Kniha: Epos o Gilgamešovi

Autor: Neznámý

Deník přidal(a): …

Více deníků: Rozbor-dila.cz

Nejstarší dílo světové literatury. Vzniká na rozmezí 2 až třetího tisíciletí před naším letopočtem.

Autor: neznámý, vznik z lidové slovesnosti

Literární druh: epika, poezie, epos

Stručný dej (1)

Mezopotámská král Gilgameš je líčen na začátku jako krutovládce, který nutí obyvatele stavět zdi kolem města Uruku. Lidé si proto stěžují bohům. Ti na zem sešlou divokého Enkidua, stvořeného z hlíny, který má Gilgameše zabít. Enkidu zpočátku žije se zvířaty, je ale sveden nevěstkou, která ho svede a zlidští. Poté se utkává s Gilgamešem, ale jejich síly jsou vyrovnané a oni se spřátelí. Prožívají spolu četná dobrodružství ( zabijí Chuvavu, porazí nebeského býka,..). Gilgameš a Enkidu se vydávají ozbrojeni na cestu porazit Chuvavu. Cestou se Gilgamešovi zdají prorocké sny o jeho vítězství. Proroctví se tedy naplní a Gilgameš porází Chuvavu. Po souboji chce bohyně Ištar, aby si ji Gilgameš vzal. On odmítne a na prosbu bohyně Ištar je na něj seslán nebeský býk, který je jimi poražen. Enkidu následně zneuctí bohyni a onemocní.  Enkidu později umírá, protože urazil bohyni Ištar a ta ho prokleje. Gilgameš velmi truchlí, uvědomí si také, že je smrtelný a vydává se hledat nesmrtelnost. Potkává se s mužem jménem Utanapišti (má představovat Noema z biblického příběhu o potopě), ten mu radí, aby 7 dní a nocí nespal (květina nesmrtelnosti). Později se vrací do Uruku bez úspěchu a uvědomí si, v čem spočívá pravá nesmrtelnost.

Stručný dej (2)

Gilgameš je krutým králem Uruku, což se nelíbí obyvatelům města, kvůli čemuž se začnou modlit k bohům, kteří jejich modlitby vyslyší – sešlou jim na pomoc divokého poloboha Enkidua, který má Gilgameše ve spravedlivém souboji porazit. Tak se ovšem nestane, Enkidu se s Gilgamešem spřátelí. Společně poté podniknou výpravu do cedrového lesa proti obru Chuvavovi, strůjce veškerého zla. Gilgamešovy činy se líbí bohyni Ištar, která si chce Gilgameše vzít. Gilgameš ji odmítne, jako trest za jeho opovážlivost na něj pošle nebeského býka, jenž ho má zahubit. Gilgameš ho ale s Enkiduovou pomocí přemůže. To je proti vůli bohů, Gilgameš je za tento čin potrestán nemocí a následnou smrtí Enkidua. Po této události si Gilgameš začne uvědomovat, že není nesmrtelný, a že se jeho čas se krátí. Vydá se proto hledat Utanapištima, který jako jediný přežil potopu. Utanapištim mu řekne, jak získat nesmrtelnost, pokud splní úkol (neusnout). Gilgameš selže, ale dostane druhou šanci. Květinu mu však sní had. Zklíčený Gilgameš se vrací zpátky do Uruku, kde zjistí, že jeho jméno je nesmrtelné díky velkým hradbám, které nechal postavit.

The post Epos o Gilgamešovi – stručný děj first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Epos o Gilgamešovi

Autor: Neznámý

Deník přidal(a): jana_d

Přidáno na: Studijni-svet.cz

LITERÁRNÍ DRUH: epika

LITERÁRNÍ ŽÁNR: epos

ČAS: za vlády Gilgameše, přesněji neuveden

TÉMA: o hledání nesmrtelnosti

PROSTOR:  Uruk, místa putování (Chuvavovo sídlo, hora Más, zahrada z draholamů…)

VYPRAVĚČ: er forma – monolog ve 3. osobě

SPECIFICKÝ JAZYK:

• Veršovaný
• Volný verš
• Archaismy
• Personifikace
• Epiteton

POSTAVY:

Gilgameš

• Urucký král
• Moudrý, ale tvrdý, až tyranský
• 1/3 člověk, 2/3 bůh

Enkidu

• Původně stvořen z hlíny bohyní Aruru jako zvíře určené ke Gilgamešovu zabití
• Později se stává Gilgamešovým oddaným druhem

Chuvava

• Obr sídlící v cedrovém lese

Anu

• Bůh nebes sídlící v Uruku

Aruru

• Bohyně
• Stvořitelka lidí

Ištar

• Bohyně lásky

Šamaš

• bůh slunce

Tešup

• bůh bouřky

Utanapišti

• bůh
• bohem se stal, nikoli narodil
• dává Gilgamešovi rostlinu nesmrtelnosti

DĚJ:

TABULKA I.

