A pomalu vylezl zpátky na loď. Vodu už stačily s přehledem odčerpávat. Pocit že jim nehrozí smrt jim ubralo na obezřetnosti. Země-ozvaly se výkřiky. Vzápětí najeli na dno. Všichni chtěli nasednout do člunů a odveslovat na břeh. Robinson však tvrdil že to je nesmysl, že se zabijí o skály na pobřeží.  Chtěl zůstat na lodi a počkat až se moře uklidní.  Ostatní ho však svázali a vzali s sebou na člun.

3. Útěk z domova 

Robinsonovou největší láskou bylo už od malička moře. Ale jeho rodiče mu nechtěli dovolit, aby se plavil  na moře, jelikož jejich první dva syny jim moře vzalo.  S otcem se vydali do Hullu, aby otec představil svým obchodním partnerům dědice firmy. Jakmile se však naskytla příležitost tak se Robinson vytratil. Procházel se po přístavu a tiše záviděl všem těm lodníkům, jak pracují na lodích. Po chvíli ho tam našel jeho otec a vrátil se s ním domů. Doma mu otec oznámil, že půjde na střední školu a poté na vysokou a sdělil mu své budoucí plány o založení banky. To se Robinsonovy moc nelíbilo.  O pár let později si otec přivedl domů několik kapitánů, které si chtěl pronajmout. Jeden z nich měl s sebou svého syna Aleca, který se s Robinsonem velmi rychle spřátelil. Alec mu poradil, ať s nimi uteče, až poplují do Londýna. Pečlivě to naplánovali a těsně před vyplutím nastoupil Robinson na jejich loď- Williama. Kapitánovy nalhal že ho otec narychlo posílá kvůli obchodním záležitostem. Zpočátku se mu na Williamovy  líbilo, ale pak se zvedl vítr, loď se začala houpat a Robinsonovi začalo být špatně. Druhý den už bylo moře klidnější, ale za nedlouho přišla bouře. Posádka Williama koukala, jak se lodě kolem nich pomalu rozpadají a jejich posádky tonou ve slané vodě. Bylo jasné, že William už taky moc dlouho nevydrží. A tak odsekaly 2 stěžně. Nakonec pro ně připlul člun z jiné lodě a odvezl je na břeh. William  pluje ke dnu.

4. Trosečníkem na ostrově      

Robin se probudil tváří v písku na opuštěné pevnině. Měl velkou radost, že přežil. Avšak sám. Porozhlédl se okolo, jestli někoho nezahlédne, ale nikde nikoho neviděl. Našel vrak Terceiry, který stále visel na útesu a doplaval k ní. Nejprve našel kuchyň a v ní pár sucharů a sušenou kozí kýtu. Poté na hlavní palubu vynosil všechno nářadí, sekerky, pily, nějaké zbraně, muškety, ptáčnice, střelný prach, olovo, láhve s vínem a rumem, všechno jídlo a oblečení. Z trámů z Terceiry sestavil vor a pomocí přílivu se dostal zpět na pevninu, kde lehl únavou. Další dny se pak vracel na vrak lodi a pokaždé našel další potřebné věci.  Když po dvanácté vyrazil k vraku byla obloha zatažená a než se stihl vrátit na ostrov vypukla bouře. Jen tak tak to stihl. Celou noc potom pršelo. Další den brzo ráno vyrazil na nejvyšší bod, aby zjistil, jestli je na ostrově nebo na pevnině. Nejdříve šel korytem potoka a pak se pustil do pralesa. po pár hodinách se vyšplhal až na vrchol. „Jsem na ostrově!“ pronesl a prozkoumal ostrov dalekohledem.

5. Za otroky do Guinejského zálivu

Robin měl teď dvě možnosti, buď se vrátí domů a bude prosit o odpuštění, a nebo zkusit štěstí na jiná lodi. Chtěl se přiznat a omluvit kapitánovi Gilmorovi. Ten ho ale proklel. Místo aby se dal najmout jako lodník, začal kupovat informace o lodích od agentů. Rozhodl se že investuje svých 40 liber do nějaké plavby.  Nakonec se rozhodl investovat do trojstěžníku Unicorn s kapitánem Drummondem. A rozhodl se že popluje  na lodi také. S kapitánem Drummondem si velmi rozuměli, učil ho spoustu nových věcí. Po úspěšném návratu, se Robinův vklad zvýšil na 400 liber. Rozhodl se jet na další plavbu, ale pan Drummond náhle zamřel. Loď koupil loďmistr Wilcox a Robin plul s nim. Po cestě narazili na piráty. Ti je dohnaly, stočily se vlevo a spustili salvu. Na to Unicorn odpověděl svými 9 bronzovými děli. Pak se piráti stočily na pravobok a znovu začali pálit. Unicorn reagoval stejně. Vzápětí je piráti dohnaly a vrhli se na Unicorn. Na poprvé jejich útok odrazily, ale na podruhé už ne. Robin se bránil do chvíle kdy na něj nějaký Maur vytáhl bambitku a střelil ho do břicha.

6. Na prahu smrti

Místo u potoka kde si zřídil tábor bylo nevhodné, a tak se rozhodl, že se přestěhuje. Našel proto vhodné místo blízko pramene a s výhledem na moře. S velkým úsilím tam přestěhoval všechny zachráněné věci. Aby neztratil pojem o čase, postavil kříž, do kterého každé ráno udělal zářez. Na zbytky zachráněného papíru si začal psát deník. Chytil kozu a ochočil si jí. Také si postavil palisádu okolo svého příbytku. Dva dny po dostavění palisády prožil zoufalý den. Půda se zachvěla, strop jeskyně spadl, zatmělo se a sopka začala soptit. Když pak šel znovu k místu, kde ztroskotal, všiml si dvou nových útesů. Poznal v nich vrak Terceiry, který vyneslo zemětřesení na mělčinu. Znovu se tam vracel a rozebíral vrak. Po pár dnech dostal prudkou zimnici. Zašel na lov, ale to neměl dělat. Dost se mu přitížilo. Blouznil ve vysokých horečkách.

7. Útěk z Maurského zajetí

Když se probral byl v zajetí Maurů. Pirátský kapitán si ho nechal, aby mu dělal plavčíka na rybářské jachtě. Robin se skamarádil s Xurim. Chtěl ze zajetí utéci, ale nešlo to protože s sebou na lov nebrali žádné zásoby. Ale kapitánův syn Mulej s nimi jednou, i přes zákaz, vyjel střílet žraloky. Byl ale hloupý a Robinovi s Xurim se podařilo ho přesvědčit aby vzaly víc zásob. Když byli na moři, shodily Muleje z lodi a daly se na útěk. Chtěli plout ne kanárské ostrovy. Po pár dnech jim došla voda. Doplavali ke břehu a doplnily vodu z potoka. Po deseti dnech konečně pevnina a na ní lidé. Byly to domorodci a daly jim jídlo. Xuri zavolal Robina, protože si myslel že vidí piráty. Ale byla to evropská loď. Volali o pomoc. A na sposlední chvíly si jich loď všimla.

8.Doba učení a zmoudření

Za pomocí tabáku se dostal z vysokých horeček a úplně se změnil jeho pohled na osamocený ostrov. Jakmile se dostal z horeček, vrátil se k vzpomínkám na Xuryho…jedné Brazilské lodi která ho zachránila prodal svůj malý člun, pár kožešin a Xuryho. Za peníze si pak koupil plantáž v Brazílii a vydělal si dostatek peněz. Ale i přesto že měl dostatek peněz stále mu to nestačilo, toužil po dobrodružství a na plantážích se nudil. Pak dostal nabídku na cestu do afriky pro otroky, kterou samozřejmě neodmítl…Na ostrově mu začaly docházet suchary…musel proto začít pěstovat obilí. To ale neměl v čem zpracovat takže si musel z hlíny udělat nádobu. Pak dostal chuť na polívku ale všechny jeho nádoby se mu nad ohněm rozpadaly. Na konec se mu díky písku, který se do hlíny náhodou dostal, podařilo udělat pevnou nádobu.

9. Doba neklidu

Robinson se vydal na prohlídku ostrova. Našel velmi plodné místo (pomeranče, hrozny) a nazval ho rajská zahrada. Také uvažoval že se tam přestěhuje. Uskutečnil cestu na druhou stranu ostrova. Na jihu našel pruh země. Měl strach že tam žijí lidojedi. Na jižní části ostrova se mu daleko víc líbilo.  Cestou zpět si chytil malého papouška. Uvědomil si že potřebuje loď. Chtěl najít vrak tercieri a její záchranný člun, ale nepodařilo se mu to. Pak ho napadlo udělat si vlastní kánoj. Zabralo mu to hodně času a práce. Ale když bylo hotovo nedokázal ji dostat do vody. Měl jedinou knihu a to bili. A hodně přemýšlel o bohu.

V příštích letech žil jako pastevec. Začalo mu docházet oblečení, tak si ho ušil z kozích kůží.

