Kniha: Bídníci (Ubožáci)

Autor: Victor Hugo

Deník přidal(a): lenina

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Victor Hugo

• století
• francouzskýbásník, prozaik, dramatik, esejista a politik
• představitel romantismu
  • romantismusje umělecký směr
  • romantismus byl odvozen od slovaromán
  • základními kameny romantismu jsoucit,individualita, individuální prožitek a zejména trýzněná duše

• autor klasicistníchbásní a romantických dramat a románů
• mísil postupyčerného románu se zásadami kritického realismu
• spojovalsnové, filosofické, politické a lyrické oblasti, mísil tragično a komično, krásu a ošklivost, vznešenost a grotesknost
• dotkl se řady sociálních problémů světa

Bídníci (Ubožáci)

Doba vzniku: 2. polovina 19. století, rok 1862

Literární druh a žánr: epika, společenský román

Místo a doba děje: Paříž, 30. léta 19. století, boje na barikádách

Forma vypravování: er-forma

Způsob vypravování: retrospektivní

Charakteristika hlavních postav:

Jean Valjean – galejník a trestanec (za krádež chleba), postrádal smysl života a existence až do doby než mu pomohl biskup Myriel, poté se stal poctiví, čestný a laskavý člověk, stal se náhradním otcem dívky jménem Cosetta, žije v tajnostech

Javert – policejní inspektor, bezcitný a přísný, jeho život skončí sebevraždou

Fantina – chudá matka Cosetty, nešťastná a bídou dohnaná k prostituci

Thénardierovi – náhradní rodina Cosetty, zlí lidé, toužili jen po penězích

Marius Pontmercy – zásaditý, spravedlivý a odvážný šlechtic, miluje Cosettu, nesmířený s minulostí Jeana Valjeana

Obsah díla:

Děj začíná nevinnou krádeží chleba, který chtěl Jean Valjean kvůli bídě ukradnout. Za tuto krádež je Jean Valjean odsouzen na 5 let k nuceným pracím do tzv. galejí. Za následný pokus o útěk dostává celkem 19 let. Po propuštění se chtěl někde ubytovat, ale společnost jím opovrhovala. Nakonec šel do domu biskupa Myriela, který pomáhal chudým. V noci ale má Jean Valjean možnost ukrást stříbrné příbory a svícny. Při tomto činu byl polapen, ale biskup se ho zastane a prohlásí, že mu je sám daroval. Je tedy volný a darované stříbro si mohl nechat na pomoc chudým. Má možnost změnit celí svůj život a to také udělal, zanedlouho se stává úspěšným podnikatelem a z vydělaných peněz podporuje chudinskou vrstvu. Byl dokonce zvolen starostou a skrýval se pod krycím jménem Madeleine, bohatý a oblíbený. Jednoho dne se mu svěří chudá, zoufalá a nemocná žena, tou dobou už bez práce, Fantina o své dceři Cosette, kterou nechává na hlídání u rodiny jménem Thénardierovi, kde se nemá vůbec dobře. Mezitím než svou dceru může vůbec vidět, tak umírá a svěří dceru do rukou Jeana Valjeana. Jean Valjean se tedy vydal Cosettu najít a poté se jí ujal.

V té době mu jde ale po krku policejní inspektor Javert, který ví o Valjeanovu převleku za starostu, chce ho chytit a znovu odsoudit. Jean Valjean proto i s malou Cosettou utíká do Paříže, kde pro ni najde úkryt v dívčím kláštěře, kde je také i vychována. Na procházkách Valjeana a Cosetty v Lucemburské zahradě se do ni zamiluje student Marius Pontmercy. Paříž se však touto dobou začala bouřit a vznikali nepokoje, proto Valjean chce s Cosettou opustit Paříž a vydat se do Londýna. Když se to Marius dozvěděl, rozhodl se ze žalu odejít a zemřít na barikádách. Valjean se dozvídá o Cosettině lásce a rozhoduje se o totéž. Marius se mezitím na barikádách zraní a Jean Valjean ho zachrání a pronese ho pařížským podzemím až k jeho dědovi, kde se uzdraví. Marius by s Cossetou žili šťastně ale Jean Valjean se mu svěří s jeho minulostí a Marius jím začne opovrhovat. Příliš pozdě zjistí, kdo byl jeho zachráncem na barikádách. Také policejní úředník Javert nakonec poslechne hlas svého svědomí, které říká, že Jean Valjean není žádný zločinec. Jean Valjean umírá steskem a smutkem po Cosettě. Na poslední chvíli Cosetta přijde, aby Valjean umřel šťasten a bylo mu vše odpuštěno.

Jazyková stránka:

• spisovný jazyk
• často uplatňuje popisný a vyprávěcí jazyk
• postavy jsou odlišeny jazykem z různých společenských vrstev
• Personifikace, metafory, cizí jména

The post Bídníci (Ubožáci) – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Chrám Matky Boží v Paříži

Autor: Victor Hugo

Deník přidal(a): Šárka

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Žánr: historický román

Odehrávání (kdy a kde): Francie-Paříž, r. 1482 (vláda Ludvíka XI.)

