Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Deník přidal(a): Viki

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Literární druh: lyrika, epika, poezie

Žánr: lyrickoepická báseň

Téma a motiv:

Vrcholné dílo českého literárního romantismu, které oslavuje májovou přírodu. Celé dílo je vystavěno na kontrastech – krása májové přírody X krutá společnost. Můžeme zde spatřovat romantické prvky jako nešťastná láska, zoufalství, nebo ztotožňování autora s hlavním hrdinou. Objevují se zde motivy rozvrácené rodiny, bezcitnosti v mezilidských vztazích, tragické lásky a smrti. Symbolika putování a loučení.

Časoprostor: 

Krajina Doks (inspirováno okolím hradu Bezděz), bez bližšího časového vymezení (noc před Vilémovou popravou a ráno)

Kompozice:

• děj se odehrává v prostředí Bezdězu a Máchova jezera
• toto dílo má dedikace – předmluva, autor vysvětluje smysl díla
• 4 zpěvy, 2 mezizpěvy (intermezza)
• složitá vnitřní struktura a bylo psáno Jambickým veršem

Postavy:

Vilém

• loupežník, zamilovaný do Jarmily
• žárlivý, pomstychtivý, nešťastný,  smutný, otcovrah

Jarmila

• krásná, nešťastná; zamilovaná do Viléma
• poctivá, oddaně čeká na Viléma
• svedena otcem Viléma

poutník Hynek –

• vystupuje ve 4. zpěvu, sám autor
• zamyšlený, vrací se k Vilémovu popravišti

otec Viléma

• nečestný
• svůdce Jarmily
• zabit
• vyhnal Viléma jako dítě

Jazyk a styl:

• vypravěč: er-formě a na konci se mění v ich-formu
• subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny)
• dramatická kompozice (vzestup, vrchol, sestup)
• kontrasty (jarní příroda X poprava, život X smrt)
• obraz přírody
• spisovná čeština (v jednoduchých větách)
• oxymóron, epiteton, metonymie, básnický přívlastek, přirovnání, personifikace, metafory.

Děj:

1. zpěv

Báseň začíná oslavou máje, popisem krásné májové přírody. Poté co se Vilém dozví, že jeho milá Jarmila byla svedena (ještě před tím, než se poznali), zavraždí svůdce, aniž by tušil, že je to jeho otec. Vilém je za tento skutek odsouzen na smrt. Za Jarmilou, která na Viléma čeká, přijíždí jeho druh a sdělí jí, že Vilém je uvězněn a čeká na smrt pro otcovraždu. Jarmila pro žal a smutek skáče do jezera.

2. zpěv

Vilém ve vězení, úvahy o vině. Kontrast v čase – věčnost přírody a omezenost jeho zbývajícího času do popravy. Pocit křivdy a vzdoru. Dozvídí se, že zabil svého otce, který ho kdysi vyhodil z domu a kvůli němu se pak stal vůdcem loupežníků. Počítá padající kapky jakoby měřil čas.

1. intermezzo

příroda společně s duchy připravuje Vilémův pohřeb a volají ho k sobě.

3. zpěv

Vrchol, poprava Viléma. Vilémovo vyznání lásky k přírodě a rodné zemi. Obavy co bude po smrti. Po jeho poprave bylo v pleteno jeho tělo do kola.

2. Intermezzo

Vilémovi spoluloupežníci sedí kolem ohně a mlčí.jsounešťastní ze ztráty svého vůdce.

4. zpěv

Do vesnice se vrací sám autor po sedmi letech poslední den v roce. V hospodě se dovídá příběh Jarmily a Viléma. Opět se vrací prvního máje ke kolu. Děj končí ztotožněním se Hynka s dějem (er-forma -> ich-forma) zvoláním „Hynku! Viléme! Jarmilo!“.

Autor:

Karel Hynek Mácha byl český básník, jeden z největších představitelů českého romantismu, zakladatel moderní české poezie, životopisci bývá popisován jako samotářský zamlklý melancholik. Inspirace u mnohých evropských autorů romantismu. umírá na tyfus nebo choleru, asi po napití kontaminované vody při hašení požáru.
Směr:

Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století. Základními kameny romantismu jsou cit, individualita a duše. Romantismus vznikl jako reakce na monopol rozumu ve filozofii osvícenství, strohost antikou inspirovaného klasicismu. Výchozí podněty hledal v minulosti (hlavně ve středověku) a v exotických zemích.

Díla:

• Obrazy ze života mého – soubor autobiografických povídek
• Cikáni – román
• Pouť krkonošská – básnická próza
• Křivoklad – básnická próza

Další autoři:

• Karel Sabina
• Václav Bolemín Nebeský
• Josef Václav Frič

The post Máj – čtenářský deník (5) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Deník přidal(a): Marek Zogata

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Zasazení výňatku do kontextu díla: úvod, vrchol, závěr (klíčová scéna)

Téma a motiv: tragická láska, otcovražda → trest smrti

Časoprostor: 1. pol. 19. st.

Kompoziční výstavba: promyšlená, předzpěv, čtyři dějství-zpěvy a dvě intermezza

Literární druh a žánr: lyricko-epická báseň, poezie

Vypravěč/lyrický subjekt

Postavy:

Jarmila

• milující, něžná a krásná dívka
• miluje Viléma, spáchá sebevraždu

Vilém

• žárlivý, pomstychtivý, odvážný
• loupežník, „strašný lesů pán“
• miluje Jarmilu, odsouzen k smrti za vraždu Jarmilina svůdce (svého otce)

Hynek

• je to samotný Mácha, soucítí s Vilémem a chápe ho – žárlení, pomstychtivost

Vyprávěcí způsoby: ich-forma, psáno z Máchova (Hynkova) pohledu

Typy promluv: monolog

Veršová výstavba: jambický verš – verš začíná nepřízvučnou dobou – jednoslabičnými slovy; předzpěv, čtyři dějství a dvě intermezza

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku: spisovný jazyk, archaické, knižní a hovorové výrazy

Tropy a figury: personifikace (jezero dřímá, vlnky šepotají), metafory (lesů věnec), anafora, apostrofa, oxymóron, inverze, přirovnání

Literárněhistorický kontext

Kontext autorovy tvorby:

Základní dílo české moderní poezie

Mácha byl nejvýznamnější básník českého romantismu, také prozaik, další díla: Marinka, Cikáni – román, po smrti, Pouť krkonošská, Obrazy ze života mého

Literární/obecně kulturní kontext:

Národní obrození

Marie Terezie a její syn Josef II. – reformy, např. zrušení jezuitského řádu, všeobecná školská reforma, vydání tolerančního patentu, zrušení nevolnictví, omezení cenzury

Další čeští autoři:

K. J. Erben (Kytice)

B. Němcová (Babička, V zámku a podzámčí, Divá Bára)

J. K. Tyl (Strakonický dudák, Fidlovačka)

Světoví autoři tohoto období:

Anglie: G. G Byron (Childeharoldova pouť), Walter Scott (Ivanhoe)

Francie: V. Hugo (Bídníci, Chrám Matky Boží v Paříži), Stehndal (Červený a černý)

USA: E. A. Poe (Jáma a kyvadlo, Černý kocour, Vražda v ulici Morgue)

Rusko: A. S. Puškin (Evžen Oněgin, Piková dáma), M. J. Lermontov (Démon, Hrdina naší doby)

The post Máj – čtenářský deník (4) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Deník přidal(a): makytka

Přidáno na: Studijni-svet.cz

FORMA: Poezie

DRUH: lyricko-epický

ŽÁNR: lyricko-epická báseň

MÍSTO A DOBA DĚJE: příroda v okolí Bezdězu a Doks, 19 st.

NÁMĚT: májová příroda (v popředí) a smysl života (v pozadí)

OSNOVA:

• Májový večer, láska (sebevražda Jarmily) / 1. zpěv

• Vilém ve vězení (přemýšlí nad činem, vzpomínky úvahy o životě a smrti) / 2. zpěv
• Půlnoční krajina, popraviště-duchové, reakce na zajetí Viléma / Intermezzo I.
• Ranní májová příroda, vzpomínka na dětství, loučení se světem, poprava Viléma / 3. zpěv

• Krajina skal a hor, Vilémovi druhové oplakávají jeho smrt / Intermezzo II.
• Návrat poutníka po 7letech na popraviště / 4.zpěv

HLAVNÍ POSTAVY:

• Jarmila – mladá impulzivní žena, chtěla být s milovaným Vilémem

• Vilém – loupežník, vyhnán otcem z domu, opovrhoval konvencemi, mladý muž zamilovaný do Jarmily

• Hynek – autor v postavě poutníka

AUTORŮV ZÁMĚR:

• Ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, bezcitnost v mezilidských vztazích, lhostejnost k osudu člověka, marnost vzpoury proti osudu)

AUTOR – KAREL HYNEK MÁCHA

• Narodil se v Praze 16. 11. 1810
• Nejvýznamnější představitel českého romantismu
• Básník, prozaik, dramatik
• Studoval práva a filozofii, praktikant v Litoměřicích
• Zpočátku psal německy (český vliv pod vlivem Jungmannem)
• Cestovatel: pěšky přešel Krkonoše, pěšky přes Alpy do severní Itálie, toulal se po hradech a zámcích (Bezděz, Křivoklát)
• Zemřel v Litoměřicích na infekci 6. 11. 1836
• Po jeho smrti se objevily první kritiky Máje; svými současníky nebyl pochopen, dílo uznala až generace májovců v 60letech
• DALŠÍ DÍLA – Cikáni; Obrazy ze života mého; Kat; Krkonošská pouť; V svět jsem vstoupil; Temná noci! Jasná noci!; Aniž křičíte, že vám stavbu bořím

UMĚLECKÉ A KOMPOZIČNÍ PROSTŘEDKY:

• Nedůležitý, jednoduchý děj
• Obraz přírody
• Subjektivizace – vztah básníka a hrdiny

• Básnické prostředky:

epiteton konstans – bělávé páry, bledá tvář luny

epiteton ornans – růžový večer, bledé jasno, večerní břeh, jezero hladké

přirovnání – co slzy lásky

metafora a personifikace – jezero zvučelo tajný bol

oxymóron – umělé hvězdy svit

metonymie – hrdliččin zval ku lásce hlas

pleonasmus – modrý blankyt

apostrofa – poslední pozdrav vězňův

gradace – temná noc, temnější mně nastává

• zvuková stránka: důraz na zvukovou krásu verše, melodičnost

zvukosled

– brunatné slunce rudě zasvitlo (opakování u)

– bílých skví se šatů stín (opakování í)

– … první máj, večerní máj, byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas (opakování a)

zvukomalba – řinčí řetězů hřmot

rytmus – vzestupný

The post Máj – čtenářský deník (3) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Deník přidal(a): stowosm

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Autor: Karel Hynek Mácha (16. 11. 1810 – 06. 11. 1836)

– nejvýznamnější představitel českého romantismu

– jeden z nejvýznamnějších českých básníků vůbec

– český básník a prozaik

– zakladatel české moderní poezie

– byl to podivín, samotář, drsný člověk

– studoval gymnázium, vynikal v matematice, krásně kreslil, hudebně nadán:

kytara, ovládal perfektně němčinu, studoval filozofii

– hodně cestoval

– měl sadomasochistické sklony

– umírá ve 26 letech na zápal plic

– zpočátku psal Mácha německy- byl ovlivněn četbou německých romantiků

– ve své době byl nepochopen- byl kritizován, říkali, že byl nevlastenecký

Díla:

Povídka: ,,Křivoklad“

Básně: ,,Romance“

,,Svatý Ivan“

,,Čech“

,,Hrobka králů a knížat českých“

,,Budoucí vlasť“

,, Kralovič“

,,Ohlas písní národních“

,,Těžkomyslnost“

Deník : ,,Deník na cestě do Itálie“

Próza:  ,,Cikáni „ – vydáno posmrtně

,,Pouť krkonošská“

Lyrickoepická skladba: ,,Máj“

Romantismus:

– navazuje na preromantismus

– vznik v Evropě na přelomu 18. a 19. Století

– chce vzbudit city- hluboké a niterné

– konflikt se skutečností

– romantický člověk má ideály, ale zjišťuje, že to nejde= rozpor mezi sny a skutečností

– svět je k člověku nepřátelský

1, Pasivní– únik jinam- příroda, do vlastního nitra, fantazie, minulost, exotika

2, Aktivní– Sturn und drank- člověk se bouří (skandály, vyhnanství)

Hrdina:

• výjimečný (vyvrženec)- žije na okraji společnosti, zažívá výjimečné situace
• záhadný původ
• prožívá konflikt
• prožívá lásku- často nedostupná
• idealizuje si svou lásku (představuje si, že je lepší, než doopravdy je)
• život většinou končí tragicky
• hrdina má často autobiografické rysy- autor se do něj promítá

Další literární znaky romantismu:

• velký subjektivismus (autor do toho vkládá svou duši) a individualismus (liší se- jedinečná a

originální)

• míšení žánrů- lyricko- epické básně, kritická próza
• záliba v kontrastech (někdo je vnitřně krásný a druhý vnitřně ošklivý)

Čeští představitelé romantismu:

• Josef Kajetán Tyl
• Božena Němcová
• Karel Jaromír Erben
• Karel Havlíček Borovský

Děj básně Máj:

Máj je lyrickoepická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezzech. Tuto báseň napsal Karel

Hynek Mácha. Příběh začíná večerem v první májový den, kdy všechno dýchá láskou a na

břehu sedí dívka, Jarmila, která čeká na svého milého, Viléma. V dálce vidí člun a radostně mu

běží naproti. Dívka padá příchozímu kolem krku, ale poznává, jak se zmýlila. Místo

milence přichází Vilémův přítel a přináší zprávu, že Vilém bude příštího dne popraven,

zavraždil totiž svého otce, který znásilnil Jarmilu. Otec Viléma v mládí vyhnal

z domova a Vilém se stal loupežníkem a jako ,,lesů pán“ zabil svého otce. Za to měl

být nyní popraven. Vilémův přítel nasedá opět do člunu, odplouvá a Jarmila se že

zoufalství vrhá ze skály do jezera. Vilém je svázán ve věznění, uvědomuje si, že je to

jeho poslední noc v životě, a očekává s hrůzou následující den. V hlavě přemítá

myšlenky o smrti, o posmrtném životě… Ale i o své milé. Byl tak zamyšlen do svých

myšlenek, že ani nezpozoroval příchod strážníka, kterého probudil vězňův neklid.

Strážník napjatě poslouchá Vilémovu samomluvu a s hrůzou odchází. Celý výjev na

něj působil tak, že ho od té doby nikdo neviděl, aby se usmál. Venku se zatím těší

duchové z toho, že mezi ně přijde nový člen- Vilém. Celá příroda mluví o tom, co mu

přichystá na uvítanou. Opuštění loupežníci truchlí nad ztrátou. Ráno se radostně

probouzí celá příroda a vojáci vycházejí s odsouzeným Vilémem a se zástupem lidu.

Když Vilém stojí na popravním místě, naposledy se loučí s přírodou, s matkou zemí a

rozhlíží se po krásném okolí. Pak je mu mečem utnuta hlava, jeho tělo je lámáno a

pověšeno na kůl i s hlavou. Po letech cestoval sám autor a zastavil na onom místě,

kde stále ještě byla jeho lebka. Básník se ptal na Vilémův osud, lituje ho a zároveň

smutní nad svým promarněným mládím. Připadá mu, že je jeho život podobný životu

Vilémovu. Básník je zklamán životem a v tomto duchu svou báseň končí.

Postavy:

Vilém (hlavní hrdina) – loupežník, miluje Jarmilu, zabije jejího svůdce (svého otce),

popraven oběšením

Jarmila – miluje Viléma, znásilněna jeho otcem, spáchá sebevraždu

otec Viléma – Viléma vyhodil z domu, svedl Jarmilu, zabit Vilémem

sbor loupežníků – loupežníci, Vilémovi přátelé, oplakávají jeho smrt

sbor duchů – duchové, kteří se těší na příchod dalšího člena (Viléma)

Hlavní myšlenka: Oslava májové přírody, láska, obětování se pro lásku, kritika tehdejší

společnosti, zobrazit nevolnost lidí v tehdejší době

Literární druh: Poezie

Literární žánr: Lyricko- epická báseň

Doba a místo děje: Pravděpodobně někdy koncem 18. století nebo začátkem 19. století, krajina pod Bezdězem u města Doks

Kompozice: Vzestup, vrchol, sestup

Expozice– Byl pozdní večer, první máj

Kolize– Zpráva od plavce

Krize– Vilém zabije otce

Peripetie– poprava

Katastrofa– Zemře otec, Vilém i Jarmila

Jazyk: Spisovný, jazyk tehdejší doby, archaismy, poetismy, monology, dialogy, rýmy-

sdružené, střídavé, obkročné, v závěru básně je ich forma

Obrazné prostředky:

Přirovnání (co slzy lásky), metafora a personifikace (jezero zvučelo tajný bol),

metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas), opakování slov (máj, láska, den, noc),

oxymorón = nesmyslné věty (mrtvá labuť zpívá)

Znaky romantismu: Moderní básnická řeč, obraz přírody, nenaplněná láska,

tajemství (nadpřirozenost), subjektivismus – splynutí autora s dílem (postava Hynka)

individualita – postava Viléma já X společnost, Vilém neuznává důvod, proč má být popraven

a myslí si, že je nevinný, že jen udělal to, co měl

tajemné motivy – lesní duchové, popraviště motiv poutníka – Hynek putuje, na cestách se

seznámí s Vilémovým příběhem a zastaví se i u jeho popraviště

Vlastní názor: Báseň se mi líbila, hezky se četla, i když se v ní nacházelo mnoho slov, kterým jsem nerozuměl.

The post Máj – čtenářský deník (2) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Deník přidal(a): Kari

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Karel Hynek Mácha se narodil 16. listopadu 1810 v Praze na Újezdě. Byl to český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Jmenoval se Ignác ale jméno si počeštil na Hynek. Rodina se několikrát stěhovala kvůli finanční krizi. Studoval farní školou při kostelu svatého Petra na Poříčí, následovala studia hlavní školy u piaristů. V letech 1824 až 1830 studoval piaristické gymnázium na dnešních Příkopech, poté studoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a pak  studoval na téže univerzitě práva. Uměl výborně německy a česky, ve škole se učil latinu  a později se učil i polsky. Své první básnické pokusy psal v němčině. V roce 1830 se definitivně uchýlil k češtině a celá jeho další tvorba zůstala tomuto jazyku věrná. Máj byl jedinou knihou, která mu vyšla za jeho života. Jeho nejrozsáhlejší prací je román Cikáni. Z jeho dalších próz lze zmínit Pouť krkonošskou, Návrat, Klášter sázavský, Valdice, Rozbroj světů či Sen. Mácha si rovněž vedl literární zápisník, deníky a psal dopisy; právě tyto prameny jsou důležitými zdroji o jeho životě. Mácha byl vášnivý cestovatel. Chodil většinou pěšky a vyhledával zejména romantická místa spojená s historií a krásy přírody. Mácha byl obdařen i výtvarným talentem. Dochovalo se 115 kreseb a akvarelů. S jeho 3. doloženou láskou Eleonorou Šomkovou měl  v říjnu roku 1836 syna, ten po 9 měsících zemřel. Mácha zemřel v neděli 6. listopadu 1836. Úřední záznam uvádí jako příčinu Máchova úmrtí cholerinu, mírnější formu cholery, projevující se dávením a průjmy.

• vydáno 1836, u nás doba národního obrození (1770 -1848)

• Literární směr: ROMANTISMUS

–        směr konce 18. století – 1. polovina 19. století, fantazie, city a minulost, zaměřuje se na obrazotvornost a citlivost, individualismus a subjektivismus

–        hrdinova nenaplněná láska

–        člověk výjimečný, osamělý, rozervanost, neprojevuje zájem přizpůsobit se společnosti

–        často loupežník, potulný rytíř, kat, mnich, poustevník (tento typ hrdiny oblíbený i v současnosti), vyvrženec ze společnosti…

–        častá autobiografie, hodně metafor, archaismů, lidský jazyk, kontrasty

–        prostředí: hroby, hřbitovy, tajemná jezera, temné lesy, hrady, sklepení, bizarní příroda,…

DĚJ

–        podstatou není děj, ale příroda + filosofické úvahy

–        děj se odehrává v okolí hradu Bezděz

–        psáno er-formou a spisovnou češtinou, převažují monology

–        velmi popisné, příroda, romantické (půlnoc,..)

