Kniha: Bílá Nemoc
Autor: Karel Čapek
Deník přidal(a): Hana
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Karel Čapek
Život a osobnost autora:
- Žil v letech 1890 až 1938 a působil jako přední český spisovatel, novinář, dramatik a vynikající překladatel.
- Velký vliv na formování jeho osobnosti měl jeho otec, který byl silný, spravedlivý a pracoval jako venkovský lékař, a také jeho babička, jež v něm probudila hlubokou lásku k vlasti a úctu k lidové tradici.
- Úspěšně studoval filozofii na univerzitách v Praze, Berlíně a Paříži, což značně rozšířilo jeho kulturní obzory i politický rozhled.
- Aktivně psal do mnoha periodik, často spolupracoval se svým bratrem Josefem, který byl mimo jiné redaktorem satirického týdeníku Nebojsa.
- Dlouhodobě působil jako klíčový redaktor prestižních Lidových novin a Národních listů, určitou dobu také pracoval jako dramaturg a režisér ve Vinohradském divadle.
- Svým životem, demokratickými názory a celkovou tvorbou byl bytostným humanistou, jehož myšlenky promlouvají velmi aktuálně i k dnešním čtenářům.
- Společně se svým bratrem je právem celosvětově považován za jednoho z průkopníků a předchůdců moderní sci-fi literatury.
- Byl blízkým osobním přítelem prezidenta T. G. Masaryka a patřil k neformální intelektuální skupině takzvaných Pátečníků.
- Stal se jednou z nejvýznamnějších osobností české literatury, jako jeden z prvních moderních českých spisovatelů se výrazně proslavil i v zahraničí a byl dokonce opakovaně navrhován na Nobelovu cenu.
- Jeho literární díla se do hloubky zabývají problémy lidské svobody, morální předurčenosti, etikou vědeckého poznání a obranou ohrožené demokracie.
- Zemřel předčasně na konci roku 1938 na zápal plic a plicní edém, k čemuž nepochybně přispělo naprosté vyčerpání z nenávistných politických útoků po přijetí Mnichovské dohody.
Doba vzniku a kontext tvorby:
- Autorova tvorba spadá do české prózy a dramatu 1. poloviny 20. století, konkrétně do bohatého meziválečného období (tedy doba od konce první světové války do začátku druhé světové války).
- Samotné dílo vzniklo těsně před vypuknutím druhé světové války, kdy autor tvořil svá vrcholná utopická a varovná díla.
- Do této utopické tvorby řadíme jeho slavné romány a dramata, ve kterých Čapek ostře kritizuje společenské problémy a neduhy celé moderní civilizace.
- Zároveň je zde velmi často vyjadřována hluboká obava ze zneužití moderní techniky, vynálezů a vědy proti samotnému lidstvu.
- V dílech z tohoto období je rovněž silně patrná obava z agresivně nastupujícího fašismu a nacismu v Evropě.
- Toto konkrétní drama vzniklo primárně jako důrazné a velmi naléhavé varování proti fašistické diktatuře a blížícímu se válečnému šílenství.
- V textu můžeme nalézt i prvky literárního expresionismu, který se vyznačuje kladením důrazu na silné sebevyjádření, odhalování temné vnitřní podstaty hlavních postav, prožívání úzkosti a určitý dobový pesimismus.
Dílo: Bílá nemoc
Literární zařazení:
- Literární druh: Drama (literární druh určený převážně pro divadelní jeviště, který se dále dělí na tragédii a komedii; je založený na přímém dialogu a monologu postav a obsahuje stručné scénické poznámky).
- Literární žánr: Tragédie (divadelní hra vážného obsahu, která nevyhnutelně spěje ke špatnému konci a velmi často končí smrtí hlavního hrdiny nebo rovnou více nevinných osob).
Děj díla:
V jedné nejmenované totalitní zemi náhle propukne smrtící epidemie nebezpečné nákazy, které se začne říkat „bílá nemoc“ (což funguje jako zjevná metafora pro fašismus a morální úpadek společnosti). Nemoc se u pacienta zpočátku pozná podle malé bílé a zcela necitlivé skvrny na těle, která se postupně a nezadržitelně zvětšuje. Zhruba do tří měsíců se pak tělo nakaženého člověka začne bolestivě rozkládat doslova zaživa. Účinný a spolehlivý lék na tuto chorobu vynalezl pouze nenápadný a skromný doktor Galén. Ten však jako zapřisáhlý pacifista striktně odmítá léčit mocné lidi, kteří ohrožují světový mír a aktivně připravují útočnou válku, a proto svůj lék poskytuje pouze chudým a obyčejným lidem.
Zákeřnou nemocí je záhy zasažen i hlavní dodavatel zbraní, baron Krüg. Když odmítne zastavit válečnou výrobu a je Galénem nevyléčen, spáchá ze zoufalství a strachu sebevraždu. Nakonec nečekaně onemocní i samotný diktátorský Maršál (postava přímo odkazující na Adolfa Hitlera). Ve chvíli, kdy na sobě Maršál zpozoruje smrtící příznaky, podlehne panickému strachu ze smrti a je konečně ochoten splnit Galénovu podmínku ohledně zastavení zbrojení a vyhlášení míru, aby mohl být zachráněn. Bylo už ale příliš pozdě. Když doktor Galén spěchá s lékem k diktátorovi, střetne se před palácem se zfanatizovaným davem lidí volajících po válce. Tento agresivní dav lékaře surově ušlape a jedinou naději na záchranu v podobě rozbité lahvičky s lékem definitivně zničí.
Hlavní postavy:
- Doktor Galén (přezdívaný doktor Dětina): Bývalý vojenský lékař, který z hloubi duše brání lidský život. Je to přesvědčený humanista, nesmírně laskavý, charakterově velmi pevný a statečný člověk. Zastává vyhraněný protiválečný postoj, je to neústupný, rozhodný a důsledný obránce světového míru. Zůstává neoblomný i pod hrozbou vězení, ačkoliv někdy na své drsné okolí působí až naivním dojmem, když si myslí, že on sám jako pouhý jednotlivec dokáže vydírat mocné a zastavit všechny války.
- Dvorní rada profesor Dr. Sigelius: Uznávaný lékař a ředitel věhlasné státní Lilienthalovy kliniky. Zoufale touží po osobním úspěchu, mezinárodním zviditelnění a slávě. Je úplatný, bezohledný a bez výčitek neváhá využít převratných úspěchů doktora Galéna k vlastnímu kariérnímu prospěchu.
- Maršál: Charismatický velitel vojsk a neomezený krutý diktátor. Jen díky jeho agresivní politice a vůli má vypuknout útočná válka. Bezmezně touží po moci, vojenské nadvládě a absolutní poslušnosti národa. Když však sám onemocní bílou nemocí, stane se z mocného, nedotknutelného vůdce rázem bojácný a zoufalý zbabělec. Má dceru a jeho blízkým příbuzným je i rodina zbrojaře Krüga.
- Baron Krüg: Nejbližší osobní přítel Maršála a hlavní dodavatel zbraní pro státní armádu. Nese symbolické jméno zbrojaře a ztělesňuje hnací motor války. Představuje touhu po moci, bezohlednost, nelidskost, ale v konečném důsledku i velkou zbabělost, když tváří v tvář nemoci páchá sebevraždu. Jeho nejvyšším cílem byla zpočátku fanatická víra ve své válečné poslání. Jeho synovcem je mladý Pavel Krüg, který se v závěru snaží válce zabránit.
- Otec: Typický úředník pracující ve firmě barona Krüga. Reprezentuje běžného středostavovského měšťáka, který zpočátku s válkou sobecky souhlasí, protože v ní vidí šanci na vlastní kariérní postup a uvolnění pracovních míst.