Hlavní téma: Život a vztahy v době vlády Ludvíka XI. Špatné činy z touhy po lásce a zoufalství.

Hlavní postavy (charakteristika, věk, vlastnosti, chování, prostředí): 

Quasimodo-„papež bláznů“, ušklebený obličej, ohromná hlava, na levém oku bradavice, hlava vražená mezi ramena, křivá páteř, ptačí prsa, rezavé vlasy, chodidla široká, ruce ohromné, na zádech hrb, hluchý, křivé nohy, jednooký, ruce obludné, silák, mrštný, zlý, zvoník chrámu matky boží, 20 let, ve 14 letech mu zvony protrhly ušní bubínek- ohluchl, miloval zvony, s Klaudiem neoblíbení

Esmeralda- cikánka, štíhlá, vysoká, drobné nožky, snědá, našpulené růžové rty, černé oči, dlouhé řasy, nachová tvář, útlá, křehká, černé vlasy, černé kadeře, šaty pošité třpytivými cetkami, štíhlé snědé paže, 16 let, nevinná, roztomilá, půvabná, naivní, vášnivá, nadšená pro všechno, miluje tanec, ruch a vzduch, největší přítel koza Džali, matka Gudula (Kytička Pěnička)

Petr Gringoire-štíhlý, vysoký, klidný, eklektik, vyhublý, bledý, světlovlasý, mladý ale vrásky, černý oděv ale stářím ošumělý, vzdělaný, vyrovnaný, umírněný, syn nájemce notářství- pověšen, matka zabita à sirotek, bez domova, chudý, filosof, básník, 20-30 let

Klaudius Frollo-  arcihájen, holohlavý, šeredný, přísná tvář, pronikavý pohled, široké čelo, vzal si opuštěného Quasimoda, vážný, 36 let, ze šlechtické rodiny, uměl klopit oči a mluvit potichu, mrzutý, v dětství smutný, vážný, pilně studoval (práva, teologie, bylinky, jazyky), snědý, nevěří hvězdám a lékařství, široká ramena

Phoebus z Chateaupersu- kapitán, sprostý, nestálá povaha, vojenské způsoby, snoubenka sestřenka Lilie, slušivě oblečen, zlaté třásně, obruba rukávu a límce, asi 20-30 let

Jazyk (styl psaní) autora:

Vypravování, rozvláčné, spisovná čeština, v přímé řeči u většiny postav i nespisovná. Autor často používá popis a komunikuje se čtenáři. Často používá jiné jazyky (latina, italština, řečtina, španělština). Vyprávění je barvité, melodramatické, prudký dějový spád, neobvyklé situace a překvapivé zvraty. Jazyk je spisovný, řeč postav je rozlišena podle jejich společenského postavení a obsahuje tedy i hovorové výrazy.

Děj knihy:

Děj začíná mystériemi Petra Gringoira a volením papeže bláznů, kterým se stane Quasimodo kvůli jeho šerednosti. Petr Groingore se večer prochází po Paříži a pronásleduje krásnou cikánku Esmeraldu, kterou bude chtít unést Quasimodo a Klaudius, zachrání ji Phoebus a cikánka se do něj zamiluje.Gringoire se dostane se do doupěte tuláků, kteří ho budou chtít zabít, Esmeralda si ho vezme a tím ho zachrání. Quasimodo je odsouzen za únos k několika hodinám na pranýři. Esmeralda se sejde s Phoebem a Klaudius ji bude pronásledovat, protože ji miluje, ale Esmeralda ho nenávidí.  Jakmile Phoebus začně Esmaraldu líbat, Klaudius se ho pokusí zabít. Vina padá na cikánku, která je mučena, vězněna a odsouzena k oběšení. Z oprátky ji zachrání Quasimodo a bude ji ukrývat v Chrámu Matky Boží. Z chrámu ji unese za pomoci tuláků Gringoire a Klaudius. Klaudius jí dá na výběr – buď s ním bude, nebo ji oběsí. Esmeralda si vybere smrt. Mezitím pozná její matku, která na ni čekala 15 let od doby, co jí ji unesly cikánky. Esmeraldu však nestihne zachránit a kat ji oběsí. Quasimodo za to zabije Klaudia, a uchýlí se za mrtvou Esmeraldou, kde umře. Phoebus se ožení.

Mé hodnocení: Kniha je krásná a moc se mi líbila. Jen je hodně rozvláčná.

Victor Hugo (1802-1885)

-Nejvýznamnější postava francouzského romantismu, umělec všech literárních žánrů.Dramatik, básník, spisovatel. Jeden z největších francouzských básníků a spisovatelů, nejvýznamnější francouzský zastánce komunismu.

-V r. 1819 založil Victor Hugo se svým bratrem Abelem čtrnáctideník Le Conservateur littéraire.

The post Chrám Matky Boží v Paříži – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.