Farma zvířat – čtenářský deník (6)

 

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Deník přidal(a): Lucie W.

 

 

 

Literární druh, žánr:

Próza, sci-fi, alegorická bajka, anti utopický román

 

Zařazení autora, doba, další autoři:

20. století, světová literatura

Isaac Asimov – Já, robot, Artur C. Clarke – Vesmírná odyssea, Karel Čapek – R.U.R.

 

Charakteristika tvorby, stylu:

Odborné výrazy, socialistické zabarvení, otřesná vize totalitního systému, metafory

 

Místo a čas:

Anglie, 20. století

 

Hlavní postavy:

  • Napoleon
  • Kuliš
  • Boxer
  • Pan Jones
  • Pištík
  • Major
  • Molina

 

Děj:

Děj se odehrává na Panské farmě, kde se zvířata dřou a mají hlad. Velí jí pan Jones, který veškeré peníze utrácí za alkohol. Starý a moudrý kanec prorokuje zvířatům, že proběhne revoluce a ony se budou mít dobře. A to se i stane, revoluce proběhne, zvířata vyženou lidi z farmy a tu přejmenují na Farmu zvířat. Také rozhodnou, že každý člověk je nepřítelem zvířat a každé zvíře je přítel. Domluví se na základních pravidlech jejich nové společnosti. Díky pocitu svobody pracují zvířat rádi a lépe. Vedení se ujala prasata – Kuliš a Napoleon, ti se nedokážou na ničem dohodnout. Prasata si i zabírají část potravy, protože jsou chytřejší a potřebují lepší jídlo. Po jedné z diskuzí je Kuliš vyhnán Napoleonovými psy. Postupně nachází v chování zvířat údajné další zrádce a popravuje je. Zvířata časem zapomínají, že Kuliš byl dobrý a jak zněla přikázání, a tak stále tvrdě pracují a říkají si, jak se předtím měli hůř a jak je jim teď lépe. Při svatbě větrného mlýna, který jim byl jednou lidmi zbořen, se nejpracovitější zvíře z farmy, kůň boxer předře, a je poslán na jatka. Zvířata začínají mít podezření, že něco není v pořádku. Prasata nakonec vládnou celé farmě a porušují všechna přikázání vymyšlená po revoluci. Ostatní zvířata dřou a mají málo jídla. Nakonec se prasata, kvůli obchodům, spolčí s lidmi. Bydlí v domě, pijí alkohol, hrají karty a terorizují zvířata. Nakonec se prasečí obličeje začínají v očích ostatních zvířat měnit v lidské, až k nepoznání, kdo je člověk a kdo prase.

 

Myšlenky:

Dobrá myšlenka a dobrá vůle přerostou ve zlo, pokud se dostane někdo k moci, kdo bude konat pouze ve svůj prospěch.

Kritika totalitních režimů/ komunismu a Sovětského svazu

 

Slovní zásoba díla:

spisovný jazyk, odborné termíny, metafory, archaismy

personifikace, přímá i nepřímá řeč, er forma

 

Prvky v díle:

„Proč?“ zvolala Majka.

„Není jí už třeba, soudruzi“, řekl odměřeně Pištík. „Píseň Zvířata

Anglie byla písní Revoluce. Ale Revoluce už je nyní dovršena.“

 

Senoseč, báchorky

soudruzi, Liga mládeže,

animalismus, komplexní myšlení

 

Ukázka z díla:

Já jsem zvíře, ty jsi zvíře,

my jsme všichni zvířata,

budoucnost jak zlato září

veselá a bohatá.

Jednou přijde slavná chvíle,

kdy bez lidí budem žít,

rodnou hroudu vlasti drahé

jen pro sebe budem mít.(9)

Kde jsou zvonce, kde je chomout,

kde je postroj z našich zad?

Ostruhy a kruté biče

těch se každý zbaví rád.

 

SEDM PŘIKÁZÁNÍ

  • Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
  • Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
  • Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
  • Žádné zvíře nebude spát vposteli.
  • Žádné zvíře nebude pít alkohol.
  • Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
  • Všechna zvířata jsou si rovna.

 

K vynikající a přátelské řeči pana Pilkingtona by měl jen jednu kritickou připomínku. Pan Pilkington všude hovořil o Farmě zvířat. Pochopitelně nemohl vědět, že název Farma zvířat byl zrušen. Od nynějška se farma bude jmenovat Panská farma, což vlastně je, dle jeho názoru, její původní správný název.

 

Ostře a rychle pročítal seznamy a čísla a podrobně prokazoval, že mají více ovsa, více tuřínů, než měli za doby pana Jonese, že pracují kratší dobu, že pitná voda má lepší kvalitu, že žijí déle, že je menší úmrtnost novorozených mláďat a že ve stájích mají více slámy a méně blech. Zvířata tomu všemu věřila. Po pravdě řečeno, Jones a všechno ostatní z oné doby, se jim už ze vzpomínek se vytratilo. Věděla, že dnes se žije těžko, že mají přesto hlad a často jim je zima, a že pokud zrovna nespí, tak pracují. Nepochybně to však za starých pořádků bylo horší. Ráda tomu věřila. Mimoto tenkrát byla otroky, dnes jsou svobodná. A to je právě ten hlavní rozdíl, jak Pištík nikdy nezapomněl upozornit.

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!