Farma zvířat – podrobný obsah (děj)

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Deník přidal(a): Týna

Rozbor na: Rozbor-dila.cz

George Orwell

Život a tvorba autora:

• Vlastním jménem se jmenoval Eric Arthur Blair a žil v letech 1903 až 1950.
• Byl to vynikající britský novinář, esejista a spisovatel, který se narodil v Indii.
• Ve svém životě i díle byl přesvědčeným demokratickým socialistou a ostrým kritikem všech totalitních režimů, především pak fašismu a stalinismu.
• Během španělské občanské války bojoval jako dobrovolník proti fašistům, kde byl těžce zraněn a kde na vlastní kůži zažil zrádné praktiky sovětských komunistů.
• Celý život bojoval proti sociální nespravedlnosti, manipulaci s fakty a zneužívání politické moci.
• Zemřel poměrně mladý na vleklou tuberkulózu krátce po vydání svého nejzásadnějšího díla.
• Mezi jeho nejznámější díla patří světoznámý antiutopický román 1984 a Farmu zvířat.

 

Dílo: Farma zvířat

Literární zařazení a kontext:

• Literární druh: Epika (má silný a souvislý děj).
• Literární žánr: Alegorická bajka a satirický antiutopický román.
• Čas a prostor: Děj se odehrává v blíže neurčeném čase kdesi v Anglii na Panské farmě (později přejmenované na Farmu zvířat).
• Hlavní téma a myšlenka: Kniha je ostrou alegorií a kritikou vývoje v Sovětském svazu (od původních ideálů revoluce po tvrdou Stalinovu diktaturu). Autor ukazuje, jak snadno lze zneužít moc, jak mocní manipulují s nevzdělaným davem, a že každá revoluce nakonec zničí své vlastní ideály.

 

Charakteristika hlavních postav:

• Pan Jones: Původní majitel Panské farmy, který se o zvířata nestará a pije (historicky představuje neschopného ruského cara Mikuláše II.).
• Major: Staré a moudré prase, které vnukne zvířatům myšlenku vzpoury a revoluce (představuje teoretiky revoluce jako byli Karel Marx či Vladimir Lenin).
• Napoleon: Inteligentní, ale nesmírně kruté a touhou po moci posedlé prase, které se nakonec stane neomezeným diktátorem (představuje Josifa Stalina).
• Kuliš (v některých překladech Kvík): Chytré a inovativní prase, tvůrce plánu na stavbu mlýna, který je vyhnán Napoleonem a stává se věčným obětním beránkem (představuje Lva Trockého).
• Pištík: Vychytralé prase a Napoleonův poskok, který mistrně lže a manipuluje s fakty (představuje sovětskou propagandu).
• Boxer: Neuvěřitelně silný a pracovitý kůň, který je bezmezně loajální a všechno řeší prací (představuje slepě oddanou dělnickou třídu zneužívanou režimem).
• Benjamin: Starý, cynický a moudrý osel, který jako jediný od začátku tuší, jak špatně to dopadne, ale ze strachu či apatie mlčí (představuje pasivní inteligenci).

 

Sedm původních přikázání animalismu:

• Každý tvor, který chodí po dvou nohách, je považován za nepřítele.
• Každý tvor, který chodí po čtyřech nohách nebo létá, je považován za přítele.
• Žádné zvíře nesmí nikdy bydlet v lidském domě, spát v posteli a nosit šaty.
• Žádné zvíře nesmí pít alkohol, kouřit, používat peníze či jakkoliv obchodovat.
• Žádné zvíře nesmí nikdy tyranizovat jiné zvíře, ať už je slabé, silné, chytré či prosté.
• Žádné zvíře nesmí za žádných okolností zabít jiné zvíře.
• Všechna zvířata jsou si před zákonem naprosto rovna.

 

Děj díla (Obsah):

Zvířatům na anglické Panské farmě se již nelíbí buranské chování a krutost jejich majitele, věčně opilého pana Jonese, a chtějí změnu. Jednoho večera, kdy se starý Jones opět opil a zapomněl zavřít stodolu, se všechna zvířata sešla, aby si vyslechla plamennou řeč Majora, starého prasete. Major jim vyprávěl svůj sen. Jeho myšlenka by se dala přirovnat ke komunistické ideologii. Ukazoval jim všechny špatné vlastnosti člověka s tím, že zvířata tvrdě pracují a vydělávají, ale lidé jim dávají pouze tolik potravy, aby přežila, přičemž mláďata jim berou a zabíjejí. Tuto nadvládu lidí chtěl Major přerušit celosvětovou revolucí. Zvířatům představil takzvaný animalismus (soubor pravidel, kterými by se mělo řídit každé zvíře) a naučil je povzbuzující píseň Zvířata Anglie. Chytlavá melodie a oslavná slova se všem natolik zalíbila, že si píseň nakonec všichni sborově zazpívali, což Jonese probudilo. Domníval se, že je na farmě liška, vystřelil do tmy a zvířata šla spát.

Za tři dny starý Major zemřel. Tři nejchytřejší prasata – Kuliš, Napoleon a Pištík – však nadále pokračovala v Majorově poselství. Tajně organizovala a školila ostatní zvířata a vyvracela jejich negativní komentáře ohledně animalismu. Jednoho dne se Jones ve městě natolik opil, že se na farmu vrátil až ráno. Jeho čeledíni svoji práci nevykonávali pořádně, zvířata nenakrmili a odešli. Jones včerejší flám raději zaspal, takže zvířata byla stále o hladu. To se jim přestalo líbit, strhla se spontánní vzpoura a zvířata Jonese i jeho čeledíny zahnala nadobro pryč z farmy. Následujícího dne prasata slavnostně přejmenovala Panskou farmu na Farmu zvířat a na zeď velkými písmeny napsala 7 posvátných přikázání animalismu.

Faktické moci nad zvířaty se automaticky ujímají prasata, protože umí číst a psát. Zbylí soudruzi jsou však zpočátku nesmírně spokojení; nevládne jim člověk, úroda je bohatá a daří se jim podstatně lépe než za dob Jonese. Postupem času si však začala prasata tajně přilepšovat na jídle (brala si pro sebe veškeré mléko a jablka). Zbylým soudruhům se to nelíbilo, ale Pištík jim lživě objasňoval, že to prasata jako „duševně pracující“ nutně potřebují pro své zdraví a nedělají to ze sobectví. Navíc je neustále zastrašoval, že pokud prasata nebudou v plné síle, mohl by se vrátit Jones, což nikdo nechtěl.

Do konce léta se zvěsti o úžasné revoluci roznesly po celé Anglii prostřednictvím holubů, zatímco zoufalý Jones si v hospodě jen stěžoval. Na začátku října se však pan Jones, jeho čeledíni a farmáři z okolních statků na farmu vrátili ozbrojeni klacky a puškami za účelem získat majetek zpět. Zvířata však byla na tento útok dopředu připravena a náporu lidí drtivě odolala, a to především díky brilantnímu velení statečného Kuliše. Tento vítězný střet se do dějin zapsal jako Bitva u kravína.

I přes to, že se farmě poměrně dařilo, začaly narůstat vnitřní konflikty. Vzdělaný Kuliš se čím dál více dohadoval s pragmatickým Napoleonem. Kuliš neustále přicházel s novými plány, dokonce navrhl obrovskou stavbu větrného mlýna za účelem zisku levné elektřiny a tepla do stájí, ovšem Napoleon jeho nápady jen negoval. V den, kdy se mělo veřejně hlasovat o mlýnu, nechal Napoleon do stodoly vtrhnout smečku obrovských krvelačných psů (které si tajně vychoval ze štěňat) a šokovaného Kuliše z farmy vyštval. Napoleon si stoupl na vyvýšené místo a jako nový diktátor představil novinky: zrušil demokratická shromáždění a zavedl neomezený výbor prasat. Veškeré protesty zvířat byly okamžitě potlačeny vrčením hlídacích psů a Pištíkovou lživou propagandou o zrádci Kulišovi.

Prasata začala čím dál více porušovat stará pravidla – překvapivě se rozhodla pro obchod s lidmi, začala spát v Jonesově domě v měkkých postelích. Napoleon se nakonec paradoxně rozhodl, že se větrný mlýn stavět bude. Zvířata dřela do úmoru, ovšem na podzim se rozestavěný větrný mlýn kvůli silnému vichru zřítil. Napoleon to lživě svedl na vyhnaného Kuliše. Nadešla krutá zima a zvířata musela se zbytkem sil mlýn znovu stavět s ještě silnějšími zdmi.

Brzy došlo k první vzpouře proti prasečí diktatuře. Slepicím se nelíbilo nařízení, že jim budou odebírána vajíčka za účelem prodeje lidem. Napoleon jejich vzdor krutě potlačil, odřízl jim příděly potravy a nechal několik slepic vyhladovět k smrti. Kuliš byl postupně obviňován z každé pohromy, která se na farmě stala. Krátce nato proběhly vykonstruované politické procesy. Napoleon poštval psy na několik prasat a naivních zvířat, která byla donucena se falešně přiznat ke spolupráci s Kulišem. Poté jim psi před zraky ostatních rozkousli hrdla. Zvířata byla v šoku, zpěv Zvířat Anglie byl okamžitě zakázán a pravidlo o nezabíjení bylo na zdi potají připsáno o slova: „bez důvodu“.

Další rok byla pracovní doba nesnesitelně dlouhá a příděly jídla minimální (Pištík to zamlouval zfalšovanými statistikami). Když se mlýn na podzim konečně dostavěl, pojmenoval ho diktátor „Napoleonův mlýn“. Brzy však došlo ke zradě – sousední farmář Frederick zaplatil Napoleonovi za dřevo falešnými bankovkami a druhý den farmu brutálně napadl s muži vyzbrojenými puškami. Lidé vyhodili těžce postavený mlýn do povětří dynamitem. Rozzuřená zvířata sice lidi nakonec vyhnala, ale mnoho jich zemřelo nebo utrpělo těžká zranění. Prasata tento masakr cynicky oslavovala jako další veliké vítězství. Za pár dní prasata ve sklepě objevila alkohol a opila se. Zákon na zdi byl opět potají upraven a zněl: „Žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru.“ Farma zvířat byla formálně vyhlášena republikou a Napoleon byl jako jediný kandidát zvolen jejím prezidentem.

Následujícího léta se kůň Boxer fyzicky zhroutil vyčerpáním. Prasata cynicky slíbila, že mu zařídí lékaře v nemocnici, ale pro nemocného koně si přijela dodávka. Zvířata s Boxerem mávala a myslela si, že odjíždí k doktorovi. Jediný osel Benjamin si uměl na boku vozu přečíst, že se jedná o řezníka na koňská jatka. Snažil se vůz zastavit, ale bylo příliš pozdě. O pár dní později lhář Pištík zvířatům se slzami v očích oznámil, že Boxer umřel v nemocnici a dodávka prý dříve patřila řezníkovi a nebyla přemalována. Prasata si za utržené peníze z Boxera vzápětí koupila bednu whisky.

Roky plynuly, stará zvířata umírala, na Kuliše a Jonese se dávno zapomnělo. Farma finančně prosperovala, mlýn mlel obilí pro zisk, ale zvířata (až na blahobytně žijící prasata a psy) stále dřela bídu a měla hlad. Žila jen z hrdosti, že si vládnou sama. Jednoho dne však zvířata s obrovským šokem spatřila prasata kráčet po dvou nohách s biči v paznehtech. Místo protestu se ze stáda cvičených ovcí ozvalo jen naučené: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší!“ Ze všech sedmi přikázání na zdi nakonec zbylo už jen jediné jediné absurdní heslo: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

Od toho dne nosil diktátor Napoleon Jonesovy šaty, kouřil jeho dýmku, odebíral noviny a zavedl telefon. V mrazivém závěru příběhu se na farmě koná oslava. Ostatní zvířata potají oknem pozorují, jak prasata sedí u jednoho stolu se znepřátelenými lidmi z okolí, společně popíjejí alkohol a hrají mariáš. Když se o hru začnou hádat, vyděšená zvířata zvenku s hrůzou zjišťují nejděsivější věc – při pohledu z prasete na člověka a z člověka na prasete už není možné vůbec rozlišit, čí tvář je čí.