Kniha: Farma zvířat
Autor: George Orwell
Deník přidal(a): Týna
Rozbor na: Rozbor-dila.cz
Hlavní postavy:
- pan Jones, Major, Pištík, Kuliš, Boxer, Benjamin
Zvířatům na farmě se již nelíbí buranské chování jejich majitele, pana Jonese, a chtějí změnu. Jednoho večera, kdy se starý Jones opět opil a zapomněl zavřít stodolu, se všichni sešli ve stodole, aby si vyslechli řeč Majora, starého prasete. Major jim vyprávěl, co se mu zdálo. Jeho sen by se dal přirovnat ke komunistické myšlence. Ukazoval jim všechny špatné vlastnosti člověka (zvířata nám vydělávají, ale my jim dáváme pouze dost vody a potravy, aby přežila, mláďata prodáváme a zabíjíme). Nadvládu lidu chtěl Major přerušit revolucí. Ve stodole představil animalismus, pravidla, která určují, kdo je zvíře, a kterými by se mělo řídit každé zvíře, a píseň Zvířata Anglie. Chytlavá melodie a oslavná slova se všem natolik zalíbila, že si píseň nakonec všichni zazpívali. Když je slyšel starý Jones, domníval se, že je na farmě liška, třikrát střelil do stodoly a zvířata šla spát.
Za tři dny Major zemřel. Tři prasata, Kuliš, Napoleon a Pištík, pokračovala nadále v Majorově poselství – organizovala a školila zvířata, vyvracela negativní komentáře ohledně animalismu.
Jednoho večera Jones natolik opil, že se na farmu vrátil až ráno Jeho čeledíni svoji práci nevykonávali pořádně, toho dne zvířata nenakrmili a odešli. Jones včerejší flám raději zaspal, takže zvířata byla stále o hladu. To se jim ale nelíbilo a večer se vzbouřili. Jonese i jeho čeledíny zahnali pryč. Následujícího večera prasata přejmenovala Panskou farmu na Farmu zvířat a na zeď napsali 7 přikázání.
- Každý, kdo chodí po dvou, je nepřítel!
- Každý, kdo chodí po čtyřech nebo létá, je přítel!
- Žádné zvíře nesmí nikdy bydlet v domě, spát v posteli, nosit šaty,
- Žádné zvíře nesmí pít alkohol, kouřit, používat peníze či obchodovat.
- Žádné zvíře nesmí nikdy tyranizovat jiné, slabé či silné, chytré či prosté.
- Žádné zvíře nesmí nikdy zabít jiné zvíře.
- Všechna zvířata si jsou rovna.
Zvířatům začínají vládnout prasata. Zbylí soudruzi jsou ale spokojení, nevládne jim člověk a daří se jim lépe než za dob Jonese. Postupem času si začala prasata přilepšovat na jídle. Zbylým soudruhům se to nelíbilo, ale nemohli s tím nic dělat. Pištík musel všem objasňovat, že je to nutné, a že to nedělají ze sobectví. Navíc zastrašoval, že pokud si zvířata nebudou nadále přilepšovat (na mléku a jablkách), mohl by se vrátit Jones.
Do konce léta se po celé Anglii roznesly události o revoluci. Čuníci posílali holuby, aby všem zvířatům roznesli melodii Zvířat Anglie. Mezitím se zoufalý Jones upíjel a stěžoval si na čin svých zvířat.
Na začátku října se na Farmu zvířat vrátil pan Jones, jeho čeledíni a farmáři z okolních statků za účelu získat farmu zpět do rukou člověka. Zvířata byla na tento útok dopředu připravena a náporu odolala díky výbornému velení Kuliše, který byl postřelen. Po vyhrané „válce“ tento úspěch všichni oslavili zpíváním Zvířat Anglie, vyvěšením vlajky a pohřbem padlé ovce. Tento den byl Farmu zvířat dnem, kdy zvítězili v Bitvě u kravína.
I přes to, že se farmě poměrně dařilo, nebyli všichni zcela spokojení. Např. klisna Molina utekla za lidmi Kuliš se čím dál více dohadoval s Napoleonem. Kuliš se vzdělával a neustále přicházel s novými nápady a plány, Napoleon ale pouze všechno negoval. Kuliš navrhl stavbu větrného mlýna za účelu zisku energie a tepla do stájí, Napoleon byl proti. V den, kdy se mělo hlasovat o mlýnu se do stáje dostali psi a Kuliše vyhnali. Psi byli štěňaty, které vychovával Napoleon. Napoleon si vystoupil na místo, kde se vždy nacházel Major a představil novinky (zrušení shromáždění, založení výboru prasat) Soudruzi byli šokováni. Veškeré protesty ale byly potlačeny psy. (Pištík opět všechny manipuloval, že to Napoleon nedělá rád. Také opět strašil návratem Jonese).
Prasata začala čím dál více porušovat pravidla – rozhodla se pro obchod s lidmi, spala v Jonesově domě v postelích. Když se chtěl někdo ozvat, byl umlčen psy.
Napoleon se nakonec rozhodl, že mlýn se stavět bude. Na podzim se rozestavený větrný mlýn kvůli vichru zbořil, zvířata byla zdrcena. Napoleon prohlásil, že za to může Kuliš.
Nadešla krutá zima. Zvířata pokračovala ve stavbě mlýna. Rozhodla se, že musí postavit ještě silnější zdi, to ale taky znamenalo více práce. Radost z práce však začala mizet. Proto musel manipulátor Pištík přijít se slovy podpory.
Došlo k první vzpouře od vyhnání pana Jonese. Slepicím se nelíbilo Napoleonovo prohlášení, že jim budou brána vajíčka za účelem prodeje. Napoleon ihned krutě zakročil, slepicím vzal příděl potravy a pohrozil trestem smrti každému, kdo jim dá zrníčko obilí. Za pět dnů všechny slepice, které nekapitulovaly, zemřely. Těla byla zahrabána prohlásilo se, že zvířata zemřela na mor.
Na začátku jara se začalo prohlašovat, že Kuliš tajně po nocích navštěvuje farmu a škodí. Pokaždé, kdy se cokoliv špatného přihodilo, byl z toho viněn právě Kuliš.
Za 4 dny přikázal Napoleon shromáždění. Zde poslal vůdce na 4 prasata a Boxera své psy. Boxer se ale jako jediný nedal a psům se díky své veliké síle ubránil. Prasata byla donucena se přiznat, že demonstrovala, když Napoleon zakázal nedělní shromáždění, a že byla v kontaktu s Kulišem. Poté jim psi rozkousli hrdla. Napoleon se zeptal zbytku, zda se chtějí také přiznat. Zrádci, i když se snažili vinu hodit na Kuliše, že se jim zjevil ve snu a donutil je jít proti Napoleonovi, byli utraceni. Zvířata se bála, ale nesměla nic říci. Pouze se společně zastavila u mlýna a společně si naposledy legálně zazpívala Zvířata Anglie, poté přišel Pištík a píseň zakázal.
Zvířata byla z poprav překvapena, jelikož jedno z pravidel znělo: „Žádné zvíře nezabije jiné zvíře“. Šla se podívat ke zdi s pravidly, kde byl tento zákon doplněn o dvě slova navíc – bez důvodu
Následující rok byla pracovní doba delší než za pana Jonese, zvířata dostávala méně žrádla. Když hrozila nespokojenost, Pištík všemu opět svým předčítáním zabránil. Uklidňoval, že produkce jídla se zvětšila o stovky procent. Blížilo se léto a spolu s ním i finiš stavby větrného mlýna. Čím dál tím více se začaly vyskytovat zvěsti o tom, že lidé připravují útok na Farmu zvířat.
Na podzim byl konečně dokončen větrný mlýn. Vůdce zvířatům pogratuloval a oznámil, že se bude jmenovat po něm – Napoleonův mlýn. Za dva dny se konala mimořádná schůze, kde bylo oznámeno, že vůdce prodal hromadu dříví a že zítra si lidé pro náklad přijedou. Zvířata se divila, že majetek byl prodán zrovna panu Frederickovi, údajnému nepříteli všech tvorů, spojenci Kuliše a iniciátorovi útoku.
Tři dny po prodeji se na farmu dostavil právník Whymper. Oznámil Napoleonovi, že bankovky jsou falešné. Vůdce zuřil a zároveň se bál útoku na farmu, proto na všechny cesty vedoucí k farmě byly vyslány hlídky a na farmu pana Pilkingtona holubi, kteří měli za úkol znovu zlepšit vztahy s majitelem. K přepadení došlo hned druhý den ráno. Hlídka přiběhla se zprávou, že Frederick se svými muži jsou ozbrojeni puškami a blíží se. Zvířata se ukryla ve statku. Napoleon doufal, že jim pomůže farmář Pilkington. Zahlédl holuby se vzkazem od farmáře, na kterém bylo napsáno: „Dobře vám tak.“. Vyplašení soudruzi sledovali, jak jim lidé ničí dynamitem jejich mlýn. Tento pohled vrátil zvířatům jejich odvahu, ubránila se. Některá zvířata zemřela, téměř všechna byla raněna, ale podařilo se jim nepřátele vyhnat. Zvířata byla zdrcena nad ztrátou přátel i mlýnu, bolela je zranění. Pištík jim namlouval, že ale dosáhli velkého vítězství.
Za několik dní prasata objevila alkohol a opila se. I když jim bylo špatně, zachutnal jim a nakázala Whymperovi, že jim musí zprostředkovat knihy o výrobě piva. Pole, které bylo určeno pro stará zvířata nechal zorat, aby mohl pěstovat ječmen. Za několik dnů zvířata slyšela divné zvuky, byla se proto podívat, co se děje. Objevila opilého Pištíka, jak přepisuje přikázání, že žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru.
Farma zvířat byla později prohlášena za republiku a prezidentem se samozřejmě stal Napoleon.
V létě se Boxer prací sedřel. Prasata mu zařídila „lékaře“. Jednoho dne si pro Boxera přijeli lidé. Zvířata se domnívala, že se jedná o doktora, byla v klidu a Boxerovi mávala. Jediný Benjamin si byl schopný přečíst, že se nejedná o zvěrolékaře, ale o řezníka. Snažil se to vysvětlit i zbylým soudruhům. Zvířata se za rozjetým vozem, ve kterém byl Boxer, hnala a křičela na svého raněného přítele, ať vystoupí. Bylo ale už pozdě. Za tři dny Pištík oznámil, že Boxer zemřel v místní nemocnici. Dále vybízel k práci na větrném mlýnu a pokáral ty, kteří se domnívali, že Boxer byl odvezen na jatka.
Roky plynuly, zvířata umírala, zapomínala na okolnosti, Kuliše, Boxera i pana Jonese, který se už pravděpodobně upil k smrti, přesluhovala. Farma již mnohem lépe prosperovala, žili zde noví mladí. Mlýn již byl postaven, ale nebyl využíván tak, jak kdysi popisoval Kuliš (měl osvětlovat stáje a vytvářet teplo), místo toho mlel obilí, díky tomu měla Farma zvířat dost peněz. I když se farmě dařilo, zvířata, až na prasata a psy, si stále vedla špatně. Musela dřít, nijak velké příděly nedostávala… Byla si ale vědoma, že jsou výjimečná, protože nežijí pod nadvládou člověka a jsou si všechna rovna.
Týden si Pištík bral ovce stranou na pastvu. Údajně je měl učit novou píseň a potřeboval na to klid. Jednoho večera zvířata spatřila prasata, jak si kráčí po dvou nohách. V jejich patách byl Napoleon, v paznehtu držící bič. Najednou ovce začaly bečet: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší!“. Poté, co dobečely, se Benjamin s Lupinou šli podívat ke zdi, kde stálo 7 přikázání. Všimli si, že ze sedmi přikázání zbylo pouze jedno, a ještě upravené: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
Druhý den dohlížela na práci soudruhů prasata držící v paznehtech bič. Napoleon kouřil dýmku, čuníci chodili oblékaní v šatech, které nosíval Jones, předpláceli si časopisy, telefon… Zbylí soudruzi se již nedivili.
Příběh končí návštěvou. Prasata sedí u jednoho stolu s lidmi. Nosí oblečení, hrají karty, popíjejí. Některá zvířata tajně poslouchala proslovy účastníků. Poslední věta zní následovně: „Nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.“.