10. Zbrklý pokus

Další dva roky stavěl novou loď. Pořádně ji vybavil a vydal se na plavbu kolem ostrova. Na východní části musel zakotvit kvůli korálovým útesům. Vypádloval ze zátoky, kde ho ale chytl proud a táhl ho od ostrova. Za poledne se dostal 9 mil od ostrova. Po chvíly se mu přece jen podařilo dostat z proudu a doplul zpět k ostrovu. Vystoupil z loďky a padl vyčerpáním. Ráno se vzbudil a myslel si že byl celou dobu ve snu. Nasedl do loďky a opatrně blízko břehu plul dál. Doplul do opičí zátoky. Až večer došel do besídky. Docházelo mu střelivo a tak rozšířil chov koz a také začal vyrábět sýr. Už jen málokdy plul na moře a to jen pro potěšení. Ale jednou našel na pláži něco, co mu roztříštilo jeho dosavadní svět.

11.Tajemství záhadné stopy

Stopu! Jedinou stopu. Netušil jak se tam mohla vzít. Měl spoustu představ a hodně se bál. Posilnil palisádu okolo své jeskyně. Vydal se prozkoumat i západ, jediné místo kde ještě nebyl. Najednou viděl oheň. A na něm se opékaly lidské ruce. Okamžitě se rozběhl pryč. Chtěl lidojedům jejich hostiny překazit a všechny je zabít. Nakonec uznal že to nebyl nejlepší nápad. Proto si začal hledat nějaké místo do kterého by se ukryl v případě nebezpečí. Našel jeskyni s úzkým vchodem ale vevnitř byla opravdu velká. Uložil si tam některé ze svých zásob.

12. Španělský vrak

Robina probudila červená záře. Byl to oheň, který tam rozdělaly lidojedi. Uvědomil si že kdyby je zabil a zachránil zajatce mohl by uskutečnit plán a odplout z ostrova.

Najednou uslyšel dělový výstřel. Byla to troskotající loď která volala o pomoc. Robin zapálil oheň, sloužící jako maják. Ráno se tam šel podívat, ale z lodi zbyl jen vrak. Zase si vzpomněl na prokletí pana Gilmora. Doplul k lodi a prohledal ji. Našel spoustu užitečných věcí a také psa. Pojmenoval ho Wilson. Na pláži pak našel tělo námořníka. Od té doby jen čekal na příjezd divochů.

13. Konec Samoty

Jednoho dne si všimnul asi třiceti divochů na pobřeží. Měli dva zajatce. Jednoho omráčily dřevěnou palicí. Ten druhý využil nepozornosti a dal se na útěk. Robinson se mu rozběhl naproti. Proběhl kolem něho a pažbou srazil jednoho divocha. Druhý divoch už na něj mířil lukem ale Wilson po něm začal skákat. Divoch ho zabil ale mezi tím už ne něj mířil Robin s puškou. Robin zavedl zachráněného zajatce do své jeskyně. Pojmenoval ho Pátek. Postupně se seznamovaly a navzájem se učily různé věci. Učil ho anglicky, seznámil ho s bohem. A Pátek ho zase seznámil s novým ovocem. Také se dozvěděl že na ostrově sídlí bůh ohně.

14. Stavba člunu

Pátek mu řekl o bílých mužích kteří přijely do jeho země. Robinson naplánoval cestu zpět domů a Pátek chtěl jet s ním. Postavily člun se dvěma stěžni. Zabralo jim to rok. Pomocí kladek ho dostaly do vody. Ale byl příliš cenný, aby ho nechaly jen tak zakotvený v moři, tak pro něj vykopali „bazének“. Ještě ho trošku předělali, protože nebyl vyvážený. Dostal jméno Wilson, po psovi, který zachránil Robinovi život. Z jedné lovecké výpravy se vrátil Pátek zděšený a křičel: Lidojedi se vrátit!

15. Nečekané starosti

Nejdříve si myslely že si přijely pro ně, protože neviděly žádné zajatce, ale ukázalo se že tam byli.  Vyzbrojily se mušketami a připravily  se na boj. Chvíli je jen pozorovaly a pak, i přes to že divochů bylo přes dvacet, zaútočily. Po prvních výstřelech zůstaly divoši stát a vůbec nechápali odkaď smrt přichází. Jedna rána za druhou až zbývající divoši začaly utíkat. Robinson rozvázal ruce zbylému ze zajatců a dal mu zbraň. Divoši ve dvouch lodích odpluly a třetí tam zbyla. Pátek do ní vlezl a začal bědovat. Robinson se lekl a běžel tam. Uviděl pátka jak objímá nějakého muže. Byl to pátkův otec a pátek si myslel že je mrtvý. Ale nebyl. Vytáhly ho z lodě. Oba dva osvobození nebyly schopni chůze, takže jít s nimy do jeskyně nešlo. Tak přespaly v provizorním přístřešku. Druhý den oba dva dostaly horečku.

16. Nový plán    

Robin se rozhodl že na trianid nepojede. Bál se že ho Pátkův otec bude chtít zabít až se dozví že s nim Pátek chce jet do anglie. Pak tu byl Manuel, Robinson vymyslel nový plán. Na trianid pošle Pátkova otce s Manuelem. A Manuel se pak vrátí s ostatními ztroskotanými Španěly. Na Robinsonově ostrově potom postaví loď se kterou doplují až domů. Musel Pátkova otce podplatit pár mušketami aby nechal Pátka na ostrově.

17. Piráti

K ostrovu připlouvala loď. Nejdříve si mysleli, že už se vracejí, ale později poznali že je to anglická loď. Ale byli na ní piráti.  Jeli si pro vodu. Na ostrově vysadili tři zajatce a přivázali je ke stromům. Robinson je osvobodil a dal jim zbraně byli to důstojníci. Pár mužů odešlo se sudy pro vodu k zátoce kde kotvil Wilson. Zabily muže který hlídal u loďky a druhý jim slíbil že bude s nimi. Mezi tím se začaly vracet se sudama s vodou. Jednoho zastřelily a ostatní hned přísahaly že budou věrni, jen když je nezabijou. Dál už měl bývalý kapitán v plánu zmocnit se lodi. ovšem robinson je chtěl nechat odjet. A s pátkem začal rozbíjet dno loďky, s tím že to potom opraví. Začali se s kapitánem hádat. Ale robinson dostal nápad.

18. Léčka

Robinson jel na Wilsnovi ze zadu k lodi. Vystoupil na loď a chtěl šel ke „kapitánovi“. Robin mu začal vykládat pohádku o španělých a pokladu na jeho ostrově. Nejdříve mu moc nevěřil ale pak mu přece jen uvěřil. Dal mu dvacet mužů, zbraně, člun a rozkaz aby mu přinesl ten poklad. Dal mu také dvě světlice, které měl odpálit než vyplují zpět. Když dorazily na pevninu, zavedl je robinson do lesa. Tam už čekal pátek s ostatními. Na signál spustily palbu. Jeden za druhým padaly k zemi. Ostatní se přidali  na jejich stranu. Vzali pár starých beden (jako by poklad) a šli k zakotvenému člunu. Rozdělali oheň aby mohli zapálit světlice. První selhala. Druhá ale chytla hned, ale Robin jí vzal a hodil do moře. Byla to past. Kdyby jí vystřelil dal by tím na opak znamení že došlo k zradě.

19.Konec kletby kapitána Gilmora

Nastoupily do člunů a vypluli k lodi v přestrojení za Crowovy kumpány. Vystoupili na Pembroke a začali obsazovat palubu. Kapitán křičel: Kro přestoupí na naši stranu dostane milost. Dobyli palubu, ale Crowe utekl do podpalubí. nikde ho nemohli najít. Robinson našel prachovnu, a k ní vedl zapálený doutnák. Crowe je chtěl vyhodit do vzduchu. Pak objevili Crowa na Wilsonu jak pluje pryč. Na pár pokusů ho dělem sundaly.  Pár Croweových přívrženců, kteří zůstaly na živu, nechal Robin na ostrově, Přesně po 28 letech se konečně vracel.

20. Na palubě budoucnosti

Po návratu do Anglie se Robinson stal velmi váženým člověkem, Rychle zbohatl a stal se i žádoucím nápadníkem. Oženil se a měl děti. Jeho žena se však nedokázala smířit, že žijí pod jednou střechou s kanibalem (Pátkem). Tak se i s dětmi odstěhovala. Seznámil se váženými lidmi, jako byl Newton. Pořádal přednášky a ačkoli čekal neúspěch, dostalo se mu velké uznání. Ale i přesto že měl v Londýně spoustu peněz a zdraví mu také sloužilo, byl nespokojen. Koupil proto loď a společně s Pátkem se vydaly na plavbu kolem světa. Loď pojmenovaly Future-Budoucnost. Vybavily jí hvězdářskými dalekohledy, kreslírnou, studovnou a knihovnou. Při plavbě si Robinson uvědomil, že jeho život představuje urychlený běh po dráze, kterou v budoucnu budou muset urazit všichni lidé.

The post Robinson Crusoe – čtenářský deník – podrobný děj first appeared on CtenarskyDeniky.cz.