Kniha: Heptameron
Autor: Markéta Navarrská
Deník přidal(a): Jerry
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Počet stran: 224
Nakladatelství: Baronet a.s. v Praze roku 1998
Převyprávěla: Hana Marie Ratajová
ÚVOD
Heptameron je soubor sedmdesáti příběhů (povídek) z 16. Století hlavně s milostnou a náboženskou tématikou. Po sedm dní si je vypráví skupina lidí tvořená šlechtici, kteří byli na cestě z lázní a zastiženi povodní byli nuceni přijmout pohostinství kláštera Saint – Savin. Tyto krátké povídky sepsala Markéta Navarrská, významná renesanční osobnost. Skupina mužů a žen si vypráví příběhy po sedm dní a v každém dni je vylíčeno deset příběhů.
OBSAH
Nejvíce mě zaujal příběh sedmý ze sedmého dne, kde se vypráví o zrádci a jeho ženě. Kapitán byl králem pověřen plout do Kanady a založit kolonie. V jeho posádce se ale najde zrádce, který se rozhodl kapitána prodat domorodcům. Kapitán se to ale včas dozví a chce zrádce potrestat na hrdle. V tom přiběhne zrádcova manželka, která tvrdí, že pokud popraví jejího muže, nechce dál žít. Kapitán ji i s mužem vysadí na pustém ostrůvku, pouze s malými zásobami. Nakonec na ostrově manžel zemře a ji zachrání kolem plující loď. Když se vrátí zpátky do města La Rochelle, je uctivě přivítána a stává se vychovatelkou měšťanských dcer, pro svou věrnost a bohabojnost (pořád si četla v Bibli).
ZHODNOCENÍ
Kniha se mi nelíbila, protože v příbězích se neustále objevují totožná témata (smrt z nešťastné lásky, nevěra a zločiny duchovních + silný pro křesťanský nádech, protože vše je posluchači posuzováno z pohledu víry) Knihu bych doporučil někomu, kdo čte jen příležitostně, a proto nemá přehled o tom, co už četl. Nebo někomu, kdo chce umřít nudou.
ROZBOR TEXTU
Skupina mužů a žen si vypráví příběhy po sedm dní a v každém dni je vylíčeno deset příběhů. Každý den je také uveden krátkým textem o pocitech společnosti, že šli na bohoslužbu, předčítali si z Bible, šli na oběd a pak si šli vyprávět. Také na konci každého příběhu je v několika větách popsáno, co si o příběhu posluchači myslí. Kniha je psána prozaicky. Jsou použita hlavně neutrální slova. Nejsou zde básnické výrazy / tropy / složitá souvětí. Můžeme narazit na historismy i archaismy, přirovnání, ironii. Nenajdeme žádné nespisovné nebo hovorové termíny. Knihu bych zařadil do beletrie (umělecký text). Kniha je psána vyprávěcím slohovým postupem.
