Kniha: Válka s mloky
Autor: Karel Čapek
Deník přidal(a): aliktyls2<>gmail.com
Kapitán van Toch zavítá na ostrůvek Tana Masa lovit perly. Zjistí však, že všude jsou perly již vylovené až na jediné místo – podivnou zátoku Devil Bay. Obyvatelé ostrova si o zátoce vyprávějí nejrůznější strašidelné příběhy a tvrdí, že zde žiji čerti. Kapitán van Toch tomu nevěří a pošle do zátoky své potápěče. Ti se po nějaké době vynoří s očima plnýma děsu a tvrdí, že viděli čerty. Kapitán se žalem opije. Večer se prochází po pláži, když najednou z vody začnou vystupovat podivní černí tvorové vydávající ještě podivnější zvuk „Ts ts ts…“. Postupem času si kapitán „čerty“, čili Mloky, oblíbí (říká jim Tapa-boys) a „vycvičí“ si je, aby mu nosili perly a on jim na oplátku dá nože na obranu proti žralokům. Kapitán si bere dovolenou a s těmito černými stvořeními stráví celý rok.
Po roce stráveném na ostrově Tana Masa se vrací do Čech a hledá sponzora na koupi lodi. Dva novináři, kteří s ním přišli udělat rozhovor o jeho cestách, ho navedli na nejbohatšího Čecha G. H. Bondyho. Van Toch stanul před dveřmi G. H. Bondyho, jeho vrátný, pan Povondra, nevěděl, jestli má neohlášeného hosta pustit dál, nakonec to učinil na vlastní zodpovědnost. G. H. Bondy si myslel, že je van Toch blázen, ale nakonec svolil a s kapitánem založili Pacifickou exportní společnost. Společnost rozšiřuje mloky po ostrovech a prodává perly, které Mloci najdou.
Mezitím se o Mlocích dozvědí vědci a provádějí s Mloky nejrůznější experimenty. Z pokusů vyplyne, že jsou Mloci velice inteligentní tvorové, rychle se rozmnožují a mají vysokou schopnost regenerace.
Po několika letech jsou naleziště téměř vyčerpána a kapitán umírá. Pan Bondy tedy založí Salamandří syndikát (van Toch by s tím nesouhlasil), který prodává Mloky jako levnou pracovní sílu. Proto se také začíná s jejich cvičením (čistí přístavy, staví zátoky či ostrovy a další práce). Mloci jsou prodáváni dle druhu, kvalifikace (různá odvětví průmyslu – zbrojařství, hutnictví, zemědělství) nebo váhy. Zakládají se i školy pro Mloky, mají práva a povinnosti (nemohou být jako otroci). Z některých Salamandrů se dokonce stanou vědci. Lidé dávají Salamandrům své nástroje a oni si staví podvodní města, továrny a další stavby. Salamandři se velmi rychle množí, a tak je povolený ilegální obchod – jsou omračováni pádly a chytáni do sítí.
Takto neomaleně se lidé chovali k Mlokům až do chvíle, kdy došlo na Masakr na Kokosových ostrovech, kdy se Salamandři nenechali jen tak pobít a zaútočili na lidi podvodními pistolemi. Celá posádka pytlácké lodi byla Salamandry postřílena. Nastávají další problémy v Normandii (Mloci chodí farmářům na jablka), americké Luisianě, Japonsku a Číně, kde dochází k zemětřesením a trháním země – Mloci si vytváří nové zátoky. Jakýsi anonym vydává Pamflet X, ve kterém varuje lidstvo, co všechno by se mohlo stát.
Nikdo těchto varování nedbá až do chvíle, kdy Chief Salamander začne požadovat celou pevninu a nabízí za ní lidem peníze. Světové mocnosti se sjedou na konferenci ve Vaduzu (je to v horách, které Mloci zničí až na konec), kde se stejně Salamandří otázka nevyřeší, a tak začínají mizet světová přímořská města.
Pan Povondra, který už je v důchodu, si při lovení ryb na Vltavě všimne mloka a je zděšen. Začne si uvědomovat, co způsobil, když pustil kapitána Van Tocha k podnikateli Bondymu. Žalem onemocní.
V této části knihy vstupuje autor a jeho vnitřní já se nakonec dohodnou na závěru knihy:
„Civilizace“ Mloků je na vzestupu, ale začínají se objevovat rozbroje mezi divokými (původními Tapa Boys) Mloky z Lemurie (oblast Indie a Tichomoří), kterým vládne King Salamander a mloky z Atlantis, kteří jsou vyspělí, poevropštění a zameriaknizovaní a vládne jim Chief Salamander.
Tapa Boys si dělají nároky na celou Afriku berou ji jako svoji domovinu. Mezi mloky dojde k válce. Salamandři vyrobí žaberní mor a zamoří s ním celý oceán. To způsobí vyhynutí všech Mloků a lidé se začínají vracet z hor na pobřeží.
Závěr
Kniha se mi velice líbí, zejména autorův jazyk, kterým přesně vystihuje dané postavy (Kapitán Van Toch mluví moravským nářečím smíchaným s výrazy z angličtiny, francouzštiny a dalších jazyků „Ale teď to možu říct, já byl no, dočista thunderstuck. Ja, richtik. Ja, to jsem byl. Tož vy jste býval takové slabé židáček.“). Velmi se mi líbí i narážky na zvyky různých národů (Anglie v době hladomoru pěstuje mrkev ve Wimbledonu). Myšlenka celé knihy je také velmi dobrá a výstižná.
DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY
U deníku jen drobná prosba – zařaďte dílo do kontextu autorovy tvorby + do dobového kontextu (demokrat, pragmatik, „realista“, ale jak se to projevuje)
Kniha je z doby (rok 1935), kdy se Karel Čapek začal mít obavy o budoucnost lidstva a to z důvodu nastupujícího nacionalismu a fašismu v Německu. Autor je představitel demokratického proudu, protože vnáší do svých děl principy demokracii. Čapkova pragmatičnost se projevuje jeho rozumovou předvídavostí budoucnosti Evropy i světa. Tato kniha není reálná, ale zařadila bych ji mezi knihy alegorické. Alegorie knihy tkví v tom, jak se může skupině lidí vymknout ruky způsob ovládání jiného společenství.
