Kniha: Jak je důležité míti Filipa

Autor: Oscar Wilde

Deník přidal(a): ToMys

Oscar Wilde: 

Anglický spisovatel, novinář, prozaik, eseista, básník, dramatik, který se narodil 16.října.1854. Byl irského původu. Od mládí zastával svérázné a radikální názory. V lidech neviděl špatné či dobré
vlastnosti, ale rozděloval je na zábavné a nudné. Po úspěšném studiu klasické filologie na univerzitě v Dublinu pokračoval v Oxfordu. Ve společnosti byl vítán pro svůj šarm a svou eleganci. Byl velmi kreativní a vynikal neuvěřitelnou fantazií. Ačkoli se nacházel na vrcholu slávy, měl ženu a 2 děti, byla za sodomii (=pohlavní styk se zvířaty) odsouzen ke dvěma rokům těžkých prací a skončil ve vězení kvůli své homosexualitě. Zemřel 30.listopadu.1900 v Paříži.

Obsah:

Celý příběh se odvíjí od nedorozumění, které kolem sebe vytvořili dva mladí kamarádi, Algernon Moncrieff a John Worthing, když si vymysleli fiktivní postavy, pod kterými se v určité společnosti vydávali. John Worthing je ve městě známý jako Filip, aby si mohl užívat života a nezatížil tím svou pravou identitu. Jenže se zamiluje do Gvendolíny, Algernovy sestřenice, která je okouzlena jeho falešným jménem, jenž vyvolává představy rytíře. Chce se s ní zasnoubit, ale to se nelíbí Gvendolíniné matce, Lady Bracknellové. Ta neuznává Filipův původ. Měl být toži kdysi nalezen na nádraží ve Victorii v opuštěném košíku. John (alias Jack) odjíždí na své venkovní sídlo, kde ho znají jako Filipova staršího bratra Jacka. Zde na něj čeká jeho přítel Algernon, který se vydává právě za Filipa. Algernon se tam seznámí s Cecílií Cardewovou, Jackovou schovankou. Zamilují se do sebe a zasnoubí se. „Filip“ je tak zasnoubený se dvěma ženama. To vyjde najevo, když na venkov přijede i Gvendolína. Gvendolína se seznámí s Cecílií a obě se začnou chlubit se svým zasnoubením. Vše se tak provalí. Oba muži se snaží situaci nějak vyřešit a přiznávají se, že ani jeden z nich není Filip. Obě dívky se však do svých „Filipů“ zamilovaly i kvůli jménu. Muži se domluví na překřetění na Filipy. V tom přijíždí lady Bracknellová navštívit svou dceru. Potká tam vychovatelku Cecílie, slečnu Prismovou, kterou zná již dlouhá léta. Byla totiž chůvou syna její sestry a jednoho dne jejím synovcem zmizela. Slečna Prismová řekne svůj příběh, jak dítě omylem nechala v košíku na nádraží. Vyjde tak najevo, že Jack je skutečně dobrého původu a navíc i Algernův bratr.

The post Jak je důležité míti Filipa – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Deník přidal(a): Havl

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Oscar Wilde – Obraz Doriana Graye

Narození: 16. Října 1854, Dublin, Úmrtí: 30. Listopadu 1900, Paříž

Zařazení do kontextu:

Byl to dramatik, prozaik, esejista a básník. Patří mezi nejslavnější anglické spisovatele. Je představitelem moderních uměleckých směrů ve světové literatuře.

Charakteristika literární tvorby:

Napsal spoustu divadelních her a pár básní.

Literární tvorba:

Šťastný princ – pohádka

Cantervillské strašidlo – pohádka

Jak je důležité míti Filipa – komedie

Vějíř lady Windermenové – komedie

Ideální manžel – komedie

Rozbor díla:

Literární druh – epika, próza

Literární žánr – román

Doba děje – 19. století

Místo děje – Londýn

Hlavní téma – otázka morálky a svědomí. Zkaženost charakteru a lidské sebevědomí.

Jazyk a umělecké prostředky:

Jazyk je spisovný a místy až archaický. V díle se objevují poutavé dialogy a je častá také přímá řeč. Dílo je filozoficky zaměřené – dlouhé promluvy o pohledu na svět a společnost, kritika společnosti, zesměšnění vyšších členů společnosti. Dílo obsahuje dlouhé popisy interiéru, hororové prvky, ironii.

Kompozice díla:

Kniha je rozdělena do 22 kapitol. Děj je chronologický. Na začátku knihy je předmluva, kde autor upozorňuje na to, jakým způsobem je dílo napsané a na konci knihy se nachází pár odstavců s citáty samotného Oscara Wilda.

O díle:

Dílo bylo poprvé publikováno 20. června 1890. Dílo bylo také zfilmováno. Obraz Doriana Graye je jeho jediný román.

Hlavní myšlenka:

Krása není vždy to nejdůležitější.

Děj:

Příběh vypráví o mladém Dorianu Grayovi. Ten svou krásou učaruje malíře Basila Hallwarda. Stává se jeho modelem a múzou. Jednou, když Dorian stojí opět Basilovi modelem, dá se do řeči s malířovým přítelem, lordem Henrym a nechá se oslnit jeho názory o fungování světa. To, co hýbe světem je prý krása a mládí. Dorian si uvědomí, že portrét, který mu maluje Basil, bude za několik let nemilosrdně připomínat, jak byl krásný, zatímco on sám již bude zchátralý. Proto vysloví přání, aby známky úpadku nenesl on, ale ten portrét. Jeho přání je naplněno. Z portrétu se stává zrcadlo Dorianovi duše, obraz se mění a odráží hříchy, které Dorian Gray páchá. Dorianova tvíř zůstává beze změny, stále mladá a krásná.

Hlavní postavy:

Dorian Gray – nezvykle krásný mladík (modré oči, zlaté vlasy). Před seznámení s Lordem Henrym byl zcela nezkažený a dá se říct naivní. Zamiluje se do své krásy a vysloví přání zůstat navždy mladý.

Lord Henry Wotton – muž, který zná moc dobře život. Je to bohém. Rád manipuluje se společností a filozofuje. V díle manipuluje s Dorianem. Opovrhuje chudší vrstvou, ale i bohatou vrstvou. Svoji ženu příliš neuznává. Je zcela proti maloměšťanství. Podle něj není nic důležitější než krása a mládí.

Basil Hallward – je to ceněný malíř. Autor obrazu Doriana Graye. Je nezkažený společností. Snaží se do společnosti zapadnout a chovat se podle pravidel. Má svůj vlastní svět, kterým je pro něj paleta a jeho ateliér. Je naprosto okouzlen krásnou Doriana.

Sibyla Vanová – chudá mladá herečka. Zamilovala se do ještě nezkaženého Doriana. Ten se do ní zamiloval také. Spáchala sebevraždu po hádce s Dorianem.

Další představitelé:

Ernest Hemingway – Američan (Sbohem armádo, Stařec a moře), Erich Maria Remarque – Němec (Na západní frontě klid), Jaroslav Hašek – Čech (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války), Antoine de Saint – Exupéry – Francouz (Malý princ), George Bernard Shaw – Angličan (Pygmalion)

The post Obraz Doriana Graye – čtenářský deník (4) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Deník přidal(a): Marie

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Oscar Wilde

Anglický dramatik irského původu. Jeho otec byl lékař královny Viktorie a matka byla spisovatelka. Studoval na Oxfordu, kde se seznámil s dekadentními názory, které na něho měli velký vliv. Záměrně šokoval společnost. Se svou ženu, měl dva syny. Když se stal milencem lorda Douglase, byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii ilegální. Byl odsouzen na dva roky nucených prací. Po návratu cestoval Oscar po Evropě. Zemřel v bídě s podlomeným zdravím na meningitidu. Hlavním představitelem dekadence a lartpourlartismu.

Dekadence: Znamená úpadek, 2. polovina 19. století, obrácení hodnot, zalíbení v náladách smutku, skepse, deprese a narcismu. Umělci si vytvářejí vlastní svět, protože jsou znechuceni společností. K dekadentům patří i bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol a výstřednost. Dekadent bylo původně hanlivé označení pro básníka, který se odvrátil od tradic.

Lartpourlartismus: „Umění pro umění“, jedná se o umění určené těm, kteří se o umění zajímají a chtějí mu porozumět, neuznává žádné jiné funkce umění (sociální, morální, politické, …)

Utopie: Idealizovaná představa nereálné lidské společnosti. Označuje něco žádoucího, ale neskutečného, nereálného a nemožného. Utopismus – vytváření utopií, nebo snaha o jejich uskutečnění.

Obraz Doriana Graye

Původně byl vydán v časopise. Po nějakém čase autor připsal 6 kapitol a vydal knihu.

Žánr: Román s hororovými prvky a faustovským tématem. Zachycuje umělecké pohnutky dekadence a homosexuality. Proto byla kniha po svém vydání odsuzována.

Kompozice: 22 kapitol, paralelní kompozice, drobné dějové odbočky (rodina Sybily)

Jazyk:

Román je psán spisovným jazykem. Autor používá cizí výrazy a dokonce píše verše ve francouzštině. V knize je rozsáhle popisována příroda či místnosti a domy. Často se tam vyskytují dialogy. Objevují se i hororové prvky.

Autor používá aforismy – vtipné komentáře s ironickým podtextem

Témata: Duševní souboj sám se sebou – metaforicky realita versus umění, narcisismus. Zkaženost charakteru, lidské sebevědomí, otázky morálky a svědomí, je také o manipulaci s člověkem.

Hlavní myšlenka:

Trest je očista, krása není vždy to nejdůležitější.

Děj se odehrává na přelomu 19. a 20. století v Londýně.

Společnost ovlivňována novými směry vycházející z filozofie – voluntarismus (základem je vůle), nihilismus (nic nemá absolutní hodnotu), spiritismus (o lidském podvědomí).

V literatuře vznikají nové proudy – impresionismus, symbolismus, dekadence. Důraz na individualitu, výjimečnost; bohémství, uctívání satana a zla, tvůrčí svoboda, odpor proti morálce (hlavně měšťanské), odpor k poměrům doby. Snaží se provokovat, šokovat.

Nejčastěji v domě Doriana, v ateliéru a v domě Henryho.

Předmluva: Nastiňuje zde charakter díla a hlavní otázky, jimiž se chce zabývat. Asi tušil, že jeho dílo vyvolá bouřlivé reakce, proto se také snaží v předmluvě své dílo bránit a vyvarovat nesprávnému pochopení jeho díla.

V žádném umělci není nikdy nic morbidního. Umělec smí vyslovit všechno.

Dorian Gray: Mladý muž. Zpočátku je milý, nezkažený a naivní mladík, kterým lze snadno manipulovat. Každého okouzlí svou krásou a mravní čistotou, je to miláček společnosti. Když poprvé spatří svůj obraz, uvědomí si, že jeho krása je pomíjivá, zatímco obraz zůstane stejný navždy. Obdivuje mistrovské dílo, ale i přesto začne obraz nenávidět. Postupně začíná být Dorian zahleděný čím dál víc do sebe. Zamiluje si svou krásu a vysloví přání být navždy mladý. Žije hříšným životem. „Pohledný mladík, který se vlivem lorda Henryho mění ke špatnému“

Lord Henry Wotton: Dekadentní aristokrat. Cynický muž, který rád manipuluje společnost. Má velmi odvážné a revoluční názory, které jsou na 19. století nezvyklé. Opovrhuje chudými lidmi a těmi, co se mu nemůžou rovnat. Ve společnosti je velmi oblíbeným, protože dokáže lichotit lidem a je společenský. Často mluví sarkasticky. „Dekadentní aristokrat s pokřiveným názorem na svět, ve společnosti je oblíbený“

Basil Hallward: Čestný muž nezkažený společností. Snaží se chovat podle pravidel a zapadnout do společnosti. Je nevýrazný a konzervativní. Je uchvácen krásou Doriana, v jeho společnosti vytváří skutečná umělecká díla. Cítí se odstrčený, když se Dorian přátelí s Henrym. „Utopicky smýšlející malíř, věří v dobro.“

Sibyla Vaneová: Mladá naivní žena. Je velmi nadaná herečka s romantickou duší. Spáchá sebevraždu kvůli Dorianovi.  „Velmi naivní, plná romantických ideálů.“ => Říká Dorianovi Princ z pohádky.

James Vane: bratr Sibyly, námořník

Děj:

Děj začíná v ateliéru Basila, který vypráví lordu Henrymu o svém novém modelu, Dorianovi Greyovi. Lord Wotton přesvědčuje Basila, aby poslal svůj obraz na výstavu, je to jeho nejlepší dílo. Basil se zdráhá, bojí se, že by mohli lidé skrz obraz poznat jeho pocity. Do svého díla vložil příliš ze sebe samého. Nechce, aby lidé odhalili jeho duši. Lord Henry odporuje, říká, že Basil do obrazu nedal nic, ze sebe říká, že má intelektuální výraz. Na obraze je nádherný mladík a krása končí tam, kde začíná intelektuální výraz. Basil říká, že obraz malovaný citem je obraz umělce, model je jenom náhodný podnět. Když lord Henry skládá Dorianovi jednu poklonu za druhou, musí se mladík zamyslet nad pomíjivou krásou. Setkání s lordem v Dorainovi probouzí nezdravou sebelásku a Dorian se začne dál zajímat o svůj zevnějšek a o slasti, které život nabízí. Basil brzo dokončí portrét Doriana. Ten však při pohledu na dokonalý obraz vyřkne přání, aby se všechny jeho starosti, hříchy usazovaly na tváři na obraze. Aby skutečný Dorian Gray byl stále krásný a mladý. Dorian začne brzy přejímat názory lorda. Basil si všímá neblahého vlivu Henryho na Doriana a snaží se vše urovnat, nejdříve domlouvá Henrymu a potom i Dorianovi. Ten se mu, ale vysměje. Když jednoho večera kráčel po ulicích Londýna, narazil na prosté a malé divadlo. Vešel dovnitř a spatřil Krásnou Sybilu, je jí okouzlen, chce si ji vzít. O několik dní později vezme do divadla i Basila s Henrym aby jim představil svou snoubenku. Její výkon byl otřesný. Dorian je zhnusený jejím výkonem a po představení se s ní rozejde. Sybila je zoufalá, když Dorian odejde z divadla, spáchá sebevraždu. Ráno poté se Dorian od Henryho dozví, že je Sybila mrtvá. Dorian si její smrt dává za vinu, ale pod vlivem Henryho se s tragédií snadno srovná. Díky nezřízenému životu, který Dorian žije, se jeho portrét změnil. Postupem času se obraz mění stále víc a víc. Čím víc páchá Dorian hříchy, tím víc se obraz mění. Dorian se vyděsí a schová obraz na půdu. Basil se rozhodne odjet pracovat do Paříže, před odjezdem zajde za Dorianem, aby mu naposledy domluvil. Dorian ho dovede na půdu a ukáže mu portrét. Poté Basila zabije. Vraždu dokáže úspěšně zamaskovat a dál žije svým prostopášným životem. Avšak několik let se potýká s těžkou depresí. Léčí ji opiovou dýmkou a návštěvami opiových doupat. Zde naráží na nepřítele, Jamese, bratra Sybily, který ho chce ho zabít. Jediné co ho uchrání před smrtí je stále přetrvávající mladičká tvář. Když se James dovtípí, že mladík je opravdu tím Dorianem, neustále ho pronásleduje. Dorian ze strachu o svůj život neopouští dům, ale když je na lovu jeho přátel zabit námořník. Dorian je zvědavý, musí se podívat, o koho jde. Jeho předpovědi se splnily, byl to opravdu James. Tentokrát nese smrt opravdu špatně dokonce, se chce polepšit. Nějaký čas udržuje vztah s vesničankou, která je náramně podobná Sybile. Opustí ji a považuje to za dobrý skutek. Svěří se Henrymu, ale ten jeho chování nechápe. Brzy se dovtípí, že za vším stojí obraz, rozhodne se, že se ho zbaví a bude mít navždy klid. Vezme nůž a probodne plátno. Životy Doriana a obrazu jsou, ale tak pevně spojeny, že společně s obrazem umírá i Dorian. Když Dorian zemře, přenese se na něj podobizna z obrazu. Na plátně se objeví zase krásný a mladý hoch jako před lety.

Kniha může být vnímána jako důkaz toho, že umění nelze odpoutat od reality. Wilde odmítal chápat skutečnost jako inspiraci, považoval umění za „skutečnější“ než realitu. Oscar Wilde často šokoval společnost svými názory a narážkami. Jeho pózy můžeme rozpoznat v postavě lorda Henryho.

Asi nejslavnějším citátem Oscara Wildea je tento: „Jediný způsob, jak se zbavit pokušení, je vzdát se mu.“ S ním souvisí i „žádná cena, kterou zaplatíme za jakýkoli pocit vzrušení, není přemrštěná“.

Wilde se těmito citáty řídil a promítl je i do Obrazu Doriana Graye, kde lord Wotton říká přesně totéž. Wildeovým záměrem bylo jejím prostřednictvím vysvětlit, že nepodporuje zlo a špínu, pravdou však je, že ani z předmluvy, a už vůbec ne z knihy samotné, se nedá vyčíst, že by byl proti zlu.

Na konci se však románu se dá zpozorovat, že Oscar věří na spravedlivou odplatu. Zde autor ukazuje svůj kladný postoj k potrestání zla.

The post Obraz Doriana Graye – čtenářský deník (3) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Deník přidal(a): Eliška

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Literární druh: epika

žánr: román

O autorovi:

Oscar Wilde byl anglický spisovatel původem z Irska.

Jeho hlavními poli působnosti byla dramata, básně, prózy i eseje.

Jeho otec byl očním a ušním chirurgem, jeho matka byla úspěšnou spisovatelkou, která psala pod jménem „Speranza“.

Wilde studoval klasickou filologii, kde začal psát.

Na jeho trovbu měly vliv dekadentní názory, se kterými se zde seznámil.

Wilde žil velmi bohémským životem, což značí i jeho díla. Oženil se s bohatou Constance Lloydovou, s níž měl dva syny – Cyrila a Vyvyana.

Postavy:

Dorian Gray – krásný mladý šlechtic, ze začátku životem nezkažený, později však zlý

Basil Hallward – idealistický umělec

Lord Henry Wotton – cynický, rozumný, oblíbený, pesimista, opak Basila Hallwarda

Sibyla Vanová – mladá a krásná herečka, bláznivě zamilovaná do Doriana

James Vane – trochu neotesaný námořník od rány, bratr Sibyly

Alan Campbell – Dorianův přítel, chemik a biolog

Čas a místo děje: 19. století, Anglie

Příběh začíná, když Basil povídá svému příteli lordu Henrymu o novém objevu – mladém a krásném Dorianu Grayi, do kterého je zakoukán a kterého právě maluje. Nechce, aby ho poznal, protože nesouhlasí s Henryho názory a nechce, aby jimi kazil čistého Doriana, nakonec se tak však stane. Dorian stojí Basilovi modelem, zatímco si povídá s Henrym. Ten se mu ihned zalíbí. Když je obraz hotov, Henry mluví o tom, jak je krása a mládí cenné, což si uvědomí i Dorian: „Žárlím na ten portrét, který jste mi namaloval. Proč ten si uchová to, co já musím ztratit? Každičký prchající okamžik mne o něco obírá a jemu něco dává. Ach, kdyby to tak mohlo být opačně! Kdyby se mohl měnit ten obraz a já mohl být pořád takový, jaký jsem teď!“ Dorian si obraz nakonec vezme a schová ho u sebe doma. S oběma muži se dále přátelí, blíže má však čím dál více k Henrymu. Jednoho dne přijde nadšený a svěří se, že se zamiloval, a to do krásné a nadané herečky Sibyly Vaneové. Když ji pak chce přátelům ukázat, Sibyla hraje příšerně. Rozzuřenému a zklamanému Dorianu to vysvětluje s tím, že je tak zamilovaná, že jí už na ničem jiném nezáleží, jenže ten se s ní rozchází. Toho večera spáchá Sibyla sebevraždu z nešťastné lásky, ale Doriana to ani moc netíží, naopak mu to přijde velmi romantické a těší ho to. Ale obraz se nějak změnil, a to k horšímu. Později si Dorian uvědomuje, že se svými hříchy vůbec nemění, zato obraz ano. A tak je Dorian na pohled pořád krásný a nevinný, ale zvěsti, které o něm kolují jsou odporné. Začne si uvědomovat, jak hrozně se chová a chce se zlepšit. Jednoho večera potkává Basila, který mu vypráví, co slyšel, a že tomu nemůže uvěřit, protože kdyby to byla pravda, šlo by to vidět v jeho tváři. Dorian mu ukáže obraz, aby věděl, co způsobil. Když najednou si uvědomuje, že nebýt Basila, nic by se nestalo. V trestu je totiž očista. Tak ve zlosti několikrát bodá Basila nožem do krku. Dalšího dne rána se rozhodne zkontaktovat bývalého přítele Alana, kterému zničil život a donutí ho mrtvolu zlikvidovat. Potom se chce odreagovat, a tak vyhledá podnik, ve kterém je k sehnání opium. Jedna žena ho tam osloví „Princ z pohádky“, jak mu říkala Sibyla. Na místě je však i její bratr James, který jí před lety slíbil, že pokud by jí Dorian někdy ublížil, zabije ho. Jenže je tomu už dlouho a jelikož se Dorian vůbec nemění, podaří se mu Jamese přesvědčit, že se spletl. Když mu pak žena poví o zaprodání Dorianovi duše ďáblu pro jeho hezkou tvářičku, vydá se James za ním. Dorian je u přátel na lovu. Jeden z jeho přátel střílí po králíkovi, ale namísto toho zastřelí muže, jenž byl schován ve křoví. Je to James. Tak už nemá Dorian žádnou starost a může se v klidu soustředit na svou očistu. Na venkově potkává děvče, které se do něj zamiluje, ale opustí ji bez toho, aniž by ji zneuctil, čímž chce udělat dobrý skutek. Henry se mu říká, že to udělal pro sebe a má pravdu – obraz se nezměnil. Dorian se ho zeptá, jestli by mu uvěřil, že Basila zavraždil, ale on se mu vysměje, vražda je pro spodinu, to by on neudělal. Takže by doznání Dorianovi nikdo nevěřil a za jeho hříchy nepřijde žádný trest, ani vráska, čímž se nepolepší a vnitřně už zůstane navždy ohyzdný. Naštve se a obraz probodne nožem, kterým zabil Basila. Ozve se výkřik. Když se služebnictvo dobude do místnosti. Najde ošklivého, starého muže s nožem v srdci a krásný obraz Doriana Graye. Podle prstýnků pochopí, že mrtvým mužem na zemi je právě Dorian.

Vlastní názor:

Tato kniha se mi velmi líbila. Čtení mi přišlo zajímavé. Osoba Doriana Graye se mi příčila, přesto se mi zalíbil ten, kdo ho zkazil – Henry. Šlo o člověka velmi ironického, realistického, který však své jednání zcela neuvážil, až nakonec došlo k tragédii. Závěr knihy byl pro mě velmi nečekaný, což bylo značným plusem, takže hodnotím celou knihu jako velmi zdařilou.

The post Obraz Doriana Graye – čtenářský deník (2) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Deník přidal(a): TerezaM

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 Velmi podrobný obsah knihy psaný po kapitolách:

1. Kapitola – Ateliér – byl plný vůně růží..Na divanu z perských houtí leží Henrry Wotton – kouří jednu cigaretu za druhou. Uprostřed místnosti stojí stojan s portrétem v životní velikosti jednoho mladíka, kousek dál sedí Basil Hallward – malíř . Henrry mu říká, že tento obraz je jeho největší a nepodařenější dílo. Ptá se kdo je na obraze, Basil mu to nechce říct. Henrry chce aby obraz vystavil v Grosvendoru, Basil ale odmítá.. vysvětluje, že v obraze zobrazil moc sám sebe. Henrry se sním dohaduje – nechápe ho. Nakonec Basil prozradí, že na obraze je portrét mladíka jménem Dorian Grey. Popisuje jak se sním seznámil a jak moc ho obdivuje, jak je ohromen jeho krásou a čistotou, nevinností.. stali se přátelé a on ho teď maluje..
2. Henrry poznává Doriana greye, on totiž přichází do Basilova ateliáru. Basil ho maluje znovu, tentokrát Dorian, stojí výborně a obraz je ještě hezčí, jeho krása tam vynikne jak nikdy, jeho nevinnost a přehnaná slušnost je taky v obraze znázorněna. Henrry si jde s Dorianem dát šálek čaje – Basil obraz dodelává..Henrry začne Dorianovi motat hlavu, říká mu jak krása je to nejcenější na celém světe, mluví o vášních, smyslech, touze.. zamotá mu tak hlavu, že Dorian je z toho celý nesvůj. Když se vrátí za Basilem, pochvalují mu dílo a Henrry chce obraz koupit….nakonec, ale obraz Basil daruje Dorianovi.
3. Příští den jde lord Henrry Wotton navštívit svého strýčka lorda Fermona. Zjišťuje informace o Dorianovi a jeho rodině, protože doufá, že strýček jeho rodinu znal – zjistil, že jeho matka byla neobyčejně krásná ale zemřela na to co zemřel její muž a že Dorian vyrůstal u svého dědy u lorda Kelsa. Henrry pak šel k tetičce na oběd, poté je s Dorianem. Na konci kapitoly se jdou projít do parku, dorian chce po henryym aby mu něco povídal, Henrry mu na to ale ríka, že už je unaven z mluvení, že bude jen pozorovat život kolem sebe.
4. O měsíc později – Dorian navštěvuje Henrryho o nej doma, čeká na něj v hale, tak se seznamuje s Henryho manželkou – baví se o hudbě, dokud nepříjde Henryy. Potom lady Wottonová odchází a Dorian začne mluvit s Henrrym. Povídá mu, že se zamiloval do Sybili Vaneové. Vypráví mu jak šel jednou večer kolem pul deváté kolem jednoho divadla, kde mu špinavý žid nabídl loži, protože ho nejak ten žid pobavil, koupil si lístek. Hráli zrovna Romea a Julii. Vysvětloval, že Julii hrála právě ta Sybila, a že byl ohromen jak hraje. Dívka, sotva 17 let, drobný obličej jako kvítek, hnědovlasá – vlasy spletené do vrkočů, oči jako fialové studnice vášně, rty jako plátky růže. Byl nadčený i z jeho hlasu.  Romea hrál tlustý starý pán. Dorian říká, že každý večer se na něj chodí koukat – pokaždé hraje něco jiného – Rosilandu, Imogenu. Henrry se ptá jestli se sní už seznámil . Dorian že ano, už první večer, ale mluvil sní až třetí večer v šatně –  ten večer hrála zrovna Rosalindu. Řekla mu že vypadá jako princ a že mu bude řikat Princ z pohádky. Dorian pozve Henrryho a Basila na zítra večer do toho divadla aby viděli jak je Sybila úžasná. Chvíli se baví o Basilovi, že je poslední dobou divnej a že Dorian raději tráví čas s Henrrym. Poté Dorian odchází do divadla, aby viděl další představení Sybili. Henrry přemýšlí, a uvažuje o Dorianovi, že se teď stal jestě zajímavějším námětem ke svému studiu. Začal si totiž sám pro sebe pitvat životy jiných lidí – a ted „studuje“ Doriana. Lord Henrry začínal být zvědav, zda se kdy podaří udělat z psychologie vědu tak dokonalou, že se nám zjeví každý drobný výhonek života. Zatím prý chápeme sami sebe špatně a ty druhé jen zřídka. Večer odchází Henrry na večeři když se večer vrací, uvidí v hale telegram – stojí tam, že Dorian se zasnoubil se Sybilou Vaneovou.
5. Sybila povídá matce jak se zasnoubila s Dorianem – říká mu princ z pohádky. Matka jí to vymlouvá a zdůrazňuje jí že potřebují peníze a že jiný muž by byl pro ní lepší, protože má peněz dost. Matka se pak ale dozvídá, že je dorian bohatý a už není tolik proti, ale má pořád jisté pochybnosti. Její bratr James odjíždí do Austrálie do námořnictva. Sybila se sním jde projít, mluví spolu o jeho práci a o Dorianovi, James má ale pochybnosti o Dorianovi a přísahá, že jestli Sybile ublíží zabije ho.

6. Basil se dozvídá od Herryho, že se Dorian zasnoubil. Basil tomu nechce uvěřit. Dorian dorazí na smluvený sraz pozdě. Vypráví jim o Sybile a o polibku a o zasnoubení. Vypráví, jak jí miluje a že si jí chce vzít a že to myslí opravdu vážně. Herry mluví opět cinicky o vztahách a Dorian ho nechápe a nesouhlasí s nim. Jdou do divadla – Herry jede s Dorianem v kočáře a Basil jede drožkou, protože se do kočáru nevešel. Když Basil dorazil do divadla měl pocit, že zestárl o řadu let. Věděl, že Dorian už pro něj nebude to co pro něj byl v minulosti – mezi Doriana a Basila se postavil život.
7. Všichni dorazili do divadla. V divadle bylo plno a horko. Hrála se hra Romeo a Julie. Dorian chválí Sybilu a je natěšen až ji uvidějí i oni. Basil schvaluje Dorianovi manželství a přeje mu štěstí. Baví se o Herrym, dorian oněm mluví jako o velkém cinikovi. Začíná hra – objeví se Sibyla, ale neprojevuje žádnou známku radosti k Romeovi, je netečná.Skončí představení –  Sibyla hrála velmi špatně, Dorian je zklamaný, cítí se hrozně. Henrry není spokojen a odchází. Dorian jde za Sybilou – říká ji jak špatně hrála, Sibyla vysvětluje, že jelikož už miluje Doriana, tak už nikdy nebude hrát tak jako hrála předtím, protože všechnu lásku, kterou měla k divadlu, věnuje teď Dorianovi a už nemiluje tak divadlo. Dorian to ale nechápe a říká ji, že všechnu lásku zabila tím, že už neumí hrát, a že už jí nemiluje. Dorian odchází – Sibyla brečí a snaží se ho přemluvit, aby zůstal. Dorian jí opouští. Chodí po městě v temnotě. Pozoruje lidi kolem sebe. Poté si stopnul drožku a jede domů. Když se doma, vidí svůj obraz – lekne se, vidí jak se portrét změnil – je najednou pochmurný, zamračený. Dorian koukne do zrcátka co mu dal Henrry a vidí, že jeho tvář je jiná než na obraze – uvědomuje si, co řekl, když uviděl poprvé svůj obraz – řekl tenkrát, že by dal i duši za to aby ten obraz stárnul za něj a on byl na vždy mladý. Uvědomil si, že po každém hříchu se jeho obraz jiný, ošklivější, každý jeho hřích se prostě projeví na obraze. Je mu vše líto, uvědomuje si jak Sibyle ublížil. Chce se k ní vrátit a nechce se vídat s Henrrym, protože má dojem, že na něj nemá dobrý vliv.

8. Victor (jeho sluha) Doriana budí ho ve čtvrt na 2 a dává mu poštu – je to dopis od Henrryho – Dorian ho ale neotevře. Uvědomuje si co v noci zažil a nemůže tomu stále uvěřit – kouká znovu na portrét – ale je stejný jako v noci. Znovu si uvědomuje, jak se nespravedlivě zachoval k Sibyle – rozhodne se jí napsat milostný dopis. Přichází Henrry – mluví s Dorianem, připomíná mu, že mu posílal dopis. Oznamuje mu, že v tom dopise bylo, že je Sibyla mrtvá, Dorian je v šoku, nechce tomu věřit. Našli ji mrtvou na podlaze v divadle. Dorian bere vinu její smrti na sebe, ale nedokáže být tolik smutný jak by asi chtěl. Henryy se snaží dostat do hlavy, že za to on nemůže, že Sibylu miloval je jako herečku a že se nemá kvůli tomu trápit. Domluví se spolu na společné návštěvě v Opeře. Dorianovi je to najednou jedno – bude si užívat života a bude pořád mladý jak chtěl. Najednou mu není zas tak líto Sibyly, a že je to vlastně jedno, vždyť přeci všechno špatné bude brat ten obraz a on bude krásnej.
9. Další den přichází za Dorianem Basil – chce ho podpořit, a uklidnit, kvůlu Sibyle, Dorian je ale nad jeho očekávaný v pohodě. Basil to nechápe a svádí jeho chování na Henrryho, Dorian je rozčílený. Dorian chce po Basilovi aby namaloval Sibylu, ten ale odmítá, chce znova namalovat Doriana. Basil vidí, že jeho obraz je v pokoji zakrytý, chce ho odkrýt, ale Dorian mu to nedovolí. Basil mu oznámí, že nakonec chce obraz vystavovat v Paříži na výstavě. Dorian se ho ptá, proč najednou změnil názor, když ještě před nějakou dobou obraz nechtěl vystavit a je proti tomu. Basil Dorianovi vysvětluje – nechtěl ho vystavit kvůli němu, protože Doriana zbožňoval, žárlil na něj a ovlivňoval jeho samotného, bál se že jde zobrazil moc sám sebe a nechtěl aby to zjistili jiní lidé. Dorian usoudil, že obraz musí někam schovat, protože je to pro něj moc nebezpečné.
10. Dorian řekl Victorovi ať zavolá hospodini – paní Leafovou. Hospodini požádá o klíč od pokoje v podkroví v kterém nikdo 5 let nebyl. Hospodině tam chce ale uklidit, aby tam mohl její pán jít, Dorian ale odmítne a nakonec mu hospodině klíče dá. Do toho pokoje chce schovat jeho portrét, zavolá si na to pana Hubarrata a jeho pomocníka, ty mu tam ten obraz odnesou. Obraz je přikrytý pokrývkou z purpurové látky, která je vyšívána zlatem. Potom co byl obraz ukrytý a klíč od místnosti měl je on, šel kolem páté na čaj a četl psaní od Henrryho. Byly tam i noviny v kterých byl červeně zaškrtnutý článek o Sibylině smrti – spáchala sebevraždu. Dorian se zamračil a roztrhl noviny na 2 půlky. Byl naštvaný na Henrryho, že mu noviny poslal a ještě tam zvýraznil ten článek. Poté ale uviděl žlutou knihu, kterou mu Henrry k tomu přiložil. Hluboce se do ní začetl – byla to nejpodivnější kniha kterou kdy četl. Byla to psychologická studie o jednom pařížanovi, který chtěl probudit v životě všechny vášně a způsoby myšlení, začetl se tak, že ho sluha musí upozorňovat na to kolik je hodin. Dorian odložil knihu na florencký stolek u jeho lože a začal se rychle oblékat. Dole na něj čekal Henrry rodian se mu omlouval, že jde pozdě, ale že za to může vlastně on, protože mu dal tu knihu, do které se tak začetl, až ztratil pojem o čase – odcházejí na večeři.
11. Po léta se dorian nemohl vymanit z té knihy. Obstaral si několik výtisků – ty si dal svázat do různých barev podle jeho myšlenek a nálad. Hlavní hrdina té knihy, měl strach ze zrcadel a lesklých ploch, Dorian se v tomto cítil šťastnější jinak ztotožňoval s pocity hlavního hrdiny. Dorian ale zůstávám mladý, bohatý, u lidí nevinný milovník života. Byl vzorem pro lidi – jak v modě tak v chování, pořádal konzerty, chtěl vytvořit nový životní způsob v kterým bude hlavní věc krása a cit pro ni. Studoval parfémy, hudbu, drahokami, toužil poznávat všechnu krásu umění. Měl touhu po všech smyslných rozkoších světa. Často ale pobýval v přestrojení v nejzapadlejších krčmách – kde se pletl do cizích životů. Postupem času se o něm začaly šířit jisté pomluvy a historky. Dorian chodí často do místnosti kde je jeho obraz.
12. Listopadu v předvečer 38 narozenin Doriana Greye, šel domů od lorda Henrryho a na rohu ulice kdy bydlí potkal Basila. Ten měl v plánu odjed na 6 měsíců pryč z Anglie a chtěl ještě před tím mluvit s Dorianem. Říká mu, že ho lidé v Londýně začínají nemít rádi, že se o něm nesou jisté pomluvy, že někteří jím pohrdají. Dorian se chce ospravedlnit a chce Basilovi ukázat obraz, tvrdí mu, že si píše deník o svém životě, aby ho nalákal, Basilovi se totiž moc nechce.
13. Basil nakonec jde s Dorianem na horu do podkroví. Dorian odemkne místnost, sundá přehoz, kterým je přikrytý obraz. Basil je v šoku, nevěří, že je to ten samí obraz jaký namaloval. Basil nadává na obraz, nevěří, že Dorian má takovou duši, nechápe jak mohl doriana tolik milovat, radí mu ať napraví svůj život. Nakonec ale Dorian zabije Basila nožem, protože najednou do něj vnukne velká nenávist a má pocit, že za všechno může Basil, tím, že ten obraz kdy namaloval. Dorian se uklidnil, vyšel na balkon, pak zpět do místnosti na mrtvého se ani nepodíval. Řekl si, že jen další člověk zmizel z jeho života, konec, šmitec, dál to nebude řešit. Uklidil všechny věci, které tam zbyli po Basilovi-plášť, brašnu..později to chce spálit. Dostane nápad na jeho alibi. Vyplíží se ze svého domu a zazvoní na komorníka, jako by přišel z venku – řekl mu, že zapomněl klíče (věděl že komorník spí) Požádá ho aby ho ráno vzbudil.
14. Ráno v 9 hodin sluha budí Doriana a přinesl mu horkou čokoládu. Dorian spal jako malý kluk nevinný, bez špatných snů. Vstane – vzpomíná na to co se stalo v noci – napíše dopis Alanovi Campbellovi – řekl sluhovi ať ho sežene. Nevědel totiž jak se zbavit těla. ( Alan Campbell byl chemik) Čte knihy, maluje obrázky – netrpělivě čeká až dorazí Alan. Poté Alan přichází se slovy, že do toho to domu nechtěl nikdy vstoupit (nemá Doriana rád). Ale souhlasí, že mu pomůže o co má jít. Dorian mu prozradí své tajemství – že v tajné místnosti sedí u stolu mrtvý muž. Dorian mu zdůrazňuje ať se na nic jiného neptá. Alan ale nechce, aby ho do toho zatahoval, nechce stím mít nic společného, a proto odmítá Dorianovi pomoct. Dorian mu prozradí i to, že toho muže zabil on a přemlouvá ho, aby mu pomohl, protože je to jeho jediná záchrana. Když je Alan pořád proti, dorihan ho začne vadírat dopisem, v kterým je důkaz o zločinu, v kterým je Alan namočený. Alan tedy souhlasí. Dorian pošle svého sluhu, aby Alanovi přinesl nějaké věci z laboratoře. Když sluha přináší věci pana Alana,  objedná si ještě Dorian u Francise orchideje. Na konci kapitoly Alan Campbell udělá svojí práci. Dorian se jde kouknout nahoru do místnosti- ucítí jen zápach kyseliny – tělo tam není.
15. Téhož večera navštívil salon lady Narboroughové (manželka známého, nudného velvyslance) Byl velice rozrušený, ale nedal na sobě nic znát. Dorian patří k jejím oblíbencům. Poví dá mu jak je ráda, že doriana zná od mládí ajak by se do něj nejspíš před lety zamilovala. Přijíždí její dcera s manželem – lady mu líčí jak nudný život na vesnici oni vedou. Dorian se nudí, ale ožije když vstoupí lord Henrry. Později se u večere baví o dámě jménem Ferrol – do které byl Dorian zamilovaný a řeší další vztahy – lady chce oženit Doriana a povídá mu, že mu najde nějakou nevěstu. Potom se baví s Henryym, ten se ho ptá co dělal včera večer..atd otázky Henrryho ho znepokojili, odchází. Dorian doma spálil všechny důkazy po Basilovi, které předtím schoval – pociťoval slabost. Zarazil se když spatřil skříňku, která ho uchvátila, vytáhl z ní čínskou krabičku v které byla zelená, vosková pasta, divné vůně, koukl na hodiny, uložil krabičku zpět, šel z domu a zavolal si drožku.
16. Dorian pozoruje z drožky pro něj ubohou hanebnost velkého světa a opakoval si pořád dokola větu : „Duši nutno léčit skrze smysly a smysly skrze duši“. Pozoroval stíny a srdci měl chmurný vztek. Dorian vystoupí a jde k zchátralému domku, kam si jde pro opium. Potká Adriana Singletona, kterému se zapletl do života a teď už nejsou uplně kamarádi. Když odchází, zařve na nej jedna žena – „ďáblův zaprodanec“ Dorian jí okřikne – ona mu na to odpoví, že si raději nechá říkat princ z pohádky (tak mu řikala Sibyla) Dorian je zaražený, ale jde dál. V průchodu ho napadne Bratr Sibyli James. Řekl mu, že Doriana zabije – jako pomstu za Sibylu. Svým mladistvím vzhledem ale Jamesna přesvědčí, že hledá někoho jiného a aby ho nezabíjel. James se omlouvá. Dorian odchází. Jamesnovi ale žena z baru řekne jak to s Dorianem je, že svoji duši prodal ďáblu za nekonečnou krásu, že ho zná už 18 let.

17. O týden později sedí Dorian v zimní zahradě a hovoří s krásnou vévodkyní, která byla jeho hostem i s jejím manželem. Sedí tam s nimi i lodr Henrry a lady Narboroughová – povídají si. Celkem jeho společnost tvořilo 12 lidí, vedli spolu rozhovor tehdejší šlechty. Dorianovi se stává nehoda, když trhá orchideje – omdlí. Všichni slyší velkou ránu, běží k Dorianovi a odnáší ho do salonku. Když se Dorian probouzí vzpomíná si, že ve skle zimní zahrady zahlédl tvář Jamesna.
18. Příští den nevyšel Dorian z domu a trávil čas jen ve svém pokoji s hrůzou ze smrti. Až za 3 dny se odváží jít z domu. Jde s vévodkyní na lov. Potom se připojí k Geoffreymu cloustnovi – lov ale není uspěšný – v tom, ale vyběhne z lesa zajíc, ale dorian se snaží Geoffremu zabránit aby ho zastřelil – to se mu nepovede Geoffrey zastřelí ale i jiného muže. Dorian se bojí o svůj život a bere tohle jako nešťastnou náhodu a jako velké varování. Doriana se snaží uklidnit Henrry, je ale cinický. Dorian jede zjistit, kdo byl ten zabitý a zjistí, že to byl James Vane. Byl šťasný, protože vědel že mu už nehrozí smrt.
19. Dorian se chce polepšit, Henrry to nechápe. Povídá mu, že dělá dobré skutky, jezdí na venkov, raději opouští Hetty – mladé děvče, které má Dorian rád, ale nechce jí zneuctit. Baví se s Henrrym o Basilově zmizení, Dorian se ho ptá jestli ho napadlo, že Basila někdo zavraždil, Henrry si to ale nemyslí. Ptá se ho i na to, jestli by mu věřil, kdyby mu řekl, že Basila zabil on. Henrry se mu ale vysměje a odvrátí řeč. Henrry se ho ptá na obraz, dorian odpovídá stroze a nechá proč má Henrry takové otázky. Henrry chce vědět dorianovo tajemství, jakto, že je pořád tak mladý, krásný, podle Henryyho je krása všechno – říká mu, jak je dokonalý, zvláštní, ale že je symbolem doby, že ho svět zbožňuje. Nic sice nenamaloval, nevytesal ale je umění – jeho život je umění. Dorian u toho hraje na piáno, po těchto řečích ale hrát přestane. Dorian mu na to odpovídá, že ví, že má báječný život, ale že ho dál nebude žít. Henrry ho zve do klubu, Dorianovi se nechce je unavený. Dorian zdůrazňuje Henrrymu ať už nikdy nikomu nepůjčuje tu knihu, že je škodlivá. Henrry mu vysvětluje, že knihy nejsou škodlivé, že nemají žádný vliv na jeho činy. Nakonec si domlouvají schůzku na 11 hodinu.
20. Dorian šel pozdě v noci domů, byla teplá noc- potká 2 mladíky, kteří si šeptají jeho jméno, dřív by ho to těšilo, ale teď byl svým jménem znechucený. Doma si lehne na pohovku v knihovně a přemýšlí o tom co mu říkal Henrry, o tom že se člověk nezmění. Věděl že mu dělá dobře, když má na jiné lidi vliv. Zvedl zrcátko, které mu dal před lety Henrry, koukal do něj a dostal vztek, protože věděl, že ho jeho krása přivedla do neštěstí. Zrcátko rozdupal a napadlo ho, že když udělal dobrý skutek s Hetty, že by se mohl obraz zlepšit – šel se podívat, ale žádná změna tam nebyla – obraz byl stále odporný za ty léta. Chvíli uvažoval, jestli se nemá přiznat k vražde Basila, protože měl pocit, že skvrna (která vypadala jako krev)se pořád rozrůstá, ale usoudil, že by mu nikdo neuvěřil. Uvědomil si , že jediný důkaz pro všechno je ten obraz a že ho prostě musí zničit. Vzal nůž kterým zabil Basila a obraz probodl. Byl slyšet je výkřik a zadunění – ve výkřiku byl slyšet děs ze smrti. Sluhové to uslyšeli (Francis, paní Leafová) Když se jim podařilo vypáčit dveře a do místnosti se dostali balkonem viděli skvostný obraz Doriana Greye a na zemi ležel starý, povadlí, vrásčitý nuž s nožem v srdce – až podle prstenů poznali, že je to Dorian Grey.

