Hamlet – čtenářský deník (2)

Kniha: Hamlet

Autor: William Shakespeare

Deník přidal(a): Tereza Kaderabkova

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Wiliam Shakespeare -1564-1616

překlad Martin Hilský

Evropský literární klub a Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, Praha, r. 2002

 

Pramen hry „Hamlet“ byl příběh Amleta, jutského prince sepsaný dánským kronikářem Saxem Grammatikem (r. 1150 – 1220), velice také připomíná i tzv. Darnleyho skandál, který se odehrál v r. 1576 – hlavní postavou byla Marie Stuartovna, jejíž manžel lord Darnley byl zavražděn jejím milencem Bothwelem, kterého si vzápětí vzala za manžela. Příběh Hamleta vlastně nebyl pouze literárně zprostředkovaným dílem, ale odpovídal tomu cos e skutečně v renesanční Evropě skutečně dost běžně odehrávalo.

 

Spisovatel rozebral ve hře lidské problémy a konflikty i charakter a složitosti povahy lidí, jak různé tváře může člověk mít. Dílo je tragické drama ve veršované formě o 5 dějstvích, obsahuje několik dějových linií a chronologické uspořádání. Lze ji označit za hru ironickou, plnou přetvářky a opravdovosti, klamu a pravdy

 

Na počátku Hamleta je otázka, na konci je však otázek mnohem víc.

 

Děj příběhu se odehrává v Dánsku na hradě Elsinor, na počátku 17 stol. Je to hra o královraždě, která je prvotním zdrojem zla a vše co Hamlet ve hře říká a koná se vlastně neustále točí kolem této stěžejní události. Dánský král Hamlet zemřel za podivných okolností, proto se jeho duch zjevuje na hradbách hradu a snaží se mladému princovi Hamletovi sdělit, jak byl zavražděn a aby jej pomstil. Princ Hamlet je proto odhodlán svou domněnku o královraždě svého otce Claudiem, nynějším manželem Hamletovy matky a zlodějem koruny, odhalit a otcovu smrt pomstít. Princ Hamlet předstírá šílenství. Na hrad přijedou kočovní herci, které princ Hamlet požádá, aby sehráli hru, jejímž námětem je zavraždění krále Hamleta. Tak dá princ Claudiovi najevo, že ví co se stalo. Zlou náhodou však princ zabije Polónia, státního radu v království. Mezitím se král chce prince zbavit a posílá ho do Anglie, on se však vrátí zpět do Dánska. Umírá Hamletova matka, která omylem vypije z číše otrávené víno připravené pro královraha Claudia. Dojde k souboji mezi princem a jeho přítelem Laertem, který chce pomstít smrt své sestry Ofélie, jenž zešílela a zabila se ze žalu nad Hamletovou proměnou, jehož milovala. V souboji Laertes umírá a Hamlet vítězí; je však také poraněn otráveným mečem a také zemře (Horatio: „Šlechetné srdce puklo. Dobou noc, můj milý princi, Chóry andělské, ať zkonejší tvou mysl…“). Před smrtí stačí dát souhlas norskému vojevůdci, aby usedl na dánský trůn. Příběh končí tragicky a všechny hlavní postavy umírají, Hamlet tak dosáhl vytčený cíl.

 

Smrtící jed, který nalije králi Hamletovi do ucha Claudius prosakuje celou hrou, až do tragického konce; princ Hamlet, Claudius, Gertruda, Laertes – tito všichni umírají na otravu jedem.

 

Hlavní postavy jsou Hamlet, dánský princ, kterého lze označit za spravedlivého a velice hrdého, hluboce přemýšlivého, ale na druhou stranu podivného, někdy divokého a neovladatelného; Horátio je Hamletův nejbližší přítel a vykreslený jako harmonická citlivá postava; Claudius jako podlý až zlý vrah dánského krále; Gertruda, dánská královna je matkou prince Hamleta, která je však velmi nešťastná; Ofélie milující prince Hamleta je dcerou Polónia (státní rada) zavražděného jeho rukou; Laertes je bratrem Ofélie, hrdý a prahnoucí rovněž po pomstě.

 

Začátek  Hamleta patří k nejpůsobivějším vstupním scénám takovýchto her, autorovi se podařilo navodit atmosféru úzkosti, tajemství a nejistoty, začíná otázkou až výkřikem na hradbách „Kdo tam?“. Svět prince Hamleta je světem věčného tázání se, zpytování a především sebezpytování. Hamlet je hra, v němž jakoby jednotlivé příběhy soutěží, usilují o důvěryhodnost a autoritu, např. řeč Claudia ve hře – postavy nového krále, který si vzal za manželku matku prince Hamleta a zavraždil jeho otce, vypráví příběh o moudrém a spravedlivém vládci a naopak řeč prince Hamleta je řečí plnou ironie.Claudius si přivlastnil ženu a korunu krále Hamleta, otce hlavní postavy, jehož je však vrahem.

 

Černé oblečení prince Hamleta objevující vlastně ve všech zpracováních hry podtrhuje jeho smutek, připomíná minulost, váhání – provést či nikoliv akt pomsty. Další jedna z hlavních postav Ofélie, milující prince Hamleta, mluví ve hře poměrně málo, za to však v její postavě dominují obrazy šílenství a smrti.

 

Hamletovy meditace, obsažené v slavném monologu „Být či nebýt….“ se již dnes staly kulturními symboly a jejich obrazem je právě počáteční hrobnická scéna, kdy minulost otráví jedem budoucnost – „Být nebo nebýt? Jak to rozhodnout? Je důstojnější mlčky sklopit hlavu před potupnými šípy osudu, nebo vzít zbraň a příval trápení ukončit navždy vzpourou? Zemřít, spát, a dost, už nebýt! V spánku najít klid po strastech duše, po tisíci ranách strpěných zaživa. To by byl cíl, po jakém možno toužit – zemřít, spát!“

 

Po přečtení tohoto složitého díla si myslím, že jde o strhující příběh plný tajemství a zvratů, ale však i násilí a intrik, v němž se princ Hamlet ve smutku nad smrtí svého otce a dalších událostí se svými neustále kladenými otázkami snaží najít hranici mezi dobrem a zlem a způsob existence jedince ve společnosti plné komplikovaných mezilidských vztahů. Chce najíst smysl života v době, která se jemu zdá být nesmyslná. Chce mít také jistotu, že to co koná je správné a proto si také klade tolik otázek.

 

Shlédnout však hru v divadle či jako film v titulní roli s Lawrencem Olivierem se mi zdá snadnější pro pochopení jejího děje.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: