Kniha: Ostře sledované vlaky
Autor: Bohumil Hrabal
Deník přidal(a): Lucie W.
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Bohumil Hrabal
Základní údaje o autorovi a období:
- Bohumil Hrabal byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších autorů české literatury 2. poloviny 20. století.
- Žil v letech 1914–1997.
- Ve své tvorbě často zachycoval obyčejné lidi, jejich každodennost, zvláštní osudy i absurditu života.
- Pro jeho styl je typická tragikomika, černý humor, hospodská mluva, poetizace všednosti a osobitý proud vyprávění.
- Autor se inspiroval svou vlastní prací výpravčího v Kostomlatech a Dobrovicích.
- Dílo tematicky souvisí s válečnou literaturou a zachycuje konec druhé světové války.
- Další autoři tohoto období: Arnošt Lustig, Jan Otčenášek, Josef Škvorecký.
Další díla:
- Ostře sledované vlaky
- Perlička na dně
- Pábitelé
- Postřižiny
- Slavnosti sněženek
- Obsluhoval jsem anglického krále
- Příliš hlučná samota
Dílo: Ostře sledované vlaky
Základní literární teorie:
- Literární druh, žánr: Epika / próza, novela – kratší příběh, méně postav.
- Zařazení autora, doba, další autoři: Válečná literatura, konec 2. světové války, motivy každodenního života za okupace.
- Hlavní myšlenky: Nesmyslnost války, která mění lidi, jejich charaktery a zasahuje do jejich běžných, všedních životů a nutí je k jednání, které jim není vlastní.
- Další myšlenka: „Nesmyslné“ úmrtí mladého muže na konci války – přerod chlapce v muže.
- Místo a čas: Rok 1945, únor, Kostomlaty, malé nádraží.
Charakteristika tvorby, stylu:
- Autor se inspiroval svou vlastní prací výpravčího v Kostomlatech a Dobrovicích.
- Celková syrovost díla.
- Tragikomika, erotika, černý humor.
- Vyprávění místy působí jako proud řeči, ale dějová linie je zachována.
Slovní zásoba díla:
- Spisovná čeština.
- Obecná čeština.
- Vulgarismy.
- Přirovnání, metafory.
- Ich-forma.
- Německý jazyk.
Hlavní postavy:
- Miloš Hrma – dvaadvacetiletý mladík, který dělá výpravčího na malém nádraží. Je citlivý, nejistý, naivní a nezkušený. Během děje dospívá a mění se z chlapce v muže.
- Výpravčí Hubička – zkušený železničář, sebejistý, lehkovážný, oblíbený u žen. Miloš ho obdivuje jako mužský vzor.
- Pan přednosta – přednosta stanice, komická postava, úřednický typ, který řeší řád a pořádek i ve válečné době.
- Viktoria Freie – odvážná odbojářka, která se podílí na sabotáži Říšského vlaku a Milošovi pomůže získat mužské sebevědomí.
- Máša – Milošova dívka, s níž Miloš zažil své milostné selhání, které výrazně ovlivnilo jeho psychiku.
Děj:
Miloš Hrma je dvaadvacetiletý mladík, který pracuje jako elév na malém nádraží v Kostomlatech. Je citlivý, nejistý a velmi naivní. Na první pohled se může zdát, že se na malém nádraží nic důležitého neděje, ale i sem doléhá válka a její absurdita. Miloš navíc řeší vlastní osobní krizi – v minulosti se pokusil o sebevraždu, když selhal v intimní chvíli jako muž. Tento zážitek v něm zanechal pocit méněcennosti a studu.
Na nádraží pracuje s výpravčím Hubičkou, kterého obdivuje pro jeho lehkost, s jakou jedná se ženami, i pro jeho sebejistotu. Hubička je oproti Milošovi zkušený, odvážný a působí dojmem člověka, kterého nic nezaskočí. Kolem nádraží se odehrávají drobné tragikomické epizody, například aféra s telegrafistkou, která ukazuje Hrabalův smysl pro černý humor i absurditu úředního světa. Vedle toho všeho ale stále sílí válečné napětí a je zřejmé, že konec války se blíží.
Miloš se postupně dostává do kontaktu s odbojem. Při domluvě na sabotáž Říšského vlaku se setkává s Viktorií Freie. Toto setkání je pro něj zásadní nejen kvůli odboji, ale i v osobní rovině – Viktoria mu dodá mužské sebevědomí, které dosud postrádal. Miloš díky tomu získá vnitřní klid, odvahu a pocit, že konečně dospěl. Poprvé má pocit, že obstál jako muž i jako člověk.
Následně se zapojuje do sabotáže německého vlaku. Akce je však velmi nebezpečná a Miloš je při ní postřelen. I on sám přitom střelí německého vojáka. Oba pak leží vedle sebe ve sněhu. Když Miloš vidí vojákovo utrpení, nevnímá ho už jen jako nepřítele, ale především jako člověka. Najde pušku a dvakrát ho střelí, aby jeho utrpení ukončil. Tento okamžik ukazuje, jak hluboce válka deformuje lidské jednání i morálku.
Miloš je v tu chvíli už vnitřně smířený se svým osudem. Vzpomíná na matku a po vyslechnutí detonace umírá. Jeho smrt přichází na samém konci války, a právě proto působí ještě tragičtěji a nesmyslněji. Zároveň ale jeho konec představuje dokončení přerodu nejistého chlapce v dospělého muže, který našel odvahu, klid a vlastní identitu.
Prvky v díle:
- „Und jetz muss ich wirklich nach Kersko.“
- „…v blázinci mi doktor Brabec řekl, že bych si měl otřít parůžek s nějakou starší dámou…“
- „…Miloši, špatně jsem chytil kontrafaleš. Spadl jsem z oltáře lásky…“
- „Ta hyéna skvrnitá!“
Inspirace, napodobení díla, film:
- Kniha byla zfilmována režisérem Jiřím Menzelem v roce 1966.
- Film získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