Urucký král Gilgameš je bezohledný a krutý, jde si tvrdě za svým i přes oběti na svých poddaných (např. při stavbě zdi). Tím se znelíbí bohům a ti vytvoří z hlíny Enkidua – tvora vypadajícího jako člověk, který se ovšem chová jako zvíře, chodí pít k napajedlu a žije s lesní zvěří.

Jednoho dne si ho všimne syn lovce, který se jde poradit s otcem, jak se Enkidua zbavit, protože mu trhá léčky, odlákává zvěř, znemožňuje práci na poli. Otec mu poradí, ať jde za Gilgamešem. Ten mu propůjčí nevěstku a Enkidu se stykem s ní odcizí divoké zvěři a opustí pastviny. Tak se také stane a Enkidu se šestidenním a sedminočním obcováním s nevěstkou opravdu zvěři odcizí. Také fyzicky zeslábne, zato ale vyzraje psychicky.

Gilgameš má dva sny, které mu jeho matka  Ninsun, vážená vykladačka vyjeví jako poselství o tom, že získá silného přítele, který ho vždy ochrání.

TABULKA II.

Nevěstka učí Enkidua, jak se chová člověk, učí ho jíst, pít, mýt se, radovat se…

Enkidu se dozvídá od kolemjdoucího muže o nepravostech, které se pod Gilgamešovou záštitou dějí ve městě, o Gilgamešovu právu první noci… Proto se vydává zabránit Gilgamešovi v uplatnění tohoto práva na manželce tohoto muže, což vyvrcholí soubojem.

Nakonec se Enkidu s Gilgamešem spřátelí a Gilgameš navrhuje, aby se vydali za Chuvavou (= Chumbaba), společně ho přemohou a zabijí, zničí tak jeho zlo a vykácí cedry. Enkidu ovšem oponuje, že nemají šanci a nejsou dost silní, Gilgameš ho přemlouvá (slovy „lev tě napadl…“ – dřívější statečnost nyní kontrastuje s jeho strachem). Zeptají se proto věštby, ta je negativní – oni se i přes zármutek a smutek rozhodnou, že se vydají na cestu.

TABULKA III.

• Dvojice dostává rady od starších, aby měli za každých okolností dostatek chladné vody atd.
• Gilgameš se jde rozloučit s matkou a při té příležitosti ji žádá, aby se za něj modlila.
• Ninsun adoptuje Enkidua, aby mezi Gilgamešem a jím posilíla přátelské vztahy.

TABULKA IV.

Gilgameš má tři sny, Enkidu je vykládá jako

1.) příslib božské pomoci

2.) přemůžou Chuvavu

3.) překlad se nedochoval

TABULKA V.

• I přes Enkiduovy opětované pochyby začínají kácet cedry, čímž rozlítí Chuvavu, který si je následně zavolá.
• S pomocí boha Šamaše, který Chuvavu oslepí osmi větry obra zabíjí, odříznou mu hlavu a vykácí jeho cedry.

TABULKA VI.

• Ištara si chce vzít Glgameše za muže, ten ji ovšem odmítá – její milenci měli poté vždy špatný osud, např. je proměnila v žábu…
• Ištara si jde stěžovat svému otci, že ji Gilgameš urazil a chce, aby jí otec poskytl nebeského býka, který by Gilgameše zabil, jinak rozboje nebeskou bránu „vyvedu mrtvé, aby pojedli živé a mrtví svým počtem překonají živé“
• Otec jí varuje, že pokud jí býka poskytne, nastane pro lidi sedm hubených let a táže se, jestli tedy pro ně nashromáždila dostatek zrna a jídla, aby nestrádali
• Ištara otce ujišťuje, že ano a tak dostává býka
• Enkidu s Gilgamešem býka přemůžou a vysmívají se Ištaře.
• Gilgameš má sen.

TABULKA VII.

• Sen je vyjeven: bohové chtějí jednoho z hrdinů za trest za usmrcení Chuvavy a nebeského býka zabít
• Enkidu prosí Šamaše, aby potrestal lovce a nevěstku, že ho vyrvali ze společnosti zvířat
• Šamaš mu ovšem odporuje a domlouvá, aby neproklínal nevěstku, která ho uvedla do krás lidského žití, oblékla v nádherné roucho, krásného Gilgameše mu za druha dala…
• Enkidu má sen, o kterém Gilgameš prohlašuje, že věstí neštěstí
• Enkidu onemocní a lká nad tím, že nemůže jako správný bojovník zemřit v boji, protože se bál jít do bitvy, proto musí zemřít v posteli

TABULKA VIII.

• Gilgameš oplakává Enkidua a vyzývá k tomu i ostatní
• Enkidu je pohřben až po šesti dnech a sedmi nocích, kdy ho napadnou červi (řečeno v 10. tabulce)

TABULKA IX.

• Vystrašený Gilgameš utíká na step, protože se bojí smrti a modlí se k bohům
• Dorazí k hoře Másu (pohoří nazvané podle dvou hor, mezi nimiž zapadá slunce)
• Jde se za Uta-napištim zeptat na život a na smrt, putuje dlouhou cestu (mnoho dvouhodin), až dorazí do zahrady z drahokamů, kde mu Šamaš říká, že věčný život nenalezne

TABULKA X.

• Gilgameš jde do šenku, kde se svěřuje šenkýřce
• Ta mu radí, že věčný život neexistuje a má si vážit toho, co má, oženit se, pořídit si děti…
• Gilgameš chce přesto vědět cestu k Uta-napištimu, jedinému muži, který přestál velkou potopu a šenkýřka mu ji prozradí
• Gilgameš si pro cestu vyrábí vlastní loď, když ale nalezne Uta-napištiho, ten mu říká, že každý má svůj čas…

TABULKA XI.

• Uta-napištim vypráví Gilgamešovi o potopě, jak na radu bohů postavil loď, vzal na ní zvířata a když přestalo pršet, vysílal postupně tři ptáky – 1.) holubici, 2.) vlaštovku, 3.) havrana. Havran se nevrátil a tím zjistili, že potopa ustupuje. Bohové ovšem Enlilovi vyčítali, že potopu seslal, proto poté Uta-napištiho i s jeho manželkou jmenovali jako „podobny bohům“
• Gilgameš je umyt, oblečen… získá kouzelnou rostlinu a vrací se domů
• Rostlinu mu ukradne a sežere had a na důkaz své nesmrtelnosti svléká kůži
• Gilgameš se chlubí svými hradbami – je nesmrtelný činy

TABULKA XII.

• Časově nezapadá do eposu – Eukidu je živý
• Gilgameš vytvoří dva dřevěné předměty, které ovšem spadnou do podsvětí
• Enkidu se je pokusí vynést na povrch, ale neřídí se zákonem, podle kterého se v podsvětí musí dělat vše obráceně, a proto zde musí zůstat
• Na Gilgamešovy prosby je Enkidu z podsvětí propuštěn a poté líčí, jak je tam krátký a bídný život

The post Epos o Gilgamešovi – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Bible

Autor: Neznámý

Deník přidal(a): OP Gamer CZ

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Autor: neznámý

Název díla: Bible- Genesis (stvoření)- Starý zákon

Datace: 12 st. Př.n.l – 2 st. Př.n.l

Kulturní a literárněhistorický kontext:

• Umělecký směr- Reformace (snaha vrátit církev k textu Bible, vrátit niternost víry)(14.- 16. St)
• Literární kontext- Celosvětová literatura

Druhová charakteristika:

• Literární forma: próza
• Literární druh: epika
• Literární žánr: báje (pověst)

Jazykové prostředky:

• Podoba národního jazyka: Archaické výrazy
• Umělecké prostředky: asyndeton (vynechávány spojky, fig. syntaktická)

Prostředí: nedá se přesně určit. (počátek světa, zaplavený svět, Jeruzalém, Sodoma a Gomora-města …)

Postavy: Búh- Smyšlená postava, která vytvořila vše na Zemi. (den, noc, lidi …)

: Eva- Zavinila to, že byli spolu s Adamem vyhnáni z Edenu, kvůli tomu, že snědla zakázané ovoce a Adam přesvedčila take jíst.

: Adam- Původně Měl být pomocníkem Dya, ale nakonec ho Bůh uspal, vyňal z něj žebro a vytvořil z něj ženu. A tak vznikl pár Adam a Eva.

: Noé- Postavil Archu a zachránil od každého druhu (zvířata, člověk) pár.

: Jákob- Třetí praotec Izraelského národa, Izákův syn, 12 synů, otec např. Josefa. Žil 147 let.

: Kain- Nejstarší syn Adama a Evy. Zabil svého bratra Ábela, protože bůh nepřijal jeho oběť. Podle toho se take říká Kainovo znamení.

: Ábel- Druhý syn Adama a Evy. Mladší, než Kain. Byl pastýřem ovcí. (Jeho oběť Búh přijal)

: Abraham- Je vzor „Božího” muže, podřídil Božímu povolání.

: Izák- Jeho otec byl Abraham a  matka byla Sára. Abraham ho chtěl obětovat, ale nakonec mu anděl řekl, že Izáka obětovat nemá. (To byla zkouška od boha.)

: Josef- Syn Jákoba (nebyl otcem Ježíše !!)

: Sára- Manželka Abraháma, matka Izáka, její původní jméno- Saraj. Izáka porodila ve velice pozdním věku.

: Rebeka- Manželka Izáka, měla syny Jákoba a Ezaua.

Sám si myslím, že toto dílo se v současnosti využívá pouze k náboženským vyznáním např. Křesťanství… , v kostelech na farách, ale nemyslím si, že je špatné se s tímto dílem seznámit.

Dílo se mi četlo trochu hůře než jsem si původně myslel, že se číst bude. Tuto knihu bych si nejspíš nevybral jen tak na to “počtení”. Moc mě ta kniha nezaujala, ale díky tomu, že ji potřebujeme k maturitním zkouškám, se to dalo “překousnout”.

The post Bible – čtenářský deník – záznam knihy first appeared on CtenarskyDeniky.cz.