Paní Dallowayová  – čtenářský deník

Kniha: Paní Dallowayová

Autor: Virginia Woolfová

Deník přidal(a): Elis97

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Dílo: 
Rok vydání: 1925
Přeložila: Kateřina Hilská
Literatura: britská
Literární druh: epika
Literární žánr: román
Slohový útvar: umělecký popis
Umělecký směr: impresionismus
Nakladatelství: Odeon; 2004


Virginia Woolfová (původně Adeline Virginia Stephen)

Narozena 25. ledna 1882, byla významnou anglickou spisovatelkou, literární kritičkou, filozofkou a feministkou. Ve svých dílech experimentovala především s vnímáním času a prostoru.
Byla členkou Bloomsbury Group, která sdružovala avantgardní umělce.
K jejím nejvýznamnějším dílům patří například Skvrna na zdi, kde autora popsala cirkulaci vědomí kolem jednoho bodu, Zahrady v Kew, kde přikládá význam smyslovým vjemům a proudu vědomí či román K majáku, kde předlohou manželům Ramsayovým, hlavním postavám, byli autorčini rodiče.
Deprese, jimiž trpěla, a zničení domu během bombardování Londýna ji 28. března 1941 dohnaly k sebevraždě.
Paní Dallowayové je považována za její vrcholné a rovněž nejznámější dílo, které inspirovalo také amerického spisovatele Michaela Cunninghama k napsání světoznámého románu Hodiny (jak měl znít původní název Paní Dallowayové), podle kterého byl natočen i stejnojmenný oscarový film.

 

Postavy:
Clarissa Dallowayová: Přibližně padesátiletá žena z anglické vyšší střední vrstvy. Má ráda život, červen a především Londýn. Miluje růže. Je nerozhodná, dobrosrdečná, citlivá na změny nálad, podobně jako Petr a Septimus, čímž se do ní částečně vtěluje autorčina osobnost.

Septimus Warren Smith: Bojoval v 1. světové válce. Neustále se pohybuje na hranici šílenství, je velmi zmatený. Nesnáší zaběhnutý pohled na svět a není schopen pochopit, že lidé nejsou schopni vidět to co on. Není pochopen společností. Představuje jakési Clarissino druhé já (vzájemně se doplňují ve vidění světa; Septimus vidí hrůzu života, Clarissa jeho radost) a zároveň je i druhým „šíleným já“ autorky.

Lucrezia W. Smithová: Manželka Septima, která ho kdysi velmi milovala. Nyní však po jeho boku velmi trpí a nemá se komu svěřit.

Sally Setonová: Clarissina přítelkyně z mládí, přirozeně krásná, živelná, otevřená, spontánní.

Peter Walsh: Cestuje. Anglickou společností je považován za podivína, je inteligentní, pohrdá pokrytectvím a neosobním přístupem tehdejší smetánky. Někdy je přecitlivělý.

Richard Dalloway: Clarissin manžel, který ji má opravdu rád a chce pro ni jen to nejlepší. Je rozumný a méně spontánní, než Petr.

Hugh Withbread: Typický anglický džentlmen. Další z Clarissiných přátel. Je laskavý i za cenu přetvářky.

 

Děj:
Román vypráví o jednom červnovém dni Clarissy Dallowayové, ženy z anglické vyšší střední třídy, roku 1923 v Londýně připravujíc večírek pro svého manžela a přátele.

Brzy ráno se Clarissa vydává do květinářství, přičemž zahlédne auto s anglickou královnou.

Okolo oběda ji nečekaně navštíví dlouholetý přítel Petr Walsh, který jí pravidelně posílá dopisy z Indie, na které ona ovšem neodpovídá. Kdysi ho odmítla a dodnes si není zcela jista správností svého rozhodnutí. Tytéž pochybnosti prožívá i Petr, který Clarissu určitým způsobem miluje dodnes.

Den končím dlouho připravovaným večírkem, na kterém se sejde mnoho zástupců oné anglické meziválečné smetánky, zatracované za přílišnou zdvořilost, spíše tedy povrchnost a neupřímnost. Po mnoha letech se také potkává se Sally, která přichází po boku jakéhosi postaršího seriózního lorda, který je přímým ztělesněním toho, čemu se Sally v mládí vysmívala. To je pro Clarissu zhroucením ideálů.

Souběžné s tímto se odehrává příběh válečného vysloužilce Septima Smithe, kterého hrůzné válečné vzpomínky pronásledují i po pěti letech. Postupně extrémně narůstá jeho vnímavost a citlivost na určité detaily. Často ho děsí nebo rozveselují pouhé malichernosti a dává to velmi najevo, což nepřijímá společnost. Veškeré lidské zásahy do jeho světa ho iritují a to je velkým problémem pro jeho manželku a doktora, který ho má léčit. Nenávidí všechny, kteří mají opravdový zájem na jeho uzdravení, protože on sám se nepovažuje za nemocného. Myslí si, že byl vyvolen, aby poznal smysl a význam světa. Bojí se, že všichni tyto lidé by mu mohli nějakým způsobem zamezit v jeho poslání nebo by ho dokonce odtrhli od své manželky, kterou stále miluje. Tento strach ho nakonec dovede k sebevraždě, a to po vzácném okamžiku chvilkového porozumění s Lucrezií, kdy přichází jeho doktor, aby ho odvedl do sanatoria. Septimus zpanikaří a vyskočí z okna.

 

Charakteristika díla:
V románu není zcela podstatný příběh, ale zachycení prchavého okamžiku plynoucího času, který vede ke smrti. Jednotliví hrdinové čas vnímají velmi subjektivně, ale realitu vždy připomene nějaký spojující prvek, nejčastěji odbíjení Big Benu. Postavy jsou nositelé mnoha existenčních témat, jako je smrt, konvence či pomíjivost času a především vlastností Virginie Woolfová. Často se zde objevují vnitřní monology postav.
Na začátku románu hlavní hrdinka obdivuje významné osobnosti jejího života. Následují úvahy o slávě a důležitosti v kontrastu s bezvýznamností a obyčejností a také o smrti.
Psychika a uvažování hlavní hrdinky je výrazně ovlivněno prostředím, do kterého se narodila.
Velká část románu se odehrává ve vzpomínkách, kde poukazuje na to, že mládí je pro ní doba, kdy všechno bylo krásné a čisté, kdy měla vše před sebou, kdy byla svobodná a měla možnost volby. Nyní však prožívá krizi středního věku.
Ke specifikum patří to, že se v díle neobjevuje vypravěč, vždy se jen přesune z mysli jedné postavy do druhé. Využívá zde také velké množství symbolů, jako je Big Ben (ubíhající čas), květiny (dokreslení povahových rysů postav).

 

Citát: “Neboj se už,” řekla Clarissa. “Neboj se už žáru léta.”






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: