Revizor – čtenářský deník (3)

Kniha: Revizor

Autor: Nikolaj Vasilijevič Gogol

Deník přidal(a): Bára

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Nikolaj Vasiljevič Gogol

  • Dramatik, prozaik, představitel romantismu s prvky kritického realismu (považován za zakladatele)
  • Ukrajinský původ, z rodiny statkářů (otec milovník divadla, psal verše a komedie)
  • Otec založil divadlo, kde mladý Gogol hrál – zásadně ženské role
  • Byl vychován v přesvědčení, že je geniální dítě
  • Po gymnáziu odešel do Petrohradu – přijat do divadla, ale nebyl úspěšný
  • Obdivoval Puškina, jeho ideálem byla mravně dokonalá společnost
  • Pokusil se vydat básně a uspořádat výstavu svých obrazů, ale setkal se s kritikou
  • Působil tedy jako úředník, pak se věnoval literatuře
  • žil nějakou dobu v Itálii – pak se vrací do Ruska
  • Propadl náboženskému šílenství (hluboké deprese) – zemřel v bolestech v Moskvě (odmítal jíst)

 

Zařazení: (přechod z romantismu na) Ruský realismus (2. Polovina 19. Století) – jiné podmínky (obraz nevolnictví, touha po svobodě)

 

Znaky doby:                

  • realis = skutečný, opravdový (zachycení reality)
  • rozmach technických a přírodních věd, průmyslu a bádání
  • lidé věří rozumu
  • pozitivizmus = skutečné je pouze to, co lze dokázat smysly (August Comte – filozof)
  • malíř Gustav Courbet (Gistav kurbé) uspořádal výstavu obrazů, kde zachycoval realitu (nezvyklé) – oficiální francouzský salón to odmítl a označil hanlivě Le Realism – název (už v 1. polovině století)
  • popis života společnosti, nitra člověka
  • důležitá je současnost
  • hrdina není výjimečný (typizace), vliv prostředí, zachycen ve vývoji
  • objektivní přístup (jsou nad věcí)
  • většinou er-forma
  • kritický realismus = pomáhají společnosti literaturou
  • přehledná kompozice, jazyk: spisovný i nářečí a slang
  • především vrománech a dramatech

 

Znaky autora:

  • Díla poukazovala na extrémy (bída, negramotnost)
  • Popisuje venkovské prostředí i metropole, charakteristika lidí
  • spojoval reálné s fantastickým
  • za nejlepší díla jsou považovány povídky
  • navázala na Puškina – spojení grotesknosti a ironičnosti s osudovou tragikou hrdinů povídek
  • inspiroval se ukrajinským folklórem a historií + díla z Petrohradu
  • satira, kritika tehdejší společnosti

 

Další díla:

Mrtvé duše – satirický román, hl. postava: Čičikov – snaží se zbohatnout, podobný Chlestakovi, oba klamou, mystifikují. Román měl mít dva díly, ale druhý autor spálil poté, co začal pochybovat o své tvorbě.

Petrohradské povídky – hl. postavami úředníci a umělci, kteří jsou ponižováni a kteří mají existenční problémy.

 

Další světoví autoři této doby:

Francie: Guy de Maupassant, Emil Zola, Honoré de Balzac

Anglie: Charles Dickens, William Makepeace Thackeray, Robert Louis Stevenson

Rusko: Ivan Sergejevič Turgeněv, Ivan Alexandrovi Gončarov, Lev Nikolajevič Tolstoj, Fjodor Michailovič Dostojevskij, Anton Pavlovič Čechov

USA: Mark Twain

 

Dílo: Revizor

Satirická komedie

Drama (divadelní hra) – zdramatizováno

Poprvé zfilmováno v Rusku, u nás hrál hlavní roli Vlasta Burian

 

Místo: Okresní malé město (název neznámý)

Doba: počátek 30. Let 19. Století – vládl car Mikuláš, který prý revizory posílal, a tak je možné, že se to opravdu stalo.

Forma: divadelní hra (dialogy, monology – přímá řeč)

Kompozice: 5 aktů/dějství, chronologická

Jazyk: hovorový až nespisovný, slohově zabarvená slova

Myšlenka: kritika společenských poměrů, morálky (úplatkářství, moc..) – dílo nastavuje zrcadlo maloměšťákům

 

Charakteristika postav:

Ivan Alexandrovič Chlestakov – mladý úředník z Petrohradu (bez peněz – rozhazoval, prohrával v kartách), podvodník, lhář, povaleč, jedná bez rozmyslu. Přijel do města za otcem.

Osip – sluha Chlestakova, prohnaný, vypočítavý, chytřejší než jeho pán

Hejtman = Anton Antonovič – korupčník, ale vystupuje solidně, v úřadě je již dlouho, chlubí se něčím, co není pravda – lhář.

Anna Andrejevna– žena hejtmana, zvědavá, ráda koketuje, marnivá

Marie Antonovna – jejich dcera

Soudce: Práskin-Tláskin: přijímá úplatky ve formě štěňat, má rád pomluvy a fámy

Školní inspektor, špitální rada = Brusinka, Poštmistr = Špekin: táhnou to s hejtmanem

Zemané, statkáři: Dobčinkij, Bobčinskyj (oba se jmenují Petr Ivanovič) – jsou si podobní, zvědavý, jsou všude

 

Děj:

Hejtman oznamuje příjezd revizora, který má být inkognito. Dozvěděl se to z dopisu od přítele. Upozorňuje všechny, aby dali vše do pořádku. Hejtman se obává, aby na něj někdo neposlal udání. Poprosí tedy poštmistra, aby dopisy četl. Ten se přizná, že už to dělá, aby se dověděl novinky ze světa. Všichni si myslí, že revizorem je Chlestakov, muž, který je ubytovaný v místním hostinci a vše si dává na dluh. Hejtman hned nařizuje strážníkům uklidit ulice. Chlestakov má hlad, ale hostinský mu nechce nic dát, dokud nezaplatí. Když konečně jídlo dostane, stěžuje si, že je ho málo a že se nedá jíst. Zjistí, že za ním přijel hejtman a vyleká se, že půjde do vězení, a tak dojde k nedorozumění. Chlestakov se omlouvá, ale zároveň vyhrožuje, a tak mu dá Hejtman peníze v domnění, že to je úplatek. Najednou se k sobě chovají slušně. Hejtman mu nabídne bydlení u sebe a pošle své ženě lístek, aby připravila pokoj. Mezitím jede s Chlestakovem na prohlídku města a podlézá mu. Poté i jeho manželka, když se seznámí. Chlestakov si vymýšlí a chlubí. Hejtman se třese strachy. Po jeho odchodu se hádá Anna Andrejevna se svou dcerou, po které se Chlestakov díval. Jsou z něj unešené. Hejtman a dívky vyslýchají Osipa, který se z toho snaží něco vytěžit, tak řekne, že pán má rád, když se dobře zachází s jeho sluhou, a tak mu hned dávají peníze a váží si ho. Chlestakovi se takové zacházení zamlouvá. Chodí se mu postupně představit: soudce, poštmistr, školní inspektor, špitální rada (ten u něj všechny ostatní pomluví), Dobčinkyj, Bobčinskyj a všichni mu půjčují peníze. Přitom jsou tak nervózní, že sotva mluví. Chlestakov pak píše dopis, kde město pomlouvá, příteli do Petrohradu. Osip ho zároveň přemluví, aby už raději odjeli. Přijdou za ním však kupci s prosbou a potrestání hejtmana, který se k nim chová nelidsky. Chlestakov slíbí, že jim pomůže a taky od nich přijme úplatky. Chodí si však stěžovat další a další, a tak už je musí vyhazovat. Chlestakov se dvoří dceři, přijde její matka a vyžene ji, tak vyzná lásku ji. Když však znovu dcera přiběhne, chytne ji za ruku a chce, aby jim matka požehnala – je zmatená. Hejtman říká Chlestakovi, že to, co říkali kupci, není pravda. Ten se nestará, jen chce, aby jemu a dceři požehnal ke sňatku. Je taky zmatený, ale udělá to. Chlestakov tvrdí, že odjíždí na den ke strýci poprosit o požehnání, a tak mu hejtman dá další peníze a přemýšlí o tom, jak se přestěhují do Petrohradu a stane se z něj generál. Zasnoubení oslavuje celé město. Všichni gratulují, ale v hloubi duše hejtmana pomlouvají. Přiběhne poštmistr, že četl jeho dopis a že to není revizor. Čtou ho nahlas. Hejtman se rozčiluje a svede to na Dobčinského a Bobčinského. Přijde četník a oznámí příjezd revizora. Všichni zkamení.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: