Malý princ – čtenářský deník (5)

Kniha: Malý princ

Autor: Antoine De Saint Exupéry

Deník přidal(a): michaela

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

1, Hlavní postavy – charakteristika

Malý princ – žije na planetce B612, malý, světlé vlasy, dětinský, nevinný, nezkažený, citlivý, věrný, upřímný, rád sleduje západy Slunce, tráví svůj den péčí o svou planetku, vytrhává baobaby (proměnily by planetku v prach), zamiluje si růži, ale ta mu jeho cit neopětuje, opouští svůj domov, aby viděl vesmír, při své cestě navštíví šest dalších planetek, každá obývaná jiným dospělým

pilot – sám autor a vypravěč příběhu, ztroskotá nad Saharou, samotářský, snílek

představitelé typů pokřiveného postoje ke světu, obyvatelé jednotlivých planetek:

král – myslí si, že je vládcem celého vesmíru, každý člověk je jeho poddaný a musí ho poslouchat, panovačný, myslí si, že je rozumný, potřebuje si dokazovat svou autoritu, namyšlený

domýšlivec – slyší jenom chválu, samolibý, chce být obdivován, ale na své planetce žije sám

pijan – nešťastný, osamělý, pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije

byznysmen – zaměstnaný, vážný, nebaví se o hloupostech, nemá čas, zaneprázdněný, přesný, neustále zaneprázdněn počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho, chce jich mít víc, aby mohl kupovat další

lampář – pracovitý, věrný příkazu, pravidelně rozžíná a zhasíná lampu, i když se planetka začala otáčet rychleji a on musí pracovat každou minutu, bez odpočinku, workoholik

zeměpisec – namyšlený, tráví všechen svůj čas tvorbou map, ale připadá si příliš důležitý na to, aby opustil svůj stůl k dalším objevům, čeká na badatele

liška – trochu znuděná, potřebuje přítele

výhybkář – říká, že lidé jezdí sem a tam, aniž by věděli, co hledají, jen děti mají nosy přitisknuté na okna

obchodník – uspěchaný, prodává pilulky utišující žízeň, lidé nemusejí pít, což ušetří 53 minut týdně

princova květina – domýšlivá, marnivá

 

2, Charakteristika díla, místo a čas dějě

Nejslavnější pohádkový příběh moderní světové literatury, jehož děj se odehrává v Sev. Africe, na Sahaře a různých planetkách. Doba děje je neznámá, jde o nadčasové dílo, nejspíš současné (1943), kdy se příběh odehraje během 9 dnů. V knize je mnoho metafor a přirovnání, lze zde najít myšlenky, které autor konkrétněji vyjádřil v Zemi lidí. Kniha vypráví příběh pilota (samotného Exupéryho), který ztroskotá na Sahaře a tam se setkává s Malým princem, jenž sem přišel z daleké planetky. Malého prince Antoine de Saint-Exupéry napsal v nejničivější době svého života, v době porážky a ztráty svobody nejen své rodné země, ale i celého světa. V době, kdy v leteckých bojích o Francii, zahynuli téměř všichni jeho kamarádi. Tuto knihu autor věnoval svému nejlepšímu příteli spisovateli Léonu Werthovi, pro potěšení v těžké době války.

 

3, Literární směr, znaky

Světová meziválečná literatura, 1. polovina 20. století, moderní lit., Francie. Alegorický příběh založený na střetech života a smrti, světa dětí a dospělých, zvířat a lidí, vyjádřený symbolikou srozumitelnou i dětem, zdůrazňuje úlohu citu, přátelství a lásky, které zbavují člověka osamělosti a dávají smysl jeho životu.

 

4, Druhová forma, žánr

Druh – epika, žánr –  próza, filosofická pohádka

 

5, Funkční styl a jazykové prostředky díla

Funkční styl – umělecký. Děj je vyprávěn chronologicky, (část, kde malý princ navštěvoval planetky snad retrospektivně), kniha rozdělena do 27 kapitol, kde si autor k popsání událostí a k popisu postav pomáhá vlastními obrázky. Dochází k prolínání dějové linie pilota na poušti a vyprávění malého prince, přičemž vztah dějových linií je řetězový (navazují na sebe, spjaty s hl. hrdinou). Psáno ich-formou: autor mluví o sobě a svém dětství, ztroskotání i er-formou: vyprávění malého prince, z pohledu pilota. Jazyk díla je spisovný, věty spíše krátké. V dialozích malého prince a ostatních, přímá řeč, ve vnitřních monolozích prince, nepřímá řeč (Dospělí jsou rozhodně moc a moc zvláštní, říkal si v duchu cestou), polopřímá řeč (Ptejte se: Spásl, nebo nespásl beránek květinu?), metafory, přirovnání, personifikace, hyperbola (nekonečná poušť)

 

6, Stručný děj

Filosofická pohádka, inspirována autorovým zážitkem, je vyprávěním pilota, který havaroval v saharské poušti. Je unavený a dehydrovaný = malý princ je přelud, halucinace. Uprostřed pouště  potkává  pilot malého prince z daleké planetky. Princ z ní uprchl, neboť zapochyboval o lásce květiny, kterou miloval. Během své cesty navštívil šest planet, jejichž představitelé představovali pokřivené lidské charaktery. Nenalezl u nich porozumění, nepochopil jejich hodnotový žebříček a byl stále smutnější a osamělejší. Poslední, sedmá planeta princova putování, byla Země. Na ní se seznámil s liškou, která mu vyjevila tajemství „vidět jen srdcem“. Poznává tak význam lidského citu. Po setkání s výhybkářem a obchodníkem s pilulkami pochopí nesmyslnost věčného lidského spěchu a honby za náhražkami. Malý princ pomůže žíznícímu letci objevit studnu, a když zjistí, že se trosečníkovi podařilo letadlo opravit, vrací se jeho nehmotná duše po uštknutí hadem, kdy jeho tělo zemře, na svou planetu ke květině, za níž se cítí odpovědný.

 

7, Autoři 1. Poloviny 20. Století

Francie: Guillaime Apollinaire – pásmo (polytematická báseň) spontánní proud představ, z mnoha pohledů, narušena logika, bez interpunkce (sbírka Alkoholy, Kaligramy); André Breton (zakl. surrealismu); Marcel Proust (8dílný román Hledání ztraceného času); Romain Rolland; Henri Barbusse (román Oheň – otřesný deník vojenské čety „pohled zdola“, vlastní zážitky z fronty, příběhy bez ústředního hrdiny); Anglie: James Joyce – metoda volného proudu vědomí (román Odysseus – parafráze antického mýtu, obraz současného Dublinu, vztahů mezi lidmi, prázdnota, banalita i neopakovatelnost života;povídky Dubliňané); John Galsworthy – vrchol angl. kritic. realismu (trilogie Sága rodu Forsythů – život vyšších vrstev, viktoriánská Anglie; návazné romány Moderní komedie a Konec kapitoly); G. B. Shaw; Německo: Thomas Mann (Buddenbrookové, Josef a bratři jeho); Erich. M. Remarque (Na záp. frontě klid, Cesta zpátky, Tři kamarádi); Lion Feuchtwagner (Židovka z Toleda); Bertold Brecht (Žebrácká opera, Matka Kuráž a její děti); Pražská německá: Kafka; Rusko: Maxim Gorkij, Michail Šolochov (Tichý Don); USA: E. Hemingway, W. Faulkner, J. Steinbeck

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!