–        metonymie: hrdliččin zval ku lásce hlas

–        personifikace – břeh ji objímal kol a kol

–        archaismy: anjel

–        rýmy: sdružené, střídavé, obkročné

–        přirovnání: jak holoubátko sněhobílé pod černým mračnem přelétá, lilie vodní zakvétá

–        úvod, 4 zpěvy, 2 intermezza (= vsuvka = mezihra nakrátko přerušující hlavní děj, vedlejší událost)

–        1. zpěv: 3 postavy – Vilém, Jarmila, její svůdce – podle skutečné události – Mladý Vilém se dozví, že Jarmila byla svedena dřív než ji poznal. Zavraždí svůdce, aniž tuší, že zabil svého otce (byl pohozené dítě, vyrostl s loupežníky). Vilém je za svůj čin uvězněn, druhý den poprava a zdrcená Jarmila spáchá sebevraždu, její smrt symbolizuje marné volání 3x Jarmilo!

–        2.zpěv: Vilémovy úvahy ve vězení – kritizuje společnost za pouhé mechanické potrestání viníka, aniž by se zajímala o konkrétní případ. Strach z posmrtného prázdna (- NIC), hodně symbolů smrti a nicoty, Vilém nevěří v posmrtný život (říká: „v to pusté nic budu uveden“), opakuje slova kvůli umocnění dojmu, přijde strážný a lituje ho

–        1. intermezzo: příroda a zvířata, duchové připravují Vilémovu smrt na popravišti, lebka mluví, krtek říká že mu vyryje hrob, žáby že mu zazpívají

–        3.zpěv:  Vilémova poprava – Vilém se loučí s přírodou a s vlastí, obává se co bude po smrti (nicoty), vyvedli ho na šibeniční vrch, lidé se přišli podívat, kontrast smrti a májové přírody jakožto symbolu života, kat mu utal hlavu, pak mu vpletl tělo do kola volání 3x Viléme!

–        2. intermezzo: příroda, zvířata, duchové oplakávají Viléma („Vůdce zhynul.“)

–        4.zpěv:  7 let po popravě Viléma přijíždí Mácha do vesnice a v hospodě se dozví příběh o Jarmile a Vilémovi, autor Mácha přijíždí na šibeniční vrch, ztotožňuj se se se svým revoltujícím hrdinou, stojí za jeho činy, mění třetí osobu za první = er forma se zde mění v ich formu, opakují se verše z 1. zpěvu a pak popisuje lebku, strašidelné („Vítr si s dutou lebkou hrál, jak by se mrtvý z hloubi smál.“), vymýšlí básnické nesmysly=oxymora („Mrtvé labutě zpěv“), vyjadřuje jeho pocity („Na tváři lehkýsmích, hluboký v srdci žal“), na konci volání „Hynku! Viléme! Jarmilo!“

–        po vydání tohoto díla vznikl literární útvar kritika

–        církev dílo odmítla, protože Vilém nevěřil v posmrtný život, Jarmila se zavraždila, Vilém zabil vlastního otce

–        v 50. letech 19. století vznikla literární skupina českých básníků a prozaiků májovci, roku 1858 byl vydán almanach Máj, který se stal ústředním spojujícím dílem skupiny. Májovci se ve své tvorbě primárně snažili zachytit skutečnost, tak jak jí v okolním světě viděli, a to i s jejími negativními rysy. Odkazovali se nejenom na českou kulturu, ale inspirovali se i směry evropské tvorby (kosmopolité). Neobraceli se jen do české historie, ale kladli důraz na současný okolní svět, což se projevilo i v časté publicistické tvorbě. Díky jejich práci došlo k povznesení české literatury na evropskou úroveň.

Byly založeny spolky Hlahol, Sokol, Umělecká beseda, vycházejí noviny a časopisy: Národní listy, Čas, Lumír, Květy aj. Je realizována Tylova myšlenka – Národního divadla. Významní představitelé májovců: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Václav Šulc

–        dílo bylo zfilmováno, zhudebněno i zdramatizováno

Hlavní postavy:

Vilém: žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt – nevěří ve svou vinu, lituje sám sebe, zatracuje se, typický romantický hrdina, za svůj osud dává vinu svému otci, který jej v mládí vyhnal z domu, má strach z posmrtného života, neví co přijde

Jarmila: krásná, nešťastná; zamilovaná do Viléma; poctivá, oddaně čeká na Viléma; svedena otcem Viléma

otec Viléma – nečestný; svůdce Jarmily

Hynek: sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s Vilémem

The post Máj – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.