- Matka: Jeho pečlivá a obětavá manželka, která se později bohužel také nakazí bílou nemocí, čímž celá rodina tvrdě narazí na realitu a ztratí veškeré iluze o prospěšnosti války.
Kompozice a výstavba:
- Jedná se o divadelní hru (klasické drama), která je formálně rozdělena na 3 dějství (akty) a 14 obrazů.
- Kompozice celého příběhu je striktně chronologická a děj bez odboček posouvá události vpřed.
- Popisné pasáže před jednotlivými obrazy, takzvané scénické poznámky, jsou v textu psány kurzívou a často v závorkách. Jsou velice krátké, stručné a občas se v nich objevují i úderné jednočlenné věty.
- Děj má velmi chytře a logicky vykonstruovanou zápletku, jež graduje a s naprostou nevyhnutelností spěje ke svému tragickému konci.
Jazyk a styl:
- Celé dílo je psáno vytříbeným spisovným jazykem a děj je vyprávěn výhradně formou živých a dynamických dialogů.
- Tyto dialogy nejenže posunují děj rychle vpřed, ale zároveň velice precizně charakterizují jednotlivé postavy bez nutnosti obšírného popisu ze strany autora.
- V textu se opakovaně objevuje pseudolatinský název pro odborné označení bílé nemoci – Morbus Chengi (či Tshengi, odvozeno od jména čínského lékaře doktora Čenga).
- Dílo se vyznačuje mimořádně bohatou slovní zásobou a kultivovaným projevem.
- Autor zde pro oživení a autentičnost děje použil i pasáže obsahující jazyk anglický, německý a francouzský.
- Dále zde můžeme nalézt zajímavé básnické metafory, častá emotivní oslovení a v řeči obyčejných lidí i výrazné prvky nářečí a hovorové řeči.
- Apostrofa: Řečnický obrat spočívající ve vzrušeném oslovení nepřítomné osoby nebo neživého předmětu (např. zvolání „Ježíši Kriste!“).
- Epizeuxis: Básnický a řečnický prostředek založený na bezprostředním opakování dvou a více stejných slov za sebou pro zdůraznění obrovské naléhavosti (např. „Počkejte, počkejte!“).
Symbolika v díle:
- Maršálova země: Jednoznačně představuje nacistické Německo nebezpečně se připravující na válku.
- Malá země: Sousední stát, proti kterému se válčí, přesně symbolizuje tehdejší demokratické Československo ohrožené německou agresí a rozpínavostí.
- Bílá nemoc: Symbolizuje hluboký morální úpadek společnosti, zvrácenost fašismu, zaslepenost a nebezpečnou manipulaci s obyčejnými lidmi.
- Galénova smrt: Může být teoretiky vnímána jako nevyhnutelné osudové potrestání Galéna za úmyslné porušení Hippokratovy přísahy, jelikož jako lékař začal selektovat pacienty a odmítl poskytnout pomoc nemocným lidem u moci.
Vlastní postřehy a zajímavosti:
- Dílo dosáhlo obrovského dobového úspěchu, bylo záhy zfilmováno a také několikrát úspěšně převedeno do divadelní, či dokonce rozhlasové podoby.
- Již v roce 1937 vznikl mimořádně slavný stejnojmenný film, jehož precizní režie se ujal Hugo Haas, který zároveň velmi přesvědčivě a nezapomenutelně ztvárnil hlavní roli doktora Galéna.
- Na hudební a dramatické motivy této populární knihy byla později dokonce složena i úspěšná opera.
- Kvůli silnému protifašistickému vyznění díla byl Karel Čapek často terčem cílených útoků – radikální fašistické skupiny jej po vydání hry hrubě politicky i lidsky napadaly, což vedlo k jeho velkému psychickému vyčerpání a pravděpodobně to uspíšilo jeho úmrtí před začátkem války.
