Dobytí severního pólu – čtenářský deník

Kniha: Dobytí severního pólu

Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

Deník přidal(a): adelina0998

Podobný materiál: Rozbor díla

 

Čtenářský deník: Dobytí severního pólu

Postavy:

  • náčelník Karel Němec (Bořivoj Penc):
  • vede výpravu
  • pomocný učitel Václav Poustka (Zdeněk Svěrák):
  • vede záznamy o cestě
  • lékárník Vojtěch Šofr (Petr Brukner)
  • Varel Frištenský (Ladislav Smoljak):
  • bratranec Gustava Frištenského (zápasník)
  • je velmi silný, používají ho místo spřežení psů
  • americký Čech George Beran (Genadij Rumlena)

 

Děj: 

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, je i severské drama Dobytí severního pólu složeno ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana (první hra Akt byla totiž příliš krátká na celovečerní představení, proto autoři přidali přednášku o Cimrmanovi a ta se natolik ujala, že se stala pravidelnou součástí i ostatních představení) a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě činohry Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909.

 

1.část

  • referáty vědců – cimrmanologů:
  1. nově objevená báseň – recitace básně „Školní brašnička“
  2. zkouška nové technické síly
  3. objev arktického sněžného člověka
  4. Cimrmanova záhadná hra Přetržené dítě (napsal ji po svém návratu z Arktidy, nalezené dílo ovšem nebylo psáno jeho rukou, Cimrman, který se z cesty po severu vrátil se silným nachlazením, ji diktoval svému sousedovi, ten si neuvědomil, že člověk s rýmou vyslovuje některé hlásky odlišně (m jako b, n jako d)
  5. živé obrazy Járy Cimrmana – rekonstrukce několika živých obrazů (Jan Žižka, bratranci Veverkovi…)
  6. masová scéna „Škodu nezjistí, kdo se pojistí“ – rekonstrukce živého obrazu

2.část

  • Hra, která vypráví o skupince českých otužilců, kteří se rozhodnou pro cestu na severní pól. Výprava se po mnoha útrapách, bojích s trudnomyslností a na pokraji smrti hladem, se otužilci nakonec na severní točnu dostávají dne 5. dubna 1909, tedy den před Robertem Pearym (reálná postava; první člověk, který dosáhl severního pólu). Cestou nacházejí také zmrzlá těla dvou členů polární výpravy profesora McDonalda. Hra končí živým obrazem „Češi na severním pólu“, který Jára Cimrman vytvořil pro ples branických ledařů.

 

Ukázka:

  • UČITEL: Frištenský, ještě mě vnímáš? 
  • FRIŠTENSKÝ: Jo. Já všechno slyším. 
  • UČITEL: A to peří, jak jsi říkal. to cítíš po celém těle? I na nohách? 
  • FRIŠTENSKÝ: Ne. Jenom tady na boku. 
  • (Frištenský rozevře chlopeň kabátu. Na háčku zaklesnutém do náprsní kapsy mu tam visí husa.) 
  • NÁČELNÍK: Co to máš?! Ty máš husu? 
  • FRIŠTENSKÝ: Housera. 
  • NÁČELNÍK: Jak to, žes nic neřek?! My tady umíráme hlady, málem vztáhneme ruku na svého nejlepšího kamaráda, a ty máš krysu, huso! Husu, kryso! 
  • UČITEL: Styď se, Frištenský. Fuj! 
  • FRIŠTENSKÝ: Zač bych se měl stydět? Tejden vám to melduju. V pondělí povídá tady lékárník, že mu kručí v břiše. Já na to, že mám housera. A ty, náčelníku, jsi sám řek, to nevadí, zatni zuby a táhni. V úterý zase učitel, že by jed hřebíky. Já povídám: Mám housera. Zase jste mě vodbyli. Ve středu jste všichni kňučeli hlady. Já na to: Ještě pořád mám toho housera. A co řek náčelník? No, vzpomeň si. Ještě slovo, jsi řek, a zapíšem tě do deníku, bačkoro.


💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!