The post Obraz Doriana Graye – podrobný děj knihy first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Deník přidal(a): Julieta

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Autor: Oscar Wilde

Místo a doba děje: Londýn, převážně vyšší společnost, konec 19. stol.

Film  Davida Rosenbauma

HL. POSTAVY:

Dorian Gray – na pohled krásný, dokonalý, nevinný – uvnitř však krutý a zákeřný.

Basil Hallward – malířka, pro kterou je malování nejdůležitější věc v životě. Velmi blízka přítelkyně Doriana. Je velmi citlivá.

Henry Wotton – velmi blízký přítel Basil a Doriana, oblíbený společník, na všechno má svůj názor, dá se říct „rozumbrada“.

Sibyla Vaneova – velmi mladá herečka, která ve svém oboru má obrovský talent. Divadlo je pro ní živote, však pouze ale do té doby, co se zamiluje do Doriana, pak dá přednost lásce, Dorian ji ošklivým způsobem odvrhne.

James Vane – bratr Sibyle Vaneove.

DĚJ:

Basil Hallwardová je okouzlená krásou a nevinnosti dvacetiletého Doriana a namaluje jeho portrét. Lord Henry si Doriana velmi oblíbí, taky mu vnukne myšlenku že mládí a krása je to nejdůležitější v životě. Dorian je uchvácen dílem malířky, a vysloví přání, kde si přeje zůstat stále tak mladý a krásný jako na obrazu. Přání se vyplní, o čemž však nikdo kromě samotného Doriana neví. Nyní samotný hrdina obraz vlastní a pomalu sleduje jeho změny.

První změna přijde hned po tom, co se rozejde s mladou herečkou, která je do něj zamilovaná a nazývá ho „krásným princem“. Ten ji však ošklivým způsobem odmítne, a ona pak spáchá sebevraždu. Zděšen tím jak se jeho výraz na podobizně mění, nechá Dorian obraz schovat do pokoje, do kterého měl klíč pouze on. Nenechal a nedovolil, aby někdo viděl ten obraz. Dorian se stává krutým a bezcitným, jeho tvář nadále zůstává krásná, mladá a nevinná. Uběhne mnoho let, ale Dorian je pořád tak krásný a dokonalý jako před tím, zatímco jeho podobizna na obraze je čím dál ohavnější s přibývajícími zlými skutky, kterých se dopouští. Když jednoho dne Dorian ukáže své velké tajemství Basil, pak ji však následně bezcitně zastřelí. Henryho, svého nejlepšího kamaráda, donutím vydíráním mu pomoct vyhodit tělo do moře.

Začne ho pronásledovat James Vane, který se chce pomstít za smrt své sestry. Doriana však ale zachrání jeho mladistvá tvář. Ten pak uznává, že nemohl nic společnýho s jeho sestrou mít, a proto ho nechává odejít. Dorian je unaven a má toho všeho dost. Chce zničit obraz, a doufá v to, že to prokletí zmizí, bere pistoli a vystřelí po obrazu. Dorian umírá, ale na obraze je pořád mladý dvacetiletý hoch, s nevinnou a překrásnou tváři.

Hlavní myšlenkou toho díla je to, že krása může zkazit a zničit člověka.

Dekadentní je to v tom, jak v jednom filmu, je tři části, první je dokonalá, všechno je krásné, báječné a dokonalé. V druhé části se pocity a děje začnou střídat, to krásné a dokonalé se zdá být, zlé a nesnesitelné. A třetí část je převážně o špatných lidských vlastnostech, o lidské nenasytností a touze po nemožném. O tom co jedno přání dokáže udělat s člověkem. Jak lehce se dá zaprodat duši ďáblu.

The post Obraz Doriana Graye